2493/1948 Sb.

Vyhláška ministerstva sociální péče, kterou se stanoví pro účely národního pojištění vyměřovací základy pro osoby samostatně výdělečně činné — s výjimkou zemědělců — pevnými částkami.

Poslední dostupné znění: 1948-10-011956-12-31 · 1 znění v historii →

§ 1

Vyměřovací základy u podnikatelů, kteří jsou členy Ústředního svazu čs. řemesla, Slovenského svazu řemesel, Ústředního svazu průmyslu nebo Ústředního sdružení slovenského průmyslu, se stanoví takto:
a) u podnikatelů se sídlem podniku v místech
do 3.000 obyvatelů:nad 3.000 obyvatelů
bez spolupracovníkůKčs3.500.—Kčs4.500.—měsíčně
s 1 spolupracovníkemKčs4.500.—Kčs5.500.—měsíčně
se 2 spolupracovníkyKčs6.000.—Kčs7.000.—měsíčně
se 3 spolupracovníkyKčs8.000.—Kčs9.000.—měsíčně
se 4 a více spolupracovníkyKčs10.000.—Kčs10.000.—měsíčně
b) u podnikatelů, kteří provozují živnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční základ živnostenské daně nepřevyšuje Kčs 80.000.—, činí vyměřovací základ Kčs 2.500.— měsíčně, je-li podnik v místě do 3.000 obyvatelů, a Kčs 3.500.— měsíčně, je-li podnik v místě nad 3.000 obyvatelů. U podnikatelů, kteří prokáží, že roční základ této daně nepřevyšuje u nich Kčs 30.000, stanoví se však vyměřovací základ jednotně částkou Kčs 2.000.— měsíčně.

§ 2

Vyměřovací základ u podnikatelů, kteří jsou členy Ústředního svazu obchodu, pohostinství a dopravy, nebo Slovenského svazu obchodu, pohostinství a dopravy, se stanoví takto:
měsíčně
a)u podnikatele bez spolupracovníků.Kčs4.000.—
u podnikatele s 1 spolupracovníkemKčs5.500.—
u podnikatele se 2 spolupracovníkyKčs7.000.—
u podnikatele se 3 spolupracovníkyKčs9.000.—
u podnikatele se 4 a více spolupracovníkyKčs10.000.—
b) U podnikatelů, kteří provozují živnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční daňový základ živnostenské daně nepřevyšuje Kčs 80.000.—, činí vyměřovací základ Kčs 3.000.— měsíčně; u podnikatelů, u nichž roční základ této daně nepřevyšuje Kčs 30.000.—, stanoví se však vyměřovací základ částkou Kčs 2.000.— měsíčně.

§ 3

(1) Vyměřovací zaklad u advokátů činí:
měsíčně
a)u advokáta bez spolupracovníkůKčs6.000.—
u advokáta s 1 spolupracovníkemKčs7.000.—
u advokáta se 2 spolupracovníkyKčs8.500.—
u advokáta se 3 a více spolupracovníkyKčs10.000.—
b) U advokátů, kteří nemají spolupracovníky a prokáží, že roční základ všeobecné daně výdělkové nepřevyšuje u nich Kčs 80.000.—, činí vyměřovací základ Kčs 5.000.— měsíčně.
(2) Mají-li advokáti, kteří nejsou spolupodnikateli ve smyslu § 4, odst. 2 zákona, společně jednoho nebo více spolupracovníků, stanoví se u každého z nich vyměřovací základ podle úhrnného počtu spolupracovníků, zmenšeného o jednoho.

§ 4

(1) U výtvarných umělců, spisovatelů a hudebních skladatelů se stanoví tyto vyměřovací základy: Kčs 2.500.—, Kčs 4.000.—, Kčs 5.500.—, Kčs 7.000.— Kčs 8.500.— a Kčs 10.000.— měsíčně.
(2) Zařádění osob uvedených v odstavci 1 do vyměřovacích základů provede pojišťovna na odůvodněný návrh příslušné vrcholné zájmové organisace; přitom se přihlédne k výši průměrných ročních příjmů ze svobodného povolání.

§ 5

Vyměřovací základ u artistů, pokud podléhají pojištění podle § 4 zákona, se stanoví takto:
měsíčně
a)u asistentů (asistentek), členů artistických sborůKčs2.750.—
b)u trapezistů, peršistů, dreserů zvěřeKčs3.750.—
c)u solových tanečnic, akrobatů, žonglerůKčs6.250.—
d)u vynikajících solových artistůKčs10.000.—

§ 6

(1) Vyměřovací základy ostatních osob samostatně výdělečně činných — s výjimkou zemědělců — se stanoví podle základu všeobecné daně výdělkové nebo daně živnostenské takto:
při ročním základu daně:činí výměřovací základ měsíčně:
do Kčs30.000.—Kčs2.000.—
nad Kčs 30.000.—do Kčs50.000.—Kčs3.000.—
nad Kčs 50.000.—do Kčs80.000.—Kčs5.000.—
nad Kčs 80.000.—do Kčs110.000.—Kčs7.500.—
nad Kčs 110.000.—Kčs10.000.—
(2) Provozuje-li podnik podrobený všeobecné dani výdělkové několik spolupodnikatelů (§ 4 zákona), stanoví se jejich vyměřovací základ podle poměrné části základu všeobecné daně výdělkové, která by připadla na jednoho spolupodnikatele.
(3) Ujednáním mezi vrcholnou zájmovou organisací a Ústřední národní pojišťovnou může býti stanoven nejmenší vyměřovací základ pevnou částkou odchylně od ustanovení odstavce 1. Dojde-li k takovému ujednání, je závazné pro všechny členy příslušné vrcholné zájmové organisace.

§ 7

(1) Pokud není touto vyhláškou stanoveno jinak, rovna se vyměřovací základ osoby vykonávající více výdělečných činností (§ 10 zákona) součtu vyměřovacích základů z jednotlivých činností, nejvýše však částce Kčs 120.000.— ročně.
(2) Přesahuje-li součet vyměřovacích základů Kčs 120.000.— ročně a je-li některý z těchto základů ze zaměstnanecké činnosti, krátí se vyměřovací základy ze samostatně výdělečných činností.

§ 8

(1) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně činná více živností, stanoví se její vyměřovací základ nejvyšší sazbou uvedenou v §§ 1 nebo 2 této vyhlášky; odpovídající úhrnnému počtu podnikatelových spolupracovníků činných ve všech živnostech, zvýšenou o Kčs 500.— za každou druhou a další živnost.
(2) Provozuje-li však osoba samostatně výdělečně činná zároveň více řemeslných živností, považují se pro stanovení vyměřovacího základu podle odstavce 1 všechny za jednu řemeslnou živnost; stejně se považuje více živností obchodních, provozovaných týmž podnikatelem, za jednu živnost obchodní, více živností hostinských za jednu živnost hostinskou a více živností dopravních za jednu živnost dopravní.

§ 9

Do počtu spolupracovníků rozhodného pro stanovení vyměřovacího základu podle předchozích ustanovení se počítají všichni zaměstnanci podniku kromě učňů a spolupracující členové rodiny (§ 5 zákona). Manželky podnikatelů, spolupodnikatelů a manželky spolupracujících členů rodiny se do počtu spolupracovníků nepočítají, leč by vykonávaly práci v podniku na podkladě pracovní (služební) smlouvy.

§ 10

Pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak, určí se vyměřovací základ pro spolupodnikatele (§ 4 zákona) stejně jako pro podnikatele.

§ 11

(1) Pro stanovení vyměřovacího základu podle předchozích ustanovení je rozhodný stav směrodatných, okolností ke dni vzniku povinného pojištění. Pro počet obyvatelů místa podniku je rozhodný stav podle výsledků posledního úředního sčítání lidu.
(2) Pokud je pro stanovení vyměřovacího základu rozhodná výše ročního daňového základu všeobecné daně výdělkové nebo živnostenské daně, rozumí se tím daňový základ, z něhož se vyměřuje daň za předchozí kalendářní rok.
(3) Vyměřovací základ stanovený podle odstavce 1 platí až do konce kalendářního roku, v němž pojištění vzniklo. Pro každý následující kalendářní rok je rozhodný pro výši vyměřovacího základu vždy stav směrodatných okolností k 1. lednu. Změny směrodatných okolností mající vliv na výši dosavadního vyměřovacího základu jest osoba samostatně výdělečně činná povinna ohlásiti pojišťovně nejpozději do 31. ledna každého roku.

§ 12

Vznikne-li pojištění osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1949, zůstává jejich vyměřovací základ stanovený podle § 11 této vyhlášky nezměněn až do 31. prosince 1949. Změny v okolnostech směrodatných pro stanovení vyměřovacího základu se proto nebudou k 1. lednu 1949 oznamovati.

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1948.