Všeobecná a závěrečná ustanovení.
§ 8
Seznam prací.
§ 9
Kontrolní právo pojišťovny.
§ 10
Spolupůsobení zaměstnanců a jiných osob.
§ 11
Uschovávání záznamů o příjmech zaměstnanců, jakož i příloh k nim.
§ 12
Výjimky.
§ 13
Zrušení dosavadních předpisů.
Touto vyhláškou se zrušuje použivatelnost nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 16. prosince 1942, č. 417 Sb., o výdělkových listech.
(1) Jsou-li zaměstnanci zaměstnáni ve mzdovém období střídavě na různých pracích a je-li pro každou práci vedena oddělená výplatní listina (na příklad ve stavebních živnostech), je zaměstnavatel povinen vésti běžně zvláštní seznam o jednotlivých pracích s udáním druhu, místa provádění (u staveb též jméno stavebníka), jakož i díle, kterým byla práce započata, a dne, kterým byla skončena.
(2) Zvláštní seznam podle odstavce 1 není třeba vésti, jsou-li požadovaná data zjistitelna z jiných dokladů.
(1) Zmocněnci pojišťovny jsou oprávněni v přítomnosti vedoucího nebo jím určeného zaměstnance podniku nahlížeti v pracovní době do všech záznamů, listin a dokladů, pokud je toho třeba, aby byly přezkoumány záznamy o příjmech zaměstnanců, a činiti si z nich výpisy, potřebné k přezkoumání záznamů o příjmech zaměstnanců. Za tím účelem mohou konati na pracovním místě potřebná šetření.
(2) Šetření podle odstavce 1 nelze prováděti na pracovištích (pracovních místech) vojenské správy. V takovém případě se dohodne pojišťovna s vojenskou správou na jiném vhodném způsobu přezkoumání potřebných údajů.
(3) Nepřítomnost nebo zaneprázdnění vedoucího podniku není překážkou k zahájení kontroly.
(1) Zaměstnanci jsou povinni sdělovati k dotazům zmocněnců pojišťovny veškeré údaje důležité pro provádění kontroly, pokud tím nejsou dotčeny zájmy obrany státu, a předkládati k nahlédnutí výplatní potvrzení [doklady o výpočtu mzdy (příjmu) a o vyplacených částkách].
(2) Odběratelé (stavebníci) jsou povinni podporovati zmocněnce pojišťovny při provádění kontroly, zejména tím, že na požádání předloží k nahlédnutí účty, pokud z nich lze seznati jména a příjmení zaměstnanců dodavatele (stavitele) nebo jejich odpracovanou dobu, po případě jejich mzdy jednotlivě nebo úhrnem.
(1) Záznamy o příjmech zaměstnanců jest uschovávati zpravidla u zaměstnavatele, po případě u správy závodu, o nějž jde. Nejsou-li záznamy o příjmech zaměstnanců, byť jen přechodně, uschovány u zaměstnavatele (u správy závodu), je zaměstnavatel povinen oznámiti okresní národní pojišťovně místo, kde jsou záznamy uschovány. Také zaměstnavatel, který přestal v obvodě okresní národní pojišťovny zaměstnávati zaměstnance, je povinen oznámiti okresní národní pojišťovně další místo uschování záznamů, jsou-li uschovány mimo její obvod.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úschovu příloh, které jsou podle této vyhlášky vedeny k záznamům o příjmech.
(3) Pro úschovu záznamů o příjmech zaměstnanců a příloh, nahrazujících zápisy v těchto záznamech, se stanoví lhůta pěti let od uplynutí roku, jehož se přímo týkají.
(4) Doklady k záznamům o příjmech zaměstnanců se musí uspořádaně uschovávati po dobu tří let od uplynutí roku, jehož se týkají.
(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních knih a účetních dokladů.
(1) Záznamy o příjmech podle této vyhlášky nemusí vésti zaměstnavatelé-zemědělci pro zemědělské deputátníky a čeleď ve smyslu platných předpisů o mzdových podmínkách zemědělského dělnictva, pokud budou pro uvedené kategorie zemědělského dělnictva za vyměřovací základ stanoveny pevné částky (§ 20, odst. 7 zákona o národním pojištění).
(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří mají jen jednoho zaměstnance, splní ustanovení této vyhlášky, vedou-li a uschovávají-li pouze mzdový list.
§ 14
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti od počátku mzdového období, které následuje po 31. prosinci 1948.