Všeobecná a závěrečná ustanovení.

§ 8

Seznam prací.

§ 9

Kontrolní právo pojišťovny.

§ 10

Spolupůsobení zaměstnanců a jiných osob.

§ 11

Uschovávání záznamů o příjmech zaměstnanců, jakož i příloh k nim.

§ 12

Výjimky.

§ 13

Zrušení dosavadních předpisů.
Touto vyhláškou se zrušuje použivatelnost nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 16. prosince 1942, č. 417 Sb., o výdělkových listech.

(1) Jsou-li zaměstnanci zaměstnáni ve mzdovém období střídavě na různých pracích a je-li pro každou práci vedena oddělená výplatní listina (na příklad ve stavebních živnostech), je zaměstnavatel povinen vésti běžně zvláštní seznam o jednotlivých pracích s udáním druhu, místa provádění (u staveb též jméno stavebníka), jakož i díle, kterým byla práce započata, a dne, kterým byla skončena.

(2) Zvláštní seznam podle odstavce 1 není třeba vésti, jsou-li požadovaná data zjistitelna z jiných dokladů.

(1) Zmocněnci pojišťovny jsou oprávněni v přítomnosti vedoucího nebo jím určeného zaměstnance podniku nahlížeti v pracovní době do všech záznamů, listin a dokladů, pokud je toho třeba, aby byly přezkoumány záznamy o příjmech zaměstnanců, a činiti si z nich výpisy, potřebné k přezkoumání záznamů o příjmech zaměstnanců. Za tím účelem mohou konati na pracovním místě potřebná šetření.

(2) Šetření podle odstavce 1 nelze prováděti na pracovištích (pracovních místech) vojenské správy. V takovém případě se dohodne pojišťovna s vojenskou správou na jiném vhodném způsobu přezkoumání potřebných údajů.

(3) Nepřítomnost nebo zaneprázdnění vedoucího podniku není překážkou k zahájení kontroly.

(1) Zaměstnanci jsou povinni sdělovati k dotazům zmocněnců pojišťovny veškeré údaje důležité pro provádění kontroly, pokud tím nejsou dotčeny zájmy obrany státu, a předkládati k nahlédnutí výplatní potvrzení [doklady o výpočtu mzdy (příjmu) a o vyplacených částkách].

(2) Odběratelé (stavebníci) jsou povinni podporovati zmocněnce pojišťovny při provádění kontroly, zejména tím, že na požádání předloží k nahlédnutí účty, pokud z nich lze seznati jména a příjmení zaměstnanců dodavatele (stavitele) nebo jejich odpracovanou dobu, po případě jejich mzdy jednotlivě nebo úhrnem.

(1) Záznamy o příjmech zaměstnanců jest uschovávati zpravidla u zaměstnavatele, po případě u správy závodu, o nějž jde. Nejsou-li záznamy o příjmech zaměstnanců, byť jen přechodně, uschovány u zaměstnavatele (u správy závodu), je zaměstnavatel povinen oznámiti okresní národní pojišťovně místo, kde jsou záznamy uschovány. Také zaměstnavatel, který přestal v obvodě okresní národní pojišťovny zaměstnávati zaměstnance, je povinen oznámiti okresní národní pojišťovně další místo uschování záznamů, jsou-li uschovány mimo její obvod.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úschovu příloh, které jsou podle této vyhlášky vedeny k záznamům o příjmech.

(3) Pro úschovu záznamů o příjmech zaměstnanců a příloh, nahrazujících zápisy v těchto záznamech, se stanoví lhůta pěti let od uplynutí roku, jehož se přímo týkají.

(4) Doklady k záznamům o příjmech zaměstnanců se musí uspořádaně uschovávati po dobu tří let od uplynutí roku, jehož se týkají.

(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních knih a účetních dokladů.

(1) Záznamy o příjmech podle této vyhlášky nemusí vésti zaměstnavatelé-zemědělci pro zemědělské deputátníky a čeleď ve smyslu platných předpisů o mzdových podmínkách zemědělského dělnictva, pokud budou pro uvedené kategorie zemědělského dělnictva za vyměřovací základ stanoveny pevné částky (§ 20, odst. 7 zákona o národním pojištění).

(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří mají jen jednoho zaměstnance, splní ustanovení této vyhlášky, vedou-li a uschovávají-li pouze mzdový list.

§ 14

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti od počátku mzdového období, které následuje po 31. prosinci 1948.