C. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 20
Článek 20.
(1) Ustanovení této úmluvy platí ode dne její účinnosti i pro dřívější pojistné případy. Řízení může býti zahájeno z moci úřední, musí však býti zahájeno, žádá-li o to oprávněná osoba nebo zúčastněný nositel pojištění druhého státu. Ustanovení čl. 5 a čl. 14 až 18 neplatí, byl-li důchod pravoplatně přiznán v obou státech již před účinností úmluvy.
(2) Dávky příslušející podle této úmluvy se neposkytují za dobu před její účinností. Byl-li dosud poskytovaný důchod vyšší než důchod příslušející podle této úmluvy, není příjemce povinen vrátiti rozdíl. Pokud byly pro nedokonání čekací doby poskytnuty jednorázové dávky, započítají se na splatná důchodová plnění, leč že pojistný případ nastal před 1. lednem 1939.
(3) Při použití předpisů této úmluvy se přihlíží i k dobám pojištěným (náhradním), které byly získány před její účinností.
(4) Čekatelství, získaná v důchodovém (pensijním) pojištění v jednom státě příslušníky druhého státu a zachovaná s přihlédnutím k ustanovení čl. 14. odst. 1 a čl. 15, odst. 1 a 2 v den 30. září 1938, pokládají se za zachovaná do dne podepsání této úmluvy.
§ 21
Článek 21.
(1) V každém z obou států budou vydány samostatně předpisy o provedení této úmluvy. Takové předpisy budou sděleny nejvyššímu správnímu úřadu druhého státu.
(2) Nejvyšší právní úřady obou států budou si navzájem neprodleně sdělovati změny nastalé ve vnitrostátním zákonodárství v oboru sociálního pojištění.
§ 22
Článek 22.
Nejvyšším správním úřadem ve smyslu této úmluvy jest v republice Československé ministerstvo sociální péče, v republice Polské ministerstvo práce a sociální péče.
§ 23
Článek 23.
(1) Nastanou-li obtíže při provádění této úmluvy pro nepředvídané okolnosti, včetně změn zákonných předpisů, dohodnou se nejvyšší správní úřady o způsobu použití ustanovení této Úmluvy.
(2) Spory, jež nastanou při provádění této úmluvy nebo případných dodatkových dohod podle předchozího odstavce, urovnají nejvyšší správní úřady obou států ve vzájemné dohodě.
§ 24
Článek 24.
Sepsáno ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém i polském; obě znění jsou považována za autentická.
Čemuž na svědomí zmocněnci tuto úmluvu podepsali a opatřili svými pečetěmi.
(1) Úmluva bude ratifikována v době co nejkratší. Po provedení ratifikací budou bez odkladu v Praze vyměněny ratifikační listiny. Úmluva nabude účinnosti prvním dnem měsíce, jenž následuje po výměně ratifikačních listin.
(2) Každý z obou států může vypověděti tuto úmluvu ke konci kalendářního roku aspoň šest měsíců předem.
(3) Dojde-li k výpovědi této úmluvy, budou nositelé pojištění zavázáni vypláceti nadále důchody, přiznané na jejím podkladě v pojistných případech, nastalých za její účinnosti. Čekatelství, která byla zachována podle této úmluvy ke dni, kdy její platnost skončila, zachovávají se nadále podle vnitrostátních právních předpisů.