Organisace krajských národních výborů.
Referenti.
Zásady jednání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek.

(1) Krajský národní výbor má
v krajích do 500.000 obyvatel 36 členů,
v krajích nad 500.000 do 750.000 obyvatel 48 členů,
v krajích nad 750.000 do 1,000.000 obyvatel 60 členů,
v krajích nad 1,000.000 obyvatel 72 členy.

(2) Počet obyvatel se zjišťuje podle posledního všeobecného sčítání lidu, provedeného za účinnosti tohoto zákona; než bude toto sčítání provedeno, zjišťuje se počet obyvatel podle jiného úředního zjištění. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo vnitra.

(1) Členové krajského národního výboru jsou voleni a mohou býti ze své funkce odvoláni.

(2) Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva a o provádění voleb a způsob odvolávání členů upraví zákon.

(1) Členové krajského národního výboru a členové jeho sborových výkonných složek (§ 16) jsou ze své činnosti odpovědni lidu a podléhají jeho kontrole.

(2) Způsob, jakým lid provádí kontrolu a uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon.

(1) Krajský národní výbor může býti rozpuštěn usnesením vlády, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožuje-li jeho činnost řádný výkon veřejné správy. Rozpuštění krajského národního výboru vyhlásí ministr vnitra v Úředním listě.

(2) Nové volby buďtež vypsány nejpozději do 2 měsíců ode dne usnesení vlády (odstavec 1).

(3) Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

(1) Krajský národní výbor určuje na svých plenárních zasedáních směr činnosti a politiku krajského národního výboru. V rámci jeho usnesení vykonávají krajskou správu (§ 8) jeho výkonné složky (§ 16).

(2) Krajskému národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání:

(3) Krajský národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti krajské správy.

(1) Členy rady jsou předseda, jeho náměstkové a referenti.

(2) Rada vykonává usnesení plenárního zasedání krajského národního výboru. Přísluší jí řízení a správa všech záležitostí náležejících do působnosti krajského národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo předsedovi krajského národního výboru.

(3) Rada vykonává svou působnost podle odstavce 2 zásadně prostřednictvím referentů. Ve sboru jí přísluší

(4) Rada je oprávněna rozhodnouti o kterékoliv záležitosti, o níž jinak rozhodují referenti nebo komise.

(5) Rada může v době, kdy krajský národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.

(6) Rada kontroluje činnost jednotlivých komisí a referátů a jednotliví její členové, jakož i předsedové komisí, jsou povinni podávati jí pravidelně zprávy o své činnosti a o svých pracovních plánech; rada může dávati jednotlivým referentům a komisím závazné pokyny.

(1) Předseda krajského národního výboru zastupuje krajský národní výbor a kraj jako svazek lidové správy navenek a předsedá plenárním zasedáním krajského národního výboru a schůzím rady.

(2) V době, kdy rada nezasedá, může předseda činiti neodkladná opatření, k nimž by jinak bylo potřebí usnesení rady, je však povinen do 8 dnů požádati radu o dodatečné schválení.

(3) Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referátů a bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání krajského národního výboru.

(4) Neučiní-li referent krajského národního výboru včas opatření nutná k řádnému obstarávání prací svého referátu (§ 19), učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.

(5) Má-li předseda za to, že usnesení (opatření) plenárního zasedání krajského národního výboru nebo rady nebo komise nebo rozhodnutí (opatření) referenta vybočuje z mezí jejich působnosti nebo že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů, je povinen zastaviti výkon tohoto usnesení a oznámiti to, pokud jde o usnesení (opatření) plenárního zasedání nebo rady, věcně příslušnému ústřednímu úřadu a ministerstvu vnitra, pokud pak jde o usnesení (opatření) komise nebo o rozhodnutí (opatření) referenta, radě. Dokud o věci nerozhodne věcně příslušný ministr (přednosta ústředního úřadu), po případě rada, nesmí býti usnesení (rozhodnutí, opatření) vykonáno.

(6) Předseda je služebním představeným všech zaměstnanců krajského národního výboru (§§ 30 a 38). Přiděluje zaměstnance jednotlivým referátům; zaměstnanců, kteří jsou určeni (vyškoleni) pro zvláštní úkoly jednotlivých resortů (zaměstnanců pro odborné služby), lze použít k jiným úkolům jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu.

(1) Práce krajského národního výboru se obstarávají v referátech. V čele každého referátu je volený referent.

(2) Rada stanoví způsob vzájemného zastupování referentů. Nemůže-li některý z referentů vykonávati funkci nebo uprázdní-li se místo referenta, pověří rada některého jiného člena krajského národního výboru zatímní správou referátu. Člen krajského národního výboru, pověřený správou referátu, má práva a povinnosti referenta.

(3) Vláda vydá nařízením předpisy o rozsahu činnosti jednotlivých referátů, při čemž může podrobnější úpravu svěřiti obecným právním předpisům vydaným věcně příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Pokud se rada neusnesla jinak, přísluší referentu právo rozhodovati a činiti opatření v rozsahu činnosti referátu jménem rady. Referent může se souhlasem rady zmocniti přidělené zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jeho příkazu.

(5) Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.

(1) Bezprostředním služebním představeným zaměstnanců přidělených referátu je referent.

(2) Rada ustanoví pro každý referát ze zaměstnanců přidělených tomuto referátu přednostu referátu. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministra vnitra uděleného v dohodě s věcně příslušnými ministry.

(3) Ostatní přidělení zaměstnanci jsou podřízeni přednostovi referátu.

(1) Pro obstarávání úkolů národní bezpečnosti zřizuje se v rámci bezpečnostního referátu krajského národního výboru krajské velitelství národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra přidělí tomuto velitelství potřebný počet zaměstnanců z příslušníků Sboru národní bezpečnosti a ze zaměstnanců obstarávajících úkoly národní bezpečnosti.

(2) Organisaci a činnost krajského velitelství národní bezpečnosti upraví ministerstvo vnitra. Přitom může stanoviti odchylky od § 19, odst. 4 a od ustanovení upravujících služební postavení přidělených zaměstnanců.

(1) Rada ustanoví ze zaměstnanců přidělených krajskému národnímu výboru krajského tajemníka. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministrem vnitra.

(2) Přednostové referátů a ostatní zaměstnanci krajského národního výboru jsou podřízeni krajskému tajemníku.

(3) Krajský tajemník je pomocníkem předsedy krajského národního výboru při výkonu jeho působnosti podle § 18, odst. 2 až 5 a jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců krajského národního výboru.

(4) Krajský tajemník je povinen zúčastniti se plenárních zasedání a schůzí rady; ve schůzích rady má poradní hlas.

a) schvalovati v rámci jednotného hospodářského plánu krajský plán a kontrolovati jeho provádění,

b) vydávati v rámci směrnic a pokynů vyšších orgánů směrnice pro činnost výkonných složek, přijímati zprávy o jejich činnosti, kontrolovati jejich činnost a dávati jim pokyny a podněty,

c) voliti a odvolávati svého předsedu, jeho náměstky a referenty a zřizovati a zrušovati komise,

d) usnášeti se na svém rozpočtu a na účetních závěrkách svého hospodaření,

e) rozhodovati o věcech, které jsou mimořádné hospodářské důležitosti,

f) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí plenárního zasedání.

a) rada,

b) předseda (jeho náměstkové),

c) referenti,

d) komise.

a) jednati předběžně o věcech, o nichž má jednati krajský národní výbor v plenárním zasedání,

b) jednati o věcech politické povahy, pokud to nepřísluší plenárnímu zasedání,

c) usnášeti se na návrhu krajského plánu a předkládati jej plenárnímu zasedání ke schválení,

e) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí rady.

d) projednávati pravidelně zprávy o plnění hospodářského plánu,

(7) Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent nebo jím zmocněný zaměstnanec (§ 19, odst. 4) nebo komise (§ 23), bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřípustné, mohlo vyhověti, může vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolacímu úřadu (§ 25, odst. 1), pokud není jinak stanoveno, do 3 týdnů po jejich podání.

(7) Předseda krajského národního výboru má v krajích do 500.000 obyvatel jednoho náměstka, v krajích nad 500.000 do 1,000.000 obyvatel dva náměstky a v krajích nad 1,000.000 obyvatel tři náměstky.

(8) Předseda krajského národního výboru je za výkon svého úřadu odpovědný plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny ministra vnitra.

(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí, opatření a nálezů krajského národního výboru k příslušnému ústřednímu úřadu.

(2) Z rozhodnutí krajského národního výboru jako odvolací stolice není další odvolání přípustné.

(1) Předseda svolává členy krajského národního výboru nejméně dvakrát do roka k plenárním zasedáním.

(2) Plenární zasedání musí býti svoláno, usnese-li se na tom rada nebo žádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů krajského národního výboru, uvádějíc předmět jednání. Schůze rady se konají podle potřeby.

(3) Podjatí členové nesmějí býti přítomni schůzím; podrobnosti stanoví jednací řády (§ 28, odst. 1).

(4) Plenární zasedání krajského národního výboru jsou zpravidla veřejná; schůze rady a schůze komisí jsou zpravidla neveřejné.

(5) Předseda řídí schůze a pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

(1) Plenární zasedání krajského národního výboru nebo rada jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nesejdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášet, svolá je předseda znovu k projednání téhož pořadu. Po tomto druhém svolání jsou plenární zasedání nebo rada schopny se usnášet za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.

(2) K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předseda.

(3) Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhu; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.

(1) Jednací řády pro plenární zasedání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek vydá ministr vnitra nařízením. Podrobnější předpisy o jednání může vydati krajský národní výbor.

(2) Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví a všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování krajských národních výborů, zejména také kancelářský řád, vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí a zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby vydá pro krajské národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí přiměřeně předpisy pro úřady II. stolice, na Slovensku předpisy pro pověřenectva.

(2) Ustanovení § 11, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zůstává nedotčeno.

(1) Krajským národním výborům přidělí v rámci schválené systemisace služebních míst ministerstvo vnitra potřebný počet zaměstnanců z osobního stavu svého resortu a příslušná ministerstva v dohodě s ministerstvem vnitra též potřebný počet státních zaměstnanců pro odborné služby. Ministerstvo vnitra převezme v dohodě s příslušným ministerstvem do svého osobního stavu potřebný počet ostatních zaměstnanců těch úřadů a orgánů, jejichž působnost přejde na krajské národní výbory.

(2) Odborní zaměstnanci mohou býti přiděleni zatímně pro obvod několika krajských národních výborů určitému krajskému národnímu výboru. Tento obvod určí příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra.

(3) Krajské národní výbory jsou osobními úřady státních zaměstnanců přidělených krajským národním výborům, okresním národním výborům a národním výborům vykonávajícím působnost okresních národních výborů. Ústředním úřadem těchto zaměstnanců je příslušný odborný ústřední úřad, který činí opatření a rozhoduje o jejich osobních věcech po slyšení krajského národního výboru.

(4) Podrobnosti, jakož i odchylky stanoví vláda nařízením.

(1) Krajské národní výbory se mohou souhlasným usnesením svých plenárních zasedání sdružiti ke společné správě svých jednotlivých záležitostí. Usnesení vyžaduje schválení věcně příslušného ústředního úřadu uděleného v dohodě s ministerstvem vnitra.

(2) Krajské národní výbory mohou býti rozhodnutím vlády sdruženy ke společné správě některých svých záležitostí.