§ 1
Vydávám sazebník všeobecné daně podle přílohy tohoto nařízení, která je jeho součástí.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.
Příloha nařízení č. 285/1948 Sb.
SAZEBNÍK VŠEOBECNÉ DANĚ
SAZEBNÍK VŠEOBECNÉ DANĚ
| Přehled: | Str. | |
| Oddíl A | pro pravidelné vybírání daně | 1627 |
| Oddíl B | pro paušální vybírání daně u soukromých a družstevních podniků výrobních a poslušných | 1767 |
| Oddíl C | pro paušální vybírání daně u zemědělců | 1771 |
| Oddíl D | pro přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i pro spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu | 1777 |
Oddíl A
1. Výběrčím všeobecné nákupní daně (dále jen „daň“), jejímž předmětem je spotřebitelský nákup zboží a výkonů uvedených v tomto oddílu sazebníku, je:
a) u zboží podnik maloobchodního stupně, a jde-li o zboží dovezené z ciziny spotřebitelem, celní orgán,
b) u výkonu podnik, který jej provedl.
2. Vybírání daně, pokud jde o zboží vyráběné soukromými a družstevními podniky a o jejich výkony, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílu B a D sazebníku.
3. Vybírání daně, pokud jde o zboží vyráběné zemědělci a o jejich výkony, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílů C a D sazebníku.
4. Vybírání daně, pokud jde o přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i o spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílu D sazebníku.
5. Ve sloupci označeném „Sazba“ se vyčíslují sazby daně u veškerého zboží. Ve sloupci označeném „Sleva“ se vyčísluje ta částka, která se jako sleva poskytuje pro příděl na body, poukázky, šeky a pod. Konečně ve sloupci označeném „Snížená sazba“ se vyčísluje sazba po odpočtu slevy pro případy, kdy Se sleva poskytuje.
Čísla uvedená ve sloupcích „Sazba“ a „Snížená sazba“ značí procento daně, pokud v sazebníku není stanoveno jinak (na př. v Kčs za jednotku váhy, míry a pod.). Ve sloupci označeném „Sleva“ je uvedeno číslo, o které se snižuje sazba daně.
Daň se vypočte:
Čísla uvedená ve sloupcích „Sazba“ a „Snížená sazba“ značí procento daně, pokud v sazebníku není stanoveno jinak (na př. v Kčs za jednotku váhy, míry a pod.). Ve sloupci označeném „Sleva“ je uvedeno číslo, o které se snižuje sazba daně.
Daň se vypočte:
a) procentem z ceny, kterou výrobce účtuje nebo by účtoval prvnímu odbytovému stupni, vyjma případy, ve kterých sazebník uvádí jako základ daně jinou cenu,
b) násobením množství (váhy, míry, kusu a pod.) zboží sazbou uvedenou v Kčs za jednotku.
6. Pro zařazování zboží je v prvé řadě směrodatné zařazení v tomto oddílu sazebníku, i když by zboží celním zařazením patřilo do sazebního čísla celního sazebníku, které není výslovně uvedeno u příslušné položky sazebníku všeobecné daně. Totéž platí i o číslech plánovacích skupin. Zboží uvedené v poznámkách za sazebním číslem celního sazebníku se zařazuje jako zboží sazebních čísel, ke kterým poznámka patří.
7. Předměty složené z více různých hmot patřících do různých položek tohoto oddílu sazebníku, pokud se pro jejich zařazení nevystačí s vysvětlivkou č. 6, 9 a 10, se zařazují:
a) podle součásti, která je rozhodná pro funkci předmětu,
b) podle hmoty, která u předmětu převažuje, nelze-li předmět zařadit podle písm. a),
c) podle té součásti předmětu, na niž připadá v tomto oddílu sazebníku nejvyšší sazba, nelze-li jasně rozhodnout, která hmota převažuje a není-li možné zařazení podle písm. a) nebo b).
8. Podle zásad, uvedených v č. 7, se zařazují i soupravy, složené z rozličných předmětů, které jsou dodávány jako celek.
9. Při zařazování předmětů nepřihlíží se ke spojení s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, které jsou popřípadě rozhodné pro celní zařazení, avšak s těmito výjimkami:
a) jde-li o předměty spojené se stříbrem nebo jím vystrojené a nepodléhá-li stříbro puncovní povinnosti nebo jde-li dále o předměty postříbřené, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 5 (pět) bodů,
b) jde-li o předměty spojené se zlatem nebo s kovy skupiny platiny neb jimi vystrojené a nejsou-li tyto drahé kovy puncovány nebo jde-li o předměty pozlacené a konečně jde-li o předměty spojené s drahokamy, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 15 (patnáct) bodů,
c) jde-li o slitinu drahých kovů s jinými kovy (železem nebo kovy obecnými) a o předměty vyrobené z těchto slitin a je-li ryzost slitin nižší, než je uvedeno v II. připomínce k pol. 850 tohoto oddílu sazebníku, zdaňují se tyto slitiny a přední 1 ty z nich vyrobené bez ohledu na příměs drahých kovů, avšak procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu, sazebníku se zvyšuje u směsí obsahujících:
V případě, že slitiny obsahují kromě stříbra ještě jiný drahý kov, činí přirážka v každém případě 20 (dvacet) bodů;
V případě, že slitiny obsahují kromě stříbra ještě jiný drahý kov, činí přirážka v každém případě 20 (dvacet) bodů;
aa) stříbro o 7 (sedm) bodů
bb) zlato a slitiny kovů skupiny platiny o 20 (dvacet) bodů.
d) jde-li o předměty spojené nebo vystrojené slonovinou, želvovinou, perletí, jantarem — vesměs pravými — dále spojeno nebo vystrojené přírodním hedvábím, krajkami, pštrosími, rajčími, volavčími nebo kolibřími pery, konečně pak spoj; é nebo vystrojené polodrahokamy, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 5 (pět) bodů.
10. Zásad uvedených v č. 9 se nepoužije v těch případech, kde je již v tomto oddílu sazebníku uvedena sazba pro předměty z drahých kovů nebo s drahými kovy, drahokamy nebo polodrahokamy spojené nebo jimi vystrojené, po případě spojené nebo vystrojené přírodním hedvábím, krajkami, pštrosími, rajčími, volavčími nebo kolibřími pery.
11. Za spojení nebo vystrojení drahými kovy se nepovažuje pouhé zdobení barvami z drahých kovů.
12. Při zařazování zboží se nepřihlíží k obalům.
13. Umělá sladidla, sůl, výbušiny, tabák a tabákové výrobky, jakož i líh, pokud je předmětem československého monopolu lihového, nejsou v tomto oddílu sazebníku uvedeny a platí pro ně předpisy o státních finančních monopolech.
Oddíl B
A. Sklenář pracuje sám bez pomoci jiných osob, proto platí pouze 1.500 Kčs daně za rok.
B. Rukavičkář pracuje v živnosti sám s jedním dělníkem, to znamená, že jsou v podniku činny dvě osoby; sazba na jednu osobu činí 6.000 Kčs ročně.
Výpočet daně: 2 x 6.000 Kčs = 12.000 Kčs za rok.
Výpočet daně: 2 x 6.000 Kčs = 12.000 Kčs za rok.
C. Rukavičkář zaměstnává sedm dělníků, to znamená, že v podniku je činno celkem osm osob; sazba daně na jednu osobu činí 7.200 Kčs ročně.
Výpočet daně: 8 x 7.200 Kčs = 57.600 Kčs za rok.
Výpočet daně: 8 x 7.200 Kčs = 57.600 Kčs za rok.
D. Cukrář zaměstnává šest dělníků, to znamená, že v podniku je činno sedm osob; sazba daně na jednu osobu činí 4.900 Kčs ročně.
Výpočet daně:7 x 4.900 Kčs = 34.300 Kčs za rok.
Výpočet daně:7 x 4.900 Kčs = 34.300 Kčs za rok.
E. Družstvo kožišníků zaměstnává dvacettři dělníky, tři prodavače, jednoho úředníka, celkem dvacetsedm zaměstnanců.
Výpočet daně: 27 x 1.500 Kčs = 40.500 Kčs za rok.
Výpočet daně: 27 x 1.500 Kčs = 40.500 Kčs za rok.
F. Brašnář zaměstnává jednadvacet dělníků, jednoho účetního, osm prodavačů, t. j. celkem třicet osob; spolu s poplatníkem je v podniku činno jednatřicet osob. Sazba daně na jednu osobu činí 7.300 Kčs.
Výpočet daně: 31 x 7.300 Kčs = 226.300 Kčs za rok.
Výpočet daně: 31 x 7.300 Kčs = 226.300 Kčs za rok.
G. Družstvo brašnářů zaměstnává jednadvacet dělníků, jednoho účetního a osm prodavačů, t. j. třicet zaměstnanců celkem.
Výpočet daně: 30 x 1.000 Kčs = 30.000 Kčs za rok.
Výpočet daně: 30 x 1.000 Kčs = 30.000 Kčs za rok.
1. Podle oddílu B sazebníku odvádějí všeobecnou daň paušální částkou řemesla a živnosti v něm uvedené, které vyrábějí, zpracují nebo používají zboží jmenovaného v oddílu A sazebníku nebo provádějí výkony tam jmenované. Tuto daň neodvádějí řemesla a živnosti, které byly převzaty jednotnými zemědělskými družstvy, zřízenými podle zákona ze dne 23. února 1949, č. 69 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a to od prvního dne měsíce následujícího po převzetí.
2. Podniky odvádějící daň paušální částkou podle oddílu B sazebníku nabývají zboží v daňově volném oběhu.
3. Za zahradníky se považují podniky, které pěstují zeleninu nebo květiny na ploše větší než 0.1 ha, jestliže prodávají své výrobky též přímo spotřebitelům. Za zahradníky se však nepovažují zemědělci, kteří pěstují pouze pozdní zeleninu ve volné půdě bez umělého zavlažování.
4. Sazba daně se počítá podle počtu osob v podniku činných. Mezi osoby činné v podniku se zahrnují podnikatel, jeho zaměstnanci, učňové, příslušníci podnikatelovy rodiny pracující v podniku s výjimkou manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí, vnuků, pastorků a schovanců; zaměstnanci se rozumějí osoby činné jak ve výrobě, tak i v administrativě nebo při prodeji zboží. V podnicích, které vyrábějí zboží a které také prodávají zboží cizí výroby, počítají se i osoby zaměstnané při prodeji cizího zboží mezi osoby činné v podniku.
5. Pro výpočet daně je rozhodný nejvyšší počet osob činných v podniku v období, za které se daň odvádí. Daň je splatná patnáctého dne každého kalendářního měsíce jednou dvanáctinou roční částky vypočtené podle sazebníku.
Oddíl C
1. Dani podle tohoto oddílu sazebníku podléhá každý, kdo provozuje na vlastní účet zemědělské hospodářství vyjma stát, státní podniky, komunální podniky svazků lidové správy a národní podniky. Ty podléhají všeobecné dani podle oddílu A sazebníku. Do výměry se nezapočítávají pozemky věnované zahradnictví (zelinářskému i okrasnému), odvádí-li zemědělec daň ze zahradnictví podle oddílu B sazebníku. Zemědělskou půdou se rozumějí všechny pozemky s katastrálním výtěžkem s výjimkou pozemků věnovaných lesnictví.
2. Všeobecnou daň neplatí
a) Jednotná zemědělská družstva, zřízená podle zákona ze dne 23. února 1949, č. 69 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, za dobu od zřízení až do konce kalendářního roku 1951;
b) výrobní družstva zemědělská, která jako taková budou uznána ministrem financí v dohodě s ministrem zemědělství.
3. Nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství provozuje na půdě vlastní, pachtované či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru.
4. Daň se platí ročně částkou uvedenou v tomto oddílu sazebníku, a to do 7. dubna běžného roku, pokud není dále stanoveno jinak.
5. Daň je povinen platit zemědělec, který provozoval zemědělské hospodářství 1. ledna běžného roku. Na změny nastalé během běžného kalendářního roku se nebere zřetel.
6. Zemědělec, jehož zemědělské hospodářství přesahuje 20 ha zemědělské půdy, je povinen ohlásit vznik a zánik povinnosti platit daň podle tohoto oddílu sazebníku příslušnému finančnímu úřadu. Může tak učinit v přiznání k dani zemědělské.
7. Zemědělec, jehož zemědělské hospodářství přesahuje 20 ha zemědělské půdy, musí podat do 31. ledna běžného roku finančnímu úřadu hlášení o dani na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.
8. Pro stanovení výše daně jsou rozhodné:
Pro zjištění, ve které výrobní oblasti leží zemědělské hospodářství, platí obecné předpisy jimiž se určují zemědělské výrobní oblasti.
Jednotlivá katastrální území, po případě jednotlivá zemědělská hospodářství, mohou však býti přeřazena do té výrobní oblasti, jejímž výrobním podmínkám půda katastrálního území, po případě zemědělského hospodářství, ve skutečnosti odpovídá.
Pro zjištění, ve které výrobní oblasti leží zemědělské hospodářství, platí obecné předpisy jimiž se určují zemědělské výrobní oblasti.
Jednotlivá katastrální území, po případě jednotlivá zemědělská hospodářství, mohou však býti přeřazena do té výrobní oblasti, jejímž výrobním podmínkám půda katastrálního území, po případě zemědělského hospodářství, ve skutečnosti odpovídá.
1. výrobní oblast (řepařská, obilnářská, bramborářská či pícninářská), ve které leží zemědělské hospodářství nebo jeho největší část, a
2. celková výměra všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich průměrný katastrání výtěžek podle stavu dne 1. ledna běžného roku. Pozemky, věnované pěstování chmele, vinné révy, tabáku a papriky, školkařství, ovocnictví a rybnikářství se započítávají jen svou skutečnou výměrou; pozemky věnované zahradnictví u zemědělce, který z nich neodvádí daň podle oddílu B sazebníku, započítávají se do této výměry násobkem stanoveným podle § 31 zákona ze dne 21. března 1948, č. 49 Sb., o zemědělské dani (dále „zákon o zemědělské dani“).
9. Průměrný katastrální výtěžek se zjistí, dělí-li se celkový katastrální výtěžek všech pozemků započítatelných podle č. 8 jejich skutečnou výměrou v hektarech. Při stanovení celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich celkového katastrálního výtěžku se přihlíží i k půdě ležící ladem.
10. Přesahuje-li výměra pozemků rozhodných pro stanovení daně podle č. 8 50 ha, zvyšuje se daň uvedená v sazebníku pro hospodářství o výměře 50 ha o 1/10 této sazby za každý hektar nad 50 ha.
11. Okresní národní výbor za součinnosti místní vyživovací komise a místního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců (na Slovensku Jednotného svazu slovenských zemědělců) určí ke zdanění podle tohoto oddílu sazebníku do 1. března ty zemědělce hospodařící na výměře nepřesahující 20 ha zemědělské půdy, kteří v předcházejícím hospodářském ročním období nesplnili výrobní plán a v předcházejícím kalendářním ročním období nesplnili všechny kontingenty (obilí, brambor, masa, mléka a vajec). Výjimku učiní u zemědělců, kteří své kontingenty nemohli splnit pro dlouhotrvající nemoc, pád dobytka nebo živelní pohromu, je-li nesplnění v příčinné souvislosti s uvedenými důvody. Podobně okresní národní výbor neurčí ke zdanění zemědělce, který kontingent jednoho nebo několika druhů překročil v neprospěch jiných druhů, když celková peněžní hodnota všech kontingentů byla tím dosažena. Zemědělec může své neodvedené kontingenty za r. 1948 odvést dodatečně do 1. února 1949, ovšem musí při tom splnit kontingent předepsaný za leden 1949. Zemědělci takto určení budou vyzváni, aby podali do 14 dnů hlášení o všeobecné dani. Daň musí odvésti do 7. dubna běžného roku.
12. Zemědělci mohou u okresního národního výboru žádat, aby mohli zaplatit všeobecnou daň ve 4 čtvrtletních splátkách splatných 7. dne po konci kalendářního čtvrtletí. Nemusí podávat čtvrtletní hlášení o dani. Ustanovení předchozího čísla platí obdobně.
Oddíl D
1. Daň odvede podnik (výběrčí), který provozuje přepravu podléhající dani, anebo podnik (výběrčí), který provádí za úplatu spediční a skladištní výkony. Nezáleží na tom, jde-li o podnik veřejný či jiný.
2. Daňová povinnost vzniká:
a) u přepravy podle pol. 5 a 6 tohoto oddílu sazebníku tím, že vozidlo bylo dáno do provozu nebo tím, že tažné zvíře bylo určeno pro výkon přepravy podle těchto pol. 5 a 6;
b) v ostatních případech započetím výkonu.
3. Přepravní cenou je vše, co přepravní podnik vybírá za provedení přepravy s vyloučením daně podle tohoto oddílu sazebníku. Do přepravní ceny patří též úplaty, které se vybírají u železniční přepravy po vlečce do stanice nebo naopak. Úplaty, které přepravní podnik vybírá za výkony související s přepravou, nejsou součástí přepravní ceny, i když je přepravní podnik vybírá zároveň s přepravní cenou.
4. V tarifech a vyhláškách přepravního podniku je nutno výslovně uvést, je-li do sazeb jízdného, zavazadelného, dovozného a pod. započítána daň či nikoli.
5. Je-li na přepravě účastněno více přepravních podniků, odvede každý z nich na dani tolik, kolik odpovídá jeho podílu na této přepravě.
6. Při přepravě z ciziny do tuzemska nebo naopak a při průvozu tuzemskem je základem daně část přepravní ceny připadající na přepravu provedenou na tuzemském území.
7. Daň podle pol. 5 a 6 tohoto oddílu sazebníku je splatná jednou dvanáctinou roční částky, a to patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž bylo vozidlo v provozu nebo v němž bylo používáno tažného zvířete pro výkon přepravy.
8. Místní příslušnost se řídí místem, v němž je provozní správa podniku.