(1) Zaměstnanci, kteří byli v pracovnám (služebním) poměru, v němž práci skutečně konali, u jednoho nebo více zaměstnavatelů jen část rozhodné doby, mají vůči němu, po případě nim za každý den trvání pracovního (služebního) poměru v rozhodné době nárok na 1/290 příspěvku, který by jim příslušel, kdyby u zaměstnavatele pracovní (služební) poměr, v němž se práce skutečně konala, byl trval celou rozhodnou dobu. Tento nárok však nepřísluší vůči zaměstnavateli, u něhož došlo k rozvázání pracovního (služebního) poměru bez závažného důvodu (odstavec 2).

(2) Závažným důvodem podle odstavce 1 je zejména výpověď daná zaměstnavatelem, předčasné zrušení pracovního (služebního) poměru zaměstnavatelem z důvodů, která zaměstnanec nezavinil, předčasné zrušení pracovního (služebního) poměru zaměstnancem z důležitého důvodu, skončení pracovního (služebního) poměru uplynutím zkušební doby nebo doby, na kterou byl sjednán, přechod zaměstnance postradatelného na dosavadním místě do oboru důležitého pro dvouletý hospodářský plán, návrat zaměstnance do povolání, pro které byl odborně vyškolen nebo vycvičen, a přemístění v důsledku úředně nařízených orgranisačních opatření v hospodářství.