(1) Nárok na příspěvek přísluší též domáckým dělníkům a domáckým živnostníkům, pokud pracují zpravidla sami nebo s příslušníky své rodiny nebo nejvýše se dvěma cizími pomocnými silami, a to vůči každému podnikateli, po případě zprostředkovateli domácké práce, pro něhož pracovali.

(2) Příspěvek činí u domáckých dělníků a domáckých živnostníků (odstavec 1) 7% hrubé pracovní odměny (bez příplatku za hotová vydání), dosažené v rozhodné době, nejvýše však částku stanovenou v § 2.

(3) Domáckým dělníkům a živnostníkům (odstavec 1), kteří pracují pro podnikatele, po případě zprostředkovatele domácké práce, po celou rozhodnou dobu, se zvyšuje příspěvek o Kčs 150.— za každé dítě, za které mají nárok na rodinný přídavek, dosahuje-li jejich příspěvek vypočtený podle odstavce 2 částky uvedené v § 2. Nedosahuje-li příspěvek této částky, vypočte se zvýšení za dítě podle poměru dosaženého příspěvku k příslušné částce příspěvku uvedené v § 2.

(4) Ne mohl-li domácký dělník nebo domácký živnostník uvedený v odstavci 1 vykonávati práci pro nemoc, připočte se ke hrubé pracovní době (odstavec 2) za každý týden trvání nemoci částka odpovídající odměně, kterou by obdržel, kdyby pracoval. Tato částka se rovná průměrné týdenní odměně dosažené v posledních 3 měsících před onemocněním, po případě v kratší době, po kterou domácký dělník nebo domácký živnostník před onemocněním pracoval. Počet týdnů, za které se zvyšuje částka podle první věty, nesmí přesahovati dobu, po kterou domácký dělník nebo domácký živnostník v rozhodné době pracoval; činí však 4 týdny, nepracoval-li v rozhodné době vůbec nebo pracoval-li jen po dobu kratší 4 týdnů.

(5) Ustanovení §§ 1, 5, 10 a 11 platí obdobně.

(6) Zprostředkovatelé domácké práce mají vůči podnikateli domácké práce nárok na náhradu částek, které vyplatili na příspěvcích podle této vyhlášky.