USTANOVENÍ PLATOVÁ

Lékaři vnitřní služby a ošetřující lékaři pracující v zařízeních pojišťovny.
(Skupina I. a II.)

Závodní lékaři.
(Skupina III.)

Lékaři v ústavech s lůžky.
(Skupina IV.)

Platy pro praktické lékaře pracující ve vlastních ordinacích.
(Skupina V.)

Platy pro odborné lékaře pracující ve vlastních ordinacích.
(Skupina VI.)

Náhrady.

První pomoc.

Nároky v době dovolené, nemoci, mateřství a výkonu branné služby.

Národní nemocenské a důchodové pojištění lékařů.

1. u lékařů skupiny I. až III. služebním platem za hodinu práce a měsíc a příplatky k tomuto platu;

2. u lékařů skupiny IV. pevným měsíčním platem a příplatky k tomuto platu;

3. u lékařů skupiny V.:

a) základním platem za případ ošetřování s platy, příplatkem a požitky v § 56 uvedenými;

b) pevným měsíčním platem (§ 66);

4. u lékařů skupiny VI.:

c) platem za zvláštní úkon (§ 79);

a) platem za případ ošetřování s dalšími platy (§ 69);

b) platem za případ vyšetření s dalšími platy (§ 74);

d) pevným měsíčním platem (§ 80).

(1) Služební požitky lékařů skupiny I. a II. se skládají:

1. ze základního služného (§ 46);

b) z funkčního příplatku (§ 48);

c) z risikového příplatku (§ 49);

2. z příplatků k základnímu služnému, a to při splnění podmínek dále v této vyhlášce uvedených, t. j.

3. z požitků podle §§ 50, 51, 86 a násl.

a) z kvalifikačního příplatku (§ 47);

(2) Sejdou-li se v osobě jednoho lékaře důvody pro nárok na různé druhy příplatků, obdrží lékař všechny druhy těchto příplatků. Jsou-li však u jednoho lékaře dány důvody pro nárok na funkční příplatek různého stupně, obdrží lékař jen funkční příplatek vyššího stupně.

(3) Zvyšovati služební požitky podle odstavce 1 o jakékoliv platy, přídavky nebo příplatky (na př. za zvláštní úkony uvedené v příloze) není přípustno; výjimky může povoliti ministerstvo sociální péče k návrhu Ústřední národní pojišťovny po slyšení jednotné odborové organisace.

(1) Základní služné se vypočte násobkem mezi průměrným počtem denních pracovních hodin, který se stanoví jako šestina pravidelné týdenní doby, a platem za hodinu práce a měsíc podle odstavce 3 v příslušném platovém stupni.

(2) Služební požitky podle § 45, odst. 1 mohou býti stanoveny i na zlomky denních pracovních hodin.

(3) Plat za hodinu práce a měsíc, t. j. měsíční plat připadající na jednu hodinu, počítáno průměrně na den při šestidenním pracovním týdnu, činí:

Platový stupeň:	Let služby:	Měsíční plat za hodinu práce denně v Kčs:
1.	1— 3	1.200.—
2.	4— 6	1.300.—
3.	7—12	1.400.—
4.	13—17	1.550.—
5.	18—22	1.700.—
6.	nad 22	1.850.—

b) doba strávená po promoci ve zdravotní službě v jakémkoli postavení nebo lékařské praxi;

(4) Pro určení služebního roku podle odstavce 3 započte se lékaři do postupu:

c) doba účasti v národním boji za osvobození se započte podle zásad zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, podle bližších směrnic vydaných Ústřední národní pojišťovnou se schválením ministerstva sociální péče;

a) doba vojenské služby podle zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb. o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech, ve znění zákona č. 131/1946 Sb.;

d) doba, po kterou bylo lékaři i mimo případ podle ustanovení písmene c) v době nesvobody znemožněno z důvodů národnostních, politických nebo rasových vykonávati lékařské povolání.

(5) Lékařům zařazeným do platového stupně 1. (1. až 3. služební rok), kteří nemohli pro uzavření českých vysokých škol v r. 1939 dokončiti vysokoškolská studia v normální době, lze z tohoto důvodu podle obdoby vládního usnesení ze dne 5. listopadu 1946 přiznati zvláštní osobní přídavek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným podle 2. platového stupně (4. až 6. služební rok) podle § 46, odst. 3.

(6) Postupové lhůty začínají vždy prvého dne následujícího kalendářního měsíce.

(1) Kvalifikační příplatek náleží lékařům, kteří zastávají místa, jež jsou podmíněna zvláštní kvalifikací předepsanou zákonem nebo právní normou v době, kdy lékař kvalifikace dosáhl.

(2) U odborných a odborných zubních lékařů jest kvalifikací ve smyslu této vyhlášky nejkratší doba povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách, nutná k tomu, aby získal oprávnění užívati titulu odborného lékaře. Pokud lékař splňuje i přísnější kvalifikační podmínky, předepsané pozdější normou vydanou pro dosažení kvalifikace, lze započísti dřívější delší dobu skutečně absolvovanou, jestliže vyhovuje těmto přísnějším podmínkám.

(3) U ústředny Ústřední národní pojišťovny, národních pojišťoven a okresních národních pojišťoven se považuje u ředitelů zdravotní služby, přednostů odborů zdravotní služby, přednostů oddělení zdravotního odboru, jakož i u jejich zástupců, za kvalifikaci ve smyslu odstavce 1 (bez ohledu na ustanovení § 12 a dřívějších služebních řádů), doba tří let z doby strávené v ústavní i mimoústavní službě nebo praxi před vstupem do služby pojišťovny. U lékařských referentů, avšak jen pokud jde o okresní národní pojišťovny nad 100.000 pojištěnců a vyšší organisační složky, jest možno považovati se souhlasem Ústřední národní pojišťovny za kvalifikaci ve smyslu odstavce 1 dobu tří let rovněž z doby strávené v ústavní i mimoústavní službě nebo praxi před vstupem do služby pojišťovny, jestliže konají práce samostatné a odpovědné.

(4) Kvalifikační příplatek činí Kčs 50.— k měsíčnímu hodinovému platu (§ 46, odst. 3), a to za každou hodinu počítanou podle § 46, odst. 1 a 2 a za každý rok doby, započitatelné do kvalifikace podle ustanovení odstavců 2 a 3.

(1) Funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (odstavec 2) a paušalovanou náhradou za práci přes čas (§ 50, odst. 2). Nárok na funkční příplatek má lékař, jemuž byla funkce pravoplatně udělena nebo který byl funkcí pravoplatně pověřen; nárok zaniká odvoláním pověření. Jde-li o pověření zastupováním představeného na určitou dobu, je dán nárok pouze po dobu zastupování, pokud trvá nejméně 8 týdnů.

(2) Funkční příplatek náleží při splnění podmínek §§ 2 a 3 těmto lékařům:

a) ředitelům zdravotní služby;

c) přednostům oddělení zdravotního odboru a jejich zástupcům;

b) zástupcům ředitelů zdravotní služby, lékařským přednostům odborů a jejich zástupcům;

d) vedoucím lékařům ambulatoria;

f) lékařským referentům a lékařům důvěrným, jakož i ordinářům ambulatorií pojišťoven.

e) přednostům oddělení ambulatoria;

	zástupcům
	Kčs	Kčs
a) u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců	300.—	250.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	400.—	350.—,
c) u ústředny	500.—	450.—;

C. přednostům oddělení zdravotního odboru a jejich zástupcům:

	zástupcům předn. odborů:
	Kčs	Kčs
a) u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců.	400.—	350.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	500.—	450.—,
c) u ústředny.	600.—	550.—;

B. zástupcům ředitelů zdravotní služby, lékařským přednostům odborů a jejich zástupcům:

(3) Funkční příplatek náleží k měsíčnímu hodinovému platu (§ 46), a to za každou hodinu počítanou podle § 46, odst. 1 a 2:

a)	u pojišťoven do 20.000 pojištěnců	Kčs 200.—,
b)	u pojišťoven nad 20.000 do 50.000 pojištěnců	Kčs 300.—,
c)	u pojišťoven nad 50.000 do 100.000 pojištěnců	Kčs 400.—,
d)	u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců	Kčs 500.—,
e)	u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	Kčs 550.—,

A. ředitelům zdravotní služby:
pokud nebudou poměry těchto lékařů upraveny individuální smlouvou;

	Kčs
a) u pojišťoven do 250.000 pojištěnců	150.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců	200.—,
c) u národních pojišťoven	250.—,
d) u ústředny	300.—;

F. lékařským referentům a lékařům důvěrným, jakož i ordinářům ambulatorií pojišťoven:

	Kčs
a) s pěti až devíti odděleními	300.—,
b) s desíti a více odděleními	400.—;

D. vedoucím lékařům ambulatoria:

při zjišťování počtu přidělených lékařů nebo pomocných sil počítají se dentisté a zkoušení zubní technici, kteří oprávněně pracují v ústech (u křesla) pro tento účel za lékaře; u jiných pomocných sil se provádí propočet tak, že se tři pomocné síly počítají za jednu sílu lékařskou;
E. přednostům oddělení ambulatoria:

	Kčs
a) s méně než pěti přidělenými lékaři nebo patnácti jinými pomocnými silami	250.—,
b) s více než pěti, avšak méně než s deseti přidělenými lékaři nebo s příslušným počtem pomocných sil	300.—,
c) s více než deseti přidělenými lékaři nebo s příslušným počtem pomocných sil	350.—;

(4) Pro zjištění počtu pojištěnců směrodatného podle odstavce 3 se pokládá za rozhodující počet osob pojištěných pro případ nemoci ke dni 1. dubna běžného roku; v hraničních případech může ústředna povoliti výjimku.

(5) Koná-li lékař službu v organisačně oddělené složce pojišťovny, určené jen pro menší okruh pojištěnců, náleží mu funkční příplatek podle počtu pojištěnců tohoto okruhu.

(1) Risikový příplatek náleží lékařům, jejichž zdraví je ve zvýšené míře ohroženo tím, že pracují pravidelně denně na odděleních infekčních, plicních, roentgenologických a radiologických, na prosekturách nebo bakteriologických laboratořích, jakož i těm, kteří pracují pravidelně denně v témže rozsahu s roentgenovým přístrojem (s výjimkou roentgenu zubního), radiem nebo s toxickým nebo infekčním materiálem.

(2) Příplatek náleží za dobu, po kterou je lékař mimořádnému ohrožení svého zdraví skutečně vystaven; u roentgenologů a odborných lékařů plicních pracovní doba mimořádného ohrožení zdraví je totožná s pracovní dobou, která činí nejvýše 6 hodin denně. Je-li u ostatních lékařů doba mimořádného ohrožení kratší než jejich pracovní doba, stanoví dobu rozhodnou pro určení risikového příplatku pojišťovna na návrh ředitele zdravotní služby, a to podle průměrné doby ohrožení, počítané obdobně podle § 46, odst. 1 a 2.

za 1. a 2. hodinu	po Kčs 450.— měsíčně,
za 3. a 4. hodinu	po Kčs 550.— měsíčně,
za 5. a 6. hodinu	po Kčs 650.— měsíčně.

(3) Risikový příplatek činí u lékařů pracujících na roentgenologických nebo radiologických odděleních, nebo s roentgenem nebo radiem, jakož i u lékařů pracujících na plicních odděleních:

(4) U ostatních lékařů splňujících podmínky odstavce 1 činí risikový příplatek Kčs 250.— měsíčně za každou hodinu počítanou podle odstavce 2, druhá věta.

(1) Lékař má nárok na plat za práci vykonanou nad smluvně stanovený počet služebních hodin, kterou pojišťovna nařídila nebo dodatečně schválila. Odměna za tuto práci činí za každou započatou půlhodinu, trvala-li práce alespoň 15 minut, jednu padesátinu měsíčního hodinového platu podle § 46, odst. 3, zvýšeného o příplatky podle §§ 47 a 48, po případě i o příplatek podle § 49, pokud tato práce odpovídá podmínkám v něm stanoveným.

(2) Pokud pracovní úvazek k pojišťovně činí alespoň 48 hodin týdně, zvyšuje se sazba uvedená v odstavci 1 za každou půlhodinu práce, vykonanou nad tuto výměru, o 25%.
Lékaři, jemuž náleží funkční příplatek podle § 48 za plnou 48 hodinovou týdenní pracovní dobu, nepřísluší odměna za práci přes čas; toto ustanovení se však nevztahuje na lékaře, který po 48 pracovních hodinách převezme další úvazek na jiném pracovišti, na kterém mu nepřísluší funkční příplatek.

(3) Odměna podle odstavce 1 se zvyšuje při práci noční (v době od 22. hod. do 5. hod. ranní) a při práci ve dnech pracovního klidu (bez rozdílu, zda jde o práci denní či noční) o 50% základní sazby.

(1) Při návštěvách a revisních cestách konaných ve stanovené služební době vozem, který neopatřila pojišťovna, obdrží lékař pouze náhradu dopravních výloh sazbou podle § 84.

(2) Při návštěvách a revisních cestách konaných mimo služební dobu, obdrží lékař plat podle ustanovení § 50. Pokud lékař koná tyto návštěvy vozem, který neopatřila pojišťovna, obdrží kromě toho ještě náhradu dopravních výloh sazbou podle § 84.

(3) Při služebních cestách náleží lékaři náhrada cestovních výloh (jízdné, stravné, nocležné) [podle předpisů služebního řádu sazbou platnou pro kategorii I. a)] a to do vydání všeobecných předpisů o náhradě cestovních výloh.

(4) Je-li lékař služebně povinen dojížděti ze svého trvalého působiště do zařízení pojišťovny v jiné obci, má nárok na náhradu dopravních výloh, pokud skutečně vznikly, jakož i na plat za ztrátu času, a to obdobně podle ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Služební požitky ošetřujících lékařů, kteří působí v závodních ambulatoriích (skupina III.), a to za jejich činnost ve funkci ošetřujících lékařů, se řídí ustanoveními §§ 46, 47, 49 až 51.

(2) Počet pracovních hodin se stanoví podle směrnic ministerstva sociální péče.

(3) Funkční příplatek pro vedoucí lékaře závodního ambulatoria (§ 4, odst. 2) se stanoví obdobně podle § 48, odst. 2, písm. e) a odst. 3, písm. E.

(4) Ustanovení § 45, odst. 3 platí obdobně.

(5) Ustanovení § 51, odst. 4 platí obdobně, avšak jen v případě, že lékař nemá nároku na tuto náhradu již vůči závodu.

(1) Služební požitky ústavních lékařů (skupina IV.) se skládají ze základního měsíčního služného a z příplatků podle ustanovení uvedených dále v §§ 54 a 55.

(2) Pro určení platového stupně k zjištění fiktivního dne počátku služby a pro platové postupy platí obdobně předpisy § 46, odst. 4 až 6.

(3) Pokud jsou lékaři poskytovány také naturální požitky, provede se odpočet z platu ve výši stanovené směrnicemi Ústřední národní pojišťovny vydanými po slyšení jednotné odborové organisace.

(4) Ustanovení § 45, odst. 3 platí obdobně.

(1) Základní služné řídících primářů, primářů a vedoucích primářů činí měsíčně:

do 3 roků služby v postavení řídícího primáře, primáře nebo vedoucího lékaře

Kčs 8.000.—,

od 3 do 5 roků téže služby

Kčs 9.000.—,

od 6 do 10 roků téže služby

Kčs 10.000.—,

od 11 do 15 roků téže služby

Kčs 11.000.—,

nad 15 roků téže služby

Kčs 12.000.—.

Funkční příplatek může býti zvýšen až o 50% u lékařů podle odstavce 1, jestliže jejich pracovní doba činí méně než 48 hodin týdně a jestliže jim nebyl povolen výkon soukromé praxe; funkční příplatek nesmí však měsíčně činit i více než Kčs 5000.— úhrnem.
(2) Kromě základního služného obdrží lékaři vyjmenovaní v odstavci 1 funkční příplatek; funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (samostatné a odpovědné vedeni ústavu nebo oddělení) a paušalovanou náhradou za práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas. Funkční příplatek se přiznává u řídících primářů a vedoucích lékařů podle počtu lůžek v ústavu, u primářů podle počtu lůžek v oddělení, za které odpovídají, a to takto:

v ústavech chirurgických a porodnických	na interních odděleních nemocnic	v sanatoriích včetně TBC	v lázních	v ozdravovnách	funkční příplatek Kčs
při počtu lůžek do
50	75	100	150	200	1.250.—,
75	110	150	2525	300	1.750.—,
100	150	200	300	400	2.250.—,
nad tento počet lůžek alespoň					2.500.—.

a) nárok na kvalifikační příplatek ve výši Kčs 300.— měsíčně za každý rok nejkratší skutečně absolvované doby povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách nutného k získání titulu odborného lékaře (vládní nařízení ze dne 1. března 1932, č. 39 Sb., ve znění vyhlášky č. 102/1946 Sb); ustanovení § 47, odst. 2, věta druhá, platí obdobně;

b) nárok na další zvláštní příplatek (operatérský) ve výši Kčs 1200.— měsíčně mají lékaři, pokud pracují v ústavech chirurgických a porodnických, po případě na chirurgických nebo porodnických odděleních jiných ústavů, a to za skutečně vykonanou práci na sále, při čemž plat nad stanovený počet pracovních hodin (odstavec 6) je do výše Kčs 600.— do této částky zahrnut.

(3) Dále mají lékaři, kteří získali titul odborného lékaře:

b) pracují-li v ústavech pro léčení nemocí vnitřních, v pevné měsíční částce Kčs 500.— jako příplatek za ohrožení zdraví při práci s roentgenem,

(4) Lékařům, kteří jsou zaměstnáni v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví způsobem uvedeným v § 49, odst. 1 a 2, náleží risikový příplatek:

a) pracují-li v léčebných ústavech pro léčení tbc., v pevné měsíční částce Kčs 800.— jako příplatek infekční, a v pevné měsíční částce Kčs 500.— jako příplatek za ohrožení zdraví při práci s roentgenem,

c) pracují-li jinak s roentgenem alespoň jednu hodinu denně, v pevné měsíční částce Kčs 300.—, když jde o lékaře, kteří nespadají pod ustanovení písmene a) a b).

(5) Služební požitky podle předchozích odstavců jsou stanoveny pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud by služební smlouvou zejména u vedoucích lékařů byla stanovena pracovní doba lékaře odchylně, je třeba poměrně upravit i požitky.

(6) Plat za práci nad stanovený počet hodin, která byla pojišťovnou nařízena nebo schválena, pokud není obsažena v paušální náhradě podle odstavce 3, písm. b), činí 1/170 základního měsíčního služného podle odstavce 1 se všemi příplatky, odpovídá-li tato práce podmínkám pro ně stanoveným.

Léta služby se počítají obdobně podle § 46, odst. 4.
V základním služném jest zahrnuta mimořádná odměna Kčs 1.500.— měsíčně z titulu mimořádné pracovní odpovědnosti ústavním lékařům (podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948 o mimořádných odměnách zdravotnického personálu).

v 1. roce služby	Kčs 4.250.—,
ve 2. roce služby	Kčs 4.500.—,
ve 3. roce služby	Kčs 4.750.—,
ve 4. až 6. roce služby	Kčs 5.500.—,
v 7. až 9. roce služby	Kčs 6.000.—,
v 10. až 12. roce služby	Kčs 6.500.—,
v 13. až 15. roce služby	Kčs 6.750.—,
v 16. až 18. roce služby	Kčs 7.000.—,
nad 18. rok služby	Kčs 7.250.—.

(1) Základní služné asistentům a sekundářům činí měsíčně:

a) Kčs 300.—měsíčně podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948 z titulu zvýšeného pracovního výkonu lékařům, kteří splňují pracovní normy stanovené v článku I., písm. B cit. vládního usnesení;

(2) K základnímu služnému náleží lékařům uvedeným v odstavci 1 mimořádné příplatky:

aa)	v ústavech chirurgických nebo porodnických	Kčs 100.—,
bb)	v ústavech pro léčení nemocí vnitřních	Kčs 75.—,
cc)	v ústavech pro dlouhodobou léčbu (pro léčení tbc)	Kčs 50.—.

b) lékařům, kteří konají dvanáctihodinové pohotovostní služby (noční, nedělní nebo sváteční), pevnou částkou stanovenou za jednu pohotovostní službu, a to:

(3) Asistentům, kteří zastupují svého představeného po dobu delší 8 týdnů, náleží funkční příplatek ve výši, na kterou má nárok tento představený.

(4) Asistentům [§ 5, odst. 2, písm. d)] náleží kvalifikační příplatek ve výši stanovené v § 54, odst. 3, písm. a). Kvalifikační příplatek podle § 54, odst. 3, písm. b), t. j. další příplatek (operatérský) náleží asistentům a sekundářům za podmínek tam uvedených, avšak jen částkou Kčs 500.—.

(5) Lékařům, kteří jsou zaměstnání v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví, náleží risikový příplatek za podmínek a ve výši § 54, odst. 4 obdobně.

(6) Mimořádné odměny uvedené v odstavci 1 a 2 pokládají se podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948, článek II. z polovice za náhradu služebních výloh.

(7) Služební požitky podle předchozích odstavců jsou stanoveny zásadně pro pracovní dobu 48 hodin týdně, pokud pro ústavní lékaře nebude všeobecně stanovena jiná pracovní doba. Bude-li výjimečně služební smlouvou určena kratší pracovní doba, jest upraviti přiměřeně i výši služebních požitků.

(8) Asistentům a sekundářům, zařazeným do 1. až 3. roku služby, kteří pro uzavření českých vysokých škol v roce 1939 nemohli dokončit vysokoškolská studia v normální době, lze z toho důvodu podle obdoby vládního usnesení z 5. listopadu 1946 přiznati zvláštní osobní příplatek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným pro 4. služební rok podle odstavce 1.

(1) Plat pro praktické lékaře pracující ve vlastních ordinacích, včetně výjimek podle § 9, odst. 2, se skládá:

d) za ztrátu času,

1. ze základního platu za případ ošetřování,

2. z platů náležejících za podmínek dále stanovených:

3. z příplatku k zajištění existence ve zvláštních obvodech,

a) za první pomoc,

b) za noční, nedělní a sváteční návštěvy,

c) za zvláštní úkony,

4. z požitků podle §§ 86 a násl.

(2) Služební požitky lékařů podle odstavce 1, č. 1 až 3, mohou býti také určeny jako pevný měsíční plat (§ 66).

(3) Kromě platů podle odstavců 1 nebo 2 mají lékaři ještě nárok na náhradu vydání, vyžadovaných službou podle § 81.

(1) Případem ošetřování v nemoci je ošetřování (včetně příslušného vyšetření) téže osoby týmž lékařem (jeho zástupcem) v jednom kalendářním čtvrtletí na jakýkoliv počet a druh onemocnění.

(2) Za případ ošetřování podle odstavce 1 se považuje také ošetřování případu mateřství během jednoho čtvrtletí, t. j. ošetření včetně příslušného vyšetření oprávněné osoby v těhotenství a v šestinedělí, její kontrola a potvrzení tiskopisů na dávky v mateřství.

(3) Dostaví-li se během mateřství nemoc ve smyslu zákona o národním pojištění nebo naopak, náleží lékaři jak za tento případ ošetřování, tak za případ mateřství, pouze plat za jeden případ ošetřování.

(4) Změní-li ošetřovaný během čtvrtletí lékaře způsobem přípustným podle léčebného řádu (čl. 4, odst. 3), považuje se toto ošetřování za případ ošetřování podle odstavce 1 jak u původního, tak u nově zvoleného lékaře.

(5) Za případ ošetřování se nepovažují výkony provedené v rámci nedělní, sváteční nebo noční pohotovostní služby, jestliže jim nepředchází nebo jestliže je nenásleduje jiné ošetření.

(1) Sazba základního platu za případ ošetřování činí Kčs 45.—.

a) všechny obvyklé úkony vyšetřovací a léčebné, zejména uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, nikoliv však plat za zvláštní úkony uvedené v příloze č. 2,

(2) Základní plat za případ ošetřování zahrnuje plat za:

b) všechny administrativní a posudkové úkony lékaře vyplývající ze zákona o národním pojištění, léčebného řádu, této vyhlášky a z předpisů na jejím podkladě vydaných (§ 22, odst. 5).

(3) Dosáhl-li lékař počtu 1.250 případů ošetřování za čtvrtletí, snižuje se základní plat za případ ošetřování od 1.251 případů o paušál režie podle § 82, t. j. o 40%, čili o Kčs 18.—. Od tohoto snížení základního platu lze upustiti pouze po předchozím souhlasu ústředny, která jej může uděliti ve výjimečných případech zvláště odůvodněných, zejména koná-li lékař službu za mimořádně těžkých podmínek.

(4) Paušál režie podle odstavce 3 věty první se snižuje o Kčs 3.000.— měsíčně, jestliže lékař nemá ve své ordinaci zaměstnánu pomocnou zdravotnickou sílu nebo člena rodiny, který ji plně nahrazuje, a odmítne přijmouti do své ordinace pomocnou zdravotnickou sílu pojišťovny, ačkoliv jest jí nezbytně třeba v zájmu zajištění řádného provozu ordinace. Stejně se snižuje paušál režie, jestliže pojišťovna sama opatří lékaři do ordinace pomocnou zdravotnickou sílu, zaměstnanou na plnou pracovní dobu, kterou sama platí.

c) vykonanou v neděli, ve svátek nebo v památný den zákonem uznaný.

(1) Plat za noční, nedělní a sváteční návštěvu v částce Kčs 42.— náleží lékaři s výjimkou v odstavci 2 uvedenou za náštěvu:

a) vyžádanou po 19. hodině a vykonanou v době od 20. hod. do 7. hod. ranní,

b) vykonanou v době po 22. hodině, bez ohledu na to, kdy byla vyžádána,

(2) Plat podle odstavce 1 nenáleží lékařům pohotovostní služby, pokud jsou za tuto službu placeni pevným platem.

(3) Lékaři pohotovostní služby oprávnění účtovat plat podle odstavce 1 neúčtují však z důvodu provedené noční, nedělní nebo sváteční návštěvy ještě plat za případ ošetřování, mohou však účtovati ostatní příplatky podle § 56, odst. 1, č. 2.

(1) Lékaři náleží ještě plat za zvláštní úkony obsažené v příloze č. 2, a to sazbami tam uvedenými, s výjimkou zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům a označených písmenou „O“. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny praktickým lékařem; lékař je však povinen provedeni úkonu neprodleně pojišťovně hlásiti.

(2) Provádění a účtování určitých zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům může pojišťovna povoliti praktickým lékařům:

b) pokud jinak prokáží, že jsou dostatečně kvalifikováni k jejich provádění, nebo

a) jestliže splňují podmínky pro přiznání titulu odborného lékaře, nebo

c) jestliže vykonávají službu v místech, kde je odborná lékařská pomoc těžko dosažitelná.

(3) Lékaři jsou oprávněni provésti podle svého uváženi v rámci ustanovení odstavce 1 a článku 12 léčebného řádu veškeré zvláštní úkony podle přílohy č. 2, avšak úkony označené hvězdičkou jen po předchozím povolení pojišťovnou; je-li nebezepečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny lékařem bez povolení, avšak lékař je povinen provedení úkonu hlásiti neprodleně pojišťovně.

(4) Hlášení podle odstavců 1 a 3 se provádí podle směrnic, které vydá Ústřední národní pojišťovna v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(5) Jakékoliv další zvláštní úkony v příloze č. 2 neuvedené a nespadající ani mezi obvyklé úkony podle § 58, odst. 2, písm. a) může lékař provésti a účtovati jen po předchozím povolení pojišťovnou, a to za sazbu s pojišťovnou individuálně předem smluvenou podle směrnic vydaných Ústřední národní pojišťovnou po slyšení jednotné odborové organisace.

(1) Plat za ztrátu času náleží lékaři při náštěvě, při níž lékař musí v příslušném zdravotním obvodu (čl. 5 léč. řádu) k nemocnému vykonati cestu delší než 1½ km po sjízdné cestě.

b) při návštěvách v téže obci od bytu lékaře k bytu nemocného.

(2) Tato vzdálenost se počítá:

a) při návštěvě přespolní od středu obce působiště lékařova do středu obce bydliště nemocného,

(3) Plat za ztrátu času nelze zásadně účtovati v obcích majících vice než 5.000 obyvatelů. V případech, kdy územní rozsáhlost příslušného zdravotního obvodu vyžaduje zvláštních ohledů, může býti dohodou pojišťovny s příslušnými lékaři stanoveno počítání vzdáleností v případech odstavce 2, písm. a) jinak, po případě může býti v mimořádných odůvodněných případech povolena také výjimka z ustanovení předchozí věty.

(4) Při návštěvách do míst, jež nejsou dosažitelná povozem, účtuje lékař jednak plat za ztrátu času do posledního sjízdného místa, jednak zvláštní příplatek (§ 62, odst. 2).

(5) Při vzdálenostech větších než 1½ km náleží plat za ztrátu času za celou vzdálenost počítanou tam a zpět.

(6) Při více současných návštěvách v téže obci nebo v několika obcích v jednom směru počítá se plat za ztrátu času jen jednou, a to do nejvzdálenější obce nebo do nejvzdálenějšího místa.

(1) Sazba platu za stratu času činí Kčs 2.50.— za 1 km vzdálenosti počítané podle § 61, odst. 5 a 6.

(2) V případech uvedených v § 61, odst. 4 účtuje lékař kromě platu za ztrátu času, počítaného až do posledního sjízdného místa, zvláštní příplatek sazbou Kčs 35.— za započatou půlhodinu cesty, nejvýše však sazbou Kčs 70.— při jedné návštěvě.

(3) Dohodou pojišťovny s příslušnými lékaři je připustilo plat za ztrátu času paušalovati pevnou měsíční částkou.

(1) Jestliže pro řídké osídlení ve zdravotním obvodě nedosahuje hrubý příjem jediného lékaře tam působícího (čl. 5 léč. řádu) od pojišťovny spolu se všemi příjmy z jeho výdělečné činnosti měsíčně v ročním průměru Kčs 5.500.— mimo prokázaných výloh požadovaných službou ve vlastní ordinaci, náleží tomuto lékaři příplatek k zajištění existence.

(2) Příplatek poskytuje pojišťovna po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců pevnou měsíční částkou stanovenou vždy na půl roku, a to do výše rozdílu, mezi skutečně dosaženým průměrným úhrnným hrubým příjmem a částkami uvedenými v odstavci 1, nejvýš však částkou Kčs 5.000.—.

(3) Lze-li důvodně předpokládati, že v zdravotním obvodě není pro jediného tam působícího lékaře zajištěn příjem uvedený v odstavci 1, poskytne pojišťovna lékaři na jeho žádost po slyšení závodního zastupitelstva přiměřenou zálohu na příplatek ve smyslu odstavce 1 a 2, nejvýše však do výše 2/4 částky, která by mohla býti poskytnuta podle odstavce 2.

(1) Jestliže lékař přerušil dočasně výkon služby pro pojišťovnu na př. pro nemoc, dovolenou a pod. a byl za něho určen zástupce, rozdělí se úhrn platů za případy ošetřování společně léčené lékařem zastupovaným a zastupujícím úměrně podle délky doby zastupování.

(2) Dělení platu podle odstavce 1 se netýká platů podle § 56, odst. 1, č. 2.

(1) Pevným měsíčním platem může býti placen kterýkoliv praktický lékař pracující ve vlastní ordinaci, jestliže s ním byl tento druh platu smluven na místo platů podle § 56 a násl.

(2) Sazba platu budiž stanovena tak, aby neklesla v průměru na jednu skutečně odpracovanou denní pracovní hodinu na méně než 1/25 sazby podle § 46, zvýšenou o procentní přirážku na výdaje vyžadované službou podle § 82.

(1) Odborní lékaři pracující ve vlastních ordinacích jsou placeni jedním nebo několika z těchto druhů platů:

a) platem za případ ošetřování s dalšími platy (§ 69);

b) platem za případ vyšetření s dalšími platy (§ 75);

c) platem za zvláštní úkon (§ 79);

d) pevným měsíčním platem (§ 80).

(2) Kromě platů podle odstavce 1 náleží odborným lékařům ještě:

b) požitky podle §§ 86 a násl.

a) náhrada vydání vyžadovaných službou podle § 81;

c) pro roentgenologii a radiologii,

(1) Platem za zvláštní úkon (§ 79, odst. 1) jsou placeni odborní lékaři:

b) pro laboratorní vyšetřování,

a) pro fysikální léčbu,

d) pro zubní lékařství.

(2) Ostatní odborní lékaři jsou placeni jednak platem za případ ošetřování s dalšími platy, jednak za případ vyšetření s příplatky, jednak platem za zvláštní úkon.

(3) Pevným měsíčním platem může býti placen kterýkoliv odborný lékař pracující ve vlastní ordinaci, jestliže s ním byl tento druh platu smluven na místo platu podle § 67, odst. 1, písm. a) až c).

1. z platu základního,

a) za první pomoc;

b) za noční, nedělní a sváteční návštěvu;

c) za zvláštní úkon.

2. z platů náležejících za podmínek dále stanovených:

		I. Kčs	II. Kčs
a)	nemoci vnitřní; nemoci srdce a cév; nemoci žaludeční, střevní a přeměny látek	70.—,	—,
b)	nemoci plicní a tuberkulosu	90.—,	—,
c)	nemoci nervové; nemoci duševní	85.—,	—,
d)	nemoci dětské	76.—,	2.50,
e)	chirurgii	75.—,	6.—,
f)	orthopedii	60.—,	4.—,
g)	urologii	75.—,	2.—,
h)	porodnictví a ženské lékařství	63.—,	2.50,
i)	oční lékařství	50.—,	1.50,
j)	nemoci ušní nosní a krční	52.—,	2.50,
k)	nemoci kožní a pohlavní	55.—,	3.50,
l)	nemoci vnitřní a nervové	78.—,	—,
m)	chirurgii a orthopedii	68.—,	5.—.

(1) Sazba základního platu za případ ošetřování u odborného lékaře (I.) a sazba paušální náhrady za obvazový materiál podle § 83 (II.) činí u odborných lékařů pro:

(2) Lékařům, kteří mají titul odborného lékaře pro obory spojené jinak, než je v odstavci 1 uvedeno, náleží plat za případ ošetřování (sazba náhrady podle § 83) podle sazby stanovené pro obor, do něhož podle povahy případu ošetření patří. Lékař je proto povinen na poukázce vyznačiti druh ošetření.

(3) Sazby platu pro lékaře pro obor plastické chirurgie a pro poruchy (vady) hlasu a řeči se stanoví individuální smlouvou.

a) všechny obvyklé úkony vyšetřovací a léčebné, zejména uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, nikoliv však plat za zvláštní úkony uvedené v příloze č. 2;

(4) Základní plat za případ ošetřování podle odstavce 1 zahrnuje plat za:

b) všechny administrativní a posudkové úkony lékaře vyplývající ze zákona o národním pojištění, léčebného řádu, této vyhlášky a z předpisů na jejím podkladě vydaných (§ 22, odst. 5).

(5) Jestliže lékař nepřevzal do ošetřování nemocného, který mu byl s touto žádostí jiným lékařem nebo pojišťovnou poukázán, protože to neuznal z odborného hlediska za nutné, a nemocného po vyšetření odkázal zpět k jeho ošetřujícímu lékaři, náleží za tento případ pouze plat za případ vyšetření (§ 76).

(6) O krácení sazby platu za případ ošetřování platí obdobně ustanovení § 58, odst. 3 s tím rozdílem, že podíl režie se stanoví sazbami uvedenými v § 82. Tohoto ustanovení se však nepoužije po dobu nedostatku příslušných odborných lékařů.

(1) Plat za návštěvu náleží odbornému lékaři za noční, nedělní nebo sváteční návštěvu za podmínek § 59 sazbami tam uvedenými.

(2) Nárok na plat za ztrátu času (§ 61) a na náhradu dopravních výloh (§ 84) náleží odbornému lékaři při návštěvách za podmínek pro účtování těchto platů (náhrad) jinak platných.

(1) Odborným lékařům náleží dále plat za zvláštní úkony obsažené v příloze č. 2 této vyhlášky, a to sazbami tam uvedenými.

(2) Odborní lékaři jsou oprávněni provésti podle svého uvážení v rámci ustanovení článku 12 léčebného řádu veškeré zvláštní úkony u osob, které si vzali do ošetřování (vyšetření); pokud však jde o úkony v příloze označené hvězdičkou nebo písmenem „H“, lze úkony provésti obdobně za podmínek uvedených v § 60, odst. 3 a 4.

(3) Jakékoliv ostatní zvláštní úkony v příloze č. 2 neuvedené a nespadající ani mezi obvyklé úkony podle § 71, odst. 4, písm. a) může lékař provésti a účtovati obdobně podle § 60 odst. 5.

2. z platů náležejících za podmínek v této vyhlášce stanovených:

b) za zvláštní úkon (§ 79).

1. z platu základního.

a) za návštěvu (§ 77);

b) u něhož bylo sice vyžádáno jiným smluvním lékařem nebo pojišťovnou odborné ošetřování, ale lékař postupoval podle § 71, odst. 5.

a) u něhož bylo takové vyšetření vyžádáno jiným smluvním lékařem nebo pojišťovnou;

(1) Případem vyšetření je každé vyšetření oprávněné osoby provedené odborným lékařem:

(2) Případ vyšetření podle odstavce 1 zahrnuje i podání písemného nálezu a návrh léčebného plánu, po případě i posudek o způsobilosti k práci.

		Kčs
a)	nemoci vnitřní; nemoci srdce a cév; nemoci žaludeční, střevní a přeměny látek	40.—,
b)	nemoci plicní a tuberkulosu	55.—,
c)	nemoci nervové; nemoci duševní	58.—,
d)	nemoci dětské	35.—,
e)	chirurgii	35.—,
f)	orthopedii	35.—,
g)	urologii	30.—,
h)	porodnictví a ženské lékařství	30.—,
i)	oční lékařství	30.—,
j)	nemoci ušní, nosní a krční	30.—,
k)	nemoci kožní a pohlavní	30.—,
l)	nemoci vnitřní a nervové	45.—,
m)	chirurgii a orthopedii	35.—.

(1) Sazba základního platu za případ vyšetření u odborného lékaře činí u odborných lékařů pro:

(2) Ustanovení § 71, odst. 2 a 3 platí obdobně. Jestliže odborný lékař během jednoho čtvrtletí provedl u jednoho nemocného vyšetření vícekráte, obdrží nejvýše částku stanovenou jako základní plat za případ ošetřování podle § 71.

(3) Sazba platu podle odstavce 1 se zvyšuje o 50%, jestliže bylo vyšetření provedeno u lůžka nemocného za přítomnosti ošetřujícího lékaře a k jeho žádosti (konsilium).

(4) Základní plat za případ vyšetření podle odstavce 1 zahrnuje plat za:

b) všechny administrativní a posudkové úkony lékaře vyplývající ze zákona o národním pojištění, léčebného řádu, této vyhlášky a z předpisů na jejím podkladě vydaných (§ 22, odst. 5).

a) všechny obvyklé úkony vyšetřovací, zejména ty, které jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky, nikoliv však plat za zvláštní úkony uvedené v příloze č. 2;

a)	denní	Kčs 25.—,
b)	noční, nedělní a sváteční	Kčs 42.—.

Pro pojem denní, noční, nedělní a sváteční návštěvy platí jinak obdobně ustanovení § 59.
(1) Jestliže byly úkony nutné k provedení odborného vyšetření podle § 75 vyžádány a provedeny jako konsilium (§ 76, odst. 3), náleží odbornému lékaři kromě platu podle § 74 ještě plat za návštěvu:

(2) V jiných než v odstavci 1 uvedených případech náleží odbornému lékaři plat za návštěvu jen za podmínek § 59.

(3) Ustanovení § 72, odst. 2 platí obdobně.

(1) Odborní lékaři, k nimž oprávněná osoba poukázána byla pojišťovnou nebo jiným smluvním lékařem jen za účelem provedení určitého zvláštního úkonu, mohou provésti a účtovati jen tento zvláštní úkon, za který náleží plat za podmínek uvedených v § 73.

(2) Plat za zvláštní úkon náleží také lékařům uvedeným v § 68, odst. 1, a to za podmínek uvedených rovněž v § 73.

(2) Sazba platu budiž stanovena obdobně podle § 66, odst. 2.

(1) Pevným měsíčním platem může býti placen kterýkoliv odborný lékař pracující ve vlastní ordinaci, jestliže s ním byl tento druh platu smluven na místo platů podle § 67, odst. 1, písm. a) až c).

b) ceny obvazového materiálu nahražované paušální částkou podle § 83;

a) ceny materiálu, potřeb nebo pomůcek, které lze zvlášť účtovati podle výslovného vyznačení v seznamu zvláštních úkonů v příloze č. 2 této vyhlášky;

c) dopravních výloh lékaře (§ 84).

(1) Náhrada za obvazový materiál použitý lékařem při ošetřování (vyšetření) oprávněných osob bez ohledu na druh platu podle § 56, odst. 1 nebo § 67, odst. 1, písm. a) až c), nenáleží lékaři, pokud mu pojišťovna materiál dodává; nedodává-li jej pojišťovna, náleží lékaři náhrada, jen pokud má na ni výslovný nárok podle ustanovení odstavce z nebo je-li účtování připuštěno zvláštní poznámkou v příloze č. 2 této vyhlášky.

a) praktickým lékařům částkou Kčs 3.50 za každý případ ošetřování (§ 57);

b) odborným lékařům částkami uvedenými v § 71, odst. 1, druhý sloupec, jestliže šlo o případ ošetřování; u případů vyšetření náleží náhrada prokazatelných hotových výloh za obvazový materiál; u zvláštních úkonů (příloha č. 2) náleží náhrada hotových výloh jen, pokud příloha účtování obvazového materiálu připouští.

(2) Nárok na zvláštní náhradu podle odstavce 1 náleží:

(3) U praktických a odborných lékařů placených pevným měsíčním platem budiž uvedeno ve smlouvě výslovně, jakou částkou byla paušalována náhrada za obvazový materiál podle odstavce 1, pokud jej pojišťovna lékařům nedodává.

(1) Náhrada dopravních výloh náleží lékařům skupiny V. a VI. za každý kilometr vzdálenosti, za který náleží podle §§ 61 a 62 plat za ztrátu času, a to podle sazeb stanovených vyhláškou ministerstev financí, sociální péče, výživy a nejvyššího úřadu cenového č. 504/1949 Ú. l. I, ve znění vyhlášky č. 146/1950 Ú. l. I, o náhradách za používání motorových vozidel při výkonu zaměstnání, povolání nebo funkce. Počet ujetých kilometrů se určuje podle § 61. Počet kilometrů ujetých při jízdách v místě a jízdách kratších než 1½ km se určuje paušálem, jejž stanoví Ústřední národní pojišťovna v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(2) Náhrada dopravních výloh nenáleží v tom případě, když pojišťovna poskytla po dohodě s lékařem povoz sama, nebo když lékař vykonal cestu nájemním autem. V tomto případě náleží lékaři náhrada plnou částkou účtu majitele povozu upravenou podle úředně stanoveného tarifu.

(3) Pokud lékař má vůz schopný provozu, je povinen ho použiti, leč by povoz opatřila pojišťovna.

(4) Jestliže lékař vykonal cestu jinak než povozem, náleží náhrada ve výši, která by náležela, kdyby použil vlastního povozu.

(5) Dohodou pojišťovny s lékařem je přípustno náhradu dopravních výloh paušalovati pevnou měsíční částkou.

(6) Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí vydá předpisy o používání vozů přidělených Ústřední národní pojišťovnou lékařům za účelem zajištění návštěvní služby.

(1) Nepříslušnému lékaři (ať praktickému či odbornému), který poskytl první pomoc a odkázal oprávněnou osobu ihned k lékaři příslušnému, náleží jen plat za první pomoc.

(2) Sazba platu podle odstavce 1 činí polovinu příslušné sazby platu za případ ošetřování (§§ 58, 71).

(3) K sazbě platu je přípustno účtovati další platy podle § 56, odst. 1, č. 2 nebo § 69, č. 2.

(1) Lékaři mají nárok na placenou dovolenou na zotavenou.

(2) Podmínky nároku a výměra dovolené se řídí platnými zákonnými předpisy.

(3) Výše požitků připadajících na dobu dovolené se určí podílem ze započitatelného příjmu podle § 92.

(1) Nemůže-li lékař konati práce pro nemoc nebo pro úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani nedbalostí, podrží právo na plat (§ 91) až do šesti neděl.

(2) Tato doba se prodlužuje u smluvního lékaře, jehož smluvní poměr k pojišťovně, třeba v různých postaveních (skupinách), v den onemocnění trval už nepřetržitě 10 let, o čtrnáct dnů a za každých následujících 5 let o jeden týden.

(3) Pro lékaře, jejichž služební poměr se podle § 1, odst. 3 řídí služebním řádem, platí předpisy tohoto řádu.

(1) Nároky podle § 27, odst. 3 náležejí lékařkám v případě porodu, jestliže byly u pojišťovny alespoň dva roky nepřetržitě zaměstnány.

(2) Pro lékařky, jejichž služební poměr se podle § 1, odst. 3 řídí služebním řádem, platí předpisy tohoto řádu.

(1) Lékaři skupiny V. jsou povinni navzájem se zastupovati, po případě převzati ošetřování nemocných, za lékaře, kteří pro dovolenou, nemoc, mateřství, brannou službu nebo z jiných příčin přeruší (skončí) výkon služby. Tuto povinnost mají obdobně lékaři skupiny VI.

(2) Za tím účelem oznámí lékař pojišťovně, kdo jej bude podle dohody zastupovati Dohoda vyžaduje souhlasu pojišťovny.

(3) Nelze-li dosáhnouti dohody, ohlásí to lékař pojišťovně, a to v případech § 27, odst. 4 a §§ 28 a 29 ve lhůtě tam uvedené. Pojišťovna pak určí, který (kteří) ze smluvních lékařů bude (budou) prováděti zastupování.

(4) Lékař, který přerušil výkon služby, oznámí vývěskou jméno, adresu i ordinační hodiny zastupujícího lékaře.

(5) Lékař, jenž přeruší (skončí) výkon služby, je povinen odevzdati svému zástupci (nástupci), po případě pojišťovně záznamy o ošetřování a seznam pojištěnců (rodinných příslušníků), které během čtvrtletí ošetřoval. Totéž platí pro zastupujícího lékaře při skončení zastupování.

(1) Požitky v době dovolené, nemoci, mateřství a výkonu branné služby se poskytují v rozsahu předpisů §§ 86 až 89 a stanoví se na podkladě započitatelného příjmu.

(2) Započitatelným příjmem u lékařů skupiny I. až IV. je základní služné i s příplatky.

(3) Započitatelným příjmem u lékařů skupiny V. a VI. jsou požitky podle § 92.

a) o náhradu ceny materiálu, potřeb nebo pomůcek (§ 81, písm. a);

d) o náhradu dopravních výloh (§ 84),

c) o náhradu za obvazový materiál (§ 83);

b) o náhradu výloh požadovaných službou lékaře (§ 82);