ÚČTOVÁNÍ A KONTROLA, SPLATNOST POŽITKŮ, SMLUVNÍ POKUTA, SMÍRČÍ ŘÍZENI.

Účtování a kontrola.

Smluvní pokuta.

Smírčí řízení.

(1) Lékaři skupiny I. až IV. předkládají vyúčtování pouze za případnou práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas nebo za případně vykonané návštěvy a služební cesty. Vyúčtování se provádí podle směrnic, jež vydá Ústřední národní pojišťovna pro administrativní zaměstnance po slyšení jednotné odborové organisace.

(2) Lékaři skupiny V. a VI. jsou povinni nejpozději do 21 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí podati osobně nebo doporučeným dopisem okresní národní pojišťovně na předepsaných, tiskopisech řádně sestavený a doložený čtvrtletní účet, odděleně za jednotlivé skupiny pojištěnců, a pokud jim byla povolena výjimka podle § 20, druhá věta, též odděleně podle pojišťoven, a to podle směrnic, které vydá Ústřední národní pojišťovna po slyšení jednotné odborové organisace.

(3) Podacím místem pro účty je vždy okresní národní pojišťovna, v jejímž obvode působnosti má lékař povolen výkon, praxe. Ústředna může pověřiti určité okresní národní pojišťovny, aby přijímaly účty také od lékařů z obvodů okolních pojišťoven a prováděly úkoly uvedené v §§ 96 až 100.

(4) Zmeškání lhůty stanovené pro podání účtů má pro lékaře za následek, že pojišťovna může:

a) odložiti náhradu až k výplatnímu termínu za čtvrtletí, ve kterém byl účet podán,

b) provésti srážku ve výši 1% vyúčtované částky; výnos těchto srážek plyne ve prospěch podpůrného fondu lékařů při jednotné odborové organisaci,

(5) Lékař může požádati pojišťovnu, aby, připouští-li to agenda ústavu, sestavila sama jeho účty podle dokladů a záznamů na nich, které pojišťovně postoupí. Pojišťovna stanoví k tomu úředníka, který provede tuto práci jako práci přes čas. Plat, který mu pojišťovna za to zaplatí, nahradí lékař pojišťovně srážkou z účtu, kterou ihned sama provede.

(1) Okresní národní pojišťovna (pověřená okresní národní pojišťovna) je oprávněna a povinna účty lékařů přezkoumávati co do formální, početní i věcné správnosti a podle ustanovení dále uvedených je opravovati a upravovati.

(2) Zjistí-li pojišťovna, že účet lékaře nemá náležitostí předepsaných touto vyhláškou a směrnicemi (§ 95, odst. 2), vrátí jej lékaři k opravě (doplnění) a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu 1 až 2 týdny, pokud nemůže menší nedostatky účtu opraviti sama, Účty lékařem po opravě nevrácené do konce lhůty pro podání účtů, po případě lhůty pojišťovnou stanovené, platí za účty podané po lhůtě.

(3) Má-li pojišťovna po formální nebo odborné lékařské kontrole pochybnosti o věcné (odborné) správnosti účtu, pozastaví jej a vyžádá si zpravidla osobní vysvětlení účtujícího lékaře, po případě se s ním dohodne na úpravě účtu; pojišťovna může účet pozastaviti nejpozději během čtvrtletí následujícího po onom, v němž byl účet podán, leč by šlo o případy uvedené v § 97, odst. 2. Nedohodne-li se pojišťovna s lékařem do 30 dnů od pozastavení účtu na jeho úpravě, provede sama úpravu účtu a sdělí lékaři toto své konečné opatření s řádným písemným odůvodněním a odkáže jej na smírčí řízení.

(4) Předloží-li lékař řádně sestavený a doložený účet včas, je pojišťovna povinna nejpozději do 30 dnů počítaných od konce lhůty pro podání účtu zaslati lékaři výplatní lístek a poukázati současně s výhradou srážek podle odstavce 3 částku vyplývající po odpočtu záloh a srážek, jež vykáže na výplatním lístku. Srážky podle odstavce 3 provede pojišťovna při likvidaci čtvrtletního účtu nejblíže následujícího po tom, co rozhodnutí o srážce nabylo právní moci.

(5) Kromě srážek podle odstavce 3 a podle § 95, odst. 4, písm, b) provádí pojišťovna zejména srážku pojistného národního pojištění (§§ 93 a 94) a po případě srážku daně ze mzdy podle ustanovení zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nebo případnou srážku poskytnutých záloh.

(6) Za požitky podle rámcových a obdobných smluv ve smyslu § 14, odst. 6 zák. č. 109/1947 Sb., z nichž pojišťovna neprovádí srážku, se pokládají požitky lékařů působících ve vlastních ordinacích (skupina V. a VI.). Podle § 2, odst. 5, § 3, odst. 1, písm. e) a § 29 cit. zákona neprovádí se dále u lékařů skupiny I. až IV. srážka daně ze mzdy:

c) z náhrady dopravních výloh podle §§ 51 a 84;

b) z poloviny mimořádných příplatků podle § 55, odst. 1 a 2, jež se považují z poloviny za náhradu hotových výloh;

a) z risikových příplatků podle §§ 49, 54, odst. 4 a § 55, odst. 5;

e) z té poloviny funkčního příplatku, která je náhradou za práci přes čas (§§ 48, 54, odst. 2), pokud počet služebních hodin týdně ve smyslu § 50, odst. 2 činí alespoň 48 hodin.

d) z platu za práci přes čas podle § 50, odst. 2 a 3 a § 54, odst. 6;

(7) Účty lékařů i s doklady zůstávají uloženy u okresní národní pojišťovny, která je podacím místem podle § 95, odst. 3.

(8) Formu výplatního lístku stanoví Ústřední národní pojišťovna po projednání s jednotnou odborovou organisací.

(9) Okresní národní pojišťovna (pověřená okresní národní pojišťovna) může poskytnouti nově přijatým lékařům k jejich žádosti zálohu na prvé čtvrtletí jejich činnosti pro pojišťovnu, a to ve výši předpokládaného platu. Obdobně lze poskytnouti zálohu i jiným lékařům v případech zvláštního zřetele hodných.

(1) Smluvní lékaři se podrobují služební smlouvou (§ 19) ustanovením o smluvní pokutě podle předpisů odstavců 2 až 4.

(2) Smluvní pokutu může pojišťovna po dohodě s jednotnou odborovou organisací bez újmy případných jiných opatření uložiti:

a) účtoval-li lékař plat za případy jím neošetřované (nevyšetřené) nebo plat za úkony jím neprovedené nebo plat za úkony dražší než skutečně provedené;

b) účtoval-li lékař placený podle předpisů pro skupinu I. až III, který je též smluvním lékařem skupiny V. nebo VI., za případy ošetření v zařízení pojišťovny nebo v závodním ambulatoriu plat podle předpisů pro skupinu V. nebo VI., jako by byl ošetření provedl ve své ordinaci;

c) požádal-li lékař, po případě dal-li si lékař poskytnouti od třetích osob odměnu za úkony, které mají býti provedeny na účet pojišťovny;

d) dopustil-li se lékař přes napomenutí opětovně porušení povinností uložených léčebným řádem, všeobecnými směrnicemi a pokyny vydanými pojišťovnou k jejich provádění (§ 22, odst. 2).

(3) Smluvní pokuta může činiti až desetinásobek částek, jež lékař neprávem vyúčtoval nebo přijal podle odstavce 2, písm. a) až c); v případech pod písmenem d) může tato částka činiti nejvýše Kčs 10.000.

(4) Proti uložení smluvní pokuty může se lékař brániti stížností k rozhodčí komisi podle části IV. této vyhlášky.

(1) Spory vzniklé ze smluv uzavřených na podkladě této vyhlášky se řeší povinně především smírčím řízením.

(2) Smírčí řízení se provádí

a) zpravidla smírčím sborem u okresní národní pojišťovny,

b) smírčím sborem u ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) v případech, které si ústředna (Národní pojišťovna v Bratislavě) vyhradí.

(1) Smírčí sbor u okresní národní pojišťovny je čtyřčlenný a jeho předsedou je ředitel zdravotní služby okresní národní pojišťovny; přísedícími jsou zástupce pojišťovny a dva zástupci jednotné odborové organisace, z nichž jeden musí být zástupce Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, pokud možno lékař.

(1) Smírčí sbor si opatří zprávy o rozhodujících skutečnostech sporného případu. Přednesy mohou býti v přípravném písemném podání předloženy členům smírčího sboru ještě před jeho zasedáním.

(2) Úkolem smírčího sboru jest působiti k tomu, aby se strany dohodly o předmětu sporu po dobrém; nedojde-li k dohodě, omezí se smírčí sbor na pouhé zjištění, že ke smíru nedošlo.

(2) Smírčí sbor u ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) je rovněž čtyřčlenný; jeho předsedou je zástupce ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) a přísedícími jsou ředitel zdravotní služby příslušné okresní národní pojišťovny a dva zástupci jednotné odborové organisace, z nichž jeden musí býti zástupce Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, pokud možno lékař.

(3) Navrhovatel i strana, proti níž návrh směřuje, jsou oprávněni účastniti se jednání smírčího sboru sami nebo plnomocníkem.

(4) Smírčí sbor jedná však, i když se strany nedostaví; ustanovení odstavce 2 platí obdobně.

(5) O smírčím jednání se sepíše zápis, který podepíší členové smírčího sboru. Po jednom opise dostane navrhovatel i strana, proti níž návrh směřuje.

(1) Strany jsou vázány řádně plniti dohodu, kterou před smírčím sborem uzavřely.

b) v ostatních sporech ode dne, kdy se strana dověděla o skutečnostech spor zakládajících.

(1) Smírčí řízení se zahajuje k návrhu lékaře podanému ústředně (Národní pojišťovně v Bratislavě) nebo k návrhu ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) podanému předsedovi smírčího sboru. Podání musí býti učiněno do 30 dnů počítaných takto:

a) ve sporech o plat, po případě o srážky z účtu ode dne, kdy pojišťovna sdělila své konečné stanovisko,

(2) Návrh opožděně podaný odmítne předseda smírčího sboru bez účasti přísedících a bez nařízení ústního jednání.

(2) Nebyla-li dohoda splněna, zaplatí provinivší se strana záruční smluvní pokutu ve prospěch druhé strany, a to ve výši Kčs 10.000.

(3) Kdyby tuto pokutu provinivší se strana dobrovolně nezaplatila, jest uplatňovati zaplacení pokuty stížností k rozhodčí komisi.

(3) K projednání podaného návrhu nařídí předseda smírčího sboru ústní jednání nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy návrh došel, a přizve k němu lékaře, který návrh podal, a zástupce příslušné okresní národní pojišťovny.

(4) Nebylo-li smírčí řízení včas zahájeno nebo nebylo-li při něm dosaženo dohody, má lékař právo podati proti pojišťovně stížnost k rozhodčí komisi (§ 101) ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta běží ode dne, na který mělo býti smírčí řízení podle odstavce 3 nejpozději nařízeno, nebo ode dne, kdy bylo bezvýsledně skončeno, nebo ode dne, kdy lékaři došlo odmítnutí návrhu podle odstavce 2, jestliže se současně namítá jeho neoprávněnost.

(4) Kromě toho lze se domáhati i výroku rozhodčí komise, že provinivší se strana jest povinna sjednanou dohodu splniti.

(5) Lhůty se počítají obdobně podle ustanovení o civilním řízení soudním.