(1) K jednicovému materiálu patří zpravidla náklady

a) na hmoty, které se stávají podstatnou částí stavby nebo jiného výrobku (na př. cement, cihlářské výrobky, tvárnice, stavební a isolační desky, obkladový materiál, dlažební materiál, vápno, sádra, stavební dříví, stavební železo, škvára, písek, štěrk, stavební kámen, zemina, dehet, asfalt, rákos),

b) na hmoty, které se nestávají podstatnou částí stavby nebo jiného výrobku, jichž je však k provádění příslušných prací nezbytně třeba (na př. dříví pro lešení, pažení, bednění betonových konstrukcí),

c) na hmoty, kterých je třeba k vytvoření podstatných vlastností části stavby, po případě jiného výrobku (na př. přísada k tuhnutí betonu),

d) na rozpracované výrobky, které se po případné úpravě zabudují do stavby, a na součásti, které se do ní zabudují beze změny (na př. nosiče různých tvarů a délek, kámen pro některé druhy dlažby a zdiva, dílce pro montované stavby, kameninové a cementové roury, mostní ložiska, schody z přírodního a umělého kamene, kilometrovníky),

e) na řemeslnické dodávky neprováděné vlastními zaměstnanci, kterých je obvykle třeba k dokončení stavby jako celku (na př. dodávky truhlářské, zámečnické, práce malířské, natěračské).

(2) K nákladům na jednicový materiál patří také podíl škod na jednicovém materiálu, vznikajících jeho dopravou, uskladněním a pod., počítaný z hodnoty jednicového materiálu.