Mezinárodní právo soukromé.
Způsobilost k právním úkonům.
Prohlášení za mrtvého.
Forma právních jednání.
Právo rodinné
Uzavření manželství.
Právní následky manželství po stránce osobní.
Manželské právo majetkové.
Zrušení manželství a manželského společenství.
Děti manželské.
Děti nemanželské a matka nemanželská.
Legitimace a osvojení.
Poručenství a poměry příbuzné.
Práva věcná.
Právo dědické.
Závazky.
Smlouvy.
Dvojí a neurčité státní občanství.
§ 1
Způsobilost osoby k právním úkonům se spravuje, pokud se v tomto zákoně neustanovuje nic jiného, právním řádem státu, jehož je ona osoba příslušníkem.
§ 2
Stane-li se někdo československým státním občanem, nepozbude tím způsobilosti k právním úkonům již získané.
§ 3
Prohlášení za mrtvého se spravuje zákony československými, jde-li o osobu, která v době, kdy se počala její nezvěstnost, byla státním občanem československým.
§ 4
Byl-li někdo v cizině prohlášen za mrtvého nebo bylo-li o něm provedeno řízení, které se co do podstaty srovnává s prohlášením za mrtvého upraveným zákony československými, je k tomu hleděti jen tehdy, když ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, byl na počátku své nezvěstnosti příslušníkem státu, v kterém se prohlášení stalo, nebo když stát, jehož byl příslušníkem, prohlášení za mrtvého uznává.
§ 5
Byl-li nezvěstný v době rozhodné podle § 3 cizím státním příslušníkem nebo nelze-li zjistiti, že v oné době byl československým státním občanem, jest ho v Československé republice prohlásiti za mrtvého podle zákonů československých s právními následky pro právní poměry, které je posuzovati podle práva platného v Československé republice, a s právními následky pro jmění v Československé republice. Věci, pro které jsou vedeny v Československé republice veřejné knihy nebo rejstříky, určené k zápisu oprávněného, a nároky, které možno uplatňovati u soudů československých, je považovati za jmění v Československé republice.
§ 6
Za podmínek § 5 jest k návrhu pozůstalého manžela, který je československým státním občanem, prohlásiti i jeho manželství s nezvěstným za rozloučené. Stejně platí i o návrhu pozůstalé manželky, když až do uzavření manželství s nezvěstným byla československou státní občankou a v Československé republice zůstala nebo se tam vrátila.
§ 7
Forma právních jednání se spravuje, není-li dále ustanoveno nic jiného, právním řádem, kterým se spravuje právní jednání samo.
§ 8
Stačí však, šetří-li se formy předepsané právním řádem míst, kde se staly projevy stran, ačli nejde o právní jednání, kterými se zřizuje, mění nebo ruší věcné právo nebo břemeno na věci.
§ 9
Volba práva.
Strany mohou právní poměr podrobiti určitému právnímu řádu, má-li tento poměr k zvolenému právnímu řádu významný vztah a nebrání-li tomu donucující ustanovení právních řádů, kterým onen právní poměr je vůbec podroben podle ustanovení obsažených v této hlavě.
§ 10
Způsobilost uzavříti manželství se spravuje pro každého ze snoubenců právním řádem státu, jehož je příslušníkem.
§ 11
U pozůstalé manželky, jejíž manželství s nezvěstným bylo prohlášeno za rozloučené podle § 6, věty druhé, se způsobilost uzavříti manželství spravuje právním řádem československým.
§ 12
Obřadnosti při smlouvě manželské se spravují právním řádem místa, kde se manželství uzavírá. Stačí však, šetří-li se obřadností předepsaných právními řády států, jejichž jsou snoubenci příslušníky.
§ 13
Právní následky manželství po stránce osobní, počítajíc v to právo na výživu, se spravují právním řádem státu, jehož jsou manželé příslušníky.
§ 14
Je-li tento právní řád pro každého z manželů jiný, spravují se tyto právní následky posledním společným právním řádem obou manželů. Neměli-li nikdy společného právního řádu, spravují se právním řádem československým.
§ 15
Zákonné manželské právo majetkové se spravuje co do poměrů mezi manžely právním řádem státu, jehož jsou manželé příslušníky v době uzavření manželství. Je-li tento právní řád pro každého z manželů jiný, spravuje se zákonné manželské právo majetkové právním řádem československým. Právní řády takto určené platí, i když se státní občanství změní.
§ 16
Stejné zásady platí o smluveném spořádání manželského práva majetkového, rozhodné je však státní občanství v době, kdy se toto spořádání činí.
§ 17
Stanoví-li právní řád státu, v jehož území leží nemovitosti manželů, že platí právní řád místa, kde věci jsou, platí co do těchto věcí tento právní řád.
§ 18
Zrušení manželství a jakékoli zrušení manželského společenství se spravují právním řádem státu, jehož jsou manželé příslušníky v době, kdy se podává žaloba nebo žádost. Je-li tento právní řád pro každého z manželů jiný, spravují se ona zrušení posledním společným právním řádem obou manželů. Neměli-li nikdy společného právního řádu, spravují se právním řádem československým.
§ 19
Změní-li se státní občanství, je skutečnost, která se stala před touto změnou, důvodem zrušení manželství nebo jakéhokoli zrušení manželského společenství jen tehdy, když jím byla i podle práva dříve rozhodného.
§ 20
Zdali dítě zrozené z ženy provdané je manželské čili nic, je rozhodnouti podle právního řádu státu, jehož byl manžel matčin příslušníkem v době narození dítěte, nebo zemřel-li dříve, v době smrti; není-li známo, jaké měl v těchto dobách státní občanství, podle právního řádu státu, jehož byl příslušníkem v době posledního známého pobytu.
§ 21
Právní poměry mezi rodiči a dětmi manželskými se spravují právním řádem státu, jehož jsou všichni účastníci příslušníky.
§ 22
Není-li tento právní řád pro všechny účastníky stejný, platí jejich poslední společný právní řád, a neměli-li nikdy společného právního řádu, platí právní řád dítěte.
§ 23
Stanoví-li právní řád státu, v jehož území leží nemovitosti dítěte, že co do práv otcových k těmto nemovitostem platí právní řád místa, kde věci jsou, platí tento právní řád.
§ 24
Provdá-li se dcera, zanikají práva rodičů, pokud jsou v rozporu s právy manželovými opřenými o právní řád státu, jehož je manžel příslušníkem.
§ 25
Právní poměr mezi nemanželským dítětem a matkou spravuje se právním řádem státu, jehož jsou oba příslušníky.
§ 26
Je-li tento právní řád pro každého z nich jiný, platí právní řád státu, jenž je posledním společným právním řádem obou, a neměli-li nikdy společného právního řádu, platí právní řád dítěte.
§ 27
Co do práv nemanželského dítěte na výživu, výchovu a zaopatření platí právní řád státu, jehož je dítě příslušníkem v době narození, a co do práv nemanželské matky proti souložníku platí právní řád státu, jehož je matka příslušnicí v době narození dítěte. Mají-li však matka a souložník v době zplození dítěte bydliště v tuzemsku, platí právní řád československý.
§ 28
Udělení jména nemanželskému dítěti spravuje se právním řádem dítěte.
§ 29
Legitimace nemanželského dítěte se spravuje právním řádem státu, jehož je v době legitimace příslušníkem ten, čí nemanželské dítě má býti legitimováno, nebo zemřel-li dříve, právním řádem státu, jehož byl příslušníkem v době smrti; není-li známo, jaké měl v těchto dobách státní občanství, podle právního řádu státu, jehož byl příslušníkem v době posledního známého pobytu.
§ 30
Osvojení se spravuje právním řádem státu, jehož je osvojitel příslušníkem.
§ 31
Zdali při legitimaci nebo při osvojení je nutno přivolení dítěte nebo jiných osob, je rozhodnouti podle právního řádu státu, jehož příslušníkem je osoba, která má býti legitimována nebo osvojena.
§ 32
Podmínky vzniku a zániku poručenství se spravují právním řádem státu, jehož je chráněnec příslušníkem. Poručenská péče se týká zásadně osoby chráněnce a jeho majetku, nechť je jeho majetek kdekoliv.
§ 33
Povinnost přijmouti a zastávati poručenství se spravuje právním řádem státu, jehož je poručník příslušníkem.
§ 34
Právní poměry mezi poručníkem a poručencem se spravují právním řádem státu, v kterém je poručenský soud nebo úřad.
§ 35
Tato ustanovení o poručenství platí obdobně, jde-li o podobná zařízení ochranná, jako jsou opatrovnictví nad osobami nezpůsobilými k právním činům a podpora.
§ 36
Věcná práva k hmotným věcem nemovitým i movitým a držba těchto práv se spravují právním řádem místa, kde věc jest.
§ 37
Vznik a zánik věcných práv k hmotným věcem movitým se spravují právním řádem místa, kde věc byla v době, kdy se stala událost, o kterou se opírá vznik nebo zánik onoho práva.
§ 38
Ustanovení daná v právním řádu místa, kde nemovitost jest, o zápisech do veřejných knih platí i tehdy, když právní důvod vzniku, zániku, obmezení nebo převodu knihovního práva jest posuzovati podle právního řádu cizího.
§ 39
Zdali se dopouští vlastnická žaloba proti držiteli a pokud se dopouští, jest rozhodnouti podle právního řádu místa, kde věc byla v době, kdy držba vznikla.
§ 40
Právní poměry dědické se spravují právním řádem státu, jehož je zůstavitel příslušníkem v době své smrti.
§ 41
Způsobilost zříditi a zrušiti poslední pořízení, jakož i podmínky platnosti posledního pořízení po stránce vnitřní se spravují právním řádem státu, jehož byl zůstavitel příslušníkem v době, kdy učinil projev.
§ 42
Zdali se dopouští dědická smlouva a zdali může býti zrušena a v jakém rozsahu může býti zřízena nebo zrušena, jest posuzovati podle právních řádů států, jejichž jsou smluvci příslušníky v době zřízení nebo zrušení dědické smlouvy. Způsobilost dědickou smlouvu zříditi nebo zrušiti, jakož i podmínky pro vnitřní platnost dědické smlouvy se spravují právním řádem státu, jehož je zůstavitel příslušníkem v době zřízení nebo zrušení smlouvy.
§ 43
Forma při zřízení a zrušení pořízení pro případ smrti se spravuje právním řádem státu, jehož je zůstavitel příslušníkem v době, kdy zřizuje nebo ruší pořízení. Stačí však, učiní-li dosti právnímu řádu místa, kde se projev děje.
§ 44
Pro smlouvy, které se týkají nemovitostí, platí právní řád místa, kde nemovitost jest.
§ 45
Pro smlouvy, které byly uzavřeny na burse nebo na trhu, platí právní řád tohoto místa.
§ 46
I pro jiné smlouvy platí právní řád, který odpovídá rozumnému spořádání právního poměru, o který jde. Vzhledem k tomu se zpravidla spravují:
§ 47
Jednostranná právní jednání.
Jednostranná právní jednání se spravují právním řádem dlužníkova bydliště (sídla).
§ 48
Náhrada škody.
Nároky na náhradu škody z nedovolených činů a jinakých událostí, nejde-li o porušení povinnosti vyplývající z právního jednání, spravují se právním řádem místa, kde se čin nebo událost staly.
§ 49
Vydržení.
Vydržení se spravuje právním řádem státu, v němž byla věc v době, k níž se klade počátek vydržení. Vydržitel se však může dovolati právního řádu státu, v němž se vydržení dokonává, jestliže od okamžiku, kdy se věc v tomto státě octla, jsou podle jeho právního řádu splněny všechny podmínky vydržení.
§ 50
Je-li někdo v rozhodující době státním občanem československým a hledí-li na něho jako na svého příslušníka také jiný stát, rozhoduje státní občanství československé.
§ 51
Je-li někdo v rozhodující době zároveň příslušníkem několika států cizích, rozhoduje příslušnost nabytá naposled.
§ 52
Osoby, které v rozhodující době nejsou příslušníky žádného státu nebo jsou příslušníky několika cizích států, a nelze zjistiti, které příslušnosti nabyly později, jakož i osoby, jejichž tehdejší příslušnost nelze zjistiti, jest posuzovati tak, jako by byly příslušníky onoho státu, v jehož území měly v rozhodující době bydliště, a není-li takového státu, jako by byly příslušníky onoho státu, v jehož území měly v oné době trvalý pobyt. Není-li ani takového státu, jest věc rozhodnouti podle práva československého.
§ 53
Meze pro užívání cizího právního řádu.
Nelze se spravovati cizím právním předpisem, jestliže by se to příčilo dobrým mravům nebo ustanovením československého právního řádu, na kterých vzhledem k jejich povaze třeba bez výhrady trvati.
3. smlouvy, které byly uzavřeny s lékaři, zvěrolékaři, advokáty, notáři, patentními zástupci, civilními inženýry a vůbec s osobami, ustanovenými veřejně k výkonu povolání, a jejichž předmětem je výkon tohoto povolání, právním řádem místa, kde ony osoby mají sídlo (bydliště);
2. smlouvy pojistné, a to i smlouvy o pojištění nemovitostí a smlouvy uzavřené na burse nebo na trhu, právním řádem, který platí v sídle pojistitele, a jde-li o smlouvy pojistné uzavřené se zastupitelstvím, které je mimo sídlo pojistitelovo, právním řádem, který platí v sídle zastupitelství;
1. smlouvy trhové a smlouvy o dílo při provozování obchodního nebo živnostenského závodu právním řádem místa, kde jest obchodní nebo živnostenský závod prodávajícího nebo podnikatele díla;
4. smlouvy o práci a smlouvy učební právním řádem místa, kde je závod zaměstnavatelův;
5. jiné smlouvy právním řádem státu, v kterém obě strany mají bydliště; nemají-li bydliště v témž státě a stala-li se smlouva mezi přítomnými, právním řádem místa, kde smlouva byla uzavřena; byla-li pak smlouva uzavřena mezi nepřítomnými, právním řádem bydliště příjemce nabídky. Jde-li o právní jednání při provozování závodu, jest, co se týká strany závod provozující, hleděti nikoli k jejímu bydlišti, nýbrž k místu, kde je závod.