§ 2

Zemědělcem podle tohoto zákona se rozumí:

a) fysická osoba, která se buď výhradně nebo alespoň převážně živí vlastní prací ve svém, zpachtovaném nebo jinak do užívání daném zemědělském podniku o výměře zemědělské půdy (včetně půdy lesní) do 50 ha;

b) fysická osoba, která z důležitých osobních důvodů, zejména pro nemoc, invaliditu nebo věk, nemůže ve svém zemědělském podniku o výměře zemědělské půdy (včetně půdy lesní) do 50 ha osobně pracovati a byla proto nucena jej propachtovati nebo jinak dáti k obdělávání jiné osobě;

c) zemědělská výrobní společenstva (družstva), jež převážně tvoří osoby uvedené pod písm. a) nebo b), spočívá-li činnost těchto osob v přímém hospodaření v zemědělském družstevním podniku, po případě ve společném (družstevním) držení a užívání hospodářských strojů. Tato společenstva nesmí však sama poskytovati peněžní zápůjčky z finančních prostředků získaných podle tohoto zákona;

d) osoby, které byly nebo budou úředně pověřeny spravováním neobdělaného (opuštěného) zemědělského majetku na místě jeho vlastníků.