Ustanovení všeobecná.

(1) K provádění tohoto zákona se zřizují tyto orgány:

(2) Úřadovny jsou výkonným orgánem oblastních (zemských) komisí. Těmto úřadovnám se přidělí zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů (§ 104, č. 2).

(3) Nejvyšším dozorčím úřadem nad orgány uvedenými v odstavci 1 je ministerstvo zemědělství.

(1) Oblastní komise vykonává v I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem, pokud nejsou příslušné jiné orgány.

(2) Oblastní komise se skládá z předsedy a z tolika dalších členů, aby každý okresní národní výbor z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem. Předsedou oblastní komise je předseda okresního národního výboru v sídle komise, který může pověřiti předsednictvím některého ze členů oblastní komise, uvedených v předcházející větě. Ostatní členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených okresními národními výbory, na jejichž správní okresy se působnost oblastní komise vztahuje, po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále jednoho právníka, jednoho technického a jednoho zemědělského odborníka ze zaměstnanců oblastní úřadovny, jednoho odborníka lesního ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí. Není-li mezi členy zemědělské komise okresního národního výboru výkonný zemědělec, navrhne okresní národní výbor jiného člena, pokud možno obeznámeného se zemědělstvím. Nepodá-li okresní národní výbor ve lhůtě mu dané, nejméně do jednoho měsíce, příslušný návrh, provede se jmenování bez tohoto návrhu. Ke jmenování právníka za člena oblastní komise se vyžaduje, aby měl zkoušku soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou, zkoušku advokátní nebo notářskou a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý člen oblastní komise má svého náhradníka; o jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(3) K platnosti usnesení oblastní komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně dalších 5 členů zastupujících okresní národní výbory. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(4) Běžné záležitosti vyřizuje oblastní komise užším výborem. Působnost užšího výboru bude blíže vymezena jednacím řádem (§ 5, odst. 3) Užší výbor oblastní komise se skládá z předsedy, kterým je předseda oblastní komise, dále z 5 členů zastupujících okresní národní výbory, a ze jmenovaných členů – odborníků oblastní komise. Členy užšího výboru, zastupující okresní národní výbory, volí členové oblastní komise, kteří zastupují okresní národní výbory. K jednání užšího výboru musí býti pozván zástupce okresního národního výboru, o jehož záležitosti má býti rozhodováno, pokud není již členem užšího výboru. K platnosti usnesení užšího výboru je třeba, aby mimo předsedu byli přítomni nejméně dva členové zastupující okresní národní výbory.

(1) Zemská komise vykonává pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem jako II. stolice, pokud není příslušná podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.

(2) Zemská komise se skládá z předsedy a z dalších 11 členů.

(3) Předsedou zemské komise je předseda zemského národního výboru, který může pověřiti předsednictvím některého člena rady zemského národního výboru. Na Slovensku je předsedou zemské komise pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, který se může dáti zastoupiti úředníkem svého úřadu.

(4) Další členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to 6 členů z volených členů zemědělské komise zemského národního výboru, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených zemským národním výborem, po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců, dva odborníky (technického a právního) ze zemské úřadovny, jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí; jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí jmenování ministr zemědělství na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy s tou odchylkou, že 6 členů z výkonných zemědělců jmenuje z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů po slyšení Jednotného svazu slovenských zemědělců, ostatní členy jmenuje na návrh příslušných pověřenců. Jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti na návrh pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně ustanovení § 3, odst. 2, páté až sedmé věty. Každý člen komise má svého náhradníka. O jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(5) K platnosti usnesení zemské komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně 5 členů, z nichž jeden musí býti z právníků uvedených v odstavci 4, jeden technický odborník a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu lesních pozemků, musí býti přítomen lesní odborník. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(1) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů národních výborů, se nahradí novými, jakmile jejich členství v národním výboru zaniklo, na př. smrtí, uplynutím volebního období v národních výborech a pod., ostatní jsou jmenováni do odvolání.

(2) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali služební přísahu již jako státní úředníci, musí býti vzati do slibu a mají, pokud jde o jejich funkci, postavení veřejných orgánů.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a financí vydá jednací řád pro oblastní a zemské komise a vyhlásí jej v Úředním listě. Zda a pokud možno předsedovi a členům oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu, určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.

(1) Při ministerstvu zemědělství se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „poradní sbor“), jenž z vlastního podnětu činí ministru zemědělství návrhy ve věcech upravených tímto zákonem a podává mu na vyzvání v těchto věcech posudky.

(2) Členství ve sboru je funkcí čestnou. Ustanovení § 5, odst. 3, druhé věty platí obdobně.

(3) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, složení a jednání poradního sboru a o náhradě hotových výloh členů, vydá vláda nařízením.

(1) Sídla oblastních komisí a obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.

(2) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská komise, která oblastní komise provede řízení o úpravě.

(3) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti zemské komise, rozhodne ministerstvo zemědělství, která zemská komise provede řízení o úpravě.

(1) Pozemkové úpravy provedou scelovací (upravovací) družstva (dále jen „scelovací družstva“), jejichž úkolem je také udržování provedených pozemkových úprav a společných zařízení (§§ 39 a 74). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními korporacemi.

(2) Ke vzniku scelovacího družstva dojde:

(3) Členy scelovacího družstva jsou všichni přímí účastníci pozemkové úpravy (§ 41).

(4) Obec je členem scelovacího družstva, i když není přímým účastníkem.

(5) Rozhodnutím zemské komise může býti scelovací družstvo prohlášeno pro scelovací obvod zároveň za vodní družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího řízení.

(1) Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, které obsahují:

(2) Scelovací družstvo se řídí svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno podle § 9, odst. 5 za vodní družstvo.

(1) Orgány scelovacího družstva jsou:

(2) Představenstvo, dozorčí radu, jakož i náhradníky, jejichž počet určí stanovy, volí valná hromada z fysických členů scelovacího družstva nadpoloviční většinou hlasů (§ 12, odst. 5).

(1) Představenstvo zastupuje scelovací družstvo a obstarává jeho záležitosti. Představenstvo volí ze svých členů nadpoloviční většinou hlasů, počítanou podle hlav, předsedu, který zastupuje scelovací družstvo navenek ještě s jedním členem představenstva. Písemnosti jest doručiti předsedovi nebo jeho zástupci.

(2) Dozorčí rada dohlíží na hospodaření scelovacího družstva a může, uzná-li to za nutné, do valné hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti zatímně členy představenstva funkce a učiniti opatření nezbytná pro další vedení scelovacího družstva.

(3) Poruší-li členové představenstva nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají scelovacímu družstvu rukou společnou a nerozdílnou za škodu tím vzniklou.

(4) Společná práva vyplývající z členství ve scelovacím družstvu vykonávají členové na valné hromadě. Valné hromadě přísluší:

(5) Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují též někoho jiného. Valná hromada je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina všech členů družstva. Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů, koná se valná hromada s týmž pořadem jednání o hodinu později za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů; na to musí býti členové v pozvání na valnou hromadu upozorněni. Pokud stanovy neurčují jinak, usnáší se valná hromada prostou většinou členů. Každý člen scelovacího družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu a do schůzí představenstva a dozorčí rady je zváti oblastní komisi. Její zástupce má právo ujmouti se v těchto schůzích slova, může zastaviti provedení usnesení, které se příčí předpisům, a je povinen předložiti je oblastní komisi k rozhodnutí. Podle potřeby učiní zástupce oblastní komise prozatímní opatření.

(6) Členy povinného scelovacího družstva svolá k ustavující valné hromadě oblastní komise a určí svého člena, který bude tuto valnou hromadu řídit. Nesejde-li se valná hromada nebo nezvolí-li představenstvo a dozorčí radu, ustanoví oblastní komise pro scelovací družstvo náhradní orgán, kterému přísluší oprávnění představenstva i valné hromady, vyjímajíc oprávnění měniti stanovy scelovacího družstva; dozor nad náhradním orgánem vykonává přímo oblastní komise. Podle pokynů oblastní komise pečuje náhradní orgán o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího družstva.

(7) Ustanovení předcházejícího odstavce o náhradním orgánu lze užíti přiměřeně, jestliže orgány scelovacího družstva nevykonávají řádně svou působnost.

1. oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „oblastní komise“) se svými oblastními úřadovnami,

2. zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami, na Slovensku komise pro technicko-hospodářské úpravy při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále jen „zemské komise“).

a) na podkladě usnesení většiny k hlasování oprávněných (§ 20) schválením stanov oblastní komisí,

b) rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny (povinné scelovací družstvo) a předepsáním stanov (§ 10), je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům účastníků s hlediska celkového, hospodářsky únosný pro účastníky a jsou-li dány podmínky uvedené v § 33, odst. 1 až 4.

a) název, sídlo a obvod scelovacího družstva,

b) účel scelovacího družstva,

c) úpravu členských práv a povinností,

d) zásady pro rozvrh a úhradu nákladů spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním společných zařízení,

e) úpravu vnitřní organisace scelovacího družstva,

f) úpravu finančního hospodaření scelovacího družstva.

a) představenstvo nejméně tříčlenné a nejvýše patnáctičlenné,

b) dozorčí rada nejméně tříčlenná a nejvýše patnáctičlenná,

c) valná hromada.

a) usnášeti se na stanovách a jejich změně; ke změně stanov je třeba schválení oblastní komise,

b) zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní uzávěrky předložené představenstvem,

c) zmocňovati představenstvo k uzavírání zápůjček,

d) usnášeti se na zásadách o rozvrhu scelovacích nákladů na členy a o vybírání členských příspěvků,

e) voliti místní znalce,

f) schvalovati zadání technických prací scelovacích,

g) projednávati projekt společných zařízení,

ch) usnášeti se o odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání a o zatímních hospodářských opatřeních, jichž je třeba k umožnění a k zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby,

h) stanoviti všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemků,

i) projednávati scelovací plán.

(1) Po zakončení scelovacího řízení se může scelovací družstvo usnesením valné hromady rozejíti, když splnilo všechny své závazky a jeho dalšího trvání není již zapotřebí pro udržování a správu společných zařízení (§ 74).

(2) K usnesení valné hromady o zániku scelovacího družstva se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných. Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení oblastní komise.

(3) Oblastní komise oznámí schválené usnesení zemské komisi, která vyhlásí zánik scelovacího družstva v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(1) Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě v určitém obvodu může podati jeden nebo několik vlastníků (držitelů) zemědělských nebo lesních pozemků nebo místní národní výbor nebo místní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců nebo okresní národní výbor.

(2) Návrhy na zahájení pozemkových úprav na příští rok se podávají u místně příslušné oblastní komise nejpozději do 1. května každého roku. Návrhy na zahájení pozemkových úprav, které se mají provésti v roce 1948, jest podati u ministerstva zemědělství nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona; návrhy podané před účinností tohoto zákona se považují za řádně podané.

(1) Uzná-li oblastní komise návrh (§ 16, odst. 1) za vhodný, vyjádří se k němu a předloží jej zároveň s ostatními návrhy ze své oblasti prostřednictvím zemské komise ministerstvu zemědělství k posouzení s hlediska celkového plánu pozemkových úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.

(2) Schválí-li ministerstvo zemědělství návrh, provede oblastní komise místní šetření k objektivnímu zjištění podmínek pozemkové úpravy.

b) místní národní výbory sousedících obcí,

(1) K místnímu šetření budou pozváni:

c) příslušný okresní národní výbor (výbory),

a) místní národní výbor, v jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy provedeny,

d) místní a okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců,

f) úřady (plánovací, vodohospodářský, lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou může býti dotčena jejich působnost, na Slovensku též okresní soud,

e) místně příslušný katastrální měřický úřad,

g) vlastníci pozemkového majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové úpravy.

(2) Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné orgány pověřené správou státního pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni na doručenku. Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu šetření pozváni vyhláškou, která bude vyhlášena v místní obci i v sousedících obcích způsobem v místě obvyklým, a zároveň zvláště upozorněni na ustanovení § 19, odst. 2 a § 20.

(3) Místní národní výbor bude zároveň v obsílce vyzván, aby ihned určil a pozval z místních občanů zmocněnce k hájení zájmů vlastníků pozemků, kteří nemají ve scelovacím obvodu bydliště, ačli si vlastníci neustanovili sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením místního šetření prokázal zástupci oblastní komise, že hlasovací seznam nabyl právní moci (§ 20, odst. 6).

(4) Výlohy účastníků místního šetření hradí ten, kdo vyslal zástupce.

(1) Při místním šetření (§ 17, odst. 2) je zejména třeba:

b) doporučiti směrnice (§ 56 a § 59, odst. 1) pro projekt společných zařízení i pro vlastní pozemkovou úpravu pro případ, že dojde k provedení úpravy.

a) zjistit rozsah, potřebu, účelnost a proveditelnost pozemkové úpravy, jakož i podmínky pro získání pozemků k účelům uvedeným v § 82, především podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm. b),

(2) Shledá-li se při místním šetření, že jsou dány podmínky pro pozemkovou úpravu, provede se zároveň hlasování o utvoření scelovacího družstva (§ 20).

(1) Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý vlastník má jeden hlas.

(2) Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni spoluvlastníci jeden hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených, tvořících jeden podnik.

(3) Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.

(4) Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítáni k hlasujícím pro utvoření scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření scelovacího družstva.

(5) Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní komise a zapíše do něho osoby, které podle předcházejících odstavců jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou, která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.

(6) Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.

(7) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u pozemku, který je v držbě toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.

(1) Vyzní-li výsledek hlasování pro utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, zda se zahajuje pozemková úprava či nikoliv.

(2) Vyzní-li výsledek hlasování proti utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, že se zahajuje pozemková úprava jen tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm. b).

(3) Oblastní komise vyhlásí své rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy (odstavce 1 a 2) v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku. Proti těmto rozhodnutím se mohou účastníci, zapsaní v hlasovacím seznamu, odvolati podáním u oblastní komise k zemské komisi ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Zemská komise rozhodne o odvolání proti zahájení pozemkové úpravy s konečnou platností.

(4) Nabude-li rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy právní moci, oblastní komise schválí, v případě § 9, odst. 2, písm. b) předepíše stanovy scelovacího družstva, veřejně vyhlásí pravoplatné rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku, a oznámí to také příslušnému knihovnímu soudu, katastrálnímu měřickému úřadu, okresnímu národnímu výboru a okresnímu sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(5) Dojde-li k pozemkové úpravě, není třeba, aby prohlášení o přístupu k scelovacímu družstvu bylo schváleno správním úřadem nebo poručenským (opatrovnickým) soudem.

(1) Působnost orgánů uvedených v § 2 začíná pro příslušnou pozemkovou úpravu toho dne, který bude stanoven vyhláškou, uvedenou v § 21, odst. 4, a vztahuje se na projednání a úpravu všech právních poměrů, které při provedení pozemkové úpravy nemohou zůstati v dosavadním stavu. Tato působnost vylučuje ode dne stanoveného ve vyhlášce příslušnost jiných úřadů, s výjimkou věcí uvedených v odstavci 4.

(2) Působnost orgánů jmenovaných v § 2 se vztahuje také na projednávání a rozhodnutí vodoprávních věcí a věcí upravených lesními zákony, pokud takové věci musí být upraveny při provádění pozemkové úpravy.

(3) V těchto případech (odstavec 2) se řídí orgány jmenované v § 2 předpisy vodního a lesního práva.

(4) Sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví řízení podle tohoto zákona; na takový spor nemají vliv soudní prázdniny.

(5) Ve věcech, které se týkají železnic, letectví, veřejných silnic, veřejných cest, vodních cest, říčních toků, vodních nádrží a zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provozu hornictví, pozemků určených pro účely vojenské, hospodářství elektrárenského a soustavné elektrisace, krajinného a místního plánování, dále ve věcech upravených stavebními řády, živnostenským řádem (na Slovensku živnostenským zákonem) a zákony jej měnícími a doplňujícími, dále ve věcech zařízení pošt a telekomunikací, změny obecních hranic a hranic katastrálních území, jakož i ochrany památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, jsou rozhodnutí a opatření vyhrazena úřadům, povolaným k tomu příslušnými předpisy.

(1) K platnosti prohlášení učiněných v řízení, t. j. za provádění pozemkové úpravy, jakož i k platnosti narovnání uzavřených v řízení, není třeba ani souhlasu nepřímých účastníků ani schválení správních úřadů, ani poručenských (opatrovnických) soudů.

(2) Prohlášení učiněná ústně nebo písemně v řízení před orgány jmenovanými v §§ 2 a 9 mohou býti odvolána jen tenkráte, není-li podle uvážení těchto orgánů obavy, že by tím prováděné práce byly podstatně rušeny.

(1) Zatímní výkon práv a volné právní disposice majetkové nejsou za řízení nijak obmezeny, leč by příslušné orgány z důležitých hospodářských důvodů učinily zatímní hospodářská opatření, jichž je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby.

(2) Rovněž není za řízení obmezeno vedení exekuce.

(1) Pravoplatná rozhodnutí orgánů jmenovaných v §§ 2 a 9 a narovnání jimi schválená ve věcech přikázaných tímto zákonem do jejich působnosti jsou titulem pro soudní nebo politickou exekuci.

(2) Je-li provedení pravoplatných rozhodnutí a narovnání nutné v zájmu řízení, mají se orgány jmenované v §§ 2 a 9 postarati o provedení z moci úřední; jinak se provádějí vykonatelná rozhodnutí a narovnání jen na návrh strany.

(1) Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich nepoužije jinak, osvobozeny od poplatků. Úřední úkony potřebné k řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(2) Převod vlastnického práva k nemovitostem v řízení o scelování podle tohoto zákona je osvobozen od poplatku nemovitostního a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(1) Výpis triangulačních údajů a výpisy z pozemkových knih, potřebné pro řízení upravené tímto zákonem, dodávají příslušné úřady orgánům jmenovaným v §§ 2 a 9 zdarma.

(2) Katastrální měřické úřady, archivy katastrálních map, inspektoráty pro katastrální vyměřování a soudy zapůjčí potřebné písemné operáty orgánům jmenovaným v §§ 2 a 9 do jejich sídla na přiměřenou dobu, pokud jich mohou ze služebních důvodů postrádat.

(1) Veškeré technické práce prováděné v řízení upraveném tímto zákonem jest vykonávati pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení (ohrady, ploty atd.) a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.

(2) Nelze-li se uvarovati poškození nebo odstranění předmětů překážejících účelné technické práci, přísluší vlastníkům, po případě uživatelům náhrada, kterou určí oblastní komise, nedojde-li k dohodě mezi scelovacím družstvem, jež je náhradou povinno, a vlastníkem, po případě uživatelem. Za nepatrné poškození se náhrada neposkytuje.