(1) Národní podniky si nesmějí navzájem poskytovati finanční úvěry ani vyrovnávati své závazky kompensací. Poskytování úvěrů při dodávkách a výkonech je mezi národními podniky, jakož i ve styku s ostatními tuzemskými odběrateli přípustné, avšak jen v rámci obchodních zvyklostí jednotlivých hospodářských odvětví.

(2) Ve sporných případech rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s bankou (§ 7, odst. 2), odpovídají-li smluvní platební lhůty obchodním zvyklostem, a povoluje výjimky z ustanovení odstavce 1. Nedojde-li k dohodě mezi tímto orgánem a bankou (§ 7, odst. 2) nebo jde-li o platební lhůty při dodávkách státu, státním podnikům a ústavům, rozhodne ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem.