(1) Nejvyšší zatěžitelností zemědělského podniku podle § 6, odst. 1, č. 3 zákona pro dlužníky uvedené v § 2, písm. a) a b) zákona rozumí se částka, až do které jest možno zatížiti podnik dluhem. Míru zatěžitelnosti určuje ministerstvo zemědělství. Základem pro její určení je průměrný čistý výnos 1 hektaru půdy za těchto předpokladů: dobrá kvalita půdy, dobré a účelné stavby, úplné strojní vybavení, plný stav dobytka a kvalitní a intensivní pracovní výkon s přihlédnutím k celkovému zemědělskému výrobnímu plánu.

(2) Nejvyšší zatěžitelnost stanoví se pro 1 ha až na další (odst. 1) takto:

		celková nejvyšší zatěžitelnost	z celkové nejvyšší zatěžitelnosti připadá na provozní úvěr:
		Kčs	Kčs
a)	pro oblast řepařskou	25.000.—	5.000.—
b)	pro oblast obilnářskou	20.000.—	4 000.—
c)	pro oblast bramborářskou	20.000.—	4.000.—
d)	pro 1 ha chmelnic	individuelně	15.000.—
e)	pro 1 ha vinic	individuelně	15.000.—
f)	pro oblast pícninářskou	individuelně

Při stanovení výše úvěru odpočítává se z uvedených částek srážka podle pokynů, které oznámí úvěrové ústředí:
V případech bb), cc), dd) se srážka neprovede, jestliže je úvěr požadován právě na zlepšení tohoto nedostatku. Přednostně jest přihlížeti i tu k zvýšení výrobnosti podniků malých a středních zemědělců v rámci výrobního a vyživovacího plánu.

(2) U úvěrů, které mají býti poskytnuty osobám uvedeným v § 1, písm. b) a v § 2, písm. c) a d) zákona, určí se nejvyšší zatěžitelnost, jedná-li se o investice, částkou 75% z částky, která se rovná průměru hodnoty stavebního nákladu před povolením zápůjčky a hodnoty kapitalisovaného výnosu při úrokové míře 3% ročně. Nejedná-li se o investice, na příklad, žádá-li provozní úvěr horské pastevní družstvo, určí se nejvyšší zatěžitelnost podniku podle všeobecných zásad pro poskytování úvěru.

(3) Částky, které zaplatil za dlužníka Zemědělský zajišťovací fond (§ 14 zákona), nepovažují se při výpočtu zatěžitelnosti zemědělského závodu, je-li žádáno o další úvěr, za dluh žadatelův.

(4) Je-li žádáno o poskytnutí úvěru konsolidačního nebo rekonstrukčního i jiného zároveň, může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí ve zvláště odůvodněných případech určití nejvyšší zatěžitelnost nad míru uvedenou v odst. 1 a 2; až do této míry může pak býti zemědělský úvěr poskytnut.

(5) Při povolování úvěru jest zejména z počátku postupovati opatrně a je nutno míti na zřeteli, že zatěžitelnost podle odst. 1 a 2 je maximální a že úvěry až do této výše lze poskytovati jen za nejpříznivějších předpokladů (odst. 1); to znamená, že obvykle budou povolovány úvěry nižší, pokud zemědělské podniky nedosáhnou v odst. 1 uvedených příznivých předpokladů.

(6) Při investičním úvěru jest třeba zjistiti účelnost a výnosovost investice, která má býti provedena, zejména též s hlediska zemědělského výrobního plánu a to zvláště, jde-li o větší úvěry.

aa) na méně bonitní půdu,

bb) na nevyhovující stavby,

cc) na nedostačující strojní vybavení,

dd) na nedostačující stav dobytka,

ee) na nedostačující osobní vlastnosti jakož i na nedostačující odborné schopnosti, nedá-li se předpokládati zvýšení odborného vzdělání žadatele právě v důsledku poskytného úvěru,

ff) na nevýhodný poměr kultur podmiňovaný stálými přírodními vlivy,

gg) na jiné okolnosti, které nepříznivě působí na výnosovost.