Náhrada nákladů a škod.

(1) Náklady isolace prováděné v bytě nemocného (§ 12, odst. 2 a 3) a náklady povinného léčení (§ 9, č. 12), jakož i náklady běžné desinfekce (§ 16, odst. 1) hradí isolovaný (léčený), nejsou-li třetí osoby podle příslušných předpisů nebo jiných právních závazků povinny poskytovati ošetřování (léčení) nebo úhradu nákladů jím vzešlých.

(2) Ošetřovací výlohy osob stižených přenosnou nemocí, isolovaných z úředního příkazu v nemocnici nebo jiném vhodném ústavu (§ 12, odst. 1 a 4), hradí stát (zdravotní správa) pokud není povinen nositel veřejnoprávního sociálního pojištění podle příslušných předpisů poskytovati nemocenské ošetřování nebo úhradu nákladů jím vzešlých.

(3) Byla-li isolována z úředního příkazu v nemocnici nebo v jiném vhodném ústavu osoba, která onemocněla nebo je podezřelá z onemocnění na nemoc uvedenou v § 1, odst. 1, písm. A, č. 1 až 7, 14, 22 a 23, nebo osoba podezřelá z jakékoliv nákazy přenosnou nemocí nebo z vyměšování choroboplodných zárodků hradí stát (zdravotní správa) ošetřovací výlohy spojené s isolací v plné výši, bez omezení stanoveného v odstavci 2.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí též, provede-li se isolace se souhlasem okresního národního výboru dobrovolně.

(1) Stát (zdravotní správa) poskytne náhradu za pracovní výdělek ušlý následkem ochranných opatření nařízených a provedených podle ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho osobám, u kterých součet ročního důchodu spolu s důchodem osob povinných je živiti nepřesahuje částku 72.000 Kčs. Tato částka se zvyšuje o 3.600 Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.

(2) Ušlý pracovní výdělek se nahradí v celé výši, pokud náhrada takto poskytnutá nepřesahuje spolu s případným ostatním příjmem poškozeného částku 36.000 Kčs. Částka 36.000 Kčs se zvyšuje o 3.600 Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.

(3) Přísluší-li oprávněné osobě podle jiných předpisů nárok na náhradu ušlého výdělku proti osobě třetí, poskytne jí stát (zdravotní správa) pouze případný doplněk na míru uvedenou v odstavci 2.

(4) Podrobnosti o poskytování náhrady za ušlý pracovní výdělek, zejména se zřetelem na sociální poměry postiženého, určí vláda nařízením.

(1) Stal-li se některý lékař nebo veterinář činný při potlačování přenosné nemoci, kterou je nutno ohlásiti nezpůsobilým výdělku ve svém povolání, poskytne mu zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví) v dohodě s příslušným finančním úřadem II. stolice ze státní pokladny odpočivný plat a zemřel-li, jeho oprávněným pozůstalým zaopatřovací plat. Odpočivné platy se stanoví ve výši pensijní základny úředníků zdravotní služby (služební třída Ib), 4. platové stupnice, stupně „a“. Zaopatřovací plat činí u vdovy 50 % pensijní základny a u sirotků jednu polovinu vdovské pense. Oprávněným příslušníkům zemřelého lékaře nebo veterináře náleží úmrtné ve výši 25 % příslušné pensijní základny. V ostatním platí pro přiznání odpočivných (zaopatřovacích) platů a úmrtného přiměřeně všeobecné předpisy o odpočivných (zaopatřovacích) platech státních úředníků.

(2) Stali-li se ošetřovatel nebo jiná osoba zaměstnaná při potlačování přenosné nemoci, kterou je nutno ohlásiti, neschopnými výdělku, poskytne jim zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví) v dohodě s příslušným finančním úřadem II. stolice ze státní pokladny odpočivný plat, a zemřeli-li, jejich oprávněným pozůstalým zaopatřovací plat. Odpočivné platy se stanoví ve výši pensijní základny státních zřízenců III. platové stupnice, stupeň 9. V ostatním platí pro přiznání odpočivných (zaopatřovacích) platů a úmrtného obdobně ustanovení odstavce 1.

(3) Nárok podle ustanovení odstavců 1 a 2 nepřísluší, pokud osobám tam uvedeným nebo jejich oprávněným pozůstalým náleží odpočivné (zaopatřovací) platy z jejich služebního poměru nebo důchody podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění a dosahují alespoň výměry stanovené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Nedosahují-li odpočivné (zaopatřovací) platy nebo důchody uvedené v odstavci 3 výše určené v odstavci 1 nebo 2, doplní se na výměru tam stanovenou.

(1) Lékařům, veterinářům, ošetřovatelům a jiným osobám zaměstnaným při potlačování přenosných nemocí přísluší po dobu jejich činnosti při potlačování přenosných nemocí infekční přídavek. Vláda určí nařízením podmínky pro přiznání infekčního přídavku a stanoví jeho výši.

(2) Stát (zdravotní správa) může poskytnouti osobám činným při potlačování přenosných nemocí přiměřenou jednorázovou odměnu za mimořádné a obětavé spolupůsobení při provádění opatření podle tohoto zákona, které vedlo k rychlému a úspěšnému potlačení přenosné nemoci.

(3) Přesahují-li úkony osob uvedených v §§ 2, 3 a v odstavci 1 nebo osob, kterým bylo nařízeno podrobiti se ochranným opatřením podle ustanovení §§ 7 až 17, meze povinné péče podle tohoto zákona, může stát (zdravotní správa) poskytnouti přiměřenou náhradu nákladů vynaložených na takové úkony, a to i vedle odměny poskytnuté podle odstavce 2.

a) náklady, které vznikly prováděním převozu podle ustanovení § 12, odst. 5,

b) náklady závěrečné desinfekce (§ 16, odst. 2),

c) zřizovací a udržovací náklady na zařízení sloužící k potírání a zamezení přenosných nemocí (§ 17, odst. 3).