Náhrada nákladů a škod.
(1) Náklady a škody, které vznikly prováděním opatření podle tohoto zákona nebo předpisů vydanych podle něho, hradí stát (zdravotní správa), pokud není v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2) Stát (zdravotní správa) nehradí:
(1) Ošetřovací výlohy za osobu isolovanou z úředního příkazu, po případě dobrovolně na návrh příslušné poradny v nemocnici nebo jiném vhodném ústavu (§ 9, odst. 3), hradí stát (zdravotní správa) pokud není povinen nositel veřejnoprávního sociálního pojištění podle příslušných předpisů poskytovati nemocenské ošetřování nebo úhradu nákladů jím vzešlých.
(2) Stát (zdravotní správa) hradí též náklady povinného léčení a ošetření osob nemocných tuberkulosou (§ 13), pokud jsou splněny podmínky odstavce 1.
§ 19
Náhrada ušlého výdělku.
(1) Stát (zdravotní správa) poskytne náhradu za pracovní výdělek ušlý následkem ochranných opatření nařízených a provedených podle ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho osobám, u kterých součet ročního důchodu, spolu s důchodem osob povinných je živiti nepřesahuje částku 72.000 Kčs. Tato částka se zvyšuje o 3.600 Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.
(2) Ušlý pracovní výdělek se uhradí v celé výši, pokud náhrada takto poskytnutá nepřesahuje spolu s případným ostatním příjmem poškozeného částku 36.000 Kčs ročně. Tato částka se zvyšuje o 3.600 Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.
(3) Přísluší-li oprávněné osobě podle jiných předpisů nárok na náhradu ušlého výdělku proti třetí osobě, poskytne jí stát (zdravotní správa) pouze případný doplněk na míru uvedenou v odstavci 2.
(4) Poskytnutí náhrady za ušlý výdělek podle odstavce 1 může býti při opatřeních podle § 11 vázáno na podmínky, zejména na povinnost přijmouti vhodné náhradní zaměstnání (§ 11, odst. 3).
(5) Nárok na náhradu ušlého výdělku je třeba uplatniti do 60 dnů po provedení výměrem nařízeného ochranného opatření u okresního národního výboru, jinak zanikne. Výměr okresního národního výboru o nařízeném opatření musí obsahovati poučení o propadné lhůtě a následcích jejího nedodržení.
(6) Podrobnosti o poskytování náhrady za ušlý pracovní výdělek, zejména se zřetelem na sociální poměry postiženého, určí vláda nařízením.
§ 20
Náhrada za škody způsobené desinfekcí.
O náhradě za předměty poškozené nebo zničené při desinfekci platí obdobně ustanovení §§ 26 a 27 zákona ze dne 20. března 1948, č. 60 Sb., o potírání nemocí přenosných na lidi.
§ 21
Přídavky a náhrady osobám zaměstnaným v zařízeních pro osoby nemocné tuberkulosou.
(1) Osobám zaměstnaným v poradnách, léčebných a ošetřovacích ústavech a ambulatoriích pro osoby nemocné tuberkulosou, přísluší po dobu jejich zaměstnání v takovém ústavu nebo zařízení infekční přídavek. Výši infekčního přídavku určí vláda nařízením.
(2) Stal-li se zaměstnanec uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání dočasně neschopným práce pro onemocnění tuberkulosou nebo pro poruchu na zdraví způsobenou roentgenovými paprsky, poskytne mu zaměstnavatel po dobu takové neschopnosti jako náhradu pracovního výdělku doplněk k dávkám sociálního pojištění, a to nejvýše do částky jeho posledního pracovního důchodu, pokud mu podle jiných předpisů nepřísluší nárok na plný služební plat (mzdu). Po dobu takové neschopnosti nesmí býti zaměstnanec propuštěn z důvodů uvedených v § 21 zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích.
(3) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1, který při výkonu svého povolání onemocněl tuberkulosou nebo utrpěl poruchu na zdraví roentgenovými paprsky a jest proto, ač byl uznán schopným práce, nucen přejíti do jiného zaměstnání, poskytne zaměstnavatel jednorázovou náhradu za škodu utrpěnou na zdraví, a to i tehdy, když se jeho pracovní důchod přechodem do jiného zaměstnání nesníží. Pro výši jednorázové náhrady jsou rozhodné stupeň invalidity a výše posledního pracovního důchodu poškozeného zaměstnance. Podrobnosti o poskytnutí náhrady a její výši určí vláda nařízením.
(4) Stal-li se zaměstnanec uvedený v odstavci 1 trvale neschopným výdělku, poněvadž při výkonu svého povolání onemocněl tuberkulosou nebo utrpěl poruchu na zdraví roentgenovými paprsky, přísluší mu 50 % přídavek k odpočivnému platu (invalidnímu důchodu); zemřel-li následkem těchto onemocnění, přísluší jeho oprávněným pozůstalým tento přídavek k zaopatřovacímu platu (vdovskému nebo sirotčímu důchodu).
1. náklady isolace prováděné v bytě (§ 9, odst. 2 a 4),
2. náklady, které vzniknou zaměstnavateli provedením ochranného opatření podle § 11, odst. 1,
3. náklady běžné desinfekce (§ 14),
4. náklady ústavní isolace (§ 9, odst. 3) a náklady spojené s léčením a ošetřením tuberkulosních osob, pokud nejsou splněny podmínky § 18, odst. 1,
5. ušlý výdělek přesahující hranici stanovenou v § 19, odst. 2,
6. náklady spojené s výplatou přídavků a náhrad podle ustanovení § 21, odst. 1 až 3, pokud nejde o zaměstnance státní.