Navrhování a provádění ústředního vytápění.

A. Všeobecně.

1. Projekty a výpis materiálu pro ústřední vytápění musí být vypracovány a podepsány odbornou topenářskou firmou nebo úředně autorisovaným civilním inženýrem. Navrhovatel ručí svým podpisem též za správnost a účelnost projektu kotelny a správné dimensování komínů, přívod vzduchu a ventilaci, za vhodnost otopné soustavy a kotlů pro ústřední vytápění s hlediska hospodaření teplem a určení nejvýhodnějšího druhu paliva, jakož i s hlediska provozních poměrů a konečně za zachování všech dále uvedených směrnic.

2. Při řešení rozvodu tepla se musí přihlížet k účelnému rozdělení podle provozních a povětrnostních poměrů. Počet skupin nesmí být ani nadbytečný ani nedostatečný.

3. Ve školních a závodních kuchyních, kantinách a stravovnách musí být postaráno o náležité odssávání a odmlžování vzduchu.

4. Při teplovodních systémech v půdorysně rozsáhlých stavbách musí být voleny pro snížení váhy železa systémy s umělou cirkulací.

5. Pokud bude použito nových vzorů otopných ploch, musí mít malou stavební hloubku, malou spotřebu materiálu, musí být výrobně jednoduché a levné a po stránce tepelně technické doporučeny Ústavem pro hospodárné využití paliv.

6. Při stavbě kotelen nutno použít pokud možno největších kotlových jednotek, ale vždy tak, aby to nebylo na újmu hospodárnosti provozu v přechodných dobách (jaro, podzim).

7. Po stránce stavební je třeba, aby pro snazší kladení potrubí byly stropní trámy, ať již dřevěné nebo ze železového betonu, vzdáleny nejméně 15 cm ode všech příčních nebo nosných zdí. Nutno pamatovat na dobré osvětlení a větrání kotelen z důvodů hygienických a bezpečnostních.

8. Obytné domy se doporučuje navrhnout tak, aby bylo možno dodatečně zřídit ústřední vytápění. Tam, kde není možno provést ústřední vytápění ihned, nesmějí se instalovat žádné součástky tohoto vytápění. Naproti tomu není námitek, aby se zároveň se stavbou provedla vyzdívka komínu ústředního vytápění, jakož i drážky pro vedení.

B. Nemocnice.

9. Lze použít veškerých hygienických systémů současné tepelné techniky, musí však býti dbáno možných úspor na váze. Zvláště je nutné pečovat o možnost snadného čištění otopných ploch. Vytápění operačních sálů žádá zvýšenou péči a je třeba pamatovat na 100% reservu náhradním zdrojem.

C. Školy, tělocvičny, divadelní sály a pod.

10. Se zřetelem k nedostatku radiátorů litinových i ocelových se smí prozatím použít pouze hladkých otopných ploch, t. j. hladkých trubek. Pokud to konstruktivní a disposiční důvody připouštějí, provedou se průběžné parapety pod širokými okny tak, aby se pod nimi dala montovat hladká plocha z dílů pokud možno dlouhých (meziokenní pilíř je pak třeba projektovat vnitřním lícem v rovině parapetu). Normálně budiž užito teplovodního vytápění se zvláštním přihlédnutím k účelnému dělení rozvodu a k regulaci; pro úspory materiálu není však zásadních námitek proti použití parního vytápění. Při stavbách se stropy ze železového betonu možno volit systém vytápění zářivého (Critall). Rovněž není námitek proti vytápění teplovzdušnému, pokud to bude hospodárné.

11. Tělocvičny, kulturní domy, divadelní sály, auly a jiné velké prostory, jichž se používá občasně, je třeba pro úsporu materiálu opatřit vytápěním parním nebo teplovzdušným s cirkulací a ohříváky vzduchu, vytápěnými parou.

D. Úřední budovy.

12. Pro tyto budovy je účelné vytápění teplovodními systémy. Pokud jsou v úředních budovách byty a místnosti s delším, po př. nočním provozem (presidia, poradní sály, ústředny, vrátnice a pod.), musí být zapojeny na samostatné, avšak nikoli nadbytečně dimensované větve.

E. Průmyslové budovy.

13. Pro vytápění provozních místností budiž zpravidla používáno pouze teplovzdušných agregátů, hladkých ploch nebo žebrových trub. Pro kancelářské místnosti možno zpravidla použít toliko hladkých ploch. Budiž používáno vytápěcích soustav parních nebo teplovodních. Vzhledem k nynějšímu nedostatku kotlů je třeba využít pro vytápění také kotlů, sloužících k jiným účelům (provozním), jakož i přebytků tepelné energie při výrobě nebo odpadového tepla. Tam, kde jde o vytápění budov s provozem v jiné době, než je provoz dílenský, se doporučuje v některých případech použít akumulátorů tepla.

14. Bytové kolonie továren, pokud je to účelné a hospodárné, se připojují na kotelnu závodu, má-li podnik přebytek tepelné energie.

15. Pro vytápění nocleháren nutno navrhovat zjednodušené parní systémy, pokud možno s otopnými tělesy o hladkých plochách.

F. Obytné místnosti.

16. Ústřední vytápění u obytných domů o méně než 8 bytových jednotkách a o méně než 3 podlažích nad zemí se nesmí zřizovat vůbec, u ostatních jen tam, kde je to povoleno. Jsou-li domy, v nichž je zařízeno ústřední vytápění, sdruženy (ve skupinách nebo bloku), musí býti podle možnosti zřízena společná kotelna. Budiž dána přednost teplovodním systémům; kuchyňské prostory a koupelny je třeba vždy vytápět. Jako topné plochy se doporučují především radiátory, po případě jiná vhodná topná tělesa technicky odůvodněná.

17. Při stavbách o více než 8 podlažích nutno volit systémy, které snášejí vysoké provozní tlaky, nebo zařídit po výšce několik samostatných topných soustav téhož systému; v otopných plochách se dává přednost hladké ploše.

18. O vybavení sídlišť ústředním vytápěním bude rozhodováno jednotlivě.