§ 41
První skrutinium.
(1) Po určení počtu poslanců podle § 40 rozdělí ústřední volební výbor počet mandátů na jednotlivé volební skupiny v každém z volebních krajů.
(2) K tomu cíli úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny ve volebním kraji, rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 40); celé číslo, dělením vyšlé beze zlomků, jest číslem volebním.
(3) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé volební skupině tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro volební skupinu odevzdaných.
(4) Z jednotlivých volebních skupin obdrží mandáty, volební skupině přikázané, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Nekandidovala-li některá volební skupina ve volebním kraji tolik osob, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.
(5) Kandidáti, kteří při prvém skrutiniu vyšli naprázdno a nebyli zvoleni za poslance ani v druhém skrutiniu (§ 42), jsou náhradníky.
(6) Byla-li podána ve volebním kraji jen jedna kandidátní listina, přikáže ústřední volební výbor volební skupině přímo 4/5 mandátů z počtu mandátů, připadajících na volební kraj (§ 40); zlomek se zaokrouhlí na nejblíže vyšší celé číslo. Vždy však musí býti dotčené volební skupině vyhrazeny nejméně 2 a nejvíce 4 mandáty z takového volebního kraje pro druhé skrutinium.