Společná ustanovení pro školy prvního a druhého stupně.
§ 14
Žákům, kteří splní povinnost školní docházky a nedosáhnou vzdělání, které poskytuje střední škola, lze povoliti další docházku do školy nebo zkoušku z učiva této školy podle předpisů, které vydá ministerstvo školství a osvěty. Pro přípravu k této zkoušce může zemský školní úřad při škole zříditi kurs z učiva střední školy.
§ 15
Pro žáky, kteří se při vyučování nebo v postupu opozdí pro nemoc nebo pro jinou závažnou příčinu, zřídí se podle potřeby podpůrné vyučování v samostatných skupinách tak, aby se žákům umožnil další normální postup. V takové skupině může být nejvýše 20 žáků. Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
§ 16
Rodiče (zákonní zástupci) jsou povinni přihlásiti své dítě k soupisu nebo k zápisu do školy a dbáti, aby podle ustanovení školního řádu chodilo do školy pravidelně a včas.
§ 18
Školy s menším počtem tříd se sloučí ve společnou školu, vyhovuje-li její obvod podmínkám § 17, odst. 2.
§ 20
Školy prvního a druhého stupně zřizuje a zrušuje zemský školní úřad a stanoví též jejich obvody.
§ 21
Předpisy o obvodech, o zřizování a rušení škol (tříd) a o plánovitém budování sítě škol vydá vláda nařízením.
(1) Povinnost choditi do školy prvního a druhého stupně trvá devět let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.
(2) Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může správa školy přijmouti, zjistí-li se lékařsky jeho tělesná i duševní vyspělost.
(3) Povinnost choditi do školy druhého stupně mají děti, které s úspěchem dokončily pátý postupný ročník školy prvního stupně.
(4) Děti, které podle úředního zjištění nelze vzdělávati pro těžkou nemoc anebo pro duševní nebo tělesnou vadu, nejsou povinny choditi do školy.
(1) Dítě chodí do školy, v jejímž obvodu trvale bydlí. Výjimky může povoliti okresní školní úřad.
(2) Školní obvody nutno stanoviti tak, aby se žákům umožnila snadná denní docházka do školy a aby se usnadňovalo zřizování škol s větším počtem tříd.
(1) Škola je povinna starati se o náboženskou výchovu žáků podle jejich náboženského vyznání, vyjímajíc případy, kdy rodiče (zákonní zástupci) odhlásí dítě od této výchovy.
(2) Náboženská výchova a dozor na ni přísluší orgánům církevním (náboženským obcím) bez újmy práva vrchního dozoru a správy, které příslušejí ministerstvu školství a osvěty (§ 7).
(3) Učební osnovy náboženské výchovy stanoví na návrh církevních orgánů (náboženských obcí) ministerstvo školství a osvěty, přezkoumajíc je s hlediska občanské a náboženské snášenlivosti.
(4) Učitelé náboženství (církevní orgány a náboženské společnosti) jsou povinni šetřiti předpisů, které v mezích zákona vydají školní úřady.
(5) Vyučování náboženství musí být v souhlase s výchovnou činností školy.
(6) Předpisy o zřizování oddělení pro náboženskou výchovu a o počtu vyučovacích hodin vydá vláda nařízením.