a) O příplatkových ústavech.

b) O zaopatřovacích zařízeních.

c) O Svazu příplatkových ústavů.

§ 14

Dobrovolné pokračování v pojištění u příplatkového ústavu je přípustné a platí o něm ustanovení stanov.

§ 16

Veškeré nároky na dávky podle stanov je ohlásiti u příslušného příplatkového ústavu a připojiti potřebné doklady.

§ 18

O způsobu odvádění pojistného, jeho splatnosti, právu srážky, povinnostech zaměstnavatelů, o ručení za pojistné a o jeho vymáhání platí obdobně předpisy o veřejnoprávním důchodovém pojištění.

§ 20

V orgánech příplatkového ústavu zřízeného pro zaměstnance náleží zaměstnancům alespoň poloviční zastoupení. Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů musí býti zároveň pojištěnci příplatkového ústavu. Předsedu zvolí zástupci zaměstnanců.

§ 21

Dojde-li u příplatkového ústavu, zřízeného pro zaměstnance několika podniků, v důsledku zániku podniku k hromadnému zániku členství jeho zaměstnanců v příplatkovém ústavě, vydá příplatkový ústav místo částek podle § 15 nositeli veřejnoprávního důchodového pojištění nebo nositeli veřejnoprávního pensijního zaopatření těchto zaměstnanců poměrnou část svého jmění.

§ 22

Příplatkové ústavy spolupůsobí při provádění veřejnoprávního důchodového pojištění. Ministerstvo sociální péče může po slyšení nositele veřejnoprávního důchodového pojištění přenésti na příplatkové ústavy provádění některých úkolů veřejnoprávního důchodového pojištění. Nositelé veřejnoprávního důchodového pojištění spolupůsobí při provádění pojištění u příplatkových ústavů.

§ 24

Nejpozději ke konci každého třetího roku musí příplatkové ústavy sestaviti pojistně-matematickou bilanci, vypracovanou s použitím početních podkladů veřejnoprávního důchodového pojištění a předložiti ji se všemi pomůckami, potřebnými k přezkoušení, ministerstvu sociální péče nejdéle do konce června následujícího roku. Vykáže-li pojistně-matematická bilance schodek, který nelze považovati za přechodný, je příplatkový ústav povinen usnésti se na opatřeních nutných k sanaci a může se za tím účelem usnésti i na snížení již vyplácených důchodů. Jde-li o příplatkový ústav zřízený pro zaměstnance, musí se při tom zatížení zaměstnavatele alespoň rovnati zatížení pojištěnců a důchodců. Sanační opatření, jež schvaluje s konečnou platností ministerstvo sociální péče, jsou právně závazná pro členy a důchodce ústavu a jejich pozůstalé. Ministerstvo sociální péče může vydati podrobnější předpisy o formě, v jaké mají býti bilance předkládány.

§ 25

O podmínkách uznání za příplatkový ústav a o provádění dozoru může ministr sociální péče vydati podrobné předpisy. Může také naříditi sloučení několika příplatkových ústavů v jediný příplatkový ústav, vyslechnuv zúčastněné příplatkové ústavy.

§ 28

Příplatkové ústavy, na něž byl převeden zbytek jmění podle § 2, odst. 1, č. 1 a 2, musí vyhovovati těmto dalším podmínkám:

(1) Ministr sociální péče může uznati za příplatkové ústavy zaopatřovací zařízení (pensijní fondy, pokladny atd.), která poskytují nároky na dávky obdobné dávkám podle předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění, jsou-li nároky ty zabezpečeny podle zásad pojistně matematických.

(2) Příplatkový ústav je právnickou osobou.

(3) Okruh členstva příplatkového ústavu, jakož i práva a povinnosti jeho členů a důchodců, po případě jejich pozůstalých, určují stanovy, jež vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva sociální péče; jeho schválení podléhají i změny těchto stanov.

(4) Vzniklo-li jmění zaopatřovacího zařízení alespoň částečně příspěvky zaměstnavatelovými nebo ukládají-li se mu stanovami závazky, jest žádost o uznání za příplatkový ústav doložiti souhlasem zaměstnavatelovým. Souhlas zaměstnavatelův se však nevyžaduje, jde-li o zřízení příplatkového ústavu, na který se převádí část pojistné podstaty náhradního ústavu nebo nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah. Předchozí ustanovení platí i pro změnu stanov; jde-li však o příplatkový ústav pro zaměstnance několika zaměstnavatelů, stačí souhlas odborných svazů, v nichž jsou zaměstnavatelé povinně sdruženi.

(5) Pro zaměstnance každého podniku, který v důsledku znárodnění převzal souborně zaměstnance, kteří byli dříve pojištěni u několika zrušených náhradních ústavů, se zřídí jeden příplatkový ústav, pokud nedojde ke zřízení společného příplatkového ústavu pro zaměstnance několika podniků. Pro zaměstnance soukromých drah se zřídí jeden společný příplatkový ústav.

(6) Ustanovení stanov schválených ministerstvem sociální péče, jakož i veškerá usnesení, opatření a rozhodnutí (výměry) příplatkového ústavu učiněná v rámci stanov jsou závazná pro členy a důchodce ústavu a pro jejich pozůstalé.

(1) Pro přestupy členů příplatkových ústavů platí tato ustanovení:

a) Stane-li se pojištěnec členem příplatkového ústavu, vydá nositel veřejnoprávního důchodového pojištění příplatkovému ústavu prémiovou reservu připojištění uzavřeného podle kolektivní sazby, a požádá-li o to pojištěnec, také prémiovou reservu připojištění, uzavřeného podle individuální sazby. Obdržel-li nositel veřejnoprávního důchodového pojištění za takového pojištěnce mimo převodní částku (pojistné) za zákonné nároky také jiné částky za vyšší nároky, jichž dosud nepoužil ke zvýšení nároků, vydá i tyto částky příplatkovému ústavu.

c) Zanikne-li členství u příplatkového ústavu a vstoupí-li bývalý člen do zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění, vydá příplatkový ústav prémiovou reservu podle ustanovení písm. b) novému zaměstnavateli.

b) Zanikne-li členství u příplatkového ústavu a vstoupí-li bývalý člen opět do povinného pojištění u nositele veřejnoprávního důchodového pojištění, vydá příplatkový ústav, pokud nevznikl nárok na invalidní (starobní) důchod podle jeho stanov, nositeli veřejnoprávního důchodového pojištění prémiovou reservu ke dni zániku členství za nároky podle stanov. Stane-li se však bývalý člen příplatkového ústavu členem jiného příplatkového ústavu, vydá se prémiová reserva odchylkou od ustanovení předešlé věty tomuto příplatkovému ústavu.

(2) Povinnost vydat částky podle ustanovení odstavce 1 vzniká dnem vzniku členství u příplatkového ústavu, dnem vstupu do pojištění u nositele veřejnoprávního důchodového pojištění, po případě dnem vstupu do zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění.

(3) Přihlásil-li se bývalý člen k dobrovolnému pokračování v pojištění u příplatkového ústavu, vzniká převodní povinnost teprve dnem zániku dobrovolného pokračování v pojištění.

(4) Požívá-li přestouplý pojištěnec invalidního nebo starobního důchodu, vzniká povinnost k převodu dnem zastavení tohoto důchodu z jiných příčin než pro důchodcovo úmrtí, jsou-li v tento den ještě splněny podmínky stanovené v odstavci 1, písm. a), b) nebo c).

(5) Částky, které jest vydati podle ustanovení předešlých odstavců, se úročí 4 % ode dne vzniku povinnosti k převodu.

(6) Příplatkový ústav použije částky, kterou obdrží podle ustanovení odstavce 1, písm. a) nebo b), k započtení doby, za kterou byla vydána, jako doby členské. Nestačí-li tato částka k plné úhradě tohoto započtení a nebude-li doplněna na potřebnou výši, zkrátí se přiměřeně nároky. Převyšuje-li tato částka potřebnou úhradu, použije se zbytku ke zvýšení nároků.

(7) Nositel veřejnoprávního důchodového pojištění použije prémiové reservy, kterou obdrží podle ustanovení odstavce 1, písm. b), k připojištění podle sazeb pro připojištění za přeplatek převodní částky při přestupu.

(8) Zaměstnavatel, jemuž byla vydána prémiová reserva podle ustanovení odstavce 1, písm. c), použije jí podle předpisů o použití částek vydaných při přestupech z veřejnoprávního důchodového pojištění do zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti tohoto pojištění. Přestoupí-li takový zaměstnanec později do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost veřejnoprávního důchodového pojištění, vydá zaměstnavatel zároveň s částkou, kterou je povinen vydati podle předpisů o přestupech ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (zaopatření) i částku, kterou přijal podle ustanovení odstavce 1, písm. c).

(1) Všechna opatření a rozhodnutí příplatkového ústavu, týkající se práv nebo povinností upravených stanovami a určená zájemcům, se jim doručí písemně (výměry).

(2) Ustanovení předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění o výměrech, jejich doručování a o opravných prostředcích proti nim platí tu obdobně.

(1) Příplatkové ústavy podléhají dozoru ministerstva sociální péče; pro jejich hospodaření (ukládání jmění, vymáhání splatných pohledávek a pod.) platí obdobně předpisy o veřejnoprávním důchodovém pojištění. Příplatkové ústavy jsou povinny předložiti každoročně ministerstvu sociální péče ve stanovené lhůtě předepsanou formou výkazy o stavu pojištění a o výsledcích hospodaření.

(2) Dozor nad příplatkovým ústavem pro zaměstnance soukromých drah vykonává ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem dopravy.

(1) Ministerstvo sociální péče může uznání za příplatkový ústav odvolati

1. nejsou-li u něho již splněny podmínky zákona,

2. nebyla-li provedena sanace, potřebná podle § 24, ve stanovené lhůtě.

2. některému nositeli veřejnoprávního důchodového pojištění, po případě několika nositelům veřejnoprávního důchodového pojištění za účelem uzavření připojištění, nebo

(2) Příplatkový ústav, jehož uznání ministerstvo sociální péče odvolalo nebo jenž zanikl, odevzdá své jmění k zabezpečení nároků členů a důchodců

3. zčásti příplatkovému ústavu (příplatkovým ústavům), zčásti nositeli (nositelům) veřejnoprávního důchodového pojištění.

1. jinému příplatkovému ústavu, po případě několika příplatkovým ústavům, nebo

(3) O tom, kterého ze způsobů uvedených v odstavci 2 se použije, rozhodnou poslední správní orgány likvidujícího příplatkového ústavu. Usnesení vyžaduje schválení ministerstva sociální péče. Odevzdá-li se jmění několika ústavům, stanoví se majetkové podíly v poměru hodnoty nároků přecházejících členů a důchodců.

(1) Všechna jednání a listiny, jichž je třeba k založení, upravení a projednání poměru mezi příplatkovými ústavy navzájem, dále mezi příplatkovými ústavy na straně jedné a nositeli veřejnoprávního sociálního pojištění, úřady, zaměstnavateli, pojištěnci, důchodci, léčebnými ústavy a lékaři na straně druhé, právní poměry z uvedených poměrů vzniklé, jakož i řízení v pojišťovacím soudnictví jsou, pokud jde o pojistný poměr spadající pod tento zákon, osvobozeny od poplatků s výjimkou poplatků zaopatřovacích. Příplatkové ústavy, na něž byl převeden zbytek jmění podle § 2, odst. 1, č. 1 a 2, jsou osvobozeny i od těchto poplatků zaopatřovacích.

(2) Převody pojistných podstat příplatkových ústavů jsou osvobozeny od poplatků.

(3) O osvobození movitého jmění příplatkových ústavů od poplatkového ekvivalentu a o poskytnutí úlev v poplatkovém ekvivalentu pro nemovité jmění příplatkových ústavů platí obdobně ustanovení o poplatkovém ekvivalentu, která se vztahují na jmění nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění. Ekvivalentní povinnost k nemovitému jmění, které přešlo nebo bylo převedeno v důsledku převodu pojistných podstat, přechází na nové vlastníky, a to dnem, k němuž se převod stal, je-li tento den prvním dnem kalendářního čtvrtletí, jinak prvním dnem nejblíže následujícího kalendářního čtvrtletí.

(4) Příplatkové ústavy jsou osvobozeny od zvláštní daně výdělkové a od daně rentové obdobně jako nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění.

(5) Dávky vyplácené příplatkovými ústavy podle tohoto zákona jsou osvobozeny od daně rentové.

(6) Budovy nebo části budov příplatkových ústavů jsou osvobozeny od daně domovní obdobně jako budovy (části budov) nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.

(7) Pro příplatkové ústavy, na něž byl převeden zbytek jmění podle § 2, odst. 1, č. 1 a 2, platí osvobození od daně z obratu obdobně jako pro nositele veřejnoprávního sociálního pojištění.

a) Stanovy příplatkového ústavu musí zavazovati zaměstnavatele, že pojistí u něho všechny své zaměstnance, kteří by byli povinni pojištěním podle pensijního zákona nebo podle vládního nařízení č. 33/1933 Sb. ve znění vyplývajícím ze změn a doplňků provedených do 31. prosince 1946;

c) nároky na dávky nesmějí býti vázány přísnějšími podmínkami, než jsou podmínky stanovené pro obdobné dávky předpisy o veřejnoprávním důchodovém pojištění;

b) stanovy příplatkového ústavu musí zaručovati vcelku nároky alespoň ve výši určené v § 3;

d) výše pojistného, pokud připadá na pojištěnce, nesmí záviseti na jeho věku nebo zdravotním a rodinném stavu.

(1) Zaopatřovací zařízení, která mají za účel podporovati zaměstnance v případě nemoci, invalidity nebo stáří nebo jejich vdovy a sirotky, mohou býti uznána ministerstvem sociální péče za pensijní (podpůrné) fondy, pokud poskytují zaměstnancům nároky na dávky (podpory), i když nejsou plně zabezpečeny podle zásad pojistně-matematických. Členy pensijního (podpůrného) fondu musí býti všichni zaměstnanci podniku povinní pojištěním pro případ invalidity a stáří.

(2) Ustanovení § 13, odst. 2 a 3, odst. 4, věty prvé, §§ 20, 23 a 25 a § 27, odst. 5 platí tu obdobně.

(1) Zaopatřovací zařízení, jejichž zřízení a stanovy byly vzaty před vyhlášením tohoto zákona dozorčím úřadem na vědomost podle § 121 pensijního zákona nebo podle § 258 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále „pojišťovací zákon“), se považují za pensijní (podpůrné) fondy podle ustanovení § 29, pokud vyhovují podmínkám v něm stanoveným.

(2) Změny stanov zaopatřovacích zařízení, která dosud neposkytují členům právní nárok na dávky (podpory), vyžadují napříště schválení ministerstva sociální péče. Ministerstvo sociální péče může naříditi přeměnu takových zařízení na pensijní (podpůrné) fondy podle § 29. Za tím účelem může ministerstvo sociální péče jmenovati i nové správní orgány zaopatřovacího zařízení, přihlížejíc k návrhům jednotné odborové organisace.

(1) Příplatkové ústavy jsou povinny se sdružiti ve Svaz příplatkových ústavů (v dalším jen „Svaz“).

(2) Svaz je právnickou osobou.

(3) Svazu náleží zejména:

a) hájiti zájmy příplatkových ústavů,

c) dbáti o řádné vedení příplatkových ústavů a prováděti jejich správní a účetní revisi,

b) působiti k sjednocení předpisů v oboru pojištění u příplatkových ústavů a k vytvoření jednotné praxe u těchto ústavů,

e) obstarávati příplatkovým ústavům určité úkony v souvislosti s prováděním pojištění,

d) poskytovati příplatkovým ústavům odborné informace,

f) spolupůsobiti při ukládání jmění příplatkových ústavů, zejména při společném nákupu cenných papírů a při uzavírání společných zápůjček,

g) sbírati a zpracovávati statistická data o činnosti příplatkových ústavů.

(4) Svaz podléhá dozoru ministerstva sociální péče a jeho hospodaření podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Pro ukládání jmění Svazu platí obdobně předpisy o veřejnoprávním důchodovém pojištění.

(5) Ministr sociální péče může použíti součinnosti Svazu při vykonávání dozoru nad příplatkovými ústavy.

(6) Ustanovení o správě Svazu, o vedení jeho věcí, o příspěvcích pro jeho účely, o jeho jmění, jakož i o urovnávání sporů, jež mohou vzniknouti z poměru mezi příplatkovými ústavy a Svazem, obsahují jeho stanovy, které podléhají schválení ministerstva sociální péče; stejnému schválení podléhají změny stanov.

(7) Zanikne-li Svaz, smí se jeho jmění použíti jen se souhlasem ministerstva sociální péče, a to pouze k účelům, jimž slouží příplatkové ústavy.

(8) Členy Svazu mohou býti za podmínek určených jeho stanovami zaopatřovací zařízení podle §§ 29 a 30 tohoto zákona.

(9) Funkci Svazu příplatkových ústavů vykonává na Slovensku Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě. Při ní se zřídí poradní sbor pro otázky pensijního nadlepšení.