PRVNÍ ODDÍL.
Osobní rozsah pojištění.

(1) Podle tohoto zákona jsou povinně pojištěni:

a) zaměstnanci (§ 3) s výjimkou vojenských gážistů v činné službě,

c) spolupracující členové rodiny osob samostatně výdělečně činných (§ 5),

b) osoby samostatně výdělečně činné (§ 4),

e) nezaměstnaní (§ 9).

d) důchodci (§ 8),

(2) Pouze pro případ nemoci a mateřství [§ 1, písm. a)] jsou z osob uvedených v odstavci 1 pojištěni:

a) veřejní zaměstnanci uvedení v § 7,

b) důchodci (§ 8),

c) nezaměstnaní (§ 9).

(1) Zaměstnanci ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které v Československé republice pracují na podkladě soukromoprávního nebo veřejnoprávního pracovního (služebního) poměru nebo na podkladě poměru učňovského (volontérského, praktikantského).

(2) Pro účely tohoto zákona se však pokládají za zaměstnance také domáčtí dělníci, jimiž se rozumějí osoby, které vykonávají mimo zaměstnavatelovu dílnu po živnostensku práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů. Za domácké dělníky se pokládají také osoby, které, ačkoliv jsou oprávněny provozovati samostatně živnost, vykonávají bez cizích pracovních pomocníků převážně domáckou práci na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů a jsou jinak pouze menší měrou samostatně výdělečně činné.

(3) Pro účely tohoto zákona se pokládají dále za zaměstnance také zástupci na provisi, i když nejsou v pracovním poměru, a to i tehdy, jsou-li oprávněni provozovati samostatně živnost, jestliže vykonávají tuto svou činnost jako jedinou výdělečnou činnost bez cizích pracovních pomocníků.

(4) Vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo území Československé republiky, nemá to vlivu na pojistnou povinnost. To platí u zaměstnanců zastupitelských úřadů Československé republiky v cizině, dále u zaměstnanců československých státních drah, u zaměstnanců tuzemských podniků leteckých a tuzemských podniků pro plavbu říční a námořní i tehdy, vykonávají-li práce trvale mimo území Československé republiky, pokud jsou československými státními občany. Ministerstvo sociální péče může však po slyšení Ústřední národní pojišťovny zprostiti pojistné povinnosti tyto osoby, jsou-li pojištěny podle předpisů státu, v němž práce vykonávají.

(5) Ministr práce a sociální péče může nařízením všeobecně stanoviti, že se pro účely národního pojištění určité činnosti posuzují jako zaměstnání v pracovním poměru, a upraviti zároveň odchylně rozsah a podmínky pojištění a způsob jeho provádění; pro jednotlivé skupiny osob může tato opatření činiti ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s příslušnými ústředními úřady správním opatřením.

(1) Osobami samostatně výdělečně činnými [§ 2, odst. 1, písm. b)] jsou podnikatelé (spolupodnikatelé), kteří na území Československé republiky jsou osobně činni v podniku na vlastní vrub, zejména jako:

a) zemědělci,

c) provozovatelé svobodných povolání, jako lékaři, advokáti, notáři, lékárníci, civilní inženýři, veterináři, soukromí učitelé, výtvarní umělci, hudební skladatelé, spisovatelé, hudebníci a jiní.

b) živnostníci,

(2) Jako spolupodnikatelé jsou pojištěni zejména:
nepodléhají-li pojištění podle § 2, odst. 1, písm. a) pro činnost v podniku, jehož jsou spolupodnikateli.

b) společníci společnosti podle občanského práva,

a) veřejní společníci veřejné obchodní společnosti a osobně ručící společníci komanditní společnosti a komanditní společnosti na akcie, jakož i jednatelé společnosti s ručením obmezeným,

(1) Spolupracujícími členy rodiny [§ 2, odst. 1, písm. c)] jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti (vlastní, nevlastní, osvojenci) starší 15 let, žijící ve společné domácnosti s podnikatelem (spolupodnikatelem), jsou-li trvale činni v jeho podniku nahrazujíce jinak nezbytnou cizí pracovní sílu a nepodléhají-li pojištění podle § 2, odst. 1, písm. a) nebo b).

(2) Spolupracují-li v podniku členové rodiny, u nichž jsou splněny podmínky podle odstavce 1, pokládá se za osobu samostatně výdělečně činnou (§ 4, odst. 1) ten z nich, který podnik spravuje; ostatní jsou pojištěni podle odstavce 1. V pochybnosti platí domněnka, že podnik spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.

(3) Manželka podnikatele (spolupodnikatele) nebo spolupracujícího člena rodiny nepodléhá pojištění podle § 2, odst. 1, písm. b) a c) pro svou činnost v podniku.

(1) Ustanovení § 3, odst. 4, první věty platí též pro osoby samostatně výdělečně činné (§ 4) a pro spolupracující členy rodiny (§ 5).

(2) Vládním nařízením mohou býti blíže vymezeny pojmy podnikatele, spolupodnikatele, provozovatele svobodných povolání, osobní činnosti v podniku (§ 4, odst. 1), jakož i pojmy trvalé činnosti v podniku a nahrazování cizí pracovní síly (§ 5, odst. 1).

(3) Ministerstvo práce a sociální péče může upraviti pojištění členů vzorných jednotných zemědělských družstev a vzorných lidových výrobních družstev, zejména pokud jde o počátek účinnosti nemocenského pojištění, odchylně od předpisů jinak platných.

(1) Veřejnými zaměstnanci ve smyslu § 2, odst. 2, písm. a) jsou:
kteří mají zaručeny normální, t. j. s místem jimi zastávaným spojené pensijní nároky.

a) zaměstnanci státu, jakož i podniků, ústavů a fondů státních nebo státem spravovaných,

b) učitelé, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol,

c) zaměstnanci svazků územní samosprávy,

d) duchovní kongruálních (§ 1 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb., o úpravě platů duchovenstva) církví a náboženských společností, vykonávající na systemisovaných místech úkony veřejné duchovní správy se souhlasem státní správy kultové, a profesoři diecesních bohosloveckých učilišť,

(2) Vláda může nařízením vyjmouti z důchodového pojištění i jiné zaměstnance ve veřejných službách, kteří mají zaručeny pensijní nároky obdobně jako zaměstnanci uvedení v odstavci 1; Ústřední národní pojišťovna v dohodě s jednotnou odborovou organisací může na žádost obce povoliti, aby obecní zaměstnanci nebyli vyňati z důchodového pojištění, i když jsou u nich splněny podmínky podle odstavce 1; toto povolení se týká všech zaměstnanců obce a nelze je odvolati.

(3) Vláda upraví nařízením přestupy z pojištění podle tohoto zákona do veřejného pensijního zaopatření a naopak.

b) osoby, kterým se vyplácejí odpočivné (zaopatřovací) platy z veřejného pensijního zaopatření, po případě opakující se dary a pense z milosti z veřejných prostředků, s výjimkou poživatelů vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů;

a) osoby, kterým se vyplácí důchod podle tohoto zákona nebo dříve platných předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění; poživatelé důchodu úrazového však jen tehdy, je-li jejich výdělečná schopnost snížena alespoň o polovinu;

c) osoby požívající zaopatřovacích požitků podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, a podle zákona ze dne 30. ledna 1947, č. 16 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků,

(1) Osoba zaměstnaná zároveň u několika zaměstnavatelů je pojištěna ve všech zaměstnáních. Totéž platí obdobně, vykonává-li osoba samostatně výdělečně činná několik samostatně výdělečných činností nebo vykonává-li zaměstnanec zároveň samostatně výdělečnou činnost.

(2) Osoby, které hospodaří na vlastní nebo pachtované půdě, jejíž výměra nepřevyšuje 1 ha a jejíž výtěžek slouží výhradně ke spotřebě ve vlastní domácnosti, nepodléhají pojištění z této činnosti, jsou-li jinak povinně pojištěny podle tohoto zákona.

c) osoby, které vykonávají pouze příležitostně práce nebo služby, zakládající jinak povinné pojištění. Za příležitostné se pokládá nahodilé nebo ojedinělé zaměstnání, které netrvá u téhož zaměstnavatele déle sedmi dnů. Za příležitostné nelze však pokládati zaměstnání osob, vykonávajících práce střídavě pro různé zaměstnavatele.

a) cizí státní příslušníci, zaměstnaní u cizích zastupitelských úřadů, jež mají sídlo na území Československé republiky, nebo u osob, které požívají diplomatických výsad a imunit, jakož i u mezinárodních organisací, institucí a orgánů, které mají sídlo na území Československé republiky a požívají diplomatických výsad a imunit;

b) zaměstnanci, kteří jsou činní v Československé republice pouze přechodně, a to ve službě zaměstnavatele, jenž nemá v tuzemsku trvalé bydliště nebo provozovnu; totéž platí pro osoby samostatně výdělečně činné, které nemají v Československé republice trvalé bydliště nebo provozovnu;