(1) Zaměstnanci pojištěnému podle § 2, odst. 1, písm. a), který je pro nemoc neschopen práce, náleží nemocenské ode dne, kdy již nemá nárok na mzdu (služné, plat, služební požitky), nejpozději od čtyřicátéhotřetího dne pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje po dobu pracovní neschopnosti, nejdéle však 365 dnů ode dne jejího vzniku (podpůrčí doba).

(2) Nemocenské činí:

Stupeňpři vyměřovacím základu Kčs
dennětýdněměsíčněročněNemocenské denně
Kčs
naddonaddonaddonaddo
1201205006.00015
220301201805007506.0009.00020
330401802407501.0009.00012.00025
440502403001.0001.25012.00015.00030
550603003601.2501.50015.00018.00035
660703604201.5001.75018.00021.00040
770804204801.7502.00021.00024.00045
880904805402.0002.25024.00027.00050
9901005406002.2502.50027.00030.00055
101001206007202.5003.00030.00036.00061
111201407208403.0003.50036.00042.00068
121401608409603.5004.00042.00048.00075
131601809601.0804.0004.50048.00054.00082
141802001.0801.2004.5005.00054.00060.00089
152002201.2001.3205.0005.50060.00066.00096
162202401.3201.4405.5006.00066.00072.000103
172402601.4401.5606.0006.50072.00078.000110
182602801.5601.6806.5007.00078.00084.000117
192803001.6801.8007.0007.50084.00090.000124
203003201.8001.9207.5008.00090.00096.000131
213203401.9202.0408.0008.50096.000102.000138
223403602.0402.1608.5009.000102.000108.000145
233603802.1602.2809.0009.500108.000114.000152
243804002.2802.4009.50010.000114.000120.000159

(3) U zaměstnanců je pro stanovení výše nemocenského rozhodující vyměřovací základ odpovídající průměru příjmů (§ 20, odst. 1), jichž dosáhli při výplatách týdenních, čtrnáctidenních nebo dvacetiosmidenních v posledních dvanácti týdnech nebo při výplatách měsíčních v posledních třech měsících, počítáno zpět ode dne onemocnění. Nepřihlíží se k výplatním obdobím, v nichž zaměstnanec neměl vůbec příjem nebo měl zmenšený příjem proto, že nedosáhl takového počtu pracovních dnů jako ostatní zaměstnanci téhož závodu. U zaměstnanců, kteří v rozhodném období ukončili učňovský (volontérský) poměr, zjistí se rozhodný příjem pouze z těch výplatních období, v nichž po celou dobu pracovali již jako plně placení zaměstnanci. Nelze-li průměr příjmů zaměstnance v rozhodném období zjistiti, stanoví se vyměřovací základ zaměstnance podle příjmu stejně starého zaměstnance přibližně stejného druhu zaměstnání a se stejnou základní mzdou. Jednorázové odměny, které se považují za příjem (§ 20), se započítávají poměrnou částkou připadající na týden (měsíc). Ke změnám výdělku nastalým po vzniku pracovní neschopnosti se přihlíží vždy, jde-li o zvýšení služebních požitků předem právně zaručené nebo dosáhne-li zaměstnanec po přestupu k jinému zaměstnavateli vyššího výdělku.

(4) Má-li zaměstnanec v době nemoci nárok na mzdu (plat), která mu však není vyplácena, poskytne mu pojišťovna nemocenské již ode dne, kdy mzda (plat) mu není placena. Pojišťovna je povinna zaměstnavatele o tom předem vyrozuměti. Podpůrčí doba 365 dnů však tím nesmí být překročena. Zaměstnavatel je povinen nahraditi pojišťovně, co v takovém případě zaměstnanci vyplatila. O této náhradě rozhoduje pojišťovna výměrem. Náhrada se vymáhá stejně jako pojistné. Až do její výše zaniká nárok zaměstnancův na mzdu (plat) vůči zaměstnavateli.

(5) Nárok na nemocenské nemají veřejní zaměstnanci (§ 7), kteří mají v případě nemoci nárok na služební plat (příjem) aspoň po dobu jednoho roku.

(6) Pojištěnci uvedení v § 2, odst. 2, písm. b) a c) nemají nárok na nemocenské.