PRVNÍ ODDÍL.
Společná ustanovení přechodná.
§ 250
Pokud dosavadní předpisy obsahují ustanovení týkající se nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo jejich svazů, rozumějí se jimi od 1. července 1948 Ústřední národní pojišťovna a její příslušné územní organisační složky.
§ 252
První jednací řád Ústřední národní pojišťovny vydá ministr sociální péče na návrh představenstva (správní komise) Ústřední národní pojišťovny.
§ 257
Ústřední národní pojišťovna může stanoviti vyhláškou, že se pojistné podle tohoto zákona platí až ode dne následujícího po výplatním období, které počíná před 1. říjnem 1948 a končí po něm.
§ 258
Právo pojišťovny vyměřiti pojistné splatné před 1. říjnem 1948 se promlčuje v pěti letech ode dne splatnosti, pokud podle příslušných předpisů platných před tímto dnem nebylo již promlčeno.
(1) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby do 31. prosince 1950 vydával vyhláškami v Úředním listě organisační a přechodná opatření potřebná k vybudování národního pojištění a k přizpůsobení dosavadního stavu veřejnoprávního sociálního pojištění právnímu stavu zavedenému tímto zákonem, zejména pokud jde o přechodnou platnost dosavadních předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění po dni počátku účinnosti některých ustanovení tohoto zákona. Dokud nenabudou účinnosti všechna ustanovení tohoto zákona, mohou býti vyhláškami podle první věty dosavadní předpisy změněny.
(2) Pokud se opatření podle odstavce 1 týkají též péče zdravotní, učiní je ministr sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví.
(1) Dnem 1. července 1948 se zrušují:
3. Ústřední bratrská pokladna v Praze,
1. Ústřední sociální pojišťovna v Praze,
2. Všeobecný pensijní ústav v Praze,
8. úřadovny sociálního pojištění v pohraničním území,
15. Kněžská nemocenská pokladna v Přerově,
14. Nemocenská pojišťovna československých státních drah v Praze,
13. nemocenské pojišťovny továren na tabák,
12. Léčebný fond poštovních zaměstnanců v Praze,
11. Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze,
10. Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců v Praze,
7. okresní sociální pojišťovny na Slovensku a Závodní nemocenská pojišťovna československé Dunajplavby v Bratislavě,
9. revírní bratrské pokladny,
6. nemocenské pojišťovny v zemích České a Moravskoslezské podle zákona č. 221/1924 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
5. Úrazové pojišťovny v Praze a v Brně,
4. Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě,
17. Ústřední svaz nemocenských pojišťoven v Praze,
16. státní zaopatření horníků na Slovensku,
18. Ústředí nositelů pojištění.
(2) Dnem, který bude určen vládním nařízením, se zruší:
1. Fondy pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah,
3. Pensijní fond Národního divadla,
2. Fondy pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců,
4. Pensijní fond Poštovní spořitelny v Bratislavě.
(3) Ústřední národní pojišťovna je právním nástupcem nositelů pojištění, svazů, fondů a zařízení uvedených v odstavcích 1 a 2, a to jak co do jejich působnosti podle dosavadních zákonů a jiných právních předpisů, tak co do jejich ostatních práv a závazků. Jejich movité i nemovité jmění a všechna práva a závazky přecházejí na Ústřední národní pojišťovnu dnem jejich zrušení. Jmění se převede do jmění pojištění nemocenského nebo důchodového (§ 201), a to se zřetelem k účelům, jimž dosud sloužilo.
(4) Na návrh Ústřední národní pojišťovny zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv zrušených nositelů pojištění, svazů, fondů a zařízení, uvedených v odstavcích 1 a 2, na Ústřední národní pojišťovnu s odvoláním na tento zákon. Totéž platí obdobně o vyznačení přechodu jiných práv na Ústřední národní pojišťovnu v jiných úředních rejstřících a seznamech.
(5) Podrobnosti o převzetí práv a závazků fondů a zařízení, uvedených v odstavci 1, č. 12 a 13 a v odstavci 2, jakož i o způsobu krytí převzatých závazků a o povinnostech zaměstnavatelových z toho plynoucích, stanoví vláda nařízením.
(1) Při převzetí nositelů pojištění a jejich svazů, jakož i zařízení a fondů uvedených v § 247, odst. 1 a 2 převezme Ústřední národní pojišťovna jejich zaměstnance a vstoupí do jejich služebních poměrů. Není však povinna, nedovolují-li to organisační změny, ponechati převzatým zaměstnancům, i když byli trvale ustanoveni, služební postavení, které měli u dosavadního zaměstnavatele. Pro všechny převzaté zaměstnance platí ustanovení služebního a disciplinárního řádu (§ 188, odst. 1), který také podrobněji stanoví podmínky převzetí, jakož i upraví pensijní nároky převzatých zaměstnanců (pensistů) ode dne počátku jeho účinnosti. Služební a disciplinární řád rovněž stanoví, jak Ústřední národní pojišťovna přeřadí zaměstnance převzaté do platových stupňů a služebních kategorií a jak jim vyměří služební požitky při započtení služební doby pravoplatně započtené a se zřetelem k jejich dosavadnímu zařazení. Odchylná ustanovení služebních smluv pozbývají platnosti.
(2) Odepře-li převzatý zaměstnanec konati službu pro Ústřední národní pojišťovnu za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2, má se za to, že dobrovolně vystupuje ze služeb; v tom případě nemá nároku na odškodné, i kdyby mu to jeho dosavadní služební smlouva zaručovala. To platí i tenkrát, odepře-li zaměstnanec konati službu v jiném místě, než v kterém je dosud zaměstnán.
(3) Při překládání zaměstnanců, provedeném v souvislosti se zahájením činnosti Ústřední národní pojišťovny, vezme se zřetel na jejich osobní, rodinné, hospodářské a sociální poměry. Překládání může býti provedeno, jen pokud je to z důvodů organisačních nezbytně nutné.
(4) Zaměstnanci podniku, kteří byli přiděleni k výkonu prací pro náhradní ústav pensijního pojištění tohoto podniku nebo pro závodní nemocenskou pojišťovnu tohoto podniku, mohou do 30. září 1948 prohlásiti, že vstupují do služeb Ústřední národní pojišťovny. V takovém případě platí obdobně ustanovení předchozích odstavců.
(1) Ústřední národní pojišťovna vstupuje dnem 1. července 1948 na místě dosavadních nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a jejich svazů do smluv uzavřených s lékařskými organisacemi o zajištění lékařské služby a poskytování lékařské pomoci. Tyto smlouvy platí až do dne, který bude určen vyhláškou vydanou podle § 197, odst. 3 a 4. Dokud nebude touto vyhláškou stanoveno jinak, upraví podmínky výkonu lékařské služby pro pojištěnce uvedené v §§ 4 a 5 a jejich rodinné příslušníky zatímně vyhláška vydaná podle obdoby § 197, odst. 3 a 4.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro jiné osoby zdravotnické služby uvedené v § 197, odst. 5.
(1) Dokud nebudou zvoleny podle ustanovení tohoto zákona sbory delegátů a představenstvo Ústřední národní pojišťovny, jmenuje ministr sociální péče na jejich místo správní komisi na návrh jednotné odborové organisace a po slyšení vrcholných zájmových organisací. Tato správní komise vykonává s výhradou odstavce 4 působnost sborů delegátů a představenstva.
(2) Správní komise Ústřední národní pojišťovny jmenuje na návrh jednotné odborové organisace a po slyšení vrcholných zájmových organisací správní komise územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny, které až do provedení voleb podle tohoto zákona vykonávají působnost zastupitelských sborů těchto organisačních složek. Při jmenování těchto správních komisí je přihlížeti k osobnímu rozsahu pojištění s ohledem na počátek účinnosti jednotlivých částí tohoto zákona.
(3) Ministr sociální péče odvolává členy správní komise Ústřední národní pojišťovny po slyšení organisací, které byly účastny při jejich jmenování, a na jejich místo nebo na místo členů, jejichž funkce zanikla z jiného důvodu, jmenuje způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 osoby jiné. Totéž právo náleží správní komisi Ústřední národní pojišťovny, pokud jde o členy správních komisí územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny.
(4) Prvního předsedu a místopředsedy Ústřední národní pojišťovny jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády.
(5) Jinak platí ustanovení tohoto zákona o orgánech Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek obdobně o orgánech jmenovaných podle předchozích odstavců.
(1) Dokud nebudou zřízeny soudy podle části sedmé tohoto zákona, projednávají se opravné prostředky a žaloby proti rozhodnutím dřívějších nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a proti výměrům Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek u úřadů a soudů příslušných podle dosavadních předpisů a způsobem těmito předpisy stanoveným.
(2) Spory nedokončené v den, kdy započnou činnost soudy podle sedmé části tohoto zákona, přecházejí v tom stavu, v jakém tohoto dne jsou, od úřadů a soudů dosud příslušných na soudy příslušné podle tohoto zákona.
b) všech zaměstnanců, kteří dosud podléhali pojištění podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, nebo zákona ze dne 18. prosince 1941, č. 270 Sl. z., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců,
c) důchodců (§ 8),
d) osob samostatně výdělečně činných (§ 4) a spolupracujících členů rodiny (§ 5).
a) zaměstnanců, kteří podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nepodléhali pojištění,
(1) Ústřední národní pojišťovna stanoví vyhláškou v Úředním listě způsob, obsah a formu, jakož i lhůty pro první přihlášku těchto osob nově pojatých do pojištění:
(2) Ustanovení § 18, odst. 2 platí zde obdobně.
c) Pojistné, které zaměstnavatel srážel zaměstnanci ze mzdy (služného, platu, služebních požitků), se považuje za statek svěřený zaměstnavateli.
b) Zaměstnavatel je povinen odváděti pojišťovně celé pojistné; část pojistného připadající na zaměstnance může však zaměstnavatel při výplatě mzdy (služného, platu, služebních požitků) sraziti částkou, která připadá poměrně na toto výplatní období. Neužije-li zaměstnavatel tohoto svého práva, může ho při pozdějších výplatách použíti jen potud, neuplynul-li od této výplaty více než měsíc. To platí i tenkráte, bylo-li pojistné vyměřeno dodatečně. Zaměstnancům, jimž se vyplácí mzda (služné, plat, služební požitky) pravidelně v časových obdobích delších jednoho měsíce, může zaměstnavatel sraziti pojistné na ně připadající při nejbližší výplatě.
a) Z pojistného hradí zaměstnavatel a zaměstnanec části, které určí vláda nařízením.
f) Ministerstvo sociální péče může vyhláškou v Úředním listě stanoviti, že části pojistného, které platí zaměstnanec, se určují pevnými částkami odstupňovanými podle výše příjmu.
e) Kdo do šesti měsíců ode dne splatnosti pojistného nezaplatil ani část pojistného připadající na zaměstnance podle písm. a), nebyl-li mu pojišťovnou povolen odklad k zaplacení pojistného a nejde-li o čin přísněji trestný, dopouští se přestupku, který se stíhá podle §§ 241 až 245 a trestá pokutou až do 50.000 Kčs, a je-li nedobytná, vězením až do tří měsíců.
(1) Dokud ustanovení § 120, odst. 1 nenabude účinnosti, platí tato ustanovení:
d) Zaměstnavatel, který vědomě sráží zaměstnanci při výplatě více na pojistném než je přípustné podle hořejších ustanovení, dopouští se přestupku, který se stíhá podle §§ 241 až 245.
(2) Dokud nenabude účinnosti § 135, platí ustanovení odstavce 1, písm. a) obdobně o plátci a příjemci odpočivných nebo zaopatřovacích platů [§ 8, písm. b) a c)].
(1) Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k zřízení Ústřední národní pojišťovny a jejích složek a k zrušení a převzetí dosavadních nositelů pojištění, svazů, zařízení a fondů (§ 247, odst. 1 a 2), jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Od poplatků a dávek jsou rovněž osvobozeny dary a věnování, právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k jejich provedení, pokud byly učiněny dosavadním nositelům veřejnoprávního sociálního pojištění pro účely národního pojištění, nebo přímo Ústřední národní pojišťovně.
(2) Předpisy o ochraně nájemníků se netýkají nemovitostí, které podle § 247, odst. 3 přešly do vlastnictví pojišťovny, jsou-li určeny k provádění národního pojištění.
§ 260
Ustanovení §§ 241 až 245 platí také pro stíhání přestupků spáchaných a nepotrestaných před 1. říjnem 1948, pokud byly trestné také podle dosavadních předpisů.