§ 2
Jde-li o živnosti uvedené v § 8, odst. 3 nařízení pod č. 2 (výrobu jedů a přípravu látek a preparátů, které jsou určeny, aby jich bylo použito za léky, jakož i prodej těchto věcí), č. 4 (živnost elektrotechnickou), č. 5 (zařizování plynovodů, osvětlovacích zařízení a vodovodů), č. 6 (výrobu a prodej látek a předmětů ohňostrojných a všelikých přípravků trhacích), č. 7 (výrobu a prodej zbraní a střeliva) a č. 8 (živnostenskou výrobu a opravu parních kotlů), konají se zkoušky před zkušebními komisemi, které se zřizují pro zemi Českou při zemském národním výboru v Praze, pro zemi Moravskoslezskou při zemském národním výboru v Brně a pro Slovensko při pověřenectvu průmyslu a obchodu v Bratislavě.
§ 3
Zkušební komise se zřídí pro každou z živností uvedených v § 2. Zkušební komise je tříčlenná a skládá se z předsedy a dvou přísedících. Předseda i přísedící mají náhradníky. Předsedu, přísedící a jejich náhradníky jmenuje a odvolává předseda příslušného zemského národního výboru, na Slovensku pověřenec průmyslu a obchodu. Předsedou zkušební komise nebo jeho náhradníkem může být jen osoba znalá předpisů vztahujících se k příslušné živnosti. Přísedící i jejich náhradníci jsou jmenováni z odborníků navržených buď Ústředním svazem průmyslu, na Slovensku Ústředním sdružením slovenského průmyslu, hodlá-li kandidát zkoušky provozovati živnost v rozsahu továrním, nebo Ústředním svazem řemesla, na Slovensku Svazem živnostenských společenstev, hodlá-li živnost provozovati v rozsahu řemeslném, nebo Ústředním svazem obchodu, na Slovensku Svazem obchodních gremií, hodlá-li provozovati živnost obchodní. Jeden z odborníků musí být v oboru prakticky činný.
§ 5
Kandidát se přihlásí ke zkoušce u zkušební komise, v jejímž obvodě má řádné bydliště nebo pobyt. Nemá-li v tuzemsku bydliště nebo pobyt, přihlásí se ke zkoušce u zkušební komise, v jejímž obvodě hodlá živnost provozovati. Kandidát musí k přihlášce připojiti doklad, že je osobou, na níž se vztahuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska, po případě zákon ze dne 1. července 1947, č. 138 Sb., o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech, a rozhodnutí příslušného ministerstva, vydané podle § 8, odst. 4 nařízení, že předpisy, na jejichž podkladě získal v cizině živnostenské oprávnění, neodpovídají předpisům československým.
(1) Všichni členové zkušební komise jsou povinni slíbiti předsedovi zemského národního výboru nebo jeho zástupci, na Slovensku pověřenci průmyslu a obchodu nebo jeho zástupci, že budou vykonávati svou funkci svědomitě a nestranně.
(2) O podjatosti členů komise platí přiměřeně ustanovení § 11 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů. Předseda zemského národního výboru, na Slovensku pověřenec průmyslu a obchodu, rozhoduje s konečnou platností, zda jest odůvodněna námitka podjatosti, a podle okolností učiní potřebné opatření.
(1) Dobu a místo zkoušky určí předseda zkušební komise a pozve k ní kandidáta. Kandidát je povinen dostaviti se ke zkoušce na vlastní náklad, předložiti průkaz totožnosti a zaplatiti před zkouškou nebo nejpozději do tří měsíců po zkoušce částku potřebnou na úhradu nákladů zkoušky (včetně odměn členů zkušební komise a případných jejich cestovních výloh).
(2) Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce a neoznámí včas řádný omluvný důvod nebo odstoupí-li od zkoušky, zaplacená částka propadá. O tom, jde-li o řádný omluvný důvod, rozhodne s konečnou platností předseda zkušební komise. Kandidátům, které zkušební komise ke zkoušce nepřipustí, protože nesplňují zákonné předpoklady k vykonání zkoušky, se zaplacená částka vrátí.
(3) Ze zaplacené částky náleží předsedovi a přísedícím za každého zkoušeného kandidáta odměna, a to předsedovi 70 Kčs, přísedícím po 50 Kčs, jakož i náhrada případných výloh spojených s výkonem funkce podle předpisů o náhradách výloh ve veřejné službě.
(1) Zkouškou má kandidát prokázati jen praktické znalosti a theoretické vědomosti, které potřebuje k řádnému vykonávání živnosti a které na něm v cizině nebyly požadovány, jakož i znalost předpisů k živnosti se vztahujících. Rozsah a druh zkušební látky stanoví v každém jednotlivém případě příslušné ministerstvo zvláštním rozhodnutím.
(2) Z praktických znalostí zkouší vždy přísedící v oboru prakticky činný, z theoretických vědomostí druhý přísedící a z předpisů k živnosti se vztahujících předseda.
(1) Zkoušky jsou ústní a neveřejné. Podle potřeby může zkušební komise naříditi i vypracování návrhů, výkresů, výpočtů a pod.
(2) Předseda zkušební komise zkoušku zahajuje, řídí ji a dbá, aby kandidát dostal otázky z celé zkoušené látky. Vzejdou-li pochybnosti o postupu při zkoušce, rozhodne předseda.
(3) Zkušební komise může najednou zkoušeti nejvýše tři kandidáty.
(4) Porada o výsledku zkoušky je neveřejná. Komise se usnáší většinou hlasů, zda kandidát vykonal zkoušku s úspěchem či nikoliv. Výsledek zkoušky oznámí předseda ústně. Do usnesení zkušební komise o výsledku zkoušky nemá kandidát právo si stěžovati.
(5) O průběhu a výsledku zkoušky sepíše se zápis. Zápis podepíší všichni členové komise.
(6) Potřebné kancelářské práce obstará zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.
(1) Vykoná-li kandidát zkoušku s úspěchem, vydá se mu vysvědčení podle vzoru uvedeného v příloze.
(2) Neobstojí-li kandidát při zkoušce, může ji opakovati. Zkouška může být opakována jen jednou. Opakuje-li kandidát zkoušku, musí částku potřebnou na úhradu jejich nákladů zaplatiti znovu.