§ 1
(1) Národní výbory učiní vhodná opatření, aby nejpozději koncem kalendářního roku byl v jejich správním obvodu chován nejméně takový počet prasnic, jaký byl stanoven v zemědělském výrobním plánu.
(2) Chovatelé, kteří drží prasnice, mají nárok na příděl, po případě na ponechání krmiv z vlastní sklizně, a to na každý vrh selat od prasnice, čítající nejméně 6 selat živě narozených. Množství a druh krmiva určí dodatečně ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem zemědělství.
(3) Krmivo dodá chovateli příslušné hospodářské nebo zemědělské skladištní družstvo (dále jen „družstvo“) na potvrzení místního národního výboru.
§ 2
(1) Pro vlastní chov nebo výkrm může si zemědělec ponechat jakýkoliv počet selat.
(2) Selata, která zemědělec nepoužije k chovu nebo výkrmu ve vlastním hospodářství, může zciziti přímo jenom v obvodu okresu, a to především osobám, které uzavřely smlouvu o plnění dodávkového úkolu ve vepřovém bravu, nebo zemědělským dělníkům v jeho podniku zaměstnaným (přihlášeným k národnímu pojištění), potom i ostatním osobám podle pořadí určovaného ministerstvem zemědělství.
(3) Ostatní selata je zemědělec povinen nabídnouti ke koupi příslušnému družstvu.
(4) Každé prodávané sele musí míti nejméně 12 kg živé váhy.
(5) Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky může se souhlasem ministerstva zemědělství a ministerstva výživy stanovit vyšší živou váhu selat, která mají družstva vykupovat, než jaká je stanovena v odstavci 4.
§ 3
(1) Družstva jsou povinna selata jim nabídnutá vykoupiti nejpozději do 10 dnů.
(2) Základní cena činí 50,— Kčs za 1 kg živé váhy chovu schopného selete v místě prodeje.
(3) K této ceně zaplatí družstvo příplatek:
a) za kvalitu a vyšší váhu, a to nejvýše do 10 Kčs za každý kg živé váhy,
b) dobový, do 10 Kčs za selata vykupovaná v měsíci únoru a květnu, a do 15 Kčs za selata vykupovaná v měsíci březnu a dubnu, a to za každý kg živé váhy.
(4) Selata chovu neschopná (zakrslíky) vykoupí družstvo k jatečným účelům za cenu jatečných prasat.
§ 4
(1) Místní národní výbory vedou za pomoci lidových agronomů přesnou evidenci o počtu prasnic, datu vrhu a počtu narozených selat, o datu a počtu uhynulých selat, jakož i o prodejích a výkupech selat a jejich váze podle této vyhlášky.
(2) Místní národní výbory si založí evidenci ve formě kartotéky podle vzoru uvedeného v příloze této vyhlášky.
(4) Místní národní výbory hlásí v pravidelných obdobích okresním národním výborům a družstvům údaje o změnách ve stavu prasat podle bližších směrnic, které vydají ministerstvo zemědělství a výživy.
§ 5
(1) Porazit nebo k jatečným účelům prodat prasnici bez souhlasu místního národního výboru je zakázáno.
(2) Místní národní výbor může po dobrozdání úředního veterináře dát souhlas k porážce pouze k dalšímu chovu neschopné prasnice nebo k jejímu prodeji k jatečným účelům, když chovatel prokáže, že zastavil náhradní, již připuštěnou prasnici za tu, kterou chce porazit nebo k jatečným účelům prodat.
(3) V případě nutné porážky prasnice je Chovatel povinen opatřit si ve lhůtě stanovené místním národním výborem novou prasnici, neprokáže-li, že již náhradní prasnici zastavil.
§ 6
Jednání a opominutí příčící se ustanovením této vyhlášky se trestá podle § 2 zák. č. 80/1949 Sb., po případě podle §§ 8 a 9 dekretu presidenta republiky č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.
§ 7
(1) Ustanovení § 1, odst. 1 a 2 vyhlášky ministra zemědělství ze dne 12. května 1948, č. 915 Ú. l. I, o zcizování některých hospodářských zvířat, pokud odporují ustanovením této vyhlášky, se zrušují.
(2) Rovněž se zrušuje ustanovení § 1, odst. 3 vyhlášky jmenované v odstavci 1 ve znění vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne 10. února 1949, č. 338 Ú. l. I.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha vyhlášky.
