(1) Učňovskou zkoušku a vysvědčení o ní může krajský národní výbor po slyšení předsedy zkušební komise prohlásiti za neplatné, zjistí-li se, že zkoušený se při zkoušce dopustil činu směřujícího k oklamání komise nebo že použil cizí pomoci.

(2) Neplatnost lze stejným způsobem prohlásiti i tehdy, jestliže se zkoušený jiným vážnějším způsobem provinil proti předpisům zkušebního řádu nebo jiným předpisům o zkoušce.

(3) Zjistí-li se činy uvedené v odstavci 1 nebo 2 během zkoušky, může býti provinivší se učeň usnesením zkušební komise vyloučen z pokračování ve zkoušce s následky uvedenými v § 22.

(4) Krajský národní výbor může vysloviti neplatnost zkoušky i tehdy, zjistí-li se dodatečně, že zkušební komise nebo někteří její členové porušili některý ze závažnějších předpisů tohoto zkušebního řádu, anebo, že tyto předpisy byly jinak porušeny.

(5) Krajský národní výbor je oprávněn změniti zhodnocení celé zkoušky nebo jejích jednotlivých částí a opraviti vydané již vysvědčení, vyjde-li dodatečně najevo, že byl porušen některý z předpisů zkušebního řádu, pokud to mělo vliv na výsledek zkoušky. Krajský národní výbor použije tohoto práva jen, má-li možnost vyšetřiti si bezpečně základ pro správné zhodnocení.

(6) Neplatnost zkoušky podle odstavců 2 a 4 lze vysloviti jen tehdy, jestli-že porušení předpisů mělo zřejmě podstatný vliv na výsledek zkoušky. Jinak může krajský národní výbor naříditi jen doplnění ústní části zkoušky vědomostí nebo zkoušky dovedností, je-li to možné bez zvláštních potíží a podle výsledku opraviti zhodnocení zkoušky. Stejně může postupovati, i když zjištěná závadná skutečnost měla zřejmě podstatný vliv na výsledek zkoušky, avšak krajský národní výbor nepokládá za vhodné prohlásiti zkoušku za neplatnou.

(7) Opatření uvedená v odstavcích 1 až 6 lze učiniti jen do tří let od vyhlášení výsledku zkoušky.

(8) Opravy zřejmých omylů při psaní a početních chyb ve zkouškových záznamech i na vysvědčeních je ve prospěch zkoušeného možno provésti i po lhůtě uvedené v odstavci 7.