(1) Příbuzní nebo sešvakření se zkoušeným učněm jsou vyloučeni z výkonu funkce člena zkušební komise, která má tohoto učně zkoušeti. Okruh těchto vyloučených osob se vymezuje obdobně podle § 11, odst. 1, č. 1 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb. o správním řízení.

(2) Krajský národní výbor, po případě jeho zástupce (§ 6, odst. 3) rozhodne, zda jsou z výkonu funkce člena určité zkušební komise vyloučeny i jiné osoby, o jejichž nestrannosti by mohla vzniknouti pochybnost, na příklad osoby, které přímo prováděly výcvik zkoušených učňů a pod.

(3) Vznikne-li pochybnost o nestrannosti místopředsedy nebo přísedícího zkušební komise až po zahájení zkoušky nebo její části, rozhodne předseda zkušební komise, o nestrannosti předsedy zkušební komise rozhodne zástupce krajského národního výboru.

(4) Vyloučení z funkce člena zkušební komise z důvodů uvedených v odstavci 2 může býti omezeno na vyloučení ze zkoušení a hodnocení výkonů dotyčného učně při zkoušce, je-li ve zkušební komisi jiná osoba, způsobilá tohoto učně z příslušného předmětu vyzkoušeti a jeho výkony zhodnotiti.

(5) Jsou-li námitky z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2 vzneseny ihned po zahájení zkoušky nebo její části, přihlédne se k nim — jsou-li opodstatněny — výměnou nebo odstoupením dotčeného člena komise, po případě podle odstavce 4. Jsou-li vzneseny později, nejdéle však do vyhlášení výsledku zkoušky, nepřihlédne se při hodnocení výsledků zkoušky k hlasu dotčeného člena zkušební komise, pokud dotyčný předmět zkoušel ještě jiný člen zkušební komise. Jinak bude učeň vyzkoušen dodatečně jiným zkoušejícím.

(6) Námitky z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2 je oprávněn vznésti kdokoli. Předseda (místopředseda) zkušební komise, u něhož nastal důvod pro vyloučení z výkonu funkce, je povinen oznámiti to ihned krajskému národnímu výboru, po případě jeho zástupci, přísedící předsedovi zkušební komise. O vyloučení na základě oznámení člena zkušební komise se rozhodne stejně, jako by byly vzneseny námitky.

(7) Rozhodnutí o vyloučení jsou konečná.