(1) Spory mezi smluvními stranami řeší strany především vzájemnou dohodou; nedojde-li do 14 dnů k dohodě, rozhodnou spor arbitrážním řízením rozhodci, ustanovení podle odstavců 2 až 4.

(2) Je-li předmětem arbitrážní hodnota nepřesahující 10 milionů Kčs nebo není-li příčina sporu zásadní povahy, jmenuje každá ze smluvních stran jednoho rozhodce. Oba rozhodci jmenují po vzájemné dohodě vrchního rozhodce; nedohodnou-li se, jmenuje na žádost kterékoliv ze sporných stran vrchního rozhodce, podléhají-li strany témuž ministerstvu, toto ministerstvo, jinak státní úřad plánovací.

(3) Je-li předmětem arbitráže hodnota přesahující 10 milionů Kčs nebo je-li příčina sporu zásadní povahy a podléhají-li strany témuž ministerstvu, jmenuje na žádost kterékoliv ze sporných stran rozhodce i vrchního rozhodce ministerstvo, jemuž obě strany podléhají.

(4) Je-li předmětem arbitráže hodnota přesahující 10 milionů Kčs a podléhají-li strany různým ministerstvům, jmenují rozhodne ministerstva, jimž strany podléhají, a vrchního rozhodce státní, úřad plánovací.

(5) Pro řízení před rozhodci platí ustanovení civilního řádu soudního, pokud arbitráž nebude upravena novým zákonem.

(6) Proti výroku rozhodců není opravného prostředku.