Vyhláška ministerstva průmyslu o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou.

(1) Vytápění místností a jiných prostor elektřinou se zakazuje. Používati akumulační kamna je dovoleno, jsou-li zařízena na odběr elektřiny jen v době noční.

(2) Ohřívače vody (boilery) a pařáky, se smějí zapínati jen na noční proud.

(1) Odběr elektřiny pro motory se zakazuje všeobecně v době od 6 do 8 hodin a od 16 do 20 hodin. O odběru elektřiny pro motory v obilních mlýnech a v zemědělských podnicích platí ustanovení zvláštní (§ 4).

(2) Ustanovení odstavce 1, věty první, se nevztahuje na odběr elektřiny pro motory v podnicích potravinářských, které v zájmu plynulého a včasného zásobování obyvatelstva musí míti motory v provozu i v době v odstavci 1 uvedené, pro motory pro veřejnou dopravu, pro účely lékařské, výtahy, automatické vodárničky, dojeni, líhně a pro motorky v živnostech holičských a kadeřnických.

(3) O tom, jde-li o podnik potravinářský podle odstavce 2, rozhoduje ve sporných případech krajský národní výbor.

(1) Obilní mlýny námezdní smějí odebírati elektřinu,

(2) Zemědělské podniky nesmějí používati elektrických motorů v době od 6 do 12 hodin a od 16 do 20 hodin. Toto omezení neplatí pro používání elektrických motorů pro výmlat, čištění obilí a semen, jakož i motorů v zemědělských družstevních prádelnách. Pro tyto motory může býti odebírána elektrická energie podle ustanovení § 3, odst. 1, věty první.

(1) Používání elektřiny pro světelné reklamy, pro osvětlování výkladních skříní a pod se zakazuje v době od 6 do 20 hodin.

(2) Odebírati elektřinu pro slavnostní osvětlováni (na př. budov, památek a pod.) se zakazuje Tento zákaz neplatí pro osvětlování vánočních stromů republiky v době odpolední a večerní v období od 17. prosince 1949 do 8. ledna 1950.

(3) Veřejné osvětlení je dovoleno jen, pokud to naléhavě vyžaduje zájem veřejné dopravy.

(4) Hostince, výčepy, restaurace, automaty, cukrárny, kavárny, kina a podobné podniky musí v době od 6 do 20 hodin snížiti elektrické osvětlení alespoň o polovinu svého obvykle užívaného osvětlení, při čemž nesmí býti zapnuto více než 5 W na 1 m² podlahové plochy.

(1) Závody v českých zemích, v nichž bylo vyhláškou ministra průmyslu ze dne 24. října 1947, č. 1094 Ú. l. I, o zavedení evidence elektřiny u závodů s energetickými hospodáři, ve znění vyhlášky ministerstva průmyslu ze dne 5. října 1949, č. 1023 Ú. l. I, zavedeno povinné sledování průběhu zatížení odběru elektřiny a které v některém z posledních dvanácti měsíců potřebovaly nejméně 20.000 kWh, jsou povinny sjednati s dodávajícím energetickým podnikem odběr elektřiny podle diagramu tak, aby veškerý postradatelný odběr byl přeložen do doby nižšího zatížení elektráren.

(2) Sjednati odběr elektřiny podle diagramu jsou v českých zemích povinny i jiné závody než v odstavci 1 uvedené, dovolují-li poměry v zásobování energií energetickým podnikům elektřinu podle diagramu dodávati.

(3) Závodům, které sjednají odběr elektřiny podle diagramu, není dovoleno odebírati elektřinu jinak, než stanoví sjednaný diagram.

(4) Pro závody, které sjednají odběr elektřiny podle diagramu, neplatí ustanovení §§ 3 a 4.

(5) O odběru elektřiny v závodech na Slovensku platí ustanovení vyhlášky pověřence průmyslu a obchodu ze dne 12. listopadu 1947, č. 863 Úr. v., o zatřídění velkoodběratelů elektrické energie.

(1) Odběr topné páry od energetických podniků k vytápění místností a prostor a k ohřívání užitkové vody se zakazuje v době od 6 do 9 hodin a od 16 do 19 hodin. Energetický podnik dodávající topnou páru může podle poměrů ve výrobě tuto dobu zkrátiti. V ostatní denní době musí býti odběr co nejúspornější.

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká odběru páry od podniků, které nevyrábějí elektrickou energii pro veřejnou dodávku.

(1) Kromě opatření podle oddílu I mohou krajské národní výbory v českých zemích naříditi podle potřeby podnikům, závodům, ústavům a jiným zařízením (dále jen „závody“) další omezeni odběru elektřiny, po případě mohou jim odběr elektřiny i zakázati.

(2) Před opatřením podle odstavce 1 jsou krajské národní výbory povinny slyšeti příslušný energetický podnik, orgány jednotné odborové organisace, a oblastní složky Ústředního svazu čs. průmyslu.

(3) Opatření podle odstavce 1 musí býti v závodech vyvěšena na obecně přístupném místě.

(1) Československé energetické závody, národní podnik v Praze, mohou v českých zemích s vědomím ministerstva průmyslu
Tatáž opatření mohou na Slovensku učiniti Energetické závody na Slovensku, národní podnik v Bratislavě, s vědomím pověřenectva průmyslu a obchodu.

(2) O opatřeních učiněných podle odstavce 1, písm. a) jsou Československé energetické závody, národní podnik v Praze, povinny zasílati v týdenních lhůtách přehled ministerstvu průmyslu, Energetické závody na Slovensku, národní podnik v Bratislavě, pověřenectvu průmyslu a obchodu.

(3) Opatření podle odstavce 1, písm. b) musí býti oznámena rozhlasem a uveřejněna v českých zemích nejméně ve čtyřech, na Slovensku nejméně ve dvou hlavních denních listech.

(1) Dozorem na dodržování ustanovení §§ 1 až 7 se pověřují příslušné národní energetické podniky.

(2) Energetické podniky mohou odběratelům, kteří nedodržují ustanovení této vyhlášky, dodávku elektřiny přerušiti.