§ 1
Podniky cestovního ruchu musí vésti provozní účetnictví organisované podle této vyhlášky, aby se v nich mohlo uskutečniti v plném rozsahu hospodaření podle rozpočtu. Provozní účetnictví musí tudíž poskytovati podklady zejména pro
a) soustavné snižování nákladů a kontrolu hospodaření s hlediska vnitřního provozu podniku,
b) sestavování podnikového rozpočtu a rozpočetní kontrolu,
c) sestavování a kontrolu kalkulací.
§ 2
V provozním účetnictví se musí
a) podrobně sledovati náklady a výnosy (§ 5),
b) zjišťovati hospodářský výsledek za každé zúčtovací období (§ 21)
c) zachycovati z majetku, a kapitálu alespoň stav a změny
aa) zásob,
bb) majetkových a kapitálových složek, vyplývajících z časového rozlišování nákladů a výnosů (§ 9).
§ 3
(1) V provozním účetnictví se může použíti formy účtové, tabulkové nebo kombinace obou.
(2) Pro kontrolu formální správnosti provozního účetnictví je třeba, aby z účetních zápisů každého střediska vyplývala alespoň úhrnně podvojnost.
§ 4
(1) Při organisaci provozního účetnictví se musí vycházeti ze směrné účtové osnovy pro podniky obchodní, dopravní a cestovního ruchu (§ 1 vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 22. května 1948, č. 940 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro finanční účetnictví podniků obchodních, dopravních a cestovního ruchu, dále jen „směrná účtová osnova“) a musí se použiti jednoho ze způsobů uvedených v odstavcích 2 a 3.
(2) Při organisaci provozního účetnictví se použije účtových tříd 4 až 7 směrné účtové osnovy s tímto obsahem:
účtová třída 4 — náklady
účtová třída 5 — výnosy
účtová třída 6 — časové rozlišování nákladů a výnosů
účtová třída 7 — zásoby a spojovací účty.
účtová třída 4 — náklady
účtová třída 5 — výnosy
účtová třída 6 — časové rozlišování nákladů a výnosů
účtová třída 7 — zásoby a spojovací účty.
(3) Při organisaci provozního účetnictví se použije
a) pro náklady a výnosy týchž účtových tříd a účtových skupin, které jsou pro zachycování nákladů a výnosů stanoveny ve směrné účtové osnově,
b) pro majetek a kapitál, jejichž složky se zachycují v provozním účetnictví, týchž účtových tříd, po případě účtových skupin, které jsou pro zachycování těchto složek stanoveny ve směrné účtové osnově; přitom se nemusí rozdělovati majetkové a kapitálové složky, vyplývající z časového rozlišování nákladů a výnosů, na přechodné položky a na dohadné položky.
§ 5
(2) V provozním účetnictví se musí zúčtovávati i druhotné náklady a vnitropodnikové výnosy, vyplývající zejména z vnitropodnikových výkonů, které si střediska vzájemně poskytují.
§ 6
(1) Při členění nákladů na jednotlivé druhy je třeba dbáti, aby při hospodaření podle rozpočtu bylo možno sledovati hospodaření každého střediska a podrobně zjišťovati jeho hospodárnost.
(2) Při organisaci provozního účetnictví podle způsobu uvedeného v § 4, odst. 2 je třeba rozčleniti náklady každého střediska v rámci účtových skupin účtové třídy 4, odpovídajících účtovým skupinám účtové třídy 3 směrné účtové osnovy, alespoň na tyto nákladové druhy, pokud jsou pro ně účetní případy:
a) v účtových skupinách 40 a 41 — mzdy a služné: na mzdy a služné a na prémie;
b) v účtové skupině 42 — sociální náklady: na zákonné sociální náklady a na dobrovolné sociální náklady;
c) v účtových skupinách 43 a 44 — účetní hodnota prodaného zboží, spotřeba materiálu a energie: na účetní hodnotu prodaného zboží, na spotřebu materiálu, na elektrický proud, na plyn a na vodu a páru, při čemž účetní hodnotu prodaných investic a nákupní hodnotu prodaných cenných papírů je dovoleno zúčtovati v příslušném středisku na nákladovém druhu „spotřeba materiálu“;
d) v účtové skupině 45 — odpisy a udržování investic a nájemné: na odpisy, na udržování investic a na nájemné;
e) v účtových skupinách 46 a 47 — různé náklady: na poštovné, telefon, telegraf, dálnopis, rozhlas, na dopravné, na cestovné, na časopisy, knihy, na náborové náklady, na úroky, na čištění a praní, na koncerty, zábavy a pod. a na ostatní různé náklady;
f) v účtové skupině 48 — pojistné a škody: na pojistné a na škody;
g) v účtové skupině 49 — daně, dávky a poplatky; na daň všeobecnou a na ostatní daně, dávky a poplatky.
(3) Při organisaci provozního účetnictví podle způsobu uvedeného v § 4, odst. 3 je třeba náklady každého střediska rozčleniti alespoň na nákladové druhy uvedené v odstavci 2, pokud jsou pro ně účetní případy.
§ 7
(1) Při organisaci provozního účetnictví podle způsobu uvedeného v § 4, odst. 2 je třeba při členění výnosů na jednotlivé druhy v účtové třídě 5 vycházeti z účtových skupin, odpovídajících účtovým skupinám účtové třídy 8 směrné účtové osnovy. Výnosy každého střediska, jež patří do účtových skupin 50 až 57, je třeba rozčleniti na tyto výnosové druhy, pokud jsou pro ně účetní případy: na hlavní tržby, na vedlejší tržby a na tržby za všeobecnou daň.
(2) Při organisaci provozního účetnictví podle způsobu uvedeného v § 4, odst. 3 je třeba výnosy každého střediska, jež patři do účtových skupin 80 až 87, rozčleniti alespoň na výnosové druhy uvedené v odstavci 1, pokud jsou pro ně účetní případy.
§ 8
V provozním účetnictví se musí zachytiti v každém zúčtovacím období všechny náklady a výnosy; nejsou-li zachyceny ve finančním účetnictví v jednotlivých zúčtovacích obdobích některé náklady a výnosy, musí se o ně doplniti účetní zápisy provozního účetnictví.
§ 9
Náklady a výnosy se musí zúčtovati v každém zúčtovacím období částkou, která se hospodářsky týká příslušného období (časové rozlišování).
§ 10
V provozním účetnictví se musí prováděti věcné rozlišování nákladů a výnosů zachycováním a zúčtováním kalkulačních úroků.
§ 11
Majetkové a kapitálové složky, o nichž se účtuje v provozním účetnictví, se zachycují podle středisek, která za ně odpovídají.
§ 12
(1) Majetkové a kapitálové složky, vyplývající z časového rozlišování nákladů a výnosů v zúčtovacích obdobích, se musí rozčleniti podle nákladových a výnosových druhů provozního účetnictví.
(2) Při organisaci provozního účetnictví podle způsobu uvedeného v § 4, odst. 2 se musí v účtové třídě 7 vyhradit) účtové skupiny 70 až 78 pro účtování o zásobách a účtová skupina 79 pro spojovací účty.
§ 13
(1) Aby se mohlo uskutečniti hospodaření podle rozpočtu ve všech složkách podniku, musí se celý podnik rozděliti na střediska.
(2) Pro rozdělení podniku na střediska jsou rozhodující zejména hlediska odpovědnosti, provozně-technická, místní a účetně-technická. Počet středisek se řídí organisační výstavbou, druhem činnosti a velikostí podniku.
(3) V podniku cestovního ruchu se musí zříditi s přihlédnutím k ustanovení odstavce 4 potřebný počet středisek (jeli pro ně náplň)
a) materiálových,
b) výrobních,
c) služeb cestovního ruchu (odbytových),
d) správních,
e) neutrálních.
(4) V podniku cestovního ruchu, který provozuje též jiné odděleně organisované druhy činnosti, musí se i pro ně zříditi potřebný počet středisek.
§ 14
Na neutrálním středisku se musí zejména zúčtovati
a) rozdíly, vyplývající z věcného rozlišování nákladů a výnosů v provozním účetnictví,
b) náklady závislé na hospodářském výsledku podniku.
§ 15
V podniku se musí vésti seznam (seznamy) středisek, v němž je třeba uvésti datum, ke kterému byl sestaven a vyznačovati případné změny s uvedením data, kdy byly provedeny,
§ 16
Podnikové výkony.
Podnikovými výkony v podniku cestovního ruchu se rozumějí výrobky nebo služby, při čemž nerozhoduje, zda jsou určeny pro odbyt (odbytové podnikové výkony) nebo pro použití ve vlastním podniku (vnitropodnikové výkony).
Podnikovými výkony v podniku cestovního ruchu se rozumějí výrobky nebo služby, při čemž nerozhoduje, zda jsou určeny pro odbyt (odbytové podnikové výkony) nebo pro použití ve vlastním podniku (vnitropodnikové výkony).
§ 17
Účetní zápisy provozního účetnictví se provádějí v účetních knihách, které mohou býti vázané nebo vedené jako volné listy.
§ 18
Účetní zápisy lze prováděti v provozním účetnictví
a) zachycováním účetních případů jednotlivě nebo
b) zachycením stejnorodých účetních případů hromadně alespoň m každé zúčtovací období.
§ 19
(1) V každém zúčtovacím období se musí převzíti do provozního účetnictví alespoň všechny peněžní částky, které byly zachyceny v témž zúčtovacím Období v účtových třídách 1, 3 a 8 finančního účetnictví.
(2) Převzetí peněžních částek z finančního účetnictví do provozního účetnictví se musí provésti tak, aby se neznemožnil ve finančním účetnictví převod celoročních zůstatků
a) z rozvahových účtů nebo podúčtů na účet rozvažný konečný,
b) z výsledkových účtů nebo podúčtů na účet hospodářského výsledku.
§ 20
(1) V provozním účetnictví se musí zjišťovati za každé zúčtovací období hospodářský výsledek jednotlivých středisek.
(2) Z hospodářských výsledků jednotlivých středisek se musí zjišťovati za každé zúčtovací období hospodářský výsledek podniku. Skládá-li se podnik z více závodů, musí se zjišťovati nejprve hospodářské výsledky jednotlivých závodů a z nich hospodářský výsledek podniku.
(3) Hospodářský výsledek podniku (závodu) se musí rozlišiti na provozní a neprovozní.
(4) Do neprovozního hospodářského výsledku patří výsledky neutrálního střediska.
§ 21
Zúčtovacím obdobím v provozním účetnictví může býti nejvýše jeden měsíc.
§ 22
Hospodářské výsledky středisek, závodů i podniku, zjištěné za jednotlivá zúčtovací období, je třeba shrnouti v celkový přehled za jednotlivá čtvrtletí a za celý účetní rok, při čemž se musí hospodářské výsledky závodů a podniku rozlišiti na provozní a neprovozní.
§ 23
(1) Hospodářský výsledek podniku za celý účetní rok, zjištěný podle ustanovení § 22, musí souhlasiti s hospodářským výsledkem podniku, zjištěným v témž účetním roce ve finančním účetnictví. Totéž platí o hospodářském výsledku závodu, vede-li se v něm finanční účetnictví.
(2) Zůstatky účtů časového rozlišování se musí koncem účetního roku odsouhlasiti se zůstatky příslušných rozvahových účtů finančního účetnictví; případné rozdíly se musí v provozním účetnictví zúčtovati výsledkově.
§ 24
V podniku — skládá-li se z více závodů i v jednotlivých závodech — se musí sestaviti přehled stavu majetkových a kapitálových složek ke konci každého zúčtovacího období, zachycovaných v provozním účetnictví. Tento přehled lze doplniti z finančního účetnictví o stavy majetkových a kapitálových složek nezachycovaných v provozním účetnictví a sestaviti tak celkový přehled majetku a kapitálu ke dni uzávěrky.
§ 25
Uzávěrka provozního účetnictví se musí provésti co nejdříve po uplynutí každého zúčtovacího období, aby se provozního účetnictví mohlo využívati k včasným opatřením v podniku, v závodech, ve střediscích i na pracovištích, směřujícím k pohotovému odstraňování případných závad a k dosažení co nejlepších výsledků podniku při plnění jednotného hospodářského plánu.
§ 26
Účetní doklady v provozním účetnictví.
(1) Účetní zápisy, prováděné v provozním účetnictví ve spojitosti s převzetím peněžních částek z finančního účetnictví (§ 19), je možno doložiti účetními doklady finančního účetnictví.
(2) K. účetním zápisům, prováděným v provozním účetnictví podle §§ 8 až 10, je třeba poříditi samostatné účetní doklady, pokud je nelze doložiti účetními doklady mzdového nebo skladního účetnictví. Přitom lze účetní zápisy, jimiž se zachycují peněžní částky, stanovené pro jednotlivá zúčtovací období rozvrhem nebo podle klíče, doložiti hromadnými účetními doklady pro více nebo všechna zúčtovací období téhož účetního roku, jestliže se nezměnily podklady pro výpočet těchto peněžních částek.
(3) Pokud z účetních dokladů, uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo z jiných účetních dokladů nevyplývá způsob zúčtování nákladů a výnosů podle středisek, po případě i podle podnikových výkonů, musí se sestaviti alespoň přehled zásad, podle nichž se zúčtují náklady a výnosy v provozním účetnictví.
§ 27
(1) Účetní knihy, které obsahují účetní zápisy provozního účetnictví, musí se uschovávati po dobu 10 let, počítajíc od uplynutí účetního roku, v kterém byl v nich proveden poslední účetní zápis.
(2) Pro úschovu samostatných účetních dokladů provozního účetnictví (§ 26, odst. 2) stanoví se podle § 19, odst. 3 vládního nařízení č. 205/1946 Sb. lhůta tří let od uplynutí účetního roku, jehož se týkají.
§ 28
Při organisaci a vedení provozního účetnictví se musí dbáti zásady hospodárnosti.
§ 29
Státní úřad plánovací určí podle ustanovení § 3 zákona č. 116/1946 Sb. vyhláškou v Úředním listu a v Úředním věstníku, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky.
§ 30
Státní úřad plánovací může v případech zřetele hodných povoliti nebo naříditi výjimku z ustanovení této vyhlášky.
§ 31
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.