Vyhláška ministra financí, kterou se upravuje vybírání všeobecné daně u některého zboží a některých výkonů a kterou se mění a doplňuje sazebník všeobecné daně.

Vybírání všeobecné daně, pokud jde o zboží vyráběné soukromými a družstevními podniky, zemědělci a o jejich výkony, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílu B, C a D sazebníku všeobecné daně (dále jen „sazebník“) vydaného nařízením ministra financí ze dne 24. prosince 1948, č. 285 Sb., ve znění předpisů je měnících a doplňujících a ve znění, jak vyplývá za změn a doplňků uvedených v §§ 8 až 11.

Část „Přehled“ sazebníku zní:

„Přehled:		Str.
Oddíl A	pro pravidelné vybírání daně	1627
Oddíl B	pro paušální vybírání daně u soukromých a družstevních podniků výrobních a poslušných	1767
Oddíl C	pro paušální vybírání daně u zemědělců	1771
Oddíl D	pro přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i pro spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu	1777“.

Nadpis oddílu A sazebníku zní:
„Oddíl A sazebníku všeobecné daně (pro pravidelné vybírání daně)”.

Všeobecné vysvětlivky k oddílu A sazebníku zní:
„1. Výběrčím všeobecné nákupní daně (dále jen „daň“), jejímž předmětem je spotřebitelský nákup zboží a výkonů uvedených v tomto oddílu sazebníku, je:
b) u výkonu podnik, který jej provedl.
a) u zboží podnik maloobchodního stupně, a jde-li o zboží dovezené z ciziny spotřebitelem, celní orgán,
2. Vybírání daně, pokud jde o zboží vyráběné soukromými a družstevními podniky a o jejich výkony, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílu B a D sazebníku.
3. Vybírání daně, pokud jde o zboží vyráběné zemědělci a o jejich výkony, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílů C a D sazebníku.
4. Vybírání daně, pokud jde o přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i o spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu, je zvlášť upraveno ustanoveními oddílu D sazebníku.
5. Ve sloupci označeném „Sazba“ se vyčíslují sazby daně u veškerého zboží. Ve sloupci označeném „Sleva“ se vyčísluje ta částka, která se jako sleva poskytuje pro příděl na body, poukázky, šeky a pod. Konečně ve sloupci označeném „Snížená sazba“ se vyčísluje sazba po odpočtu slevy pro případy, kdy se sleva poskytuje.
a) procentem z ceny, kterou výrobce účtuje nebo by účtoval prvnímu odbytovému stupni, vyjma případy, ve kterých sazebník uvádí jako základ daně jinou cenu,
Daň se vypočte:
Čísla uvedená ve sloupcích „Sazba“ a „Snížená sazba“ značí procento daně, pokud v sazebníku není stanoveno jinak (na př. v Kčs za jednotku váhy, míry a pod.). Ve sloupci označeném „Sleva“ je uvedeno číslo, o které se snižuje sazba daně.
b) násobením množství (váhy, míry, kusu a pod.) zboží sazbou uvedenou v Kčs za jednotku.
6. Pro zařazování zboží je v prvé řadě směrodatné zařazení v tomto oddílu sazebníku, i když by zboží celním zařazením patřilo do sazebního čísla celního sazebníku, které není výslovně uvedeno u příslušné položky sazebníku všeobecné daně. Totéž platí i o číslech plánovacích skupin. Zboží uvedené v poznámkách za sazebním číslem celního sazebníku se zařazuje jako zboží sazebních čísel, ke kterým poznámka patří.
7. Předměty složené z více různých hmot patřících do různých položek tohoto oddílu sazebníku, pokud se pro jejich zařazení nevystačí s vysvětlivkou č. 6, 9 a 10, se zařazují:
c) podle té součásti předmětu, na niž připadá v tomto oddílu sazebníku nejvyšší sazba, nelze-li jasně rozhodnout, která hmota převažuje a není-li možné zařazení podle písm. a) nebo b).
a) podle součásti, která je rozhodná pro funkci předmětu,
b) podle hmoty, která u předmětu převažuje, nelze-li předmět zařadit podle písm. a),
8. Podle zásad, uvedených v č. 7, se zařazují i soupravy, složené z rozličných předmětů, které jsou dodávány jako celek.
a) jde-li o předměty spojené se stříbrem nebo jím vystrojené a nepodléhá-li stříbro puncovní povinnosti nebo jde-li dále o předměty postříbřené, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 5 (pět) bodů,
9. Při zařazování předmětů nepřihlíží se ke spojení s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, které jsou popřípadě rozhodné pro celní zařazení, avšak s těmito výjimkami:
V případě, že slitiny obsahují kromě stříbra ještě jiný drahý kov, činí přirážka v každém případě 20 (dvacet) bodů;
bb) zlato a slitiny kovů skupiny platiny o 20 (dvacet) bodů.
b) jde-li o předměty spojené se zlatem nebo s kovy skupiny platiny neb jimi vystrojené a nejsou-li tyto drahé kovy puncovány nebo jde-li o předměty pozlacené a konečně jde-li o předměty spojené s drahokamy, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 15 (patnáct) bodů,
c) jde-li o slitinu drahých kovů s jinými kovy (železem nebo kovy obecnými) a o předměty vyrobené z těchto slitin a je-li ryzost slitin nižší, než je uvedeno v II. připomínce k pol. 850 tohoto oddílu sazebníku, zdaňují se tyto slitiny a předměty z nich vyrobené bez ohledu na příměs drahých kovů, avšak procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu, sazebníku se zvyšuje u směsí obsahujících:
d) jde-li o předměty spojené nebo vystrojené slonovinou, želvovinou, perletí, jantarem — vesměs pravými — dále spojeno nebo vystrojené přírodním hedvábím, krajkami, pštrosími, rajčími, volavčími nebo kolibřími pery, konečně pak spojené nebo vystrojené polodrahokamy, zvyšuje se procento daně uvedené v příslušné položce tohoto oddílu sazebníku o 5 (pět) bodů.
aa) stříbro o 7 (sedm) bodů
10. Zásad uvedených v č. 9 se nepoužije v těch případech, kde je již v tomto oddílu sazebníku uvedena sazba pro předměty z drahých kovů nebo s drahými kovy, drahokamy nebo polodrahokamy spojené nebo jimi vystrojené, po případě spojené nebo vystrojené přírodním hedvábím, krajkami, pštrosími, rajčími, volavčími nebo kolibřími pery.
11. Za spojení nebo vystrojení drahými kovy se nepovažuje pouhé zdobení barvami z drahých kovů.
12. Při zařazování zboží se nepřihlíží k obalům.
13. Umělá sladidla, sůl, výbušiny, tabák a tabákové výrobky, jakož i líh, pokud je předmětem Československého monopolu lihového, nejsou v tomto oddílu sazebníku uvedeny a platí pro ně předpisy o státních finančních monopolech.”

V oddílu A sazebníku se zrušuje sloupec „Poplatník daně“ s ustanoveními v něm obsaženými.

Připomínky II. a III. ke skupině XVIII. oddílu A sazebníku se nahrazují těmito připomínkami:
„II. Za stavby se považují též díla vzniklá montážemi nebo instalacemi povahy stavební,
III. Montážemi a instalacemi povahy stavební se rozumějí zejména:
a) stavební montáže strojně-technické, především montáže celých strojních zařízení, na př. montáže turbin, generátorů, mostů, cukrovarů, ocelových staveb, dopravních zařízení (výtahů, transportérů, jeřábů a pod.), rozvoden slaboproudých zařízení, ústředního topení a větrání a pod.;
b) stavebně-instalační montážní práce, zejména práce spojené s instalací vodovodů, plynovodů, kanalisací, dálkových potrubí, okapů, elektrických instalací, hromosvodů, domovních čerpacích stanic, obchodních závěsů, zajišťovacích zařízení a pod.
IV. Stavby dřevěné viz pol. 220.“

Oddíl A sazebníku se doplňuje touto skupinou:

Pol.	Číslo celního saz.	Číslo plán. skup.	Předmět daně	Sazba	Sleva	Snížená sazba
			XIX. Výkony.
			Všeobecné připomínky.
			(1) Spotřebitelem se v položkách 1050 až 1053 rozumí každý, kdo má zboží k jinému účelu, než aby je ve svém podniku zcizil nebo zpracoval nebo si je dal zpracovat ve mzdě nebo po domácku. Spotřebitelem je též ten, kdo má zboží jako provozní, podnikové nebo jiné zařízení.
			(2) U výkonu je základem daně cena, kterou podnik účtuje spotřebiteli za výkon, čítajíc v to cenu zboží použitého při výkonu jako materiál, jakož i ostatní výdaje souvisící s výkonem. Není-li pro účely daně cena udána nebo prokázána, nebo je-li sice udávána nebo prokazována, avšak okresní národní výbor nebo kontrolní orgán ji má za nízkou, je základem daně cena obecná; rozumí se jí cena, která se v mezích cenových předpisů platí v době a v místě provedení výkonu za výkon stejného nebo podobného druhu.
			(3) Ustanovení položek 1051 až 1053 se nevztahují na výkony, které podnik provádí na movitých nebo nemovitých věcech, jichž sám užívá jako spotřebitel nebo které přenechává spotřebiteli k užívání.
			(4) Za výkon se nepovažuje činnost, kterou podnik provádí za tím účelem, aby zboží, které dodal nebo má dodat spotřebiteli, uvedl ve spojení s movitou nebo nemovitou věcí spotřebitele nebo spotřebitelem užívanou: předmětem daně je v tomto případě spotřebitelský nákup zboží.
			(5) Je-li v dosavadní úplatě za výkon uvedený v pol. 1050 až 1053 obsažena částka pojatá do ní jako dřívější daň z obratu, je tato částka přesunutelná na spotřebitele jen jako všeobecná daň, a to v mezích určených sazbou podle pol. 1050 až 1053; při výpočtu všeobecné daně se zmíněná částka vylučuje ze základu daně.
			(6) U výkonu, při němž podnik použije materiálu, se nepřihlíží k materiálu, který mu k tomu účelu odevzdal spotřebitel, pro nějž podnik výkon provádí.
			(7) Na výkony prováděné soukromými a družstevními podniky výrobními a poslužnými se vztahují ustanovení oddílu B tohoto sazebníku.
			(8) Na výkony prováděné zemědělci se vztahují ustanovení oddílu C tohoto sazebníku.
			(9) Na přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i na spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu, se vztahují ustanovení oddílu D tohoto sazebníku.
1050			Výrobní výkony pro spotřebitele	3	—	—
			Připomínky:
			I. Za výrobní výkon pro spotřebitele se považuje výroba zboží, kterou podnik provádí pro spotřebitele a při níž vyrobí zboží výhradně z materiálu dodaného spotřebitelem jako objednatelem výrobku nebo též z vlastního materiálu, použitého však jen jako pomocné hmoty.
1051			II. Použije-li podnik vlastního materiálu v rozsahu, který překročuje mez přípustnou podle připomínky I., nejde o výrobní výkon pro spotřebitele; předmětem daně je v tomto případě spotřebitelský nákup zboží. Údržbářské výkony pro spotřebitele na věcech movitých:
			1. na čalouněném nábytku, spočívají-li v novém potažení nábytku:
			a) látkou vlněnou	150	—	—
			b) jinou textilní látkou než vlněnou	100	—	—
			c) z koží	20	—	—
			2. na konfekcionované kožešině, je-li při výkonu prováděno vpracování upravené nekonfekcionované kožešiny:
			a) z koží jemných	30	—	—
			b) z koží ostatních	15	—	—
			3. na rozhlasových přijímačích, zesilovačích nebo na jiných přístrojích nebo strojích, je-li výkon spojený se zasazením elektronkové lampy (jiné než usměrňovači)	30	—	—
			4. jiné údržbářské výkony pro spotřebitele na věcech movitých:
			a) je-li při výkonu prováděno vpracování materiálu do opravované, obnovované atd. věci movité	6	—	—
			b) v ostatních případech	3	—	—
			Připomínky:
			I. Za údržbářský výkon pro spotřebitele na věci movité se považují opravování, obnovování, předělávání, upravování a podobná činnost, kterou podnik provádí na movité věci spotřebitelově.
			II. Použije-li podnik při údržbářském výkonu na zboží uvedeném v č. 1, 2 nebo 3 materiálu tam jmenovaného i jiného materiálu, je pro vybrání daně rozhodná sazba stanovená v č. 1, 2 nebo 3. Použije-li podnik zároveň materiálu druhů uvedených v č. 1 nebo 2, je rozhodná sazba vyšší (nejvyšší).
1052			III. Sazba 3% podle č. 4, písm. b) platí v případě, kdy podnik použije při údržbářském výkonu výhradně materiálu dodaného spotřebitelem, jakož i v případě, kdy podnik provede údržbářský výkon, při němž vůbec nepoužije materiálu.
			Údržbářské výkony pro spotřebitele na věcech nemovitých:
			1. je-li při výkonu prováděno vpracování materiálu do opravované, obnovované atd.:
			a) stavby pozemní	6	—	—
			b) stavby komunikační nebo vodní nebo nemovitosti	3	—	—
			2. v ostatních případech	3	—	—
			Připomínky:
			I. Za údržbářský výkon pro spotřebitele na věci nemovité (pozemku, budově atd.) se považují opravování, obnovování, upravování a podobná činnost, kterou podnik provádí na nemovité věci spotřebitelově.
			II. Sazba 3% podle č. 2 platí v případě, kdy podnik použije při údržbářském výkonu výhradně materiálu dodaného spotřebitelem, jakož i v případě, kdy podnik provede údržbářský výkon, při němž vůbec nepoužije materiálu.
			III. Dani nepodléhají údržbářské výkony prováděné komunálními podniky pro svazky lidové správy, spočívají-li v činnosti patřící do oboru veřejné správy (na př. čištění ulic, údržba kanalisačních a vodovodních zařízení a pod.).
1053			Jiné výkony pro spotřebitele (než uvedené položkách 1050 až 1052), spočívají-li ve službách spotřebitelům, jejichž poskytování je obvyklé při provozování živností uvedených v oddílu B tohoto sazebníku	3	—	—
			Připomínky:
			Spotřebitelem se tu rozumí též ten, kdo nabývá výkonu pro svou osobní potřebu.

Nadpis oddílu B sazebníku sní:
„Oddíl B sazebníku všeobecné daně (pro paušální vybírání daně u soukromých a družstevních podniků výrobních a poslužných).“

Všeobecné vysvětlivky k oddílu B sazebníku se mění a doplňují takto:

Nadpis oddílu C sazebníku zní:
„Oddíl C sazebníku všeobecné daně (pro paušální vybírání daně u zemědělců)“.

Všeobecné vysvětlivky k oddílu D sazebníku se mění takto:
1. Ve vysvětlivce č. 1 se slovo „(poplatník)“ nahrazuje slovem „(výběrčí)“
2. Ve vysvětlivce č. 7 se slova „7. dne“ nahrazují slovy „patnáctého dne“.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950.