Hospodářství podniku.

(1) Podnik budiž veden podle zásad obchodního podnikání. Uspořádává svůj provoz tak, aby v oboru vodní dopravy co nejlépe a nejhospodárněji uspokojoval dopravní potřeby ve státě.

(2) Podnik určuje své přepravní úkoly a upravuje rozsah, druh a způsob provozu a investiční činnost tak, jak to vyžaduje splnění celostátního dopravního plánu jako součásti jednotného hospodářského plánu.

(3) Podnik udržuje svá zařízení v řádném stavu, obnovuje je přiměřeně potřebám provozu a doplňuje a zdokonaluje je v mezích hospodářské účelnosti a únosnosti se zřetelem k technickému pokroku.

(1) Výdaje souvisící s provozem hradí podnik z vlastních provozních prostředků. Nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem (provozní úvěr).

(2) Při opatřování provozního úvěru smí býti podnik v obchodním spojení pouze s bankou pro provozní úvěr.

(3) Prostředků určených k provozním účelům nesmí podnik použíti k financování investic.

(1) K úhradě nákladů na investice použije podnik prostředků získaných prováděním odpisů (§ 8); nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik další prostředky na investice se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem u Investiční banky, národního podniku v Praze, podle směrnic vydaných ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem dopravy.

(2) Podnik nesmí použíti prostředků určených k investičním účelům ani přechodně k jiným účelům.

(1) Na investice určené jednotným hospodářským plánem přispěje stát podniku, jsou-li tyto investice podnikány ve veřejném zájmu a jestliže by náklady na ně přesáhly hospodářské možnosti podniku, a to pokud by náklady na ně byly hospodářsky neúnosné. Výši tohoto investičního příspěvku a způsob jeho poskytnutí stanoví vláda před započetím příslušných investic, t. j. zásadně před schválením investičního programu a investičního rozpočtu. Za téhož předpokladu, týmž způsobem a v téže míře přispěje stát podniku na zúročení a úmor zápůjček na investice, sjednaných do dne zřízení podniku a jím převzatých [§ 4 a § 8, odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb., o národních dopravních podnicích (v dalším jen „dopravní podnikový zákon“)].

(2) O náhradě nákladů na investice, jež podnik provede v zájmu obrany státu, platí přiměřeně ustanovení § 121 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona).

(1) Za plnění přepravních, tarifních nebo jiných závazků a úkonů, uložených státem nebo prováděných v naléhavém zájmu národního hospodářství nebo v jiném důležitém státním zájmu, jež přesahují míru obvyklou v obchodním podnikání a za něž se podniku nedostane přímé úplaty odpovídající alespoň vlastním nákladům, přísluší podniku náhrada ve výši rozdílu mezi vlastními náklady a úplatou přijatou za splnění těchto závazků. O náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež poskytne podniku stanovenou náhradu, a to ve čtvrtletních předem splatných částkách. Podnik je povinen zároveň s účetní závěrkou vzniklé ztráty řádně prokázati.

(2) O náhradě ztrát vzniklých ze zvláštních služeb v zájmu obrany státu platí přiměřeně příslušná ustanovení železničního zákona.

(1) Podnik sestavuje podnikový rozpočet a podle něho hospodaří. Jeho rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu.

(2) Podnik sestaví zahajovací bilanci do lhůty a podle směrnic, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Tato bilance podléhá schválení vlády.

(3) Podnik sestaví účetní závěrku vždy do lhůty, kterou určí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Účetní závěrka je přílohou státního závěrečného účtu.

(1) Kmenovým jměním podniku je při jeho zřízení čistá hodnota majetkové podstaty stanovená podle § 11, odst. 2 dopravního podnikového zákona v zahajovací bilanci (§ 14, odst. 2).

(2) Podnik může kmenové jmění zvýšiti nebo snížiti jen podle směrnic, jež vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Ze zisku podniku připadne:

(2) Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, ukáže-li se toho potřeba, přiměřeně snížiti příděl reservnímu fondu, uvedený v odstavci 1, písm. b), a to až na 20 %.

(3) K náhradě bilančních ztrát se použije reservního fondu. Nestačí-li reservní fond k tomuto účelu, převede se zbytek ztráty na nový účet.

a) jednotnému fondu pracujících částka stanovená dekretem presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění zákona ze dne 21. července 1948, č. 188 Sb.,

b) reservnímu fondu podniku podle potřeby až do 30 %,

c) státní pokladně zbytek.