(1) Zaměstnanci státního podniku Československá pošta, jakož i zaměstnanci ministerstva pošt, které toto ministerstvo určí ke službě v podniku, se stanou dnem zřízení podniku nebo dnem pozdějšího přidělení k podniku jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.
(2) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku upraví podnik pracovním a mzdovým řádem, schváleným ministerstvem práce a sociální péče. Dokud tento řád nenabude účinnosti, platí pro pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku dosavadní předpisy s tou změnou, že příslušnost k opatřením o jednotlivých zaměstnancích přechází výlučně na orgány podniku. Pracovní a mzdový řád určí, jak budou za jeho účinnosti vykonány dosud neodpykané disciplinární tresty pravoplatně zaměstnancům uložené podle dosavadních předpisů a zda a jak budou stíháni pro porušení služebních povinností z doby před účinností pracovního a mzdového řádu, pro něž dosud nebyli stíháni pravoplatně ukončeným disciplinárním řízením.
(3) Pokud zaměstnanci podniku byli dosud v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní a úrazové zabezpečení. Do dne nabytí účinnosti tohoto vládního nařízení zůstávají tito zaměstnanci vyňati z národního pojištění důchodového a pro pensijní a úrazové zaopatření jejich a pozůstalých po nich platí dosavadní předpisy.
(4) Pensijní a úrazové zaopatření zaměstnanců dosavadního státního podniku Československá pošta v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, jejichž činná služba skončí před zřízením podniku, jakož i pozůstalých po nich zůstává nedotčeno.
(5) Ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně též o úrazovém zaopatření osob, které jako smluvní zaměstnanci státního podniku Československá pošta utrpěly při provozování tohoto podniku úraz před 1. říjnem 1948, a pozůstalých po nich.
(6) Věci pracovních a mzdových poměrů a jiné osobní věci zaměstnanců uvedených v odstavci 1, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku Československá pošta, pocházející z doby přede dnem zřízení podniku a v ten den nevyřízené, vyřizují podle dosavadních předpisů místo orgánů poštovní správy do té doby příslušných výlučně orgány podniku, pokud není jinak stanoveno. Z vyřízení orgánů podniku ve věcech veřejnoprávních nároků se může zaměstnanec odvolati do 15 dnů od doručení vyřízení k ministerstvu pošt. Ustanovení o výlučné příslušnosti orgánů podniku neplatí, nelze-li podle dosavadních předpisů vyřídit věc bez součinnosti některého ústředního úřadu vyjma ministerstvo pošt, vlády nebo presidenta republiky.
(7) Ministři financí a pošt a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a podnik náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, a na úhradu dávek úrazového zaopatření zaměstnanců podniku a pozůstalých po nich, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku Československá pošta a pozůstalých po nich.
Vrchní vedení a dozor státu.
(1) Podnik je podřízen vrchnímu vedení a dozoru státu, které obstarává ministr pošt, pokud nejde o působnost, která podle tohoto zákona přísluší vládě.
(2) Úkoly vrchního vedení obstarává ministr pošt zásadně prostřednictvím ředitele, a to tak, že výkon těchto úkolů přísluší řediteli, nejde-li o věci, které ministr pošt vyhradil své bezprostřední pravomoci. Ředitel je povinen dbát směrnic a pokynů ministra pošt.
(1) Směrnicemi ministerstva pošt, vydanými v dohodě s ministerstvem národní obrany, bude stanoveno, jakým způsobem plní podnik úkoly obrany státu a jakým způsobem bude stanovena součinnost mezi podnikem a vojenskou správou směřující k zajištění těchto úkolů.
(2) Pokud podle odstavce 1 nebude stanoveno jinak, zůstává zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, nedotčen a na podnik se vztahují ustanovení uvedeného zákona, platná pro podniky registrované podle něho.