Opatření proti škůdcům řepy.

(1) Škůdci řepy podle tohoto nařízení (odstavec 2) se rozumějí jednak hmyz ve všech vývojových stupních (vajíčko, larva, kukla, brouk, můra), jednak choroby.

(2) Škůdci řepy jsou:

(1) Pěstitel řepy (včetně řepy semenačky) je povinen ničiti na svůj náklad škůdce řepy na pozemcích, které obdělává.

(2) Ničení je prováděti především sbíráním a spolehlivým zničením škůdců, a to jak při provádění polních prací před zasetím nebo zasázením řepy, tak při ošetřování porostů. Ruční sběr lze doplniti vypouštěním drůbeže do porostů řepy. V oblastech, ve kterých jsou řepné porosty pravidelně napadány nosatci, jsou pěstitelé povinni vyhloubiti záhy na jaře ochranné lapací příkopky o rozměrech asi 30x30 cm kolem pozemků, o nichž bylo zjištěno, že jsou zamořeny škůdci, a kolem řepných polí a v nich se shromažďující škůdce zničiti, po případě porosty řepy opatřiti ochranným pásem, který se vytvoří nasypáním chemických dotykových prostředků k ochraně rostlin v šíři 5 až 10 cm.

(3) Nelze-li vystačiti s ničením podle odstavce 2, jsou pěstitelé povinni ničiti škůdce řepy v porostech postřikem nebo poprašováním účinnými chemickými prostředky k ochraně rostlin.

a) všechny druhy nosatců, kteří se vyskytují jako škůdci řepných porostů, zejména rýhonosec tečkobřichý (Bothynoderes punctiventris), lalokonosec libečkový (Otiorrhynchus ligustici) a dlouháč kopřivový (Tanymecus palliatus),

b) dřepčíci (Halticae),

c) mrchožrouti (Silphidae),

d) potemník písečný (Opatrum sabulosum),

e) můra osenní (Agrotis segetum),

f) háďátko řepné (Heterodera Schachtii),

g) mšice maková (Aphis fabae),

h) zavíječ řepný (Phlyctaenodes sticticalis),

ch) neštovice řepné (Cercospora),

i) virusové choroby řepy.