Zřizování újezdů a jejich územní změny.
§ 4
Zřízení újezdu a jeho úřední název, dále zánik obcí nastalý zřízením (rozšířením) újezdu, po případě opětné zřízení obcí z jeho území, a den počátku účinnosti těchto opatření vyhlásí ministerstvo vnitra v Úředním listě.
(1) Vláda může z území dosavadních obcí, po případě jejich částí, pokud je takových území třeba pro úkoly obrany státu, zřizovat vojenské újezdy (v dalším jen „újezdy“). Na území újezdu vykonává vnitřní správu zvláštní úřad (§ 18). Újezd není právnickou osobou.
(2) Před rozhodnutím o zřízení újezdu si vláda opatří vyjádření zúčastněných místních, okresních a krajských národních výborů.
(3) Hranice újezdu stanoví vláda. S konečnou platností je podrobně vytyčí krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou po slyšení příslušného krajského soudu.
(4) Má-li být zřízen újezd z částí území dvou nebo více okresů, upraví vláda nařízením hranice okresů tak, aby újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného okresu.
(5) Má-li být zřízen újezd z částí území dvou nebo více krajů, stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany, který z krajských národních výborů provede řízení podle odstavce 3, věty druhé. Vláda upraví nařízením hranice krajů tak, aby újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného kraje.
(6) Vláda stanoví úřední název újezdu.
(1) Obce, jejichž území bylo zcela pojato do území újezdu, a komunální podniky těchto obcí zanikají.
(2) Práva a závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí na stát. Kmenové nebo jinak vázané jmění zaniklých obcí se uvolňuje. Na stát rovněž přechází správa ústavů a fondů (nadací) a veřejného statku vykonávaná místními národními výbory těchto obcí. Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají práva třetích osob nedotčena.
(3) Práva zaniklých obcí a jejich komunálních podniků k nemovitostem a vodám na území újezdu a správa veřejného statku na území újezdu přecházejí do oboru vojenské správy. Vláda stanoví, do kterého oboru státní správy přecházejí ostatní práva i závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků a správa ústavů a fondů (nadací), kterou vykonávaly místní národní výbory zaniklých obcí.
(4) Zaměstnanci zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí do služeb státu. Jejich pracovní a mzdové poměry se upraví přiměřeně podle vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní (služební) a mzdové poměry zaměstnanců v individuálním smluvním služebním poměru a pracovní a mzdové poměry zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají však po tomto převodu nezměněny. Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zaniklých obcí, kteří před zřízením újezdu vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zaniklých obcí, kteří před tímto dnem zemřeli, hradí stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona).
(5) Pro obce, jejichž území bylo jen částečně pojato do území újezdu, a pro jejich komunální podniky platí ustanovení oddílu 3.
(1) Vláda může měnit hranice újezdu, po případě z území újezdu nebo z jeho části zřídit opět obec nebo více obcí. Ustanovení § 1 platí tu obdobně. Je-li do území újezdu zcela pojato území další obce, platí obdobně též ustanovení § 2, odst. 1 až 4.
(2) Zřizuje-li se z území újezdu opět obec, rozhodne vláda, který majetek se z vlastnictví nebo správy státu převede do vlastnictví této obce nebo do správy jejího místního národního výboru, po případě, které nemovitosti se stávají veřejným statkem. Obdobné opatření může vláda učinit i při jiné změně hranic újezdu, při níž se přičleňuje část území újezdu k území sousední obce.