(1) Ušlým pracovním výdělkem podle tohoto nařízení se rozumí částka, kterou by osoba poškozená provedením ochranného opatření (dále jen „poškozený“) vydělala, kdyby nebylo došlo k provedení ochranného opatření.

(2) Za základ pro zjištění ušlého pracovního výdělku podle odstavce 1 se bere

(3) Ušlý pracovní výdělek se vypočte tak, že se základ (odstavec 2) dělí počtem kalendářních dnů příslušného období a výsledek se násobí počtem kalendářních dnů, v nichž bylo provedeno ochranné opatření.

(4) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální poměry poškozeného, může krajský národní výbor povoliti, aby se při zjišťování ušlého výdělku započetly i jiné částky než uvedené v odstavci 2.

a) u zaměstnanců průměrný pracovní výdělek za poslední zúčtovací období, předcházející ochrannému opatření, s výjimkou náhrady hotových výloh,

b) u učňů vychovávací příspěvek,

c) u domáckých dělníků průměrná pracovní odměna za poslední kalendářní rok, s výjimkou náhrady hotových výloh,

d) u osob samostatně výdělečně činných částka, která odpovídá příjmu stanovenému příslušnou mzdovou úpravou pro zaměstnance tak odborně kvalifikovaného, že může zastupovati podnikatele ve vedení podniku,

e) u zemědělců částka, která odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu stanovenému vyhláškou ministerstva práce a sociální péče, vydanou podle § 20, odst. 3 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění,

f) u spolupracujících členů rodiny částka, která odpovídá příjmu, který by náležel zaměstnanci, jejž spolupracující člen rodiny nahrazuje, nikoliv však příjmu převyšujícímu částku stanovenou podle písm. d) nebo e).