(2) Nárok na náhradu nepřísluší poškozenému,

a) který nabyl předmětu, ač věděl nebo podle okolností věděti musil, že tento předmět chová zárodky přenosné nemoci nebo že měl býti desinfikován;

b) který jednal proti ustanovením zákona nebo předpisů vydaných podle něho v případě přenosné nemoci, pro niž byla provedena desinfekce (zničení předmětu).