Plenární schůze.

(1) Důvěrná (neveřejná) schůze se koná výjimečně, usnese-li se na tom Národní shromáždění na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.

(2) Usnese-li se Národní shromáždění, že bude schůze neveřejná, nařídí ihned předseda, aby posluchači opustili zasedací síň. V neveřejné schůzi smějí setrvati mimo poslance jen členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jedná-li se o věc z oboru jeho působnosti, dále zaměstnanci kanceláře Národního shromáždění určení předsedou a na návrh členů vlády se souhlasem plenární schůze Národního shromáždění, daným prostým hlasováním bez rozpravy, jejich zástupci.

(3) Zápis o jednání, jakož i těsnopisecká zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy usneslo jinak.

(1) Pořad jednání plenární schůze stanoví užší předsednictvo Národního shromáždění. Předseda sdělí před ukončením schůze usnesení užšího předsednictva o době a způsobu svolání příští schůze. Před ukončením schůze nebo při zahájení příští schůze sdělí předseda pořad a dotáže se, zda není proti němu námitek. O pořadu nebo i námitkách rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

(2) Na návrh předsedův může Národní shromáždění za schůze prostým hlasováním bez rozpravy přesunouti pořad jednání nebo jednání o některém předmětu přerušiti a projednávati jiný bod denního pořadu.

(1) Sdělení předsednictva Národního shromáždění, vlády a výborů Národního shromáždění, zejména sdělení o tom, které návrhy, jak a komu jsou přiděleny, došlé zprávy a dotazy oznámí předseda ve schůzi; sdělení taková mohou býti oznámena i písemně, nejde-li o věc, o které jednací řád nařizuje hlasování.

(2) Ke sdělení předsednictva možno se hlásit o slovo jen, pokud tak jednací řád výslovně stanoví; přihlásí-li se poslanec k písemným sdělením, může mu předseda na konci schůze udělit slovo podle své úvahy.

(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo u předsedy již před schůzí nebo za schůze osobně nebo prostřednictvím klubu, dokud není usnesen konec rozpravy, jinak dokud předseda nedá závěrečné slovo zpravodaji.

(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda dosud přihlášené řečníky. Po zpravodajově řeči uděluje předseda slovo řečníkům zpravidla v pořadí jejich přihlášek.

(3) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělí; mluví se s řečniště.

(4) Kdo, byv vyzván k řeči, není přítomen, ztrácí slovo.

(5) Řečníci si mohou pořadí vyměnit, musí to však, než přijde řada na prvého z nich, oznámit předsedovi.

(6) Národní shromáždění může na návrh užšího předsednictva bez rozpravy prostým hlasováním omezit dobu řeči.

(7) Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné připustí předseda podle svého uvážení. Tyto řeči a poznámky nesmějí trvati déle než 5 minut.

(1) Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podati každý poslanec. Národní shromáždění se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.

(2) Návrh na odročení jednání o věci nebo na její vrácení předsednictvu nebo výboru s určitým příkazem může podati každý poslanec; byl-li zamítnut, nelze jej během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.

(8) Chce-li se předseda zúčastnit rozpravy, předá řízení schůze.

(1) Po řečnících udělí předseda závěrečné slovo zpravodajům, jinak navrhovateli podepsanému na prvém místě na návrhu; ten se však může vzdát slova ve prospěch jiného navrhovatele.

(2) Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády, je tím rozprava znovu zahájena.

(1) Předseda může po předchozím napomenutí odejmouti řečníkovi slovo, odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou dobu řeči.

(2) Předseda odejme slovo řečníkovi, porušuje-li jednací řád nebo vážnost jednání Národního shromáždění.

(3) Poslanec, kterému bylo slovo odňato, nesmí v téže rozpravě již mluviti.

(4) Návrhy, směřující zřejmě k maření nebo k svévolnému zdržování jednání Národního shromáždění, může předseda vyloučiti z jednání.

(5) Podá-li poslanec, kterého se týká některé z opatření učiněných podle předchozích odstavců, námitky u předsedy, rozhodne o nich Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.

(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

(2) Usnesení, kterým se mění ústava, schvaluje ústavní zákon nebo se rozhoduje o vypovědění války, potřebuje k platnosti, aby pro ně hlasovaly nejméně 3/5 všech poslanců.

(3) Stejné většiny je třeba k platnosti usnesení, kterými se vynáší rozsudek v trestním řízení proti presidentu republiky nebo členu vlády (§ 54 ústavy).

(4) K usnesení o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády, který musí být podepsán nejméně 100 poslanci, je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen (§ 83, odst. 3 a § 86, odst. 3 ústavy).

(1) Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda.

(2) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.

(3) Předseda může dát sečísti hlasy.

(4) Předseda hlasuje.

(1) Usnáší-li se Národní shromáždění na zákonu vráceném presidentem republiky (§ 59, odst. 1 ústavy) nebo na návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády (§ 83, odst. 2 a § 86, odst. 3 ústavy), hlasuje se podle jmen.

(2) Týmž způsobem se hlasuje, usnese-li se na tom Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu předsedy.

(1) Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích na jmenování prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením ruky, jinak hlasovacími lístky.

(2) Nedosáhne-li se při druhé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti voleno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při užší volbě je zvolen ten, kdo obdrží největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

(3) Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo předsedou určení skrutátoři z poslanců s úředníky kanceláře Národního shromáždění.

(1) Poslanci se mohou dotazovat vlády nebo jednotlivých členů vlády na věci jejich působnosti.

(2) Dotaz může být písemný nebo ústní.

(1) Písemné dotazy se podávají v kanceláři Národního shromáždění.

(2) Písemné dotazy musí být zodpověděny písemně nebo ústně do jednoho měsíce. Dotaz a odpověď se tiskem nerozdávají.

(1) Ústní dotaz musí být rovněž předem dodán kanceláři Národního shromáždění písemně.

(2) Užší předsednictvo Národního shromáždění přezkoumá podané ústní dotazy a rozhodne, zda se dotaz připouští k ústnímu zodpovědění anebo zda bude projednán jako dotaz písemný.

(3) Připustí-li užší předsednictvo Národního shromáždění dotaz k ústní odpovědi, zašle jedno vyhotovení dotázanému a uvede, ve které plenární schůzi má být odpověď podána. Dotázaný je povinen dostaviti se do schůze osobně, nebo, není-li mu to možno, dát se zastoupit jiným členem vlády.

(4) Ve schůzi určené k ústní odpovědi přečte tazatel svůj dotaz; dotázaný je povinen odpovědět nebo odpověď odepřít s udáním důvodu.

(1) Každý poslanec se může dotázat předsednictva Národního shromáždění nebo předsedy Národního shromáždění na jejich opatření.

(2) Dotaz musí být podán písemně v kanceláři Národního shromáždění.

(3) Předseda, přečta obsah dotazu, odpoví naň v nejbližší plenární schůzi.

(4) Dotaz ani odpověď se tiskem nerozdávají.

(1) Zápisy o schůzi ověřené předsedou, zapisovatelem a generálním tajemníkem Národního shromáždění vyloží se po 48 hodin v kanceláři Národního shromáždění k nahlédnutí. Každý poslanec má právo podati v této lhůtě v kanceláři Národního shromáždění písemné námitky proti správnosti zápisu. Nepodá-li žádný poslanec námitky, pokládá se zápis za správný.

(2) Byly-li námitky podány, rozhodne o nich užší předsednictvo Národního shromáždění.

(1) Těsnopisecké zprávy se vyloží před vytištěním v kanceláři Národního shromáždění.

(2) Každý řečník může podati námitky ve lhůtě určené užším předsednictvem proti znění té části záznamu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li, jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.

(3) O vážnějších námitkách rozhoduje předseda Národního shromáždění.

(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami těsnopiseckých zpráv.