(2) Není-li splněn předpoklad uvedený v odstavci 1, lze poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně. Za obecnou cenu těchto plnění se považuje jejich hodnota stanovená podle předpisů o národním pojištění (§ 20, odst. 8 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění), pokud ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a státním úřadem plánovacím nestanoví vyhláškou v Úředním listě jinak.