Odvody.
Pravidelné odvody.
Přezkoušení.
Dobrovolné odvody.

(1) Osoby, které podléhají pravidelné odvodní povinnosti v následujícím kalendářním roce, jsou povinny přihlásit se každoročně v době od 1. června do 30. června předcházejícího roku (přihlašovací lhůta) ústně nebo písemně k odvodnímu soupisu.

(2) K přijímání přihlášek k odvodnímu soupisu je příslušný:

a) místní národní výbor místa trvalého pobytu,

b) pro osoby, které nemají trvalý pobyt, místní národní výbor místa, v němž meškají v přihlašovací lhůtě,

c) pro osoby, které dojíždějí z místa trvalého pobytu do jiného místa za svým zaměstnáním (do školy), místní národní výbor místa jejich zaměstnání (školy),

d) pro osoby, které trvale dlí v cizině, zastupitelský úřad, v jehož obvodě meškají.

(3) Je-li osoba, která se má přihlásit, v přihlašovací lhůtě dočasně nepřítomna nebo nemocna, může ji přihlásit její zástupce.

(4) Jde-li o osoby, které byly v přihlašovací lhůtě předběžně zatčeny, ve vyšetřovací nebo trestní vazbě, v ochranné výchově ústavní nebo v polepšovně, pracovně nebo táboře nucené práce, a nevyhověly proto přihlašovací povinnosti podle odstavce 1, oznámí správa příslušného ústavu (trestního ústavu, soudní věznice, výchovny, polepšovny nebo pracovny) nebo tábora nucené práce údaje potřebné k odvodnímu soupisu do 15. července místnímu národnímu výboru místa narození dotčených osob, při čemž zároveň poznamená, kdy budou pravděpodobně propuštěny. Jde-li o osoby narozené v cizině, oznámí uvedené údaje ústřednímu národnímu výboru v Brně.

(5) Osoby, které změní po přihlášce k odvodnímu soupisu trvalý pobyt (místo zaměstnání nebo školy), jsou povinny tuto změnu ohlásit místnímu národnímu výboru, u něhož se k odvodnímu soupisu přihlásily.

(1) Pravidelné odvody provádějí odvodní komise, jejichž počet stanoví krajské vojenské velitelství v dohodě s příslušným krajským národním výborem.

(2) Předsedou odvodní komise je předseda okresního národního výboru, v jehož obvodu se odvod koná, nebo zástupce jím určený. Dalšími členy komise jsou zástupce vojenské správy a důstojník zdravotnictva.

(3) Krajské vojenské velitelství a příslušný okresní národní výbor přidělí odvodní komisi potřebný personál.

(4) Odvodnímu řízení jsou přítomni též předsedové místních národních výborů obcí, z nichž jsou branci předvoláni k odvodu, nebo zástupci jimi určení.

(5) Mimo osoby uvedené v odstavcích 2 až 4 a brance, kteří se dostavili k odvodu, smějí být v odvodní místnosti přítomny jen osoby, které k tomu dostanou zvláštní příkaz nebo povolení krajského vojenského velitelství nebo krajského národního výboru.

(1) Předseda odvodní komise řídí odvodní jednání, bdí nad jeho řádným chodem a odpovídá za bezpečné uschování odvodních pomůcek po dobu hlavních odvodů.

(2) Zástupce vojenské správy činí odvodní rozhodnutí na podkladě lékařské klasifikace podané důstojníkem zdravotnictva, rozhoduje, zda branec má být odeslán do vojenské nemocnice ke zjištění vady (choroby), jakož i o žádostech za odklad základní služby, byly-li podány při odvodu.

(3) Důstojník zdravotnictva koná lékařskou prohlídku branců, stanoví lékařskou klasifikaci a navrhuje odeslání branců do vojenské nemocnice ke zjištění vady (choroby).

(1) Každý správní okres tvoří jeden odvodní okres. Odvody se konají zpravidla v sídle okresního národního výboru (odvodní místo). Krajské vojenské velitelství v dohodě s krajským národním výborem může však určit pro několik správních okresů jediné odvodní místo nebo pro jeden správní okres několik odvodních míst.

(2) Branec je povinen splnit odvodní povinnost v odvodním místě, v jehož obvodu je místní národní výbor, který by byl v době, kdy se odvod koná, příslušný k přijetí jeho přihlášky k odvodnímu soupisu.

(3) Brancům, kteří chtějí odcestovat do ciziny přede dnem, kdy se mají dostavit k odvodu, může krajské vojenské velitelství, v jehož obvodu se mají dostavit k odvodu, povolit z důvodů hodných zvláštního zřetele, aby se podrobili odvodu ihned po zahájení hlavních odvodů u nejbližší odvodní komise.

a) branci naprosto neschopní vojenské činné služby (odstavec 2), lze-li u nich učinit odvodní rozhodnutí na podkladě předložených dokladů,

b) branci předběžně zatčení, ve vyšetřovací nebo trestní vazbě, v ochranné výchově ústavní, v polepšovně, pracovně nebo táboře nucené práce.

(1) Povinnosti dostavit se k odvodu jsou zproštěni a nepředvolávají se k němu:

c) hluchoněmé,

(2) Za naprosto neschopné vojenské činné služby se považují osoby

b) slepé na obě oči,

a) bez ruky nebo bez nohy,

d) kreténi,

g) trpící padoucnicí (hysteroepilepsií), duševní chorobou nebo slabomyslností.

f) stižené vadou, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, a

e) soudem pro choromyslnost nebo slabomyslnost zbavené úplně svéprávnosti nebo dané pod opatrovnictví,

(1) Branci jsou povinni dostavit se ve stanovenou dobu do místností, kde se odvod koná, a prokázat svou totožnost.

(2) Lékařská prohlídka branců se provádí v přítomnosti členů odvodní komise podle předpisu vydaného ministerstvem národní obrany, který stanoví zejména, jak se posuzuje schopnost branců k vojenské činné službě.

(1) Nelze-li vadu nebo chorobu bezpečně zjistit při odvodu, musí být branec odeslán k jejímu zjištění do vojenské nemocnice.

(2) Odvod osob uvedených v odstavci 1 se provede podle lékařského nálezu vojenské nemocnice; k odvodu se branec předvolá, jen uzná-li odvodní komise jeho přítomnost za nutnou.

(1) Nejde-li o případ uvedený v § 9, odst. 1, vysloví zástupce vojenské správy buď konečné odvodní rozhodnutí nebo, jde-li o brance v první odvodní třídě, odvod odročí.

(2) Brancům, kteří byli odvedeni, vydá se odvodní průkaz, ostatním brancům buď osvědčení o tom, že nebyli odvedeni, nebo potvrzení o tom, že jejich odvod byl odročen.

(1) Branci předběžně zatčení, ve vyšetřovací nebo trestní vazbě, v ochranné výchově ústavní nebo v polepšovně, pracovně nebo táboře nucené práce jsou povinni splnit dodatečně odvodní povinnost po propuštění. Soud (na Slovensku okresní prokuratura), správa trestního ústavu, soudní věznice, výchovny, polepšovny, pracovny a tábora nucené práce oznámí propuštění těchto branců okresnímu národnímu výboru místa narození (u osob narozených v cizině ústřednímu národnímu výboru v Brně) a zároveň uvedou pravděpodobná místa jejich budoucího trvalého pobytu.

(2) Nemůže-li se branec dostavit ve stanovený den pro nemoc, která ho činí neschopným k cestě, nebo z jiných závažných důvodů, je povinen oznámit tuto překážku místnímu národnímu výboru místa trvalého pobytu (místa zaměstnání nebo školy); jakmile tato překážka pominula, je rovněž povinen mu to neprodleně oznámit.

a) došlo k propuštění brance z vazby, ochranné výchovy ústavní, polepšovny, pracovny nebo tábora nucené práce,

b) u brance pominula překážka uvedená v odstavci 2,

(3) Místní národní výbor oznámí nadřízenému okresnímu národnímu výboru, že

c) zjistil pobyt brance, který se k odvodu nedostavil.

(1) Nedostavil-li se branec z jakéhokoli důvodu k hlavnímu odvodu, povolá se k nejbližšímu dodatečnému odvodu.

(2) Dodatečné odvody se konají po skončení hlavních odvodů podle potřeby do 31. října. Dobu jejich konání stanoví krajské vojenské velitelství v dohodě s okresním národním výborem v sídle krajského vojenského velitelství.

a) je-li podezření, že odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, bylo způsobeno jednáním nebo opominutím, které zakládá skutkovou podstatu soudně trestného činu,

b) vzniknou-li pochybnosti o správnosti odvodního řízení, v němž branec nebyl odveden.

(1) Vede-li se soudní trestní řízení pro podezření, že rozhodnutí o neodvedení bylo způsobeno trestným činem, oznámí soud výsledek řízení velitelství oblasti, v jehož obvodu byl branec podroben odvodu.

(2) Je-li některý člen odvodní komise toho názoru, že odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, je nesprávné, oznámí to velitelství oblasti, v jehož obvodu byl odvod proveden.

(3) O přezkoušecím řízení, zejména o vydávání rozhodnutí, o odesílání branců do vojenské nemocnice a o dokladech vydávaných brancům platí obdobně příslušná ustanovení o odvodním řízení.

(2) Předsedou přezkoušecí komise je předseda příslušného krajského národního výboru nebo zástupce jím určený. Dalšími členy komise jsou zástupce vojenské správy a důstojník zdravotnictva. Členem přezkoušecí komise nesmí být osoba, která byla členem odvodní komise.

(1) Přezkoušecí komisi zřizuje velitelství oblasti v dohodě s příslušným krajským národním výborem.

(2) Vojenská činná služba, kterou dobrovolník vykonal před dobrovolným vstupem do vojska, nemá vlivu na délku základní služby. Ministerstvo národní obrany může povolit výjimky z tohoto ustanovení.

(1) Povolení k dobrovolnému vstupu do vojska může být uděleno každému občanu počínajíc 1. lednem roku, v němž dovrší 17 let. Nezletilci potřebují k dobrovolnému vstupu do vojska souhlasu zákonného zástupce.

(1) Žádosti o dobrovolný vstup do vojska se podávají u krajského vojenského velitelství nejbližšího místu žadatelova trvalého pobytu. Žadatel může v žádosti uvést, u kterého druhu vojska si přeje konat vojenskou činnou službu.

b) je-li žadatel nezletilý, prohlášení zákonného zástupce, ověřené místním národním výborem místa jeho trvalého pobytu o tom, že souhlasí s dobrovolným vstupem do vojska.

a) průkazy o předběžném vzdělání,

(2) Jako přílohy nutno k žádosti připojit:

(2) Jako přílohy nutno k žádosti připojit:

a) rodný (křestní) list,

b) písemné svolení příslušného úřadu nebo orgánu domovského státu žadatelova k dobrovolnému vstupu do vojska, neprominulo-li ministerstvo národní obrany předložení tohoto dokladu,

c) prohlášení ověřené místním národním výborem místa trvalého pobytu, kterým se uchazeč zavazuje k vojenské činné službě v trvání základní služby, a za branné pohotovosti státu k vojenské činné službě na dobu války,

d) průkazy o předběžném vzdělání.

(3) Pro dobrovolný vstup osob trvale usedlých na území republiky, které nejsou ani československými občany, ani příslušníky jiného státu, platí obdobně ustanovení §§ 17 a 18.

(1) Cizí státní příslušníci mohou dobrovolně vstoupit do vojska jen se svolením presidenta republiky, vyhovují-li jinak podmínkám stanoveným pro dobrovolný vstup. Žádosti se podávají u ministerstva národní obrany, které je po slyšení ministerstva vnitra předloží presidentu republiky.

(1) Branec má při cestě k odvodu nebo k přezkoušení nárok na volnou jízdu 3. třídou osobního vlaku nebo autobusem československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD) ze stanice nejbližší místu trvalého pobytu, po případě místu zaměstnání nebo školy, do odvodního místa (místa přezkoušení) a zpět, je-li vzdálenost místa trvalého pobytu (místa zaměstnání nebo školy) od odvodního místa (místa přezkoušení) větší než 6 km. Náklad spojený s touto volnou jízdou hradí obec místa trvalého pobytu (místa zaměstnání nebo školy) brancova. Náklad na stravování při cestě k odvodu nebo k přezkoušení a náklad na nucené předvedení k odvodu nebo k přezkoušení hradí branec.

(2) Bylo-li přezkoušení nařízeno proto, že neodvedení bylo způsobeno jednáním nebo opominutím, které zakládá skutkovou podstatu soudně trestného činu, hradí náklady na cestu k přezkoušení branec.

(5) Ostatní náklady spojené s odvodem a s přezkoušením jdou, pokud není v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, na vrub státu (vojenské správy).

(4) Náklady na přípravné odvodní práce jdou na vrub toho orgánu, jemuž vznikají.

(3) Branec, který se odesílá do vojenské nemocnice, má nárok na volnou jízdu 3. třídou osobního vlaku nebo autobusem Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD) z odvodního místa nebo z místa trvalého pobytu do místa vojenské nemocnice a zpět. Náklady spojené s touto volnou jízdou a s pobytem ve vojenské nemocnici hradí stát (vojenská správa).