Základní (náhradní) služba.
Nastoupení základní (náhradní) služby.
Odklad základní (náhradní) služby.
Počítání a nahrazování základní (náhradní) služby.
Propuštění ze základní (náhradní) služby.
(1) Odvedence povolává k základní (náhradní) službě krajské vojenské velitelství, v jehož obvodu byl odveden, povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz opravňuje odvedence k volné jízdě 3. třídou osobního vlaku, při vzdálenosti nejméně 200 km rychlíku, nebo autobusem Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD) ze stanice nejbližší místu pobytu nejkratší cestou do místa, kde nastupují základní (náhradní) službu. Náklady spojené s touto volnou jízdou jdou na vrub státu (vojenské správy).
(2) Studující lékařství, veterinářství nebo farmacie, jimž byl povolen odklad základní služby, mohou být povoláni k jejímu výkonu ve dvou částech, a to nejprve na 3 měsíce v době hlavních prázdnin, po jejichž uplynutí se propustí na trvalou dovolenou, a zbývající část základní služby vykonají po ukončení studií, nebo jakmile studia v těchto oborech zanechali.
(3) Ministerstvo národní obrany může lékařům z úřední moci odložit nastoupení základní (náhradní) služby do nástupního dne, který následuje po uplynutí 6 měsíců ode dne ukončení studia.
(1) Každá povolaná osoba je povinna dostavit se v určený den a hodinu na místo uvedené v povolávacím rozkaze a přinést s sebou odvodní průkaz a povolávací rozkaz. Osoba, která se nemohla dostavit, protože v den, na nějž byla povolána, byla neschopna k cestě, je povinna to prokázat lékařským vysvědčením, jež zašle přímo vojenskému útvaru, k němuž je povolána. Lékařské vysvědčení musí obsahovat údaj, jak dlouho bude pravděpodobně trvat neschopnost k cestě, a není-li sepsáno úředním lékařem, musí být jím potvrzeno. Jakmile bude povolaná osoba schopna cesty, je povinna odebrat se ihned na místo označené v povolávacím rozkaze. Nenabude-li této schopnosti do doby uvedené v předloženém vysvědčení, musí předložit nové lékařské vysvědčení.
(2) Osobám, které byly odvedeny teprve po dni stanoveném jako nástupní den, a nemohly proto nastoupit základní službu do jednoho měsíce nebo náhradní službu do čtrnácti dnů ode dne, kdy ji měly nastoupit, jakož i osobám, které pro nemoc nebo z jiných důvodů nemohly nastoupit základní (náhradní) službu do uvedených lhůt, odloží se nastoupení jejich základní (náhradní) služby do nástupního dne v příštím roce.
(3) Odvedenec může z důvodů hodných zvláštního zřetele žádat u krajského vojenského velitelství, v jehož obvodu byl odveden, aby mu povolilo předčasně nastoupit základní službu.
(1) Byl-li odvedenec povinný nastoupit základní (náhradní) službu odsouzen k trestu na svobodě, nepřesahujícímu 6 měsíců, povolá se k nastoupení základní (náhradní) služby; zároveň požádá příslušné krajské vojenské velitelství o odklad trestu, po případě o jeho přerušení až do skončení základní (náhradní) služby.
(2) Odvedencům, kterým nebyl povolen odklad (přerušení) trestu a kteří proto nemohou nastoupit základní službu nejpozději do jednoho měsíce nebo náhradní službu nejpozději do čtrnácti dnů ode dne, kdy ji měli nastoupit, odloží se nastoupení jejich základní (náhradní) služby do příslušného nástupního dne v roce, kdy již uvedených překážek nebude.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro osoby zařaděné do táborů nucené práce.
(1) Po nastoupení základní (náhradní) služby se každý odvedenec podrobí lékařské prohlídce. Odvedenci, u nichž se při této prohlídce zjistí lékařská klasifikace, která je odchylná od klasifikace stanovené při odvodu, určí se k přezkumu.
(2) Odvedenec, který byl při prohlídce podle odstavce 1 uznán neschopným vojenské činné služby a určen k přezkumu, propustí se ihned na trvalou dovolenou až do rozhodnutí přezkumné komise.
(3) Uzná-li přezkumná komise odvedence propuštěného podle odstavce 2 na trvalou dovolenou za schopného vojenské činné služby, povolá se odvedenec k pokračování v základní (náhradní) službě. Doba strávená na trvalé dovolené podle odstavce 2 se započítává do základní (náhradní) služby. Toto ustanovení neplatí, bylo-li zjištěno, že odvedenec byl určen k přezkumu pro předstírání vady (choroby) nebo že si vadu (chorobu) úmyslně způsobil nebo že přezkumné řízení úmyslně prodlužoval.
(1) Odklad základní (náhradní) služby se povolí na takovou dobu, jaké bude pravděpodobně třeba, aby odvedenec ukončil přípravu na své povolání, nebo v níž pominou důvody, pro které byl odklad povolen, nejméně však do příslušného nástupního dne v příštím roce.
(2) Trvají-li okolnosti odůvodňující povolení odkladu i po jeho uplynutí, může být na žádost prodloužen.
(1) O podávání žádostí za odklad základní (náhradní) služby, zejména o lhůtách pro jejich podávání, platí obdobně ustanovení § 26, odst. 1 s tím rozdílem, že se žádost podává buď odvodní komisi nebo u krajského vojenského velitelství, v jehož obvodu byl žadatel odveden. Byla-li žádost podána po uplynutí stanovené lhůty, projedná ji krajské vojenské velitelství jen tehdy, prokáže-li žadatel, že ji podal opožděně beze své viny. Jinak žádost odmítne.
(2) K žádostem třeba připojit doklady o přípravě na budoucí povolání nebo doklady o jiných okolnostech hodných zvláštního zřetele, o něž se žádost opírá.
(3) Zaměstnavatel může se souhlasem svého zaměstnance, který byl odveden, žádat za odklad jeho základní (náhradní) služby, vyžaduje-li toho veřejný zájem.
(4) Žádosti za prodloužení povoleného odkladu nutno podat nejpozději do 31. července u krajského vojenského velitelství, v jehož obvodu byl žadatel odveden. Ustanovení odstavce 1, vět druhé a třetí platí obdobně.
(1) O žádosti za odklad, která byla podána při odvodu, rozhodne zpravidla zástupce vojenské správy ihned a vydá žadateli písemné rozhodnutí. Není-li to možné, rozhoduje o žádosti krajské vojenské velitelství, v jehož obvodu byl žadatel odveden.
(2) Z rozhodnutí, jímž byla žádost za povolení (prodloužení) odkladu odmítnuta nebo zamítnuta, může žadatel podat u krajského vojenského velitelství odvolání k velitelství oblasti, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o rozhodnutí zpraven. Vojenské osoby v činné službě podávají odvolání prostřednictvím svého vojenského útvaru. Odvolání lze podat ústně, písemně nebo telegraficky.
(3) Do lhůty uvedené v odstavci 2 se nepočítá den, kdy rozhodnutí bylo doručeno. Připadá-li poslední den lhůty na neděli nebo na den, pro který platí zákonná ustanovení o nedělích, končí lhůta nejbližším všedním dnem. Za den podání odvolání se považuje den, kdy bylo podáno poštovnímu nebo telegrafnímu úřadu, u vojenských osob v činné službě den, kdy bylo podáno velitelství vojenského útvaru.
(4) O odvolání rozhoduje velitelství oblasti s konečnou platností.
(5) Žádosti za odklad (jeho prodloužení) nebo odvolání ze zamítavých rozhodnutí o takových žádostech nemají odkladného účinku. Odvedenec, jehož žádost nebo odvolání ve věci odkladu byla vyřízena kladně teprve po nastoupení základní (náhradní) služby, propustí se z vojenské činné služby na trvalou dovolenou.
(1) Zjistí-li krajské vojenské velitelství, že tu důvody pro povolení (prodloužení) odkladu nebyly nebo že pominuly, zruší odklad a povolá dotčenou osobu k základní (náhradní) službě. Osoba, které byl povolen odklad na dobu delší než jeden rok je povinna, jestliže důvody pro tento odklad pominuly, oznámit to ihned krajskému vojenskému velitelství.
(2) O odvolání z rozhodnutí o zrušení odkladu platí obdobně ustanovení § 37, odst. 2 až 5.
(1) Základní (náhradní) služba se počítá ode dne, kdy ji odvedenec skutečně nastoupil.
(2) Odvedencům, kteří již sloužili ve vojsku a byli z něho propuštěni, se základní (náhradní) služba již vykonaná započítává do základní (náhradní) služby. Toto ustanovení se však nevztahuje na dobrovolníky (§ 17, odst. 2).
(1) Základní (náhradní) službu zameškanou překročením dovolené, dovolenou přesahující dobu řádné dovolené, jakož i vyšetřovací vazbou uvalenou v trestním řízení, jež skončilo odsuzujícím rozsudkem, nutno nahradit.
(2) Základní (náhradní) služba zameškaná nemocí, úrazem nebo zdravotní dovolenou se nenahrazuje, jestliže nemoc nebo úraz nevznikly nebo se nezhoršily vlastní vinou dotčené osoby.
(3) Nemůže-li osoba povolaná k náhradní službě konat tuto službu pro nemoc nepřetržitě po dobu delší než 28 dnů a není-li pravděpodobné, že se uzdraví nejpozději v dalších 14 dnech, propustí se na trvalou dovolenou a povolá se k pokračování v náhradní službě v příštím výcvikovém období. Dojde-li k propuštění v posledním měsíci náhradní služby, promine se její zbytek.
(4) Ženy, u nichž během základní (náhradní) služby bude zjištěno těhotenství, propustí se na trvalou dovolenou až do přeložení do zálohy (náhradní zálohy).
(1) Byla-li osoba, která koná základní (náhradní) službu, odsouzena občanským soudem k trestu na svobodě nepřesahujícímu 6 měsíců, podá příslušný vojenský útvar žádost za odklad trestu až do skončení základní (náhradní) služby.
(2) Nebylo-li vyhověno žádosti za odklad trestu podané podle odstavce 1 nebo byla-li na osobu v základní (náhradní) službě uvalena zajišťovací nebo vyšetřovací vazba občanským soudem, propustí se na trvalou dovolenou. Po propuštění z trestu (vazby) je tato osoba povinna ihned pokračovat v základní (náhradní) službě.
(1) Ze základní (náhradní) služby se propustí osoby zpravidla po jejím vykonání, po případě po nahrazení zameškané služební doby.
(2) Před propuštěním ze základní (náhradní) služby podrobí se každá vojenská osoba lékařské prohlídce u svého útvaru.
(3) Vojenský průkaz opravňuje osoby propuštěné ze základní (náhradní) služby k volné jízdě 3. třídou osobního vlaku, při vzdálenosti nejméně 200 km rychlíku, nebo autobusem Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD), ze stanice místa propuštění do stanice místa trvalého pobytu. Důstojníci základní služby mají nárok na volnou jízdu 2. třídou rychlíku. Náklady spojené s volnou jízdou jdou na vrub státu (vojenské správy).
(3) Osobám propuštěným na trvalou dovolenou podle odstavce 1, písm. b) může ministerstvo národní obrany prominout zbytek základní (náhradní) služby. Jde-li o dobu kratší než 7 dnů, započítá se tato doba jako vykonaná vojenská činná služba.
(2) Z náhradní služby lze předčasně propustit z důvodů uvedených v odstavci 1, písm. b) až e).
(1) Předčasně lze ze základní služby propustit na trvalou dovolenou osoby,
b) jde-li o hromadné propuštění příslušníků jednoho odvodního ročníku před jejich přeložením do zálohy,
c) které byly určeny k přezkumu pro neschopnost k vojenské činné službě,
d) rozhodne-li tak přezkumná komise,
e) jimž byl dodatečně povolen odklad.
a) mají-li být odstraněny početní přebytky,
(3) Náhradní záložníci téhož odvodního ročníku jsou příslušníky prvního ročníku náhradní zálohy po dobu, po kterou jsou těmito příslušníky osoby téhož odvodního ročníku, které konaly základní službu.
(1) Osoby, které byly v jednom roce odvedeny, příslušejí po skončení základní (náhradní) služby do téhož ročníku zálohy (náhradní zálohy), který se označuje jako první, druhý a další ročník zálohy (náhradní zálohy).
(2) K prvnímu ročníku zálohy patří všechny osoby téhož odvodního ročníku, které nastoupily základní službu v roce odvodu a byly po skončení základní služby přeloženy do zálohy, a to ode dne tohoto přeložení až do konce následujícího kalendářního roku; v dalším kalendářním roce patří pak ke druhému ročníku zálohy a podle toho se označují další ročníky zálohy.