Osobní úkony pro potřeby branné moci.

(1) Osobními úkony pro potřeby branné moci (dále jen „osobní úkony“) se rozumí každá tělesná nebo duševní činnost, která se požaduje k přímé podpoře branné moci od osob, jež nevykonávají vojenskou činnou službu nebo zvláštní službu.

(2) K osobním úkonům mohou být povolány všechny osoby podléhající branné povinnosti, které nejsou povolány k vojenské činné službě nebo zvláštní službě a které nejsou podle zákona o obraně státu od osobních úkonů osvobozeny.

(1) Osoby, které je třeba určit k osobním úkonům již předem, určí okresní národní výbor a vykoná na žádost vojenské správy též potřebná šetření a jiná opatření.

(2) Osobám určeným podle předcházejícího odstavce vydá krajské vojenské velitelství místa trvalého pobytu určovací lístek k osobním úkonům.

(3) O povolání k osobním úkonům, o volné jízdě povolaných osob, o nastoupení osobních úkonů a o propuštění z nich platí obdobně ustanovení o mimořádné službě.