(1) Duchovní působící v duchovní správě jest duchovní, který se souhlasem státu vykonává buď samostatně nebo pomocně duchovní správu v určité náboženské obci na místě zřízeném se státním souhlasem.

(2) Duchovní správou se rozumí duchovenská péče o členy československé církve určité náboženské obce, jakož i výkon církevních úkonů z ní plynoucích.

(3) Pomocní duchovní mohou býti ustanoveni, vyžadují-li to potřeby duchovenské péče (rozsáhlost náboženské obce, početnost příslušníků náboženské obce, pastorace ve veřejných ústavech, na př. v nemocnicích a pod.).