(1) Duchovní působící v duchovní správě jest duchovní, který se souhlasem státu vykonává buď samostatně nebo pomocně duchovní správu v určitém sboru, církevní obci a pod. na místě zřízeném se státním souhlasem.

(2) Duchovní správou se rozumí duchovenská péče o evangelíky určitého sborového obvodu, jakož i výkon církevních úkonů z ní plynoucí.

(3) Pomocní duchovní mohou býti ustanoveni, vyžadují-li to potřeby duchovenské péče (rozsáhlost sborového obvodu, početnost příslušníků sboru, pastorace ve veřejných ústavech, na př. v nemocnicích a pod.).