A. Kulatina.

12. Hmota vypočítává se pro každý kus z jeho délky a středního průměru na plm (plnometry) bez kůry. Obsah jakostně rozdílných nebo nestejnoměrně spádných kmenů může se zjistiti úsekově. Délky měří se na celé metry a poloviny metrů, není-li, jako pro listnáče a pro jednotlivé sortimenty, stanoveno měření na dm. Délka měří se od nejhlubšího řezu do kmene; u kmenů s násekem měří se délka od středu náseku. Při kmenech zakřivených měří se délka úsekově po kmenu.
Pro měření středního průměru u kmenu v kůře od korní se středový pás s výjimkou u buku a javoru, na nichž se střed kulatiny vyznačí buď črtákem nebo křídou a odpočítá se do 29 cm průměru 1 cm, od 30 cm průměru 2 cm na kůru.
Střední průměr zjišťuje se u kusů do 19 cm jedním měřením, tak jak kmen v lese leží (rovnoběžným s terénem), kdežto při tlustších kmenech dvěma k sobě kolmými měřeními, z nichž jedno jest pokud možno rovnoběžné s terénem.
Připadne-li místo měření na přeslen suků nebo jinou nepravidelnost kmene, zjistí se průměr z průměrů měření ve stejné vzdálenosti nad a pod místem, kde mělo býti měřeno.
Při jednotlivých měřeních a při stanovení průměru měření nedbá se zlomků centimetrů.
Při zpracování dříví přidává se až 1 cm na 1 m délky, v celku však nejvýše 10 cm; při určení středu kmene se nepřihlíží k nadmíře.
Na tlustém konci kmene vyznačí se číslo, délka a střední průměr dotčeného kusu. Dýhové výřezy se označí D a kulatina na loupání L.