§ 1
Vysvětlivky k celnímu sazebníku, platné pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravují a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950; provede je ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.
1. (1) Vysvětlivky k celnímu sazebníku doplňují a vykládají celní sazebník.
(2) Je-li zboží jmenováno v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu nebo obsahuje-li celní sazebník nebo vysvětlivky k němu směrnice pro jeho zařadění, zařadí se podle oněch ustanovení. Jinak platí o zařadění zboží ustanovení § 6 celního zákona a § 7 prováděcího nařízení k němu.
2. (1) Tato ustanovení obsahují též směrnice pro zařadění zboží spojeného s jinými hmotami.
(2) Jsou-li v celním sazebníku výslovně stanoveny zvláštní celní sazby na nějaké zboží nespojené s jinými hmotami, nesmí se těchto celních sazeb použít ani tenkrát, je-li takové zboží spojeno třeba jen s podružnými součástmi, uvedenými v § 7, odst. 4, písm. g) prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel, jako je tomu na př. u saz. pol. 356a) pro hřebíky a šrouby nutné ke spojování nebo upevňování jednotlivých částí celku.
(3) Zboží se zpravidla zařaďuje podle stavu, v jakém došlo k celnímu oddělení ONV. Části spojené pevně v celek se zařadí jako celek a nelze je u celního oddělení ONV rozdělovat, aby jednotlivé části byly projednány zvlášť podle různých sazebních čísel nebo položek. Výjimka je dovolena jenom tam, kde to stanoví vysvětlivky, jako na př. oddělené projednávání součástí z drahých kovů pevně spojených se stroji nebo přístroji saz. tř. XL.
(4) Doveze-li se v jednom nákladovém kuse zboží rozložené v několik částí, jež by sestaveny tvořily pevně spojený celek patřící do určitého sazebního čísla, zařadí se zboží do sazebního čísla (položky), do něhož by patřilo, kdyby bylo dovezeno v celku, na př. hotové střelné zbraně ruční, které se dovezou v jednom nákladovém kuse, rozložené v hlaveň a pažbu. Na zařadění nemá vlivu okolnost, že chybí některá pro celek nepodstatná součástka. Avšak předměty, jež jsou sice určeny k tomu, aby tvořily pevně spojený celek, ale nejsou ve všeobecném celním sazebníku jako celek výslovně jmenovány, na př. bronzové sochy s mramorovým podstavcem, které se dovezou rozloženě v jednom nákladovém kuse, lze projednat odděleně.
3. (1) Zboží složené se projednává podle hlavní součásti se zřetelem na povahu ostatních hmot, s nimiž je hlavní součást spojena. Tyto hmoty jsou rozčleněny do tří skupin ve všeobecné poznámce k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2) Spojení zboží se strunami střevovými se posuzuje stejně jako spojení s koží.
(3) Výšivky na jiných látkách než na textilním zboží, jež jsou zcela nebo částečně provedeny zlacenými nebo stříbřenými dráty leonskými nebo hedvábím, se projednávají jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
4. (1) O projednávání předmětů vystrojených drahými kovy viz ustanovení posledního odstavce všeobecné poznámky k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2) U slunečníků a deštníků saz. pol. 272b) vystrojených drahými kovy a z nichž se vybírá clo podle kusu, mohou být též celé rukojetí z drahých kovů; rovněž tak mohou být u postrojů saz. pol. 338c) kování, přezky, kroužky, třmeny a jiné součástky celé ze stříbra a u saz. pol. 575a) a 575b) obruby očních skel, divadelních kukátek a pod. celé z drahých kovů.
(3) Jiné zboží se pokládá za vystrojené drahými kovy jen tenkrát, je-li výstroj v poměru k velikosti předmětu, jakož i k váze a objemu jen nepatrný. Za výstroj se pokládají sponky, malé monogramy, ozdůbky na rozích u tobolek a pouzder na doutníky, vykládané výzdoby na vějířích, orámování nebo jednotlivé výzdoby, růžice a pod. u kartáčů na vlasy a jiných kartáčů, monogramy a jednotlivé kroužky na holích, klíčové štítky, malá držátka a kování na rozích skřínek, kování u střenek nožů a vidliček, úzké obruby u sklenic a misek, malá víčka u lahviček a pod. Příbory se střenkami z drahých kovů, toaletní kartáče zcela stříbrem pokryté a pod. se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.
(4) Předměty vystrojené platinou se projednávají jako předměty vystrojené zlatem.
(5) Zboží vystrojené drahými kovy podléhá puncovní kontrole. Viz příslušná ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 560, 562, 564—568.
5. (1) Pro projednávání hraček (též her) zařaděných do saz. tříd XXVIII—XXX, XXXII, XXXIV až XXXIX platí tato všeobecná ustanovení:
(2) Přídavky, jež spojují jednotlivé součástky hraček, jako: dráty, klouby (závěsy), svorky, motouzy, přediva, šňůrky, kousky látek, papírové proužky a pod., jakož i nepatrné přídavky z jemných nebo velmi jemných hmot nemají vlivu na zařadění. Vyňaty jsou dřevěné hračky saz. pol. 355a), které s takovými přídavky, nebo jsou-li spojeny s obyčejnými hmotami, patří do saz. pol. 355b).
(3) Podle hořejšího ustanovení zůstanou tudíž nepovšimnuty na př.: úzké proužky a nepatrné přídavky hedvábí nebo krajek, jednotlivé kousky leonských drátů nebo přediv, jednotlivé umělé květiny u oblečených loutek nebo u loutkového nábytku, proužky krajek u záclon loutkových světniček; stužky zdobící sošky zvířat; niti, šňůrky a stužky, jež pohánějí mechanické hračky; jednoduché ověsné šňůry z textilních nití se střapečky na dětských trubkách, napínací šňůry na dětských bubnech, šňůry, jimiž jsou podloženy jednotlivé hlasy u skleněných nebo kovových harmonik; malá železná nebo kovová kolečka u zvířat na prkénkách, jednotlivé součástky ze železa nebo z jiných obecných kovů, též ornamentované nebo niklované, jako na př. dvířka z mosazných, měděných a jiných plechů u železných krbů, rolničky z niklovaného mosazného plechu u zvířat z kožešiny, olověná kolečka u mechanických plechových hraček; proužky z kůže nebo voskovaného plátna, jež jsou nalepeny jako napodobenina postroje na koníčcích; ohony a hřívy z přediv nebo kožešinových proužků u menších sošek zvířat; předlohy na papíře, též sešité, které jsou přiloženy k stavebnicím, mosaice a podobným skládacím hrám, jakož i obrázky nalepené na bedničkách s hračkami.
(4) Dětské kuchyňské nádobí a stolní náčiní na hraní z rozličných hmot se projednává jako hračky podle povahy hmoty. Ke skleněným hračkám patří hračky jak z dutého, tak i z masivního skla, jako hrací kuličky, kuželníkové koule a pod.
(5) Rovněž se projednávají jako hračky a nikoliv jako nástroje a přístroje saz. třídy XLIV dětské trubky, bubínky, housličky a pod., nepřesně pracované hračky optické (jako kaleidoskopy, kouzelné svítilny [stínové hry], kinematografy, dalekohledy, stereoskopy, mikroskopy zvětšující jen zcela nepatrně a pod.) a malé napodobeniny strojů a přístrojů, jež jsou jen pouhými hračkami, též zařízené na mechanický pohon parou, horkým vzduchem a pod., jako na př. malé parní stroje a pod. Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické, dále modely strojů a přístrojů, jež nejsou hračkami, projednávají se naproti tomu podle saz. třídy XLIV, elektrické hračky podle saz. čís. 543.
(6) O projednávání očních skel jako hraček viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a).
(7) Dechové a tahací harmoniky se vždy projednávají podle saz. čís. 581.
(8) Dřevěné hračky zcela polepené papírem (papírem s obrázky atd.) se projednávají jako hračky saz. čís. 299.
(9) Hračky z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva, hračky z korku, kosti, rohu, mořské pěny, lávy, celuloidu a jiných umělých surovin řezbářských, z jantaru, slonoviny, perleti, želvoviny, pak hračky z hliníku, slitin hliníku a slitin hliníku podobných, hračky zcela nebo částečně z drahých kovů, zcela nebo částečně z pravých či nepravých korálů nebo i nepravých perel a hračky z polodrahokamů projednávají se stejně jako zboží z těchto hmot; rovněž tak se projednávají ozdoby na vánoční stromek.
(10) Zploštěné dráty z obecných kovů v přadénkách na výzdobu vánočního stromku, jež jsou pouze cementovány, stříbřeny či stříbrem plátovány nebo zlaceny či zlatem plátovány, se projednávají podle saz. čís. 498 nebo 499, barvené zploštěné dráty stejné povahy, k témuž účelu a v téže úpravě, podle saz. čís. 523.
(11) Ozdoby na vánoční stromek pouze z leonského zboží, též spojené s jinými hmotami, se projednávají podle saz. čís. 524, nepozbyly-li tímto spojením povahy leonského zboží. Ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené s nepravými, t. j. nezlacenými ani nestříbřenými, leonskými dráty nebo takovými předivy se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s jemnými hmotami. Avšak ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené se stříbřenými nebo zlacenými leonskými dráty nebo předivy nebo s výrobky z nich, jakož i s pracemi z nepravých leonských drátů nebo přediv se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s velmi jemnými hmotami.
(12) O zařadění loutek rozhoduje zpravidla povaha těla (trupu); k loutkovým hlavičkám, údům, povlakům z textilních látek nebo šatstvu se při zařaďování loutek přihlíží jako ke spojení.
(13) Hlavičky a údy loutkové z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, surové, nemalované, nelakované, se neprojednávají jako hračky, nýbrž podle saz. pol. 300a).
(14) Jiné součástky hraček se projednávají jako hračky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny. Z tohoto pravidla jsou vyňaty surové součástky železných hraček (pouze lité, lisované atd.), které se vzhledem k poznámce za saz. čís. 480 projednávají podle své povahy jako výslovně nejmenované zboží příslušných čísel saz. třídy XXXVIII (t. j. saz. čís. 445, 466, 481, 482 a 483).
(15) Hračky ze součástek patřících do různých sazebních čísel, jež se dovážejí upravené v papírových krabicích a pod., se zařaďují se zřením k zásadě o projednávání zboží složeného z různých hmot vždy jako celek, a to podle součástek, jež převládají a patří do jednoho sazebního čísla. Nejsou-li tyto součástky zatíženy nejvyšším clem, přihlíží se při zařadění k případným jemným nebo velmi jemným hmotám u ostatních součástek jako ke spojení.
(16) Obsahují-li takové papírové krabice a pod. toliko několik málo přistřiženych kousků tkanin, začatých šitých prací, výšivek, jednotlivých umělých květin, přízí a pod. nebo jsou-li připojeny náprstky, jehly, jehelníčky atd., projednají se tyto soubory jako složené hračky podle povahy papírové krabice a pod.; podléhají-li však některé součástky v krabici obsažené (vyjma součástky z textilií) vyššímu clu než sama krabice, projednají se takové soubory podle součástky podléhající nejvyššímu clu, při čemž se přihlíží k ostatním součástkám jako ke spojení.
(18) K pracím vlásenkářským (velmi jemné hmoty), k nimž se přihlíží při projednávání loutek a loutkových hlaviček, patří nejen výrobky z vlasů, nýbrž i výrobky z jejich napodobenin (z vláken rostlinných, příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.) bez zřetele na to, jak jsou na loutkové hlavičky připevněny. Chuchvalce takových látek nebo kousky kožešin nalepené na loutkové hlavičky nelze však pokládat za práci vlásenkářskou. Rovněž nejsou prací vlásenkářskou u loutkových hlaviček brvy a řasy z vlasů nebo chlupů.
(17) O tom, jak se projednávají loutkové šaty a klobouky z textilu, viz vysvětlivky k saz. čís. 274, loutkové klobouky jiné, vysvětlivky k saz. čís. 267 až 269, loutkové deštníky a slunečníky, vysvětlivky k saz. čís. 272.
Díl1
DÍL PRVNÍ.
DOVOZ.
XXII.—XXV. Vlákniny a zboží z nich vyrobené.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídám XXII—XXV.
I. Zboží osadnické.
Saz. čís. 1.
Kakaové boby a slupky.
Saz. čís. 2.
Káva.
Čaj.
Saz. čís. 3.
Saz. čís. 1.
Kakaové boby a slupky.
Saz. čís. 2.
Káva.
Čaj.
Saz. čís. 3.
(2) Do saz. pol. 1b) patří kakaové boby a slupky, pražené, nikoli však mleté, též kakaové boby při pražení rozpadlé, jež nebyly mlety.
(1) Do saz. pol. 1a) patří surové (nepražené) kakaové boby a slupky, též jejich zlomky, nepražené kakaové klíčky a stonky a nepražené plody kakaovníku, též naložené ve slané vodě (v sudech a pod.).
(4) Pražené kakaové boby a slupky, mleté, viz kakaová hmota, saz. čís. 127; kakaový prášek, saz. čís. 126.
(3) Pražené kakaové boby jsou boby barvy temně hnědé, s význačnou aromatickou vůní a mastnou kakaovou chutí, které lze snadno v prstech rozdrtiti, při čemž se slupka lehce odlupuje; trpkost charakterisující surové boby je u pražených bobů zcela nepatrná.
II. Koření.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě II.
Saz. čís. 4.
Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor.
Saz. čís. 5.
Skořice.
Saz. čís. 6.
Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané.
Kardamomy, šafrán, vanilka.
Saz. čís. 8.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě II.
Saz. čís. 4.
Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor.
Saz. čís. 5.
Skořice.
Saz. čís. 6.
Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané.
Kardamomy, šafrán, vanilka.
Saz. čís. 8.
(1) Mleté koření, napodobeniny koření a náhražky koření (zbytky po destilaci etherických olejů z koření nebo výrobky z rozmanitých rostlinných prášků a pod. s přísadou etherických olejů z koření) se projednávají jako příslušné koření.
(3) Koření v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak koření kandované, pokud není v saz. třídě II zatíženo vyšším clem, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
(2) Balením pro drobný prodej se rozumí váha jednotlivého balení nejvýše 0˙5 kg.
(4) Kubebový pepř (kubeby), saz. čís. 152.
III. Jižní ovoce.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě III.
Jižní ovoce v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak jižní ovoce kandované, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a podobně neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Fíky.
Saz. čís. 9.
Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky.
Saz. čís. 10.
Saz. čís. 11.
Citrony, cedráty; mango.
Pomeranče (též mandarinky).
Saz. čís. 12.
Citrony, cedráty a pomeranče, naložené ve slané vodě; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo naložená ve slané vodě.
Saz. čís. 13.
Datle, pistacie, banány.
Saz. čís. 14.
Ananas.
Saz. čís. 16.
Saz. čís. 15.
Mandle.
Granátová jablka a jiné jižní ovoce výslovně nejmenované.
Saz. čís. 17.
Piniová jádra; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy.
Saz. čís. 18.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě III.
Jižní ovoce v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak jižní ovoce kandované, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a podobně neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Fíky.
Saz. čís. 9.
Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky.
Saz. čís. 10.
Saz. čís. 11.
Citrony, cedráty; mango.
Pomeranče (též mandarinky).
Saz. čís. 12.
Citrony, cedráty a pomeranče, naložené ve slané vodě; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo naložená ve slané vodě.
Saz. čís. 13.
Datle, pistacie, banány.
Saz. čís. 14.
Ananas.
Saz. čís. 16.
Saz. čís. 15.
Mandle.
Granátová jablka a jiné jižní ovoce výslovně nejmenované.
Saz. čís. 17.
Piniová jádra; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy.
Saz. čís. 18.
(3) Jako fíky v krabicích, bedničkách nebo košíčcích se projednávají též fíky v jiném malém balení, obvyklém v maloobchodě.
(4) Fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry a pod., saz. čís. 130.
(5) Pražené fíky, též mleté, saz. čís. 124.
(1) Jako čerstvé fíky se projednávají též čerstvé fíky naložené ve slané vodě (v sudech a pod.). Fíky jen částečně pražené, měkké, které je třeba k výrobě kávových náhražek dopražit, se však projednávají jako fíky sušené.
(2) Fikidindy (indické fíky) se projednávají jako jiné jižní ovoce, výslovně nejmenované, saz. čís. 18.
(6) Muškátové ořechy, saz. čís. 6 a 7, syrské (pimperské) ořechy, saz. čís. 14.
(7) Olivy čerstvé, sušené nebo solené, saz. čís. 17, naložené v oleji, saz. čís. 130, v krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
IV. Cukr.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě IV.
Cukr řepový a ostatní cukry stejného druhu (cukr třtinový), bez zřetele na stupeň čistoty, mimo melasu.
Saz. čís. 19.
Cukr jiného druhu (škrobový [hroznový], ovocný, mléčný a pod.); pálený cukr.
Saz. čís. 20.
Melasa.
Saz. čís. 21.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě IV.
Cukr řepový a ostatní cukry stejného druhu (cukr třtinový), bez zřetele na stupeň čistoty, mimo melasu.
Saz. čís. 19.
Cukr jiného druhu (škrobový [hroznový], ovocný, mléčný a pod.); pálený cukr.
Saz. čís. 20.
Melasa.
Saz. čís. 21.
(5) Umělá sladidla, viz vysvětlivky k saz. čís. 630.
(2) Prosté vodné roztoky zboží saz. čís. 19 až 21 se projednávají jako dotčené zboží samo.
(7) Lihoviny a potraviny obsahující cukr, saz. třídy XIII a XIV.
(6) Alkoholické cukry, na př. mannit a sorbit, saz. čís. 622.
(1) Do této saz. třídy patří všechny cukry náležející do skupiny glycidů (uhlohydrátů); sem patří též pálený cukr a melasa.
(4) Umělý med, saz. čís. 80.
(3) Navrhuje-li strana, aby cukr byl projednán podle saz. čís. 20 nebo 21, vyžádá si celní orgán před projednáním zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
1. (1) Podle saz. čís. 20 se projednávají všechny druhy cukru nepatřící do saz. čís. 19. Jsou to zejména:
a) cukr sladový (maltosa), též obsahuje-li v sušině nejvýše 8% sacharosy,
b) cukr škrobový (hroznový, glukosa, dextrosa), ovocný (fruktosa, levulosa), mléčný (laktosa) a podobné cukry, a to i tenkrát, obsahují-li v sušině nejvýše 3% sacharosy nebo cukru invertního.
(2) Sem patří též pálený cukr (karamel, cukrový kulér barvivý). Je to výrobek připravený pálením cukru, který se vyznačuje hořkou chutí, neobsahuje v sušině více než 56% cukru (vyjádřeného jako sacharosa), je prost cizích barviv a má tak značnou barvivost, že jeden jeho váhový díl rozpuštěn v 5000 dílech vody dává ještě zřetelně zbarvený roztok.
(3) Do saz. čís. 20 patří též dextriny, jež obsahují v sušině více než 30% redukujícího cukru, vyjádřeného jako dextrosa. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 614.
2. (1) Cukr sladový obsahující v sušině více než 8% sacharosy a ostatní cukry saz. čís. 20, vyjma cukr pálený, jež obsahují v sušině více než 3% sacharosy nebo cukru invertního, projednávají se podle saz. čís. 19.
(2) Sladové výtažky, saz. čís. 132 příp. 630.
(3) Pivní kulér sladový, viz vysvětlivky k saz. čís. 107.
(4) Glukosa chemicky čistá, též její roztoky, saz. čís. 630.
V. Tabák.
Tabák a všeliké tabákové výrobky.
Saz. čís. 22.
Tabák a všeliké tabákové výrobky.
Saz. čís. 22.
2. Podle saz. čís. 22, avšak bez vybrání licenčního poplatku, se projednávají též doutníky a cigarety (ke kouření) bez příměsi tabáku, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, jemuž je třeba zaslat zboží k přezkoušení, že tabák neobsahují. Léčivé doutníky a cigarety jako: doutníky napuštěné jodem, doutníky a cigarety blínové a durmanové, cigarety proti záduše, cigarety konopné, též indické zvané, se projednávají podle saz. čís. 630, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, že neobsahují tabák; bude-li však v nich tabák zjištěn, projednají se podle saz. čís 22 a vybere se též licenční poplatek.
1. (1) Tabákem jsou podle § 383 c. a m. ř. nejen listy a odpadky tabákové rostliny, nýbrž všechny rostlinné látky vůbec, jež slouží jako náhražky pravého tabáku obyčejné spotřebě kuřácké buď samy nebo smíšeny s tabákem nebo s jinými látkami. Toto ustanovení se však týká — vedle tabákových rostlin — jenom oněch rostlinných látek, o nichž to bylo stanoveno zvláštní vyhláškou.
(2) Sem tudíž patří: tabák surový, t. j. nezpracované tabákové listy, žíly, lodyhy, květy a odpadky, tabákové výrobky, t. j. doutníky, cigarety, tabákový výtažek, tabáky kuřlavé i žvýkací a šňupavé a vůbec výrobky, jež obsahují jenom tabák nebo tabák jako přísadu, zejména papír z tabákových lodyh a žil, opium s tabákem, prášek na zuby s tabákovým práškem.
4. Celní derelikty se odvádějí nejbližší tabákové továrně k dalšímu zužitkování čas od času podle množství a podle místních poměrů jednotlivých celních oddělení ONV.
3. Semena tabáková, saz. čís. 52 a 53.
VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 23.
Pšenice, špalda.
Sem patří též nahý ječmen, t. j. odrůda ječmene, z něhož při mlácení opadávají pluchy. Pod nesprávným názvem „nahý ječmen“ se vyskytuje v obchodě někdy špalda (saz. čís. 23) zbavená pluch; v pochybných případech je třeba si vyžádat posudek příslušného výzkumného ústavu.
Ječmen.
Saz. čís. 25.
Kukuřice.
Saz. čís. 27.
Saz. čís. 28.
Pohanka.
Pohanka obecná a tatarská (sibiřská) tvoří trojhranné, asi 5 mm velké nažky, barvy leskle hnědé, stříbrošedé nebo černé.
Saz. čís. 29.
Proso.
Saz. čís. 30.
Hrách, čočka, boby a fazole.
Saz. čís. 31.
Slad.
Saz. čís. 33.
Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice).
Vikev, vlčí bob (lupina).
Saz. čís. 32.
Saz. čís. 34.
Odpadky z pluch a plev, jakož i moučné odpadky, jež vznikly při loupání a leštění rýže, saz. čís. 653.
Rýže neloupaná a loupaná i rýže zlomková.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 23.
Pšenice, špalda.
Sem patří též nahý ječmen, t. j. odrůda ječmene, z něhož při mlácení opadávají pluchy. Pod nesprávným názvem „nahý ječmen“ se vyskytuje v obchodě někdy špalda (saz. čís. 23) zbavená pluch; v pochybných případech je třeba si vyžádat posudek příslušného výzkumného ústavu.
Ječmen.
Saz. čís. 25.
Kukuřice.
Saz. čís. 27.
Saz. čís. 28.
Pohanka.
Pohanka obecná a tatarská (sibiřská) tvoří trojhranné, asi 5 mm velké nažky, barvy leskle hnědé, stříbrošedé nebo černé.
Saz. čís. 29.
Proso.
Saz. čís. 30.
Hrách, čočka, boby a fazole.
Saz. čís. 31.
Slad.
Saz. čís. 33.
Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice).
Vikev, vlčí bob (lupina).
Saz. čís. 32.
Saz. čís. 34.
Odpadky z pluch a plev, jakož i moučné odpadky, jež vznikly při loupání a leštění rýže, saz. čís. 653.
Rýže neloupaná a loupaná i rýže zlomková.
(1) Obilí mleté, mačkané, opíchané, šrotované, loupané, trhané, saz. čís. 33; obilí sladované, saz. čís. 30; obilí pražené, též mleté, saz. čís. 124; obilní zápara jako obilí k tomu použité.
(4) Stranám je však dovoleno u obilí, luštěnin, semen, které obsahují nečistoty, jakož i u směsí různých druhů obilí, které jsou smíšeny buď navzájem nebo s luštěninami nebo s jinými semeny, oddělit před projednáním nečistoty, po případě různě zařazené části směsi a pak teprve projednat části směsi, které byly získány skutečným oddělením.
(5) Strychninové obilí (obilí napuštěné strychninem k hubení myší), saz. čís. 630.
(3) Jako obilí, luštěniny atd. se projednávají též taková plevelová semena, v nichž se tyto plodiny vyskytují v množství nikoli nepatrném.
(2) Směsi obilí různě zařazeného nebo obilí s luštěninami (směsky) nebo s jinými semeny se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.
1. (1) Sem patří zralý hrách (Pisum sativum) obecný i cukrový (žlutý i zelený), jakož i hrách rolní či písečný, zvaný též peluška (Pisum sativum arvense), a zralá čočka (Lens), zralý bob obecný (Vicia faba), koňský a svinský a zralé fazole (Phaseolus vulgaris), vše suché.
(2) Jako boby se projednává též zralý bob soja (čínský bob, Soja hispida), je-li určen k požívání. Soja a jiné boby k výrobě oleje, saz. čís. 47. Jsou-li boby určené k výrobě oleje způsobilé k lidskému požívání, projedná je celní oddělení ONV podle saz. čís. 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných bobů k jinému účelu je zakázáno.
2. (1) Jmenované luštěniny loupané, drcené, trhané, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33. Čerstvý hrách, boby a fazole, vyloupané nebo v luscích, saz. čís. 43; sušené v luscích, saz. pol. 44a).
(2) Ostatní boby (na př. tonkový bob) k průmyslovým nebo lékařským účelům, saz. čís. 62.
(3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
4. Rýžovou krupicí a rýžovou moučkou se rozumějí skutečné mlýnské výrobky z rýže, odpovídající stejnojmenným výrobkům z obilí. Zlomky podobné kroupám, vznikající při loupání a leštění rýže, též tříděné, jako rýže zlomková, saz. čís. 34; škrobová moučka rýžová, saz. čís. 613.
5. Jak třeba postupovat, aby byly rozlišeny otruby a rýžové odpadky moučné nebo mouku obsahující, jež jsou podle saz. čís. 653 beze cla, od mouky nebo mouky rýžové saz. čís. 33, viz vysvětlivky k saz. čís. 653.
6. (1) Mouky s kypřícími a jinými přísadami do těsta, saz. čís. 132.
(3) Mlýnské smetky z otrub a prachu, také pomíšené s méně než 2% obilných zrn, saz. čís. 653.
(2) Mlýnské výrobky s kakaovým práškem, saz. čís. 127.
(6) Krmivo pro dobytek nabízené na podporu vzrůstu, k posílení odolnosti nebo k léčení a pod., saz. čís. 630.
(5) Krmivo pro dobytek z mletého nebo šrotovaného obilí, smíchané s kuchyňskou solí, saz. čís. 592.
(4) Panýrová (obalovací) mouka (z pšeničného těsta), saz. čís. 114.
7. Odběr semoliny se sníženým clem povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.
3. Mouka a všeliké mlýnské výrobky, jako kroupy, krupky, krupice, též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej nebo jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných, saz. čís. 132, po příp. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 132.
VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: ovoce (saz. čís. 35—39), zelenina (saz. čís. 40—44), semena (saz. čís. 45—53), okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny (saz. čís. 54—56), ostatní rostliny a části rostlin (saz. čís. 57—62).
Ovoce.
Vinný rmut musí vedle šťávy obsahovat v přirozeném poměru ještě hroznová vřetena, jádra a slupky z lisovaných hroznů a nesmí tedy být ani procezen, ani odlisován.
Saz. čís. 35.
Vinné hrozny čerstvé; vinný rmut.
Saz. čís. 37.
Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé.
Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé.
Saz. čís. 36.
Zelenina.
Saz. čís. 39.
Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru).
Saz. čís. 42.
Zelí čerstvé.
Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené).
Saz. čís. 41.
Saz. čís. 44.
Cibule a česnek.
Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé.
Saz. čís. 43.
Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kyselého, a zelí červené.
Saz. čís. 51.
Saz. čís. 52.
Semena výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 53.
Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená.
Semena travní.
Semena.
Sem patří veškerá semena v malém balení, upraveném pro drobný prodej (obsahující méně než 100 g), i když obálky, krabičky a pod. jsou opatřeny pestrobarevnými obrázky, znázorňujícími květiny, plody atd. z těchto semen vypěstované.
Okrasné květiny a okrasné listoví, živé rostliny.
Saz. čís. 50.
Saz. čís. 54.
Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 45—52.
Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).
Saz. čís. 48.
Semeno jetelové.
Saz. čís. 49.
Saz. čís. 45.
Řepka a podobná semena olejnatá.
Saz. čís. 47.
Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá jinde nezařaděná.
Rostliny a části rostlin.
Anýz, koriandr, kmín, fenykl.
Sem patří anýz obyčejný, koriandr, fenykl, kmín obecný a kmín římský (kumen), všechna tato semena též mletá nebo extrahovaná (též navoněná nebo barvená).
Ostatní rostliny a části rostlin.
Živé rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách).
Saz. čís. 58.
Sem patří kořen čekanky obecné (Cichorium intybus), sušený, též rozdrobený, avšak nepražený ani jinak neupravený na kávovou náhražku; čerstvý kořen čekankový, saz. čís. 62, pražený, též mletý, saz. čís. 124.
Saz. čís. 56.
Saz. čís. 57.
Saz. čís. 61.
Kořen čekankový sušený (nepražený), též krájený.
Mořská tráva, esparto (kavyl přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákos; sláma; seno; stelivo; vše též barvené.
Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.
Saz. čís. 55.
Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Chmel.
Chmel v neprodyšně uzavřených kovových nádobách smí být projednán bez prohlídky obsahu, je-li zásilka doprovázena osvědčením celního nebo jiného finančního úřadu, kterým se potvrzuje, že nádoby obsahují chmel, dále že byly nádoby příslušným úřadem dány pod úřední závěrku nebo že při odeslání v celovozových železničních zásilkách byly železniční vozy opatřeny celní závěrkou.
Saz. čís. 59.
Soukenickou štětkou se rozumějí suché hlavice bodlákovité rostliny (Dipsacus fullonum), vejčitého nebo válcovitého tvaru s vyniklými ztvrdlými listeny; používá se jí v soukenictví na počesávání povrchu látek. Jsou-li upevněny v dřevěných rámcích nebo na dřevěném podkladě, projednávají se jako dřevěné zboží.
Štětka soukenická.
Saz. čís. 62.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: ovoce (saz. čís. 35—39), zelenina (saz. čís. 40—44), semena (saz. čís. 45—53), okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny (saz. čís. 54—56), ostatní rostliny a části rostlin (saz. čís. 57—62).
Ovoce.
Vinný rmut musí vedle šťávy obsahovat v přirozeném poměru ještě hroznová vřetena, jádra a slupky z lisovaných hroznů a nesmí tedy být ani procezen, ani odlisován.
Saz. čís. 35.
Vinné hrozny čerstvé; vinný rmut.
Saz. čís. 37.
Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé.
Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé.
Saz. čís. 36.
Zelenina.
Saz. čís. 39.
Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru).
Saz. čís. 42.
Zelí čerstvé.
Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené).
Saz. čís. 41.
Saz. čís. 44.
Cibule a česnek.
Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé.
Saz. čís. 43.
Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kyselého, a zelí červené.
Saz. čís. 51.
Saz. čís. 52.
Semena výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 53.
Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená.
Semena travní.
Semena.
Sem patří veškerá semena v malém balení, upraveném pro drobný prodej (obsahující méně než 100 g), i když obálky, krabičky a pod. jsou opatřeny pestrobarevnými obrázky, znázorňujícími květiny, plody atd. z těchto semen vypěstované.
Okrasné květiny a okrasné listoví, živé rostliny.
Saz. čís. 50.
Saz. čís. 54.
Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 45—52.
Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).
Saz. čís. 48.
Semeno jetelové.
Saz. čís. 49.
Saz. čís. 45.
Řepka a podobná semena olejnatá.
Saz. čís. 47.
Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá jinde nezařaděná.
Rostliny a části rostlin.
Anýz, koriandr, kmín, fenykl.
Sem patří anýz obyčejný, koriandr, fenykl, kmín obecný a kmín římský (kumen), všechna tato semena též mletá nebo extrahovaná (též navoněná nebo barvená).
Ostatní rostliny a části rostlin.
Živé rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách).
Saz. čís. 58.
Sem patří kořen čekanky obecné (Cichorium intybus), sušený, též rozdrobený, avšak nepražený ani jinak neupravený na kávovou náhražku; čerstvý kořen čekankový, saz. čís. 62, pražený, též mletý, saz. čís. 124.
Saz. čís. 56.
Saz. čís. 57.
Saz. čís. 61.
Kořen čekankový sušený (nepražený), též krájený.
Mořská tráva, esparto (kavyl přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákos; sláma; seno; stelivo; vše též barvené.
Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.
Saz. čís. 55.
Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Chmel.
Chmel v neprodyšně uzavřených kovových nádobách smí být projednán bez prohlídky obsahu, je-li zásilka doprovázena osvědčením celního nebo jiného finančního úřadu, kterým se potvrzuje, že nádoby obsahují chmel, dále že byly nádoby příslušným úřadem dány pod úřední závěrku nebo že při odeslání v celovozových železničních zásilkách byly železniční vozy opatřeny celní závěrkou.
Saz. čís. 59.
Soukenickou štětkou se rozumějí suché hlavice bodlákovité rostliny (Dipsacus fullonum), vejčitého nebo válcovitého tvaru s vyniklými ztvrdlými listeny; používá se jí v soukenictví na počesávání povrchu látek. Jsou-li upevněny v dřevěných rámcích nebo na dřevěném podkladě, projednávají se jako dřevěné zboží.
Štětka soukenická.
Saz. čís. 62.
1. Sem patří též zralá (suchá) celá nebo rozdrobená jádra vlašských ořechů a lískových oříšků.
2. (1) Nezralé vlašské ořechy a lískové oříšky, t. j. takové, jež mají ještě zelené zevní oplodí nebo obal, saz. čís. 37.
(2) Cizokrajné ořechy k jídlu, saz. čís. 17.
(3) Žluklé vlašské ořechy a lískové oříšky, ve skořápkách nebo loupané, nezpůsobilé k lidskému požívání, jsou-li určeny k výrobě oleje, jako semena olejnatá, saz. čís. 47.
3. Ovoce mražené se projednává jako ovoce čerstvé.
(1) Sem patří též sušené slupky ovocné (skins) k výrobě ovocných rosolů a pektinu, jakož i ovocná dřeň (ovocná břečka, ovocný rmut), t. j. ovoce rozdrcené, používané k výrobě marmelád a povidel nebo destilátů, a ovocné pulpy (měli), t. j. plody celé, půlené, po příp. v menších nebo větších kusech, obojí (dřeně i pulpy) naložené s vlastní šťávou ve vodě a konservované pro uskladnění a dopravu.
(2) Jako upravené ovoce se projednává též ovoce sušené, obarvené nebo jinak ozdobené (k výzdobě tabule a pod.).
(3) Mahalebky, sušené plody turecké višně, velikosti hrachu, nezpůsobilé k přímému lidskému požívání pro svoji nepatrnou dužinu, saz. pol. 62b).
4. (1) Sem patří též sojové boby, jestliže jsou určeny k výrobě oleje; sojové boby k požívání, saz. čís. 31.
(2) Ovocná jádra nezpůsobilá k výrobě oleje, saz. čís. 52.
5. Osvědčení Československé obchodní komory pro bezcelný dovoz semene lněného a konopného podle poznámky za saz. pol. 47a) budiž vyhotoveno podle tohoto znění:
6. Živé rostliny v neobvyklých hrncích, kbelících a pod. se projednávají podle povahy nádob jen tehdy, podléhají-li tyto nádoby vyšší celní sazbě.
VIII. Dobytek jatečný a tažný.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě VIII.
Vysvětlivky k saz. čís. 63—67.
Saz. čís. 63 voli; saz. čís. 64 býci; saz. čís. 65 krávy; saz. čís. 66 mladý hovězí dobytek; saz. čís. 67 telata.
Jako jehňata a kůzlata se projednávají jen zvířata nevážící více než 14 kg; váží-li více než 14 kg, saz. čís. 68.
Saz. čís. 69.
Jehňata a kůzlata.
Sem patří jen domácí vepři; divocí vepři, saz. čís. 74.
Saz. čís. 71.
Koně.
Saz. čís. 70.
Vepřový dobytek.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě VIII.
Vysvětlivky k saz. čís. 63—67.
Saz. čís. 63 voli; saz. čís. 64 býci; saz. čís. 65 krávy; saz. čís. 66 mladý hovězí dobytek; saz. čís. 67 telata.
Jako jehňata a kůzlata se projednávají jen zvířata nevážící více než 14 kg; váží-li více než 14 kg, saz. čís. 68.
Saz. čís. 69.
Jehňata a kůzlata.
Sem patří jen domácí vepři; divocí vepři, saz. čís. 74.
Saz. čís. 71.
Koně.
Saz. čís. 70.
Vepřový dobytek.
1. Zvířata této saz. třídy (též koně, osli, muli a mezci) zabitá se projednávají jako maso saz. čís. 117, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).
2. (1) Zvířata uhynulá (též za dopravy) nesmějí být vpuštěna bez souhlasu příslušného veterinárního orgánu.
(2) Dovolí-li se, aby se části mrtvých zvířat dále upotřebily (na př. když se veterinárně uzná, že nelze požívat masa zabitých vepřů, sádlo z nich však že je upotřebitelné k požívání nebo že maso a sádlo zabitých i uhynulých vepřů je Upotřebitelné k technickým účelům), projednají se tyto části podle své povahy.
3. Při dovozu koní se projednávají postroje (uzdy, sedla, popruhy, pokrývky atd.) podle své povahy; ohlávky, provazy atd. se propustí beze cla.
IX. Jiná zvířata.
Saz. čís. 73.
Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou).
Zvěř srstnatá a pernatá.
Saz. čís. 74.
Saz. čís. 75.
Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vesměs čerstvé.
Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi), želvy, vesměs čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané.
Saz. čís. 77.
Saz. čís. 76.
Zvířata výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 73.
Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou).
Zvěř srstnatá a pernatá.
Saz. čís. 74.
Saz. čís. 75.
Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vesměs čerstvé.
Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi), želvy, vesměs čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané.
Saz. čís. 77.
Saz. čís. 76.
Zvířata výslovně nejmenovaná.
(3) Ptáci, kteří nejsou určeni k požívání, saz. čís. 77.
(1) Sem patří všechna po domácku chovaná a k lidskému požívání způsobilá drůbež hrabavá a vodní, jestliže nepatří ke zvěři pernaté saz. čís. 74; jsou to zejména slepice (také kohouti, kuřata a kapouni), perličky, krocani, husy a kachny. Sem patří též holubi domácí. Divocí holubi, saz. čís. 74.
(2) Zabitá drůbež špikovaná, rozkrájená čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku (na př. husí prsa, husí játra a pod.), saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131.
1. (1) Ke zvěři srstnaté a pernaté saz. čís. 74 patří všechna lovná zvířata, jež jsou určena k lidskému požívání, jako jeleni, srnci, kamzíci, mufloni, divocí vepři, zajíci, divocí králíci atd.; dále tetřevi, tetřívci, jeřábci, dropi, bažanti, koroptve, křepelky, divocí holubi, sluky, kvíčaly, divoké husy a kachny atd. Podle saz. čís. 74 se projednávají též králíci domácí.
(2) Do saz. pol. 74b) patří též zvěř srstnatá a pernatá, vykuchaná, stažená, oškubaná a bez končetin.
3. (1) Lovná zvířata (ssavci i ptáci), jež nejsou určena k lidskému požívání, saz. čís. 77.
(2) Konservy zvěřinové, saz. čís. 128, po příp. 131.
2. Zvěř srstnatá a pernatá, špikovaná, čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku, saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131 nebo 132.
4. Hlemýždi pozemní patří sem jen tehdy, když jsou čerství a v ulitách.
7. Násada úhoří (montée) se projedná podle poznámky za saz. čís. 75 beze cla jen tehdy, předloží-li dovozce s celní prohláškou osvědčení ministerstva zemědělství tohoto znění:
5. Jménem scampi (Nephros norvegicus) se označují norští humři (vyskytující se též ve Středozemním moři), kteří se vyznačují 15 až 20 cm dlouhými úzkými klepety; jiní mořští raci, saz. čís. 76.
6. (1) Nepoživatelná zvířata pro akvaria, na př. zlaté rybky, koljušky, žáby, rybniční hlemýždi atd., saz. čís. 77.
(2) Rybí moučka, hodící se jen za hnojivo nebo ke krmení dobytka, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.
(3) Rybí a korýšové konservy, saz. čís. 128, po příp. 131.
X. Výrobky živočišné.
Saz. čís. 78.
Mléko a smetana.
Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.
Saz. čís. 79.
Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý.
Med včelí a umělý.
Saz. čís. 80.
Houby rohovité.
Vosk živočišný.
Saz. čís. 81.
Saz. čís. 82.
Saz. čís. 84.
Chlupy, vlasy a žíně, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny.
Saz. čís. 83.
Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované).
Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená.
Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy.
Saz. čís. 87.
Živočišné výrobky výslovně nejmenované.
Saz. čís. 86.
Saz. čís. 85.
Saz. čís. 78.
Mléko a smetana.
| Stupně hustoty podle lakto- densi- metru | Teplota (stupně Celsia) podle laktodensimetru | |||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | ||
| 18 | 1˙0169 | 1˙0170 | 1˙0170 | 1˙0171 | 1˙0172 | 1˙0173 | 1˙0174 | 1˙0175 | 1˙0176 | 1˙0178 | 1˙0180 | 1˙0181 | 1˙0183 | 1˙0185 | 1˙0187 | 1˙0189 | 1˙0191 | 1˙0193 | 1˙0195 | 1˙0197 | 1˙0199 | |
| 19 | 1˙0179 | 1˙0180 | 1˙0181 | 1˙0181 | 1˙0182 | 1˙0183 | 1˙0184 | 1˙0185 | 1˙0186 | 1˙0188 | 1˙0190 | 1˙0191 | 1˙0193 | 1˙0195 | 1˙0197 | 1˙0199 | 1˙0201 | 1˙0203 | 1˙0205 | 1˙0207 | 1˙0209 | |
| 20 | 1˙0189 | 1˙0190 | 1˙0190 | 1˙0191 | 1˙0192 | 1˙0193 | 1˙0194 | 1˙0195 | 1˙0196 | 1˙0198 | 1˙0200 | 1˙0201 | 1˙0203 | 1˙0205 | 1˙0207 | 1˙0209 | 1˙0211 | 1˙0213 | 1˙0215 | 1˙0217 | 1˙0219 | |
| 21 | 1˙0198 | 1˙0199 | 1˙0200 | 1˙0201 | 1˙0202 | 1˙0203 | 1˙0204 | 1˙0205 | 1˙0206 | 1˙0208 | 1˙0210 | 1˙0212 | 1˙0214 | 1˙0216 | 1˙0218 | 1˙0220 | 1˙0222 | 1˙0224 | 1˙0226 | 1˙0228 | 1˙0230 | |
| 22 | 1˙0208 | 1˙0209 | 1˙0210 | 1˙0211 | 1˙0212 | 1˙0213 | 1˙0214 | 1˙0215 | 1˙0216 | 1˙0218 | 1˙0220 | 1˙0222 | 1˙0224 | 1˙0226 | 1˙0228 | 1˙0230 | 1˙0232 | 1˙0234 | 1˙0236 | 1˙0238 | 1˙0240 | |
| 23 | 1˙0218 | 1˙0219 | 1˙0220 | 1˙0221 | 1˙0222 | 1˙0223 | 1˙0224 | 1˙0225 | 1˙0226 | 1˙0228 | 1˙0230 | 1˙0232 | 1˙0234 | 1˙0236 | 1˙0238 | 1˙0240 | 1˙0242 | 1˙0244 | 1˙0246 | 1˙0248 | 1˙0250 | |
| 24 | 1˙0228 | 1˙0229 | 1˙0230 | 1˙0231 | 1˙0232 | 1˙0233 | 1˙0234 | 1˙0235 | 1˙0236 | 1˙0238 | 1˙0240 | 1˙0242 | 1˙0244 | 1˙0246 | 1˙0248 | 1˙0250 | 1˙0252 | 1˙0254 | 1˙0256 | 1˙0258 | 1˙0260 | |
| 25 | 1˙0237 | 1˙0238 | 1˙0239 | 1˙0240 | 1˙0241 | 1˙0242 | 1˙0243 | 1˙0245 | 1˙0246 | 1˙0248 | 1˙0250 | 1˙0252 | 1˙0254 | 1˙0256 | 1˙0258 | 1˙0260 | 1˙0262 | 1˙0264 | 1˙0266 | 1˙0268 | 1˙0270 | |
| 26 | 1˙0247 | 1˙0248 | 1˙0249 | 1˙0250 | 1˙0251 | 1˙0252 | 1˙0253 | 1˙0255 | 1˙0256 | 1˙0258 | 1˙0260 | 1˙0262 | 1˙0264 | 1˙0266 | 1˙0268 | 1˙0270 | 1˙0272 | 1˙0274 | 1˙0277 | 1˙0279 | 1˙0281 | |
| 27 | 1˙0257 | 1˙0258 | 1˙0259 | 1˙0260 | 1˙0261 | 1˙0262 | 1˙0263 | 1˙0265 | 1˙0266 | 1˙0268 | 1˙0270 | 1˙0272 | 1˙0274 | 1˙0276 | 1˙0278 | 1˙0280 | 1˙0282 | 1˙0284 | 1˙0288 | 1˙0289 | 1˙0291 | |
| 28 | 1˙0266 | 1˙0267 | 1˙0268 | 1˙0269 | 1˙0270 | 1˙0271 | 1˙0274 | 1˙0274 | 1˙0276 | 1˙0278 | 1˙0280 | 1˙0282 | 1˙0284 | 1˙0286 | 1˙0289 | 1˙0292 | 1˙0294 | 1˙0296 | 1˙0299 | |||
| 29 | 1˙0275 | 1˙0276 | 1˙0277 | 1˙0278 | 1˙0279 | 1˙0281 | 1˙0282 | 1˙0284 | 1˙0286 | 1˙0288 | 1˙0290 | 1˙0292 | 1˙0294 | 1˙0296 | ||||||||
| 30 | 1˙0284 | 1˙0285 | 1˙0286 | 1˙0287 | 1˙0288 | 1˙0290 | ||||||||||||||||
Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.
Saz. čís. 79.
Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý.
Med včelí a umělý.
Saz. čís. 80.
Houby rohovité.
Vosk živočišný.
Saz. čís. 81.
Saz. čís. 82.
Saz. čís. 84.
Chlupy, vlasy a žíně, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny.
Saz. čís. 83.
Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované).
Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená.
Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy.
Saz. čís. 87.
Živočišné výrobky výslovně nejmenované.
Saz. čís. 86.
Saz. čís. 85.
(1) Sem patří mléko, smetana, sbírané mléko, vše sladké nebo kyselé, podmáslí, syrovátka, jakož i ssedlé mléko (t. j. takové, v němž se zřetelně jeví tvarohové částice a syrovátka), pokud je v něm ještě všechna nebo téměř všechna syrovátka.
(2) Jako smetana se projednává mléko hustoty 1˙02 při teplotě 15° C, zjištěné Soxhletovým hustoměrem. Při zjišťování, zda jde o smetanu nebo mléko, se postupuje takto: do dobře promíchané tekutiny se ponoří hustoměr (opatřený teploměrem) a odečte se z příslušných stupnic její hustota a teplota. Zjištěná hustota se přepočte podle dolejší korekční tabulky na hustotu při teplotě 15° C. Vykazuje-li tekutina hustotu takto zjištěnou nejvýše číslicí 1˙028, projedná se jako smetana. Domáhá-li se strana toho, aby tekutina, vykazující stupeň hustoty číslicí vyšší než 1˙020, nikoli však vyšší než 1˙028, byla projednána jako mléko, vezme celní oddělení ONV vzorky (aspoň po ⅟₄ l) a zašle je k přezkoušení příslušnému státnímu mlékařskému ústavu. Podle výsledku zkoušky se pak projedná tekutina buď jako smetana nebo jako mléko. Tekutiny vykazující hustotu číslicí vyšší než 1˙028 se projednají vždy jako mléko.
(3) Ssedlé mléko, z něhož byla odlita syrovátka, saz. čís. 119; sterilisované, kondensované, peptonisované mléko, kumys (mléko kvašené přísadou kefíru), mandlové mléko, rostlinné mléko atd., saz. čís. 132, po příp. 131.
1. Jako vejce drůbeží se projednávají všechna ptačí vejce ve skořápce, způsobilá k požívání, tudíž také na př. vejce čejčí, všechna čerstvá, chlazená, konservovaná vápennou vodou, po příp. jinými roztoky nebo povlaky, rovněž uvařená, také barvená nebo ozdobená obrázky, písmem (t. zv. velikonoční vajíčka, kraslice).
2. Tekutý žloutek a bílek, jakož i jejich směs, mohou být mražené nebo mohou obsahovat přísadu konservačních prostředků v množství postačujícím ke konservování, aniž je to vylučuje z projednání podle saz. pol. 79b).
3. (1) Sušené žloutky a bílky a všechny vaječné konservy (vejce a součásti vajec, nepatří-li do saz. čís. 79), k požívání, saz. čís 132; toto zboží, jakož i žloutek nebo bílek tekutý, v nádobách neprodyšně uzavřených, saz. čís. 131.
(2) Sušený bílek technický (vaječný albumin technický), saz. čís. 612.
(3) Drůbeží vejce vyfouknutá, saz. čís. 87.
4. Med turecký, med sladový, saz. čís. 132; med léčivý, saz. čís. 630.
5. Odpadky hub mycích a koňských, saz. čís. 656; odřezky hub, hodící se k výrobě štětců a pod. na úpravu koží, se však projednávají podle saz. čís. 82. Impregnované odpadky hub k hubení krys, myší a pod., saz. čís. 630.
7. (1) Ptačí kůže s peřím, surové, též solené nebo vápněné, saz. čís. 83; na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b).
(2) Ptačí kůže s peřím jako ozdoba z peří, čištěné, hrubě vycpané, pak části ptačí kůže s peřím (křídla, hlavy atd.), všechno pouze preparované proti molům, saz. čís. 85; pouze na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b); hodící se přímo na ozdobu, saz. čís. 263.
(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 85.
(4) Podotýká se, že též u zpracovaných ptačích koží s peřím saz. pol. 345b) vyčnívají na vnitřní straně konce brků.
(3) Ptačí kůže s peřím patřící do saz. čís. 83 jsou rozříznuty na břichu a rozevřeny; jsou více méně rohovité, podle toho kolik tuku obsahuje kůže, a mají na vnitřní straně ještě místy ulpělé kousky masa, tuku a krve. Tím se liší od koží patřících do saz. pol. 345b), jež mají často na vnitřní straně zbytky otrub.
6. Ohony kožešinové, rozstřižené za účelem konservování a na straně k masu pouze očištěné od lpícího tuku a pod., dále však neupravené, saz. čís. 83; barvené, saz. čís. 345.
(4) Vycpaná zvířata, zvířecí hlavy a pod. k účelům dekoračním, pro výklady atd., saz. čís. 342; zvířecí kůže vyplněné jen za účelem konservování se projednávají podle své povahy buď jako surová kůže saz. čís. 83 (neupravená péra ozdobná, saz. čís. 85) nebo jako kožešina saz. čís. 345.
(5) Šedá ambra, bobří stroj, pižmo (mošus), cibet, saz. čís. 152; zvířecí suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138—140; zvířecí látky ke hnojení, saz. čís. 652.
XI. Tuky, vyšší mastné kyseliny a látky podobné tukům.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XI.
Saz. čís. 88, 89 a 90.
Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené. Umělé tuky jedlé.
Tuk rybí, velrybí a tulení.
Saz. čís. 91.
Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný.
Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý.
Saz. čís. 93.
Saz. čís. 92.
Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin).
Saz. čís. 94.
Vosk rostlinný.
Saz. čís. 95.
Parafin.
Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny).
Saz. čís. 98.
Ceresin.
Saz. čís. 97.
Degras a kyselina olejová.
Saz. čís. 96.
Saz. čís. 99.
Kolomaz.
Saz. čís. 100.
Saz. čís. 101.
Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XI.
Saz. čís. 88, 89 a 90.
Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené. Umělé tuky jedlé.
Tuk rybí, velrybí a tulení.
Saz. čís. 91.
Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný.
Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý.
Saz. čís. 93.
Saz. čís. 92.
Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin).
Saz. čís. 94.
Vosk rostlinný.
Saz. čís. 95.
Parafin.
Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny).
Saz. čís. 98.
Ceresin.
Saz. čís. 97.
Degras a kyselina olejová.
Saz. čís. 96.
Saz. čís. 99.
Kolomaz.
Saz. čís. 100.
Saz. čís. 101.
Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované.
2. (1) Aby bylo možno zjistit skupenství tuků, vyjmou se ze zásilek tuků dobře promíšených vzorky trubkou, vnořenou otvorem pro zátku až ke dnu sudu. Vzorek se odebere za přítomnosti strany a ve srozumění s ní. U větších zásilek je třeba odebrat více vzorků z různých sudů naznačeným způsobem a potom je společně roztavit, promísit a tak spojit v jeden průměrný vzorek.
(2) K provedení vlastní zkoušky se dá asi 50 g tuku do kádinky, do níž se pak doprostřed vnoří teploměr. Postavením kádinky do vody — podle potřeby studenější nebo teplejší — uvede se vzorek na předepsanou teplotu 15°C. Jakmile bylo této teploty dosaženo, pozorujeme, zda možno tuk přelít do jiné nádoby či nikoli. V prvém případě, když tedy tuk se jeví ještě tekutým, nutno zkoušku opakovat tak, že se zkoušený vzorek v kádince postaví do studené vody nebo ledu a za častého míchání zchladí na teplotu nejméně 10° C. Teprve nyní se dá kádinka do vody o teplotě 15° C a při této teplotě se v ní ponechá několik hodin, aniž se promíchává. Je-li tuk i potom ještě tak tekutý, že jej lze vylít, pokládá se za tekutý tuk saz. třídy XII.
6. (1) Jako tuky saz. třídy XI se projednávají i ztužené tuky a ztužené mastné oleje. Připravují se hydrogenací mastných olejů, rybích tuků a jiných tuků o nízkém bodu tání. Jsou bezvodé, při tavení tudíž neprskají; bod tání leží podle druhu použité suroviny a stupně ztužení asi mezi 30 až 80° C. Do obchodu přicházejí pod různými jmény, jako: tvrzené, hydrogenované, hydrované tuky a oleje, umělý lůj, talgol, linol, olinit, candelite a pod.
(4) Čištěné ztužené tuky (též rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje, saz. čís. 90, nečištěné, saz. čís. 101.
(3) Čištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou obyčejně bílé, vždy bez chuti a zápachu. Užívá se jich k výrobě umělých jedlých tuků.
(2) Nečištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou bílé s nádechem šedivým, žlutým nebo slabě červeným; mají zpravidla osobitou aromatickou vůni; jsou-li zkaženy, páchnou jako zkažené tuky přírodní. Užívá se jich podobně jako přírodních tuhých tuků k výrobě mýdla, svíček a pod.
5. (1) Zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů, jež vedle tuku (mastného oleje) obsahují značné množství hmot použitých k čištění, nejsou-li při 15° C tekuté, nutno projednávat podle saz. čís. 101. Strana může žádat, aby takové zboží bylo projednáno podle obsahu tuku (mastného oleje), jejž zjistí na její útraty příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.
(2) Tyto zbytky mohou být projednávány s celní výhodou podle poznámky k saz. čís. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40% tuků (mastných olejů). Povolení k jejich dovozu vydává KNV.
4. Vzbudí-li povaha zboží pochybnost o tom, zda zboží patří do saz. třídy XI, nebo pochybnost o jeho zařadění uvnitř této třídy, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
3. Tuky a mastné oleje, zplodiny jejich štěpení saz. třídy XI a degras, s obsahem minerálního oleje po případě parafinu, ceresinu nebo vaseliny, se projednávají, jsou-li pevné nebo mají-li máslovitou konsistenci, podle saz. čís. 96, 98 až 100, jinak jako minerální olej saz. třídy XXI. Zpravidla lze přítomnost minerálního oleje poznat podle zápachu, unikajícího z malého vzorku při jeho zahřívání. Podklady mastí, saz. čís. 630.
1. (1) Tuky jsou glyceridy vyšších mastných kyselin původu živočišného nebo rostlinného. Vyznačují se kluzkostí při omaku, jsou lehčí než voda a na papíře zanechávají průsvitnou mastnou skvrnu, nemizící ani po zahřátí.
(3) Jednotlivé druhy tuků se liší mezi sebou konsistencí. V obecné mluvě velmi pevné tuky se nazývají zpravidla loje, tuky střední konsistence sádla nebo másla, tuky tekuté jsou mastné oleje.
(5) Tukům jsou podobny vosky. Za ně se chemicky považují estery vyšších mastných kyselin s vyššími mastnými alkoholy; jsou pevné nebo tekuté. Dají se zmýdelnit podobně jako tuky, při čemž se vedle mastných kyselin uvolňují pevné vyšší mastné alkoholy, ve vodě nerozpustné, takže zplodiny zmýdelnění na rozdíl od tuků se nerozpouštějí ve vodě.
(2) Tuky jsou ve vodě nerozpustné, téměř všechny málo rozpustné v alkoholu, rozpouštějí se však v etheru, sirouhlíku a v nízko vroucím benzinu. Varem s vodnými alkalickými louhy, rychleji však s alkoholickými louhy se rozkládají (zmýdelňují), při čemž vzniká alkalická sůl mastných kyselin (mýdlo) a glycerin, jež obojí jsou ve vodě rozpustné. Nabudeme tudíž po zmýdelnění a po zředění vodou úplného roztoku. Na vzduchu tuky žluknou; přitom se uvolňují mastné kyseliny.
(4) Tuky, jež jsou při 15° C tekuté, se považují za mastné oleje saz. třídy XII, ostatní jsou tuky saz. třídy XI. Naznačené zařazení se však nevztahuje na tuky ryb a jiných mořských zvířat; tyto tuky tudíž i ve stavu při 15° C tekutém zůstávají v saz. třídě XI.
(6) V obecné technické praxi se názvu vosk užívá jen pro vosky pevné. V tom smyslu jsou zařaděny vosky tekuté, obsažené výhradně v těle některých ssavců kytovitých, do saz. čís. 91 (na př. vorvaní olej a vorvaninový olej). Pevné vosky: tuk (vosk) z vlny, přečištěný, saz. čís. 99, surový nebo destilovaný, saz. čís. 101, ostatní živočišné vosky, saz. čís. 81, vosky rostlinné, saz. čís. 94.
(7) Do saz. třídy XI se zařazují dále vyšší mastné kyseliny, obvyklé zplodiny štěpení tuků nebo vosků. Jiné zplodiny tohoto štěpení jsou glycerin saz. čís. 604 a vyšší mastné alkoholy saz. čís. 622.
(8) Zvláštním zbožím saz. třídy XI jsou tuhé uhlovodíky zvané též minerální tuky: parafin, ceresin a vaselina, pak hotové výrobky degras a kolomaz.
(3) Směsi rybího, velrybího nebo tuleního tuku s minerálními oleji, saz. čís. 177 nebo 178
(2) Sem patří též olej vorvaní, obsažený v tukových vrstvách pod kůží vorvaně, olej vorvaninový (spermacetový), bezbarvá a nezapáchající součást tuku, resp. vosku, obsaženého v lebeční dutině vorvaně, a jaterní tuk, jenž se získává z jater žraloka, tresky a podobných ryb, i ve stavu čistém; čistý tuk jaterní v malých lahvích, obsahu menšího než 1 litr, nebo je-li označen jako léčivo, jakož i jaterní tuk s přísadou glycerinu, fosfátů, železitých přípravků atd. patří do saz. čís. 630.
(4) Ztužené rybí, velrybí nebo tulení tuky čištěné, saz. čís. 90, technické, saz. čís. 101.
(1) Rybím, velrybím a tulením tukem rozumějí se tekuté tuky a oleje z ryb, velryb, tuleňů a podobných mořských zvířat, zvané též trány. Tyto tuky a oleje, používané k technickým účelům, mají osobitý, od obyčejných tuků odlišný, velmi nepříjemný zápach a žlutou až temně hnědou barvu. Jen výrobky používané k účelům lékařským bývají bezbarvé a často také bez zápachu.
(5) Olej z kokosových ořechů (olej z kopry), tuhý, získává se z jader plodů kokosové palmy.
(6) Do saz. čís. 93 nepatří muškátové máslo a otobový tuk saz. čís. 152, japonský lůj (vosk) saz. pol. 94a) a pak všechny tuky zařazené do saz. čís. 93, jsou-li pro svou povahu a čistotu způsobilé k lidskému požívání (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90).
(7) Mastné kyseliny z látek tohoto čísla, jež se vyskytují v obchodě též pod názvem tuky zbavené glycerinu, patří do saz. čís. 95, jestliže tají při teplotě 40° C nebo vyšší, jinak však do saz. čís. 97.
(9) Parafinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.
(8) Bod tání měkkého parafinu, dováženého k výrobě zápalek na dovolovací list, zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.
(10) O odpadových tucích, kostním tuku a valchářském tuku viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.
XII. Mastné oleje.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XII.
Saz. čís. 102 – 106.
Olej bavlníkový.
Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový.
Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné výslovně nejmenované.
Olej řepkový.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XII.
Saz. čís. 102 – 106.
Olej bavlníkový.
Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový.
Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné výslovně nejmenované.
Olej řepkový.
2. (1) Olejová ssedlina (olejový kal), t. j. ssedlina zbylá po čeření mastných olejů, jakož i olejnaté zbytky po čištění a zpracování mastných olejů, obsahují-li značné množství čisticích prostředků nebo jiných nečistot a jsou-li při 15° C tekuté, mohou být na návrh strany projednány též podle svého skutečného obsahu oleje; jinak nutno je projednávat podle jejich bližší povahy.
(4) O projednávání mastných olejů obsahujících více než 50% volných mastných kyselin a o projednávání odpadových mastných olejů, jež obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.
(3) O projednávání ssedliny z oleje skočcového viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 102 až 106.
(2) Skutečný obsah oleje v olejové ssedlině nebo v olejnatých zbytcích se zjistí, je-li třeba, příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany.
1. (1) Mastné oleje jsou tuky při 15° C tekuté, jež mají jinak všechny vlastnosti tuků. Nemísí se s vodou, mají svou zvláštní tak zvanou olejovitou konsistenci, nelze je destilovat bez rozkladu, možno je však zmýdelnit alkalickými louhy; jsou lehčí vody a způsobují na papíru trvalou průsvitnou mastnou skvrnu. Za mastné oleje ve smyslu celního sazebníku nutno pokládat všechny rostlinné oleje a — s výjimkou tuků rybích, velrybích a tuleních — všechny živočišné tuky, jež jsou při 15° C ještě tekuté (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI).
(4) Zbytky po lisování olejnatých semen se nazývají pokrutiny a projednávají se podle saz. čís. 653.
(3) Mastné oleje rostlinné dělíme podle toho, vysychají-li na vzduchu v pevnou lesklou blanku či nikoli, na oleje nevysychavé (olivový, skočcový a j.), polovysychavé (řepkový, sojový a j.) a vysychavé (lněný, dřevný čínský a j.). Vysychavých olejů, po příp. i polovysychavých se užívá k výrobě fermeží (olejových pokostů).
(2) Mastné oleje se získávají podle povahy suroviny lisováním za obyčejné nebo vyšší teploty, vyvářením s vodou nebo extrakcí snadno těkavými rozpouštědly (benzinem, sirouhlíkem atd.) a čistí se (též bělí a zbavují pachu) chemicky, filtrací, čeřením a j. Při projednávání — pokud není stanoveno jinak — nehledí se k tomu, zda olej je čištěný nebo surový.
3. Směsi mastných olejů, jež jsou podrobeny různým sazbám, projednávají se podle oleje podrobeného nejvyššímu clu, na př. směs olivového oleje s olejem bavlníkovým podle saz. čís. 105.
6. Povolení k odběru olejů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 103 až 105 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.
5. (1) Olej skočcový, olej olivový, olej turnantový, olej z olivových jader a olej podzemnicový lze denaturovat přimíšením 130 g oleje rozmarinového nebo 1 kg oleje terpentinového do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej skočcový může též být denaturován přimíšením 3 kg kyseliny olejové nebo 3 kg technického rybího tuku, majícího vlastnosti uvedené v druhé větě 1. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 91, do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej smí být denaturován jen tenkrát, jestliže jeho hustota zaručuje úplné a snadné smíšení s prostředkem denaturačním. Zásilky dovezené za nízké teploty nutno tudíž podle potřeby uložit tak dlouho v teplé místnosti, až obsah jednotlivých nádob je úplně tekutý. Po přidání denaturačního prostředku do jednotlivých nádob je třeba vždy postarat se o řádné promíšení denaturátu buď válením sudů nebo promíšením obsahu kopistí.
(3) Denaturace olejů uvedených v poznámce k saz. čís. 103 a 104 může být v jednotlivých případech na povolení ministerstva financí nahrazena kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.
(5) Ssedlina ze skočcového oleje se projednává podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 bez denaturace.
(4) Při projednávání skočcového oleje k technickým účelům podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 se tento olej považuje za denaturovaný a upouští se od denaturace, je-li jeho barva tmavší než barva typy, vydané celním oddělením ONV k zjištění skutečnosti, zda projednávanou zásilku nutno podrobit denaturaci, a může-li se současně bezpečně usoudit z povahy závodu příjemcova, že jde jen o upotřebení k technickým účelům. Zmíněná poznámka se však nevztahuje na skočcový olej, jenž pozbyl své přírodní povahy, na př. na floricin.
(2) Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použít jen těch denaturačních prostředků, jež byly příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením ústavu o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k denaturování olejů.
4. (1) Olej bavlníkový (kotonový) se vyrábí lisováním vyloupaných semen bavlníkových a uvádí se do obchodu buď přímo jako surový nebo jako rafinovaný olej.
(3) Olej bavlníkový možno zjistit i ve směsích dosti přesně touto reakcí: 15 cm3 zkoušeného oleje zahříváme v baničce půl hodiny na vodní lázni se stejným objemem směsi čistého alkoholu amylnatého a sirouhlíku (jenž obsahuje 1% své váhy rozpuštěné síry) v poměru 1:1 a pak pozorujeme barvu kapaliny. Je-li přimíšen bavlníkový olej, jest kapalina podle množství bavlníkového oleje více či méně červená.
(2) Surový olej je špinavě žlutý až načervenalý, čištěný je světle žlutý. Oleje bavlníkového se užívá v průmyslu, na př. v mydlářství, a jako oleje jedlého. Ochladíme-li olej bavlníkový, vylučuje se již při + 12° C tuhý podíl (bavlníkový stearin). O projednávání bavlníkového stearinu viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.
XIII. Nápoje, alkohol ethylnatý a ocet.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.
Saz. čís. 107.
Pivo.
Saz. čís. 108.
Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.
Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.
Víno šumivé.
Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.
Saz. čís. 110.
Saz. čís. 109.
Saz. čís. 112.
Ocet stolní.
Minerální vody a limonády.
Saz. čís. 111.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.
Saz. čís. 107.
Pivo.
Saz. čís. 108.
Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.
Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.
Víno šumivé.
Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.
Saz. čís. 110.
Saz. čís. 109.
Saz. čís. 112.
Ocet stolní.
Minerální vody a limonády.
Saz. čís. 111.
(3) Do saz. třídy XIII nepatří však nápoje vyrobené z mléka, jako žinčice saz. čís. 78, kumys saz. čís. 132, pak rostlinné mléko saz. čís. 132, zahuštěný mošt a zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130.
(2) Nápoje saz. třídy XIII v nádobách neprodyšně uzavřených se rovněž projednávají podle této saz. třídy.
(1) Přítomnost alkoholu v tekutinách se zjišťuje předběžně takto: V úzkohrdlé baňce obsahu asi 50 cm3 zahříváme asi 20 cm3 zkoušené kapaliny. Je-li alkohol přítomen, unikají hořlavé páry, jež možno u otvoru nádoby zapálit, jakmile počne kapalina vříti. Je-li obsah alkoholu nepatrný, je vznikající modravý plamen viditelný jen na okamžik, při větším obsahu alkoholu plamen hoří déle. Zkouška se provádí nejlépe polotemné místnosti. Zboží, jež nedává při této zkoušce reakci na alkohol, neobsahuje alkohol buď vůbec, nebo ho obsahuje tak nepatrné množství, že je lze pokládati za alkoholu prosté. Abychom zjistili okolnost, důležitou pro sazební zařazení různého zboží, zda totiž množství alkoholu jest větší nebo menší než 5% podle váhy, provádí se zkouška tak, že se kapalina smísí se stejným objemem vody a zahřívá, jak nahoře popsáno. Nevznítí-li se páry, obsahovala původní kapalina méně než 5% alkoholu podle váhy. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(4) Pivo označované jako léčivé, saz. čís 630; zázvorové pivo (ginger ale) a podobné nápoje, saz. čís 130.
2. (1) Mezi vinné destiláty saz. pol. 108a)1 patří výhradně destiláty z hroznového vína, uleželé i čerstvé, t. j. cognac, vínovice (brandy a j.) a vinný destilát jako polotovar k dalšímu zpracování.
(2) Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.
(3) Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.
5. (1) Monopolní daň z lihu ze zboží saz. čís. 108 se platí současně se clem, a to i z lihu denaturovaného v cizině.
(10) Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.
(11) Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:
Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).
Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).
| a) | u francovky | 80% obj. |
| b) | u rumu | 75% obj. |
| c) | u araku | 65% obj. |
| d) | u whisky, vinného destilátu | 60% obj. |
| e) | u višňovice (destilátu | 55% obj. |
| f) | u likérů a jiných lihových tekutin vyjma léčivá vína | 50% obj. |
| g) | u léčivých vín, jež se projednávají podle saz. čís. 108 | 25% obj. |
(12) Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.
(9) Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.
(8) Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.
(7) V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.
(6) Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.
(5) Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.
(4) Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.
(3) Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).
(2) Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.
(15) Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm3 zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.
(14) Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.
(13) Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.
3. (1) Likéry saz. pol. 108a) 4 jsou slazené lihové nápoje s chuťovými a vonnými látkami. Likéry vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv se nazývají ovocné likéry (ratafie), na př. likér višňový, třešňový a pod. Další význačné typy likérů jsou na př. anýzový likér, bylinné likéry (na př. bénédictine, chartreuse), curaçao, kmínka slazená, vaječné brandy (vaječný cognac). Silně slazené, husté likéry se nazývají likérové krémy.
(2) Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.
(3) Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.
(4) Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.
(5) Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).
4. (1) Francovku a její napodobeniny lze projednat podle saz. pol. 108b) 1 jen po dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(4) Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.
(6) Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.
(2) Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.
(3) Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.
(5) Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).
1. (1) Lihoviny jsou lihové nápoje, získané destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek nebo míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami nebo míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami. Jako lihoviny se projednávají též některé nápoje jiné, pokud mají určitý obsah alkoholu Za ušlechtilé lihoviny (destiláty) se považují lihoviny, které byly získány destilací zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek a vyznačují se typickou vůní a chutí, charakterisující základní surovinu, z níž byly získány, na př. arak, borovička, slivovice, vinné destiláty. Za poloušlechtilé se považují lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou v určitém poměru Míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, cukrem a pod. se vyrábějí další typy lihovin, na př. likéry, krémy, punče. Lihoviny saz. čís. 108 se pijí buď přímo nebo po mírném zředění.
(2) Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.
(3) Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.
XIV. Potraviny.
Do saz. třídy XIV patří: chléb (saz. čís. 113), pečivo (saz. čís. 114), ságo atd. (saz. čís. 115), těstoviny (saz. čís. 116), maso (saz. čís. 117), masité droby (saz. čís. 118), sýry a tvaroh (saz. čís. 119), sledi nasolení nebo uzení (saz. čís. 120), ryby výslovně nejmenované, nasolené atd. (saz. čís. 121), ryby připravené (saz. čís. 122), kaviár a kaviárové náhražky (saz. čís. 123), kávové náhražky (saz. čís. 124), kakaové máslo (saz. čís. 125), kakaový prášek (saz. čís. 126), kakaová hmota atd. (saz. čís. 127), konservy rybí, masové a korýšové (saz. čís. 128), konservy zeleninové (saz. čís. 129), konservy ovocné atd. (saz. čís. 130), poživatiny neprodyšně uzavřené (saz. čís. 131) a poživatiny výslovně nejmenované (saz. čís. 132).
Z některých druhů zboží této saz. třídy, obsahujících cukr, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru; viz o tom ustanovení § 108 c. z. a § 219 prov. nař. k c. z.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIV.
Chléb obyčejný, černý i bílý.
Saz. čís. 113.
Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.).
Saz. čís. 114.
Saz. čís. 115.
Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot.
Maso.
Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky).
Saz. čís. 117.
Saz. čís. 116.
Saz. čís. 118.
Masité droby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 120, 121 a 122.
Sýry a tvaroh.
Solný lák (sleďový lák, salamoja), jenž se dopravuje současně — avšak odděleně — s rybami saz čís. 120, 121 a 122 k jejich vlhčení za dopravy, se vyclívá do 10% celkové hrubé váhy ryb stejnou sazbou jako ryby. Ostatní solný lák, viz vysvětlivky k saz. čís. 592.
Saz. čís. 119.
Saz. čís. 120.
Sledi nasolení nebo uzení.
Nasolení sledi se projednávají podle saz. čís. 120 i tehdy, dovážejí-li se bez hlavy a částí břišních.
Kávové náhražky (též pražená čekanka).
Saz. čís. 122.
Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech.
Saz. čís. 123.
Kaviár a kaviárové náhražky.
Saz. čís. 124.
Sem patří též části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami.
Saz. čís. 121.
Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené.
Poživatiny výslovně nejmenované.
Sem náležejí všechny poživatiny nepatřící k jiným saz. číslům, na př.:
Saz. čís. 132.
Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127).
Saz. čís. 131.
Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy.
Saz. čís. 130.
Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou saz. pol. 44a).
Saz. čís. 129.
Konservy rybí, masové a korýšové.
Saz. čís. 128.
Kakaové máslo. Kakaový prášek. Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky.
Saz. čís. 125—127.
Do saz. třídy XIV patří: chléb (saz. čís. 113), pečivo (saz. čís. 114), ságo atd. (saz. čís. 115), těstoviny (saz. čís. 116), maso (saz. čís. 117), masité droby (saz. čís. 118), sýry a tvaroh (saz. čís. 119), sledi nasolení nebo uzení (saz. čís. 120), ryby výslovně nejmenované, nasolené atd. (saz. čís. 121), ryby připravené (saz. čís. 122), kaviár a kaviárové náhražky (saz. čís. 123), kávové náhražky (saz. čís. 124), kakaové máslo (saz. čís. 125), kakaový prášek (saz. čís. 126), kakaová hmota atd. (saz. čís. 127), konservy rybí, masové a korýšové (saz. čís. 128), konservy zeleninové (saz. čís. 129), konservy ovocné atd. (saz. čís. 130), poživatiny neprodyšně uzavřené (saz. čís. 131) a poživatiny výslovně nejmenované (saz. čís. 132).
Z některých druhů zboží této saz. třídy, obsahujících cukr, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru; viz o tom ustanovení § 108 c. z. a § 219 prov. nař. k c. z.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIV.
Chléb obyčejný, černý i bílý.
Saz. čís. 113.
Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.).
Saz. čís. 114.
Saz. čís. 115.
Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot.
Maso.
Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky).
Saz. čís. 117.
Saz. čís. 116.
Saz. čís. 118.
Masité droby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 120, 121 a 122.
Sýry a tvaroh.
Solný lák (sleďový lák, salamoja), jenž se dopravuje současně — avšak odděleně — s rybami saz čís. 120, 121 a 122 k jejich vlhčení za dopravy, se vyclívá do 10% celkové hrubé váhy ryb stejnou sazbou jako ryby. Ostatní solný lák, viz vysvětlivky k saz. čís. 592.
Saz. čís. 119.
Saz. čís. 120.
Sledi nasolení nebo uzení.
Nasolení sledi se projednávají podle saz. čís. 120 i tehdy, dovážejí-li se bez hlavy a částí břišních.
Kávové náhražky (též pražená čekanka).
Saz. čís. 122.
Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech.
Saz. čís. 123.
Kaviár a kaviárové náhražky.
Saz. čís. 124.
Sem patří též části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami.
Saz. čís. 121.
Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené.
Poživatiny výslovně nejmenované.
Sem náležejí všechny poživatiny nepatřící k jiným saz. číslům, na př.:
Saz. čís. 132.
Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127).
Saz. čís. 131.
Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy.
Saz. čís. 130.
Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou saz. pol. 44a).
Saz. čís. 129.
Konservy rybí, masové a korýšové.
Saz. čís. 128.
Kakaové máslo. Kakaový prášek. Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky.
Saz. čís. 125—127.
(2) Suchary pro psy s přísadou masitých odpadku, saz. čís. 117.
(1) Sem patří též obyčejné pečivo pekařské (žemle, housky, rohlíky a pod.), židovský chléb velikonoční (macesy), šrotové chleby (na př. pumprnikl), lodní suchary.
(4) Zboží saz. čís. 113 mleté nebo rozstrouhané, saz. čís. 114.
(3) Chléb a suchar lepkový (aleuronový), saz. čís. 132.
(8) Maso zvířat všech druhů upravené jiným způsobem, než jak je uvedeno v saz. pol. 117), (kořeněné, v rosolu, v omáčce, nadívané, připravované s octem, olejem, cukrem nebo jinak [na př. salát z volské tlamy], dušené, masové paštiky, paštiky z husích jater a pod.), jakož i jiné masové konservy; saz. čís. 128, po příp. 132; maso v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené (na př. corned beef), saz. čís. 131.
(9) Šunka v měchýři, saz. čís. 118, slanina (též masem prorostlá), saz. čís. 89.
(10) Masová a rybí moučka hodící se pouze za krmivo pro dobytek nebo za hnojivo, saz. čís. 652.
(5) Střeva a zvířecí žaludky, čerstvé, solené nebo sušené, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.
(6) Žluč zvířecí čerstvá, po příp. sušená, saz. čís. 87.
(7) Drůbež mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin, saz. pol. 73b), zvěř srstnatá a pernatá, mrtvá, též rušená (rozkrájená na hlavu, kýty, hřbet a slabiny), saz. pol. 74b); ryby čerstvé, rozkrájené a stažené (rybí maso), saz. čís 75.
4. (1) Tamarindy jsou dužnaté, srpovité plody (lusky) indických tamarind a podobných stromů.
(2) Sem patří též výtažky, povidla, tinktury, prášky atd., vyrobené z tamarind nebo s přísadou tamarind, pokud nepatří do některého saz. čísla s vyšším clem.
5. Zboží saz. čís. 130 v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 108, 109, 132 a 174.
6. Pevný žloutek (sušený, konservovaný solí kuchyňskou, kyselinou benzoovou, boritou a pod. ) může být projednáván pro národní podniky podle poznámky za saz. čís. 132 s výhradou, že na jeho upotřebení dohlédne nejbližší celní nebo kontrolní oddělení ONV. Je zakázáno upotřebit pevný žloutek, projednaný podle této poznámky, k výrobě poživatin. Odběr tohoto zboží povoluje KNV, jenž stanoví též kontrolní podmínky.
3. (1) Jako zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130 se projednávají jak výrobky k požívání způsobilé, jež byly vyrobeny zahuštěním přírodních šťáv (moštů) bez další přísady (na př. citronová šťáva k lidskému požívání způsobilá, šťáva pomerančová nebo grapefruitová), tak i výrobky z nezahuštěných šťáv (moštů), slazené cukrem nebo medem, po příp. s přísadou koření a pod. (na př. malinový, třešňový a višňový syrup), neobsahují-li více než 5% váhových alkoholu. Nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí, způsobilé k požívání, saz. čís. 109.
(2) Zahuštěná citronová šťáva k lidskému požívání nezpůsobilá, sloužící jen k technickým účelům, viz saz. čís. 163.
(3) Ovocné konservy obsahující alkohol a zahuštěný vinný mošt obsahující alkohol, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k požívání, obsahují-li více než 5% váhových alkoholu, konečně nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobuli k požívání, obsahují-li více než 10% váhových alkoholu, patří do saz. pol. 108a)4.
2. Zahuštěným moštem saz. čís. 130 se rozumí alkoholu prostý vinný mošt zahuštěný vařením.
1. (1) K ovocným konservám patří:
e) fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry atd., kaštanová moučka, dále banánová moučka smíšená s jinými látkami, pak jedlé kaštany a kaštanová moučka, pražené nebo s cukrem připravené.
d) připravené byliny, květy, kořínky, semena a též kořeni saz. třídy II, pokud toto koření nepodléhá v saz. třídě II vyššímu clu (na př. kandovaný puškvorcový kořen, upravené cicvárové semeno atd.), dále též zázvorové pivo (ginger ale);
a) Ovoce saz. čís. 35 až včetně saz. čís. 39, které bylo jinak, než je uvedeno v saz. čís. 39, cukrem, medem a pod. upraveno, zavařeno, naloženo, kandováno atd. (na př. marmelády a t. zv. sýry kdoulové);
c) v octě nebo ve slané vodě naložené ovoce saz. čís. 39, dováží-li se v jiných obalech než v sudech, kbelících a podobných větších nádobách dřevěných;
b) kandované plody jiné, jako jižní ovoce, též jeho slupky (na př. kandovaná pomerančová a citronová kůra);
(2) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. třídám II a III, pak vysvětlivky k saz. čís. 9 a 17.
Saz. čís. 133.
Saz. čís. 135.
Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.
XV. Dříví, uhlí a rašelina.
Dříví stavební a užitkové; korek.
Saz. čís. 134.
Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.
Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).
Saz. čís. 135.
Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.
XV. Dříví, uhlí a rašelina.
Dříví stavební a užitkové; korek.
Saz. čís. 134.
Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.
Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).
2. (1) Štěpiny obuvnické a řešetářské, čisticí hobliny ke zčišťování tekutin, dříví řešetářské (připravené, pouze ohýbané), saz. čís. 347.
(6) Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.
(5) Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.
(4) Dřevitá vlna, saz. čís. 348.
(2) Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).
(3) Dřevěná moučka, saz. čís. 62.
6. (1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.
(5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.
(4) Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.
(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.
(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.
1. (1) K palivovému dříví patří dříví svazkové (vázané též drátem nebo železnými pásky), dříví rovnané, odpadky dřeva, třísky tesařské, hoblovačky a piliny (též brikety z pilin k topení, vyjma podpalky), kořeny, prázdné šišky jehličnatých stromů, vyloužené tříslo (dříví a kůra), kůra a tříslové cihly k topení, chrastí (klestí).
(2) Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.
3. (1) Podle saz. pol. 134a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).
(5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.
(4) Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.
(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.
(2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.
4. Dříví patřící do saz. pol. 134a) 1 a 134a) 2, je-li impregnováno, podléhá celní přirážce podle 2 poznámky k saz. pol. 134a)1—2, i když jinak je beze cla. Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.). Dříví toliko pařené se však za impregnované nepovažuje.
5. (1) Podle saz. pol. 134b) se projednává stavební a užitkové dříví mimoevropské (nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157), ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.
(2) Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.
Saz. čís. 139.
XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XVI.
Saz. čís. 136.
Rotany a bambusy, surové; hole přírodní.
Saz. čís. 137.
Ořechy kokosové, kokvilové a skořápky ořechů kokosových; ořechy arekové a kamenáčové.
Saz. čís. 138.
Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, kopyta, kosti, vesměs přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: surové rotany a bambusy a přírodní hole (saz. čís. 136); ořechy kokosové a kokvilové, ořechy arekové a kamenáčové (saz. čís. 137); rohy atd., paznehty atd., kosti (saz. čís. 138); jantar, gagat, slonovina, želvovina, mořská pěna, perleť (saz. čís. 139); surová kostice a surové korály (saz. čís. 140); celuloid a umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované (saz. čís. 141).
Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
Saz. čís. 140.
Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené).
Saz. čís. 141.
Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované.
XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XVI.
Saz. čís. 136.
Rotany a bambusy, surové; hole přírodní.
Saz. čís. 137.
Ořechy kokosové, kokvilové a skořápky ořechů kokosových; ořechy arekové a kamenáčové.
Saz. čís. 138.
Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, kopyta, kosti, vesměs přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: surové rotany a bambusy a přírodní hole (saz. čís. 136); ořechy kokosové a kokvilové, ořechy arekové a kamenáčové (saz. čís. 137); rohy atd., paznehty atd., kosti (saz. čís. 138); jantar, gagat, slonovina, želvovina, mořská pěna, perleť (saz. čís. 139); surová kostice a surové korály (saz. čís. 140); celuloid a umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované (saz. čís. 141).
Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
Saz. čís. 140.
Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené).
Saz. čís. 141.
Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované.
(6) Sepiová kost (os sepiae), saz. čís. 87.
(5) Umělá hmota rohová, saz. čís. 141.
(4) Surové kosti (neodtučněné nebo klihu nezbavené) a jako hnojivo sloužící rohové piliny (též odštěpky rohů) a odštěpky paznehtů a pod., saz. čís. 652.
(3) Jsou-li parohy a rohy opatřeny dírkami pouze za tím účelem, aby mohly býti přišroubovány na dřevěné podložky jako ozdoba, nejsou vyloučeny ze saz. čís. 138.
(2) Odpadky surovin soustružnických a řezbářských se projednávají jako příslušné suroviny, a to bez zřetele k tomu, pocházejí-li od hmot zpracovaných či surových.
(1) Desky z rohu, kostí, jantaru (také hmoty jantarové), gagatu, slonoviny a jiných zvířecích zubů, dále ze želvoviny, perleti a jiných lasturových skořepin, surové, pouze štípané, narovnané, lisované nebo rozřezané, avšak dále neopracované, se projednávají jako jmenované suroviny podle saz. třídy XVI; naopak se projednávají hlazené (obroušené, neleštěné), mořené, barvené desky a destičky z těchto surovin, jakož i takovéto skořepiny lasturové podle 1. poznámky k saz. čís. 361.
4. (1) Podle saz. čís. 141 se projednávají desky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských i tehdy, ubývá-li k jedné straně jejich tloušťky; dále se podle tohoto saz. čísla projednává též papír celuloidový (t. zv. lesklý papír), t. j. velmi tenké desky celuloidové papírem podložené.
(3) O polotovarech z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských, jakými jsou na př. desky jako řešeta dírkované na toaletní potřeby, na separátory do akumulátorů a pod. nebo spirálovité trubky, z nichž příčným přeříznutím se hotoví kroužky na ubrousky, atd., viz 4. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361; napodobují-li jantar, slonovinu, želvovinu nebo perleť, viz též 15. vysvětlivku k saz. čís. 361.
(2) Pruty (tyče) a trubky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských mohou být i žebrovány (pruty mohou být i složitého průřezu vytvořeného při výrobě na př. litím), avšak nesmějí být takového tvaru, aby se z nich mohly vyrábět pouhým příčným přeříznutím upravené nebo již hotové předměty; je-li tomu tak, pak se takové pruty (tyče) a trubky zařadí do saz. pol. 361c), po příp. do 2. poznámky k saz. pol. 361c) nebo do 1. poznámky k saz. čís. 361.
3. Surové rotany, bambusy a dřevěné hole se nevylučují ze zařadění do saz. čís. 136, jsou-li nařezány toliko na délku holí, avšak dále neopracovány; to platí pro surové dřevěné hole, i když jsou zbaveny kůry. Jsou-li však hole rotanové, bambusové nebo dřevěné oškrábány nebo soustružením, vrtáním, ohýbáním, pálením, řezáním atd. dále opracovány nebo mořeny, barveny atd., patří do saz. čís. 354. Hole zvané partridge a kručinkové, s neopracovaným oddenkem, oškrabané nebo zbavené kůry pálením, patří však ještě do saz. čís. 136. Dřevěné hole pouze kůry zbavené se rozeznávají od oškrabaných tím, že na povrchu holí pouze kůry zbavených lpí lýková vlákna, jež též zčásti ještě odstávají, takže jejich povrch je drsný, kdežto oškrabané hole mojí povrch hladký, bez vláken.
2. (1) Obyčejný rotan je palma nazývaná též rotan skalní neboli palma rákosová, jejíž pružné lodyhy se prodávají pod jménem rotan nebo španělský neboli východoindický rákos, ač s rákosem nemá nic společného; ze silnějších prutů se dělají hole, ze slabších rákosky, klepačky na šaty, rámce na noviny atd.
(3) Surový obyčejný rotan, štípaný nebo jen loupaný (peddig), jakož i mořený, barvený (štípaný či neštípaný) nebo přiříznutý, saz. čís. 279.
(2) Podle saz. čís. 136 se projednávají i odpadky vzniklé při zpracování obyčejného rotanu (též štípaného, mořeného, barveného atd.), ať je tento odpadek určen k pletení rohoží a pod., či k jiným účelům.
(4) Rákos (lodyhy neboli stébla trávy rákosu obecného, Phragmites communis L.) surový, též štípaný nebo barvený, saz. čís. 61.
1. Sem patří obyčejný rotan (rotang, Calamus rotang L.), rotan tonkinský (tonkin, tonkinský bambus, Calamus tonkinensis Becc.) a jiné druhy rotanů, dále obyčejný bambus (bengálský bambus, Bambusa tulda Roxb.), bambus malacký, manilský, pepřový (pepřovky) a jiné bambusy, potom dřevěné hole (přírodní), vesměs surové, nemořené, nebarvené ani jinak dále opracované.
Smirek.
Bílá křída, těživec.
Saz. čís. 146.
Saz. čsí. 150.
Saz. čís. 147.
Saz. čís. 149.
Sádra.
Jiné zeminy a kameny, uměle barvené.
Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené.
Saz. čís. 145.
XVII. Nerosty jinde nezařaděné.
Saz. čís. 142.
Kyz železný (pyrit).
Rudy výslovně nejmenované, též upravené.
Saz. čís. 144.
Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané.
Saz. čís. 148.
Barevné hlinky.
Saz. čís. 143.
Bílá křída, těživec.
Saz. čís. 146.
Saz. čsí. 150.
Saz. čís. 147.
Saz. čís. 149.
Sádra.
Jiné zeminy a kameny, uměle barvené.
Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené.
Saz. čís. 145.
XVII. Nerosty jinde nezařaděné.
Saz. čís. 142.
Kyz železný (pyrit).
Rudy výslovně nejmenované, též upravené.
Saz. čís. 144.
Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané.
Saz. čís. 148.
Barevné hlinky.
Saz. čís. 143.
(2) Ke kamenům podle saz. čís. 142 cla prostým, pouze zhruba osekaným, patří balvany zhruba upravené, t. j. ani pemrlicí ani rýhovačkou, nýbrž pouze oškrdem nebo Špičákem opracované, též přizpůsobené tvarem příštímu výrobku, s okrajem (lemem) nebo bez něho, avšak nevyrovnané, t. j. bez jakékoli plochy zhruba nebo úplně vypracované. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.
(10) Směsi sádry, přírodní nebo pálené, s kamencem a jinými solemi, na výrobu umělých kamenů a pod., jako cement saz. čís. 399.
(1) Sem patří zejména stavební a užitkové kameny (na př. kameny lomové, k vyzdívání, dlažební a z hlinité břidlice; balvany na sochařské a kamenické práce z úbělu, žuly, mramoru a j.), pazourek (silex), surové drahokamy a polodrahokamy, jakož i jiné surové kameny; kazivec, láva, litografický kámen, povětroně, hadec atd.
7. (1) O rozeznávání černé křídy od mletých černí viz vysvětlivku k saz. čís. 605 a o rozpoznávání umbry a bistru (bistru ze sazí, uhelného bistru) viz vysvětlivku k saz. čís 606.
(2) Barevné hlinky utřené s olejem, olejovým pokostem, albuminem, kaseinem, klihem, škrobem, dextrinem, glycerinem a pod., saz. čís. 626.
(9) Nepoužitá hmota na čištění plynu (t. zv. Luxova hmota), t. j. zbytky po výrobě hydroxydu hlinitého z bauxitu, hrubý a hnědý prášek z kysličníku železitého a malého množství uhličitanu sodného, saz. čís. 150.
(8) Obarvené cementy, saz. čís. 399.
(7) Obarvená sádra, obarvená křída a obarvený těživec, saz. čís. 626.
(6) Břidličná šeď upravená pro drobný prodej, saz. pol. 405.
(5) Červená křída rozřezaná na tyčinky, saz. pol. 393c).
(4) Barevné hlinky, jakož i černá a červená křída, plavené a pak tvářené do hůlek, pisátek neb tyčinek (pastelky) a černá křída rozřezaná na tyčinky, saz. čís. 629.
(3) Barevné hlinky s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624.
*) Též s přísadou nejvýše 5% anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.
6. Z toho vyplývá toto schema pro stanovení sazební příslušnosti:
**) Při nepatrném množství síranu vápenatého, uhličitanu vápenatého nebo síranu barnatého, t. j. při takovém množství, které při předepsaných zkouškách nedává žádné reakce, pokládá se kysličník železitý ještě za „kysličník železitý bez přísady“. Rovněž nevylučuje projednání podle saz. čís. 626 tak nepatrné množství nerozpustné hlíny nebo písku, jež nelze postřehnout při zkoušce vykonané podle návodu ad c), odst. 1.
| Přirozený t. zv. červený okr a jiné červené barvy z kysličníku železitého, které obsahují značné množství (nad 15° o) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo písku | Červené barvy z kysličníku železitého, uměle vyrobeného, nečistého, t. j. obsahujícího nepatrné množství (nejvýše 15 %) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo písku jako přirozených nečistot, též krášlené, avšak nikoli nad 5° o obsahu krášlidel | Chemicky čistý červený kysličník železitý, jenž se vyznačuje tím, že není znečištěn hlínou nebo pískem | Jiné (nikoli červené) barevné hlinky | Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel | |
| bez přísady | nekrášlené: 148a) nebo b) krášlené: 148c) | 148c) | 626**) | nekrášlené: 148a) nebo b) krášlené: 148c) | 626 |
| s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého do 50% | nekrášlené: 148b) krášlené: 148c) | 148c) | 148c)*)**) | nekrášlené: 148b) krášlené: 148c) | 626 |
| s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého nad 50°/o | 148c)*) | 148c) | 148c)*) | 148c)*) | 626 |
6. Z toho vyplývá toto schema pro stanovení sazební příslušnosti:
**) Při nepatrném množství síranu vápenatého, uhličitanu vápenatého nebo síranu barnatého, t. j. při takovém množství, které při předepsaných zkouškách nedává žádné reakce, pokládá se kysličník železitý ještě za „kysličník železitý bez přísady“. Rovněž nevylučuje projednání podle saz. čís. 626 tak nepatrné množství nerozpustné hlíny nebo písku, jež nelze postřehnout při zkoušce vykonané podle návodu ad c), odst. 1.
5. Při zkoušení barevných hlinek nebo barev budiž postupováno takto:
Především se zjistí, jak se chovají tyto barvy ke kyselině solné [viz návod ad b), odst. 1]. Tu mohou nastat tyto případy:
c) Zkoušení červených barev z kysličníku železitého.
c) Zkoušení červených barev z kysličníku železitého.
(2) Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane nepatrný, ale vždy zřejmý nerozpustný zbytek. Pak jde o uměle připravený, nikoli však chemicky čistý kysličník železitý, jenž patří do saz. pol. 148c), při čemž nezáleží na tom, obsahuje-li síran vápenatý, uhličitan vápenatý nebo síran barnatý nebo krášlidla (ta však nikoliv nad 5%).
(3) Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane značný, zřejmě 15% přesahující zbytek. Pak je to barevná hlinka, kterou je třeba dále zkoušet podle návodu ad a) a b).
(1) Barva z kysličníku železitého se rozpustila na čirý roztok beze zbytku. V tomto případě se projedná jako chemicky čistý kysličník železitý saz. čís. 626. Obsahuje-li však síran vápenatý nebo uhličitan vápenatý v množství nikoli nepatrném, projedná se podle saz. pol. 148c). Přítomnost uhličitanu vápenatého se prozrazuje již silným šuměním, polijeme-li barvu kyselinou solnou. Abychom dokázali síran vápenatý, smícháme jeden díl čirého (zfiltrovaného) roztoku vzorku v kyselině solné s trojnásobným množstvím ethylalkoholu; je-li přítomen síran vápenatý, vznikne hojná bílá krystalická sraženina.
b) Zkouška na přísadu více než 50% uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého a síranu barnatého.
(1) Asi 2 g barevné hlinky se polijí v malé skleněné baničce 40 cm3 25%ní kyseliny solné (specifické váhy 1˙125); poté se kapalina za míchání zahřeje do varu, zředí stejným množstvím vody a ponechá krátký čas, aby se ustála.
(2) Nyní se nejdříve odhadne, zda na dně usazený nerozpustný podíl jest větší či menší než polovina použité látky. Je-li menší, tu může jít o přísadu větší než 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, jež jsou v kyselině solné rozpustné; nutno ji pak projednat podle saz. pol. 148c) nebo zkoušet ji podrobněji. Činí-li naopak nerozpustný zbytek více než polovici, jest vyloučeno, že by barevná hlinka obsahovala přes 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, a projedná se podle saz. pol. 148b), v předpokladu, že nerozpustný zbytek neobsahuje síranu barnatého.
(3) Při zkoušce na tuto posléze zmíněnou přísadu postupujeme takto:
(4) Asi 1 g barevné hlinky vaří se po několik minut s přídavkem přibližně dvojnásobného množství uhličitanu draselného a 30 cm3 vody. Nato se tekutina zfiltruje, nerozpustný zbytek na filtru se promývá horkou vodou, až zmizí alkalická reakce. Bylo-li přítomno baryum, zůstane jako uhličitan na filtru; polijeme-li zbytek na filtru zředěnou kyselinou solnou, dá filtrát se sádrovou vodou značnou sraženinu síranu barnatého.
(5) K slabému zákalu se nepřihlíží. Je-li však množství sraženiny značné a nenavrhne-li strana projednání podle saz. pol. 148c), zašle se vzorek zboží k přesnému prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
a) Zkouška na krášlidla.
(2) Barviva ke krášlení bývají často vázána na jiné látky (na př. barvicí laky hlinité). Přítomnost krášlidel se zjišťuje takto:
(1) Barevné hlinky se krášlí obyčejně umělými nebo přírodními organickými barvivy, též barvami chromovými, kysličníkem olovnatým atd.
(4) Má-li být zjištěna přítomnost umělých nebo přirozených organických barviv, protřepáme dobře malý vzorek příslušné barevné hlinky s trochou kyseliny octové a lihu ve zkumavce a zahřejeme; poté se tekutina zfiltruje. Je-li přítomno organické barvivo, bývá filtrát a po příp. i filtr zřetelně zbarven.
(5) Barevné hlinky krášlené organickými barvivy zanechávají, jsouce žíhány na platinovém plíšku, hlinitý zbytek, jenž bývá žlutě nebo hnědě zbarven obyčejně kysličníkem železitým v něm obsaženým. Zůstane-li však po žíhání čistě bílý zbytek, jest podezření, že nejde o barevnou hlinku, nýbrž o barvu (barvicí lak) saz. čís. 626. V tomto případě, jakož i tehdy, když se u krášlených barevných hlinek podle provedené zkoušky nejeví množství krášlidla nepatrným, t. j. není ho zřejmě pod 5%, nutno zaslat vzorek k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(3) Aby se zjistila přísada chromové žluti a kysličníku olovnatého, přidá se k malému množství zkoušené barevné hlinky destilovaná voda a trochu draselného nebo sodného louhu, pak se vše ve zkumavce zahřeje do varu, poté zchladí a tekutina zfiltruje. K získanému filtrátu se přidá nyní kyselina octová v přebytku; byla-li přítomna chromová žluť, vznikne kanárkově žlutá sraženina. Byl-li přítomen kysličník olovnatý, vznikne v roztoku okyseleném kyselinou octovou přídavkem chromanu draselného žlutá sraženina.
4. (1) Krášlené barevné hlinky jsou nejčastěji mleté barevné hlinky, jež nabyly určitého odstínu přísadami anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., živočišného nebo rostlinného uhlí a pod. Uchovaly si svou původní zemitou povahu, vyznačují se však zpravidla živějšími barevnými odstíny, než jaké mají přírodní aneb vzájemně jen smíchané barevné hlinky saz. pol. 148b).
(5) Do saz. pol. 148c) patří též červené barvy z kysličníku železitého, jež podle výsledku zkoušky předepsané v 5. vysvětlivce písm. c) nelze zařadit ani do saz. pol. 148b), ani jako chemicky čistý kysličník železitý do saz. čís. 626.
(4) Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel, saz. čís. 626.
(3) Mleté barevné hlinky, jež obsahují jen stopy nahodile přimíšených anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., které nedávají zřetelný barevný odstín, patří do saz. pol. 148b).
(2) Do saz. pol. 148c) patří jen krášlené barevné hlinky, jež neobsahují více než 5% přísad anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.
(4) Sirník železnatý, technicky čistý (připravený chemicky ze železa a síry), saz. pol. 601d).
(5) Sirník železnatý, jenž se získává v hutích pálením kyzu železného za nepřístupu vzduchu, liší se cd technicky čistého sirníku železnatého obsahem písku a jiných nečistot nerozpustných ve zředěné kyselině solné.
(6) Spenceův kov, viz vysvětlivky k saz. čís. 609.
(7) Přírodní i uměle srážený síran vápenatý nebo jejich směsi, s přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na množství barviva, saz. čís. 626.
(8) O rozpoznávání sádry přírodní od uměle srážené viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 600, a od siřičitanu vápenatého viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 600.
(9) Sádrové střepy, saz. pol. 145a); tovární odpadky obsahující sádru, jakož i sádrové střepy k výrobě hnojiva, saz. čís. 652.
1. (1) Bílá křída (horská nebo obecná křída) rozezná se od obyčejného vápence a mramoru obsahem ústrojných zbytků (skořápek foraminifer a pod.), drobnohledem snadno zjistitelných, a svou zemitou povahou.
(2) Pod drobnohledem jeví přírodní plavená křída nepravidelné tvary, v nichž jsou znatelny skořápky foraminifer, kdežto uměle srážená křída skládá se jen z krychlovitých, pravidelných částeček anebo jehlicovitých krystalových tvarů.
(3) Do saz. pol. 146a) patří bílá křída přírodní, též jen na špalky řezaná; na tyčinky řezaná (křída psací), saz. pol. 393c).
(4) K plavené křídě saz. pol. 146b) patří též blanc de Meudon a blanc de Troyes, jakož i nečistý srážený uhličitan vápenatý.
(5) Srážený uhličitan vápenatý lze rozeznat od přírodní křídy (též plavené) t. zv. zkouškou usazovací, jež se provádí takto: Do měrného válce na 250 cm3 se zabroušenou zátkou, děleného po 2 cm3, jehož výška dělení měří 25 cm, vpraví se přesně odvážených 20 g vzorku, k němuž se přidá tolik destilované vody, aby její hladina sahala právě ke známce 250 cm3. Tvrdé vody použít nelze. Po důkladném protřepání ponechá se směs po 24 hodin v klidu, načež se odečte objem ssedliny. Činí-li objem ssedliny méně než 40 cm3 (obyčejně činí 30 cm3), jde o přírodní křídu; u sráženého uhličitanu vápenatého činí objem ssedliny vždy více než 50 cm3.
(6) Uměle srážená křída chemicky čistá (umělý uhličitan vápenatý), kyprý, specificky lehký prášek, rychle rozpustný ve zředěné kyselině solné, saz. pol. 600 l).
(7) Projednat nečistý srážený uhličitan vápenatý podle saz. pol. 146b) lze však jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany. (Viz též 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.)
(8) Mletá a plavená křída, tvářená, saz. čís. 409 a 629.
(9) Křída přírodní a umělá (srážený uhličitan vápenatý) anebo směsi obou, obarvené přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na obsah barviva, saz. čís. 626.
(10) O barevném slinu, jílu atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 148.
(11) O černé křídě, označené někdy též jako španělská křída (živičná hlinitá břidlice, jíž se používá jako zemité barvy), viz 1. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 148.
2. (1) Těživec (baryt, přírodní síran barnatý) se vyskytuje v obchodě obyčejně v miskovitých, krystalinických kusech barvy bílé, též načervenalé, zřídka namodralé nebo jiné; je v kyselině solné nerozpustný a má vysokou specifickou váhu a zvláštní mdlý lesk.
(2) Jemně mletých a plavených druhů se užívá jako sráženého síranu barnatého k přípravě bílých barev barnatých (běloba barytová, minerální, nová, stálá, sněžná, blanc fixe atd.).
(3) Umělý síran barnatý, saz. pol. 600g). O rozpoznávání přírodního síranu barnatého od umělého viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 600.
(4) Mletý a plavený těživec s větší příměsí než 10% umělého síranu barnatého se projedná jako umělý síran barnatý.
(5) Je-li podezření, že jest ve zboží taková příměs, provede se tato zkouška: 30 g sporné látky smísí se dokonale v porcelánové misce třením paličkou s 10 cm3 modrého roztoku barviva, jejž nutno si opatřit od příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy; je-li třeba, přidá se ještě tolik vody, aby směs byla tekutá. Jde-li o těživec, směs při naklonění teče již bez přidání vody a je zelená až světle modrá. Umělý síran barnatý a jeho směsi s těživcem tekou teprve po přidání dalších 5 až 10 cm3 vody a hmota má barvu červeno-fialovou.
(6) Je-li výsledek zkoušky pochybný nebo požaduje-li strana přes opačný výsledek zkoušky, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 146, zašle se vzorek zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(7) Bílé barvy barnaté (barytové barvy) z mletého a plaveného těživce patří do saz. pol. 146b), barvy z umělého síranu barnatého do saz. pol. 600g); těstovité směsi mletého nebo plaveného těživce s bílou hlinkou se však projednávají podle saz. pol. 146b) a směsi umělého síranu barnatého se sirníkem zinečnatým (lithopon, Griffitova běl) podle saz. pol. 602f).
(8) Přírodní a uměle srážený síran barnatý nebo jejich směsi, jež jsou obarveny minerálními barvami nebo organickými barvivy, saz. čís. 626.
(9) Barvy barnaté s přísadou kaseinu, mýdla, klihu atd., saz. čís. 626.
3. (1) Do saz. pol. 148b) patří též mechanicky na prach rozmělněné černé a hnědé uhlí, potom černá křída (přírodní černá hlinitá břidlice) obsahující nejméně 50% popela.
(7) Pálené, mleté atd. barevné hlinky rozdělané vodou nebo těstovité (en pâte), jakož i barevné hlinky vzájemně promíšené nebo nastavované přísadou nebarevných nerostných látek, jako je kaolin, světlá hlína, jíl, slín, mastek, tuček, světlá břidlice a pod., avšak dále neupravené, patří do saz. pol. 148b).
(6) Barevné hlinky jsou často nastavovány síranem vápenatým, uhličitanem vápenatým nebo síranem barnatým. Není-li těchto přísad více než 50% váhy suché barevné hlinky, nepřihlíží se k nim při zařaďování; je-li toto procento přestoupeno, zařadí se do saz. pol. 148c).
(5) Uměle připravený červený kysličník železitý, viz 5. odstavec další 4. vysvětlivky a 5. vysvětlivku, písm. c).
(4) K barevným hlinkám saz. pol. 148b) patří též mleté a plavené rudy, jichž lze používat jako barev, na př. krevel, hnědel, lesklá ruda železná, železná slída (šupinatá barva). Mletá ruda manganová (burel) patří však do saz. čís. 150, mletý leštěnec antimonový do saz. čís. 603.
(3) O rozpoznávání šedé nebo černé barevné hlinky saz. pol. 148b) od černí saz. čís. 605 viz vysvětlivky k saz. čís. 605.
(2) Mleté nebo na prach rozmělněné živočišné nebo rostlinné uhlí a na prach rozmělněný koks patří však do saz. čís. 605, rovněž tak i mletá černá křída (břidličná čerň atd.) obsahující méně než 50% popela.
(3) Asfaltové kameny, surové, též mleté, saz. čís. 168.
Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná.
Saz. čís. 155.
Vonné vody (lihuprosté), jako: voda z květů pomerančových, voda růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vody.
Saz. čís. 154.
Kafr.
Saz. čís. 153.
Ambra šedá; bobří stroj; pižmo (mošus); cibet; kantaridy (španělské mušky); zrna pižmová (abelmošová); kubeby; opium; muškátový balzám (muškátové máslo); voda bobkotřešňová.
Silice (etherické oleje).
XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.
Saz. čís. 152.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVIII.
Saz. čís. 151.
Saz. čís. 155.
Vonné vody (lihuprosté), jako: voda z květů pomerančových, voda růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vody.
Saz. čís. 154.
Kafr.
Saz. čís. 153.
Ambra šedá; bobří stroj; pižmo (mošus); cibet; kantaridy (španělské mušky); zrna pižmová (abelmošová); kubeby; opium; muškátový balzám (muškátové máslo); voda bobkotřešňová.
Silice (etherické oleje).
XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.
Saz. čís. 152.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVIII.
Saz. čís. 151.
(20) Silice z muškátových ořechů, saz. pol. 155b).
(2) V pochybných případech budiž o povaze zboží vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(19) Muškátový balzám, směs muškátového másla s voskem a olivovým olejem, jakož i muškátové máslo s jinými přísadami, saz. čís. 630.
(18) Sem patří též otobový tuk, pocházející z americké Myristica Otoba L.
(17) Muškátové máslo (olej z muškátových ořechů, dříve nazývaný též muškátovým balzámem, Oleum Myristicae expressum) je hmota lojovitá, konsistentní, bílá a žlutočervenavě mramorovaná, jež se lisuje nebo extrahuje z ořechů muškátových (plodů Myristica fragrans L.), po nichž má osobitou vůni.
(16) Opiové alkaloidy (morfin, kodein, narcein, narcotin, papaverin, thebain atd.), saz. pol 604i); viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 604.
2. (1) Jako silice jalovcová (Oleum Juniperi), jež se vyrábí z plodů jalovce, se projednává též silice z jehličí jalovce a silice ze dřeva jalovcového, t. j. směs silice z plodů jalovce se silicí terpentinovou. Olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i Oleum rusci, surové, saz. čís. 164, rektifikované, saz. čís. 173.
(2) Menthol, účinná součást silice peprnomátové a kolíčky mentholové zasazené do dřeva, se projednávají jako tato silice.
1. (1) Jako silice (etherické oleje) a jejich směsi se projednávají též z nich získané účinné součásti a deriváty (stearopteny, siličné kafry a pod.), jakož i všechny umělé látky vonné, do jiných sazebních položek výslovně nezařaděné, pak kafry v nejširším smyslu slova, t. j. krystalické, těkavé, silně vonící látky, jež se vyskytují v různých silicích a obyčejně podle nich se nazývají (na př. menthol či mátový kafr ze silice máty peprné, thymol či tymiánový kafr ze silice tymiánové, kafr pačuliový ze silice pačuliové, kumarin, t. j. kafr z bobů tonkových, apiol či kafr petrželový ze silice petrželové atd.), též byly-li vyrobeny uměle.
(2) Silice v nádobách se štítky, na nichž je uvedeno více než firma a obsah, s návody k upotřebení a pod., saz. čís. 633. Viz však též 1. a 15. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 633.
(8) Silice utřené s cukrem (Elaeosacchara), saz. čís. 132.
(7) Není-li proti úřednímu nálezu námitek, lze straně na její žádost vrátit celé množství zboží upotřebené ke zkoušce. K tomu se použije malé skleněné pipety, jíž se vytřepaný vzorek z odměrného válce vyssaje a přenese do nádoby, z níž byl vzat.
(6) Po pěti minutách, když se kapaliny úplně oddělily, pozorujeme objem spodní vodné vrstvy, t. j. roztok dusičnanu sodného. Činí-li tento objem přesně původních 10 cm3, t. j. oddělí-li se obě vrstvy u dělicí značky 10 cm3, je zkoušený výrobek bez alkoholu; jinak, t. j. je-li objem roztoku dusičnanu sodného větší než 10 cm3, nutno zboží pokládat za smíšené s alkoholem a projednat je jako aromatickou tresť podle saz. čís. 632, po případě, má-li povahu voňavkářského zboží, podle saz. pol. 633b).
(5) Do skleněného odměrného válce o vnitřním průměru 13 mm, na němž jest obsah 10 cm3 a 20 cm3 označen vyleptanými značkami, nalijeme až ke značce 10 cm3 roztok, jenž byl připraven rozpuštěním 23 g čistého dusičnanu sodného ve 100 cm3 destilované vody. Pak přilijeme přesně 10 cm3 silice nebo vonné látky, která se má zkoušet na alkohol, takže nyní hladina kapaliny dosahuje značky 20 cm3. Poté třepeme silně půl minuty a ponecháme válec s obsahem v klidu.
(3) Silice s přísadou alkoholu, podle povahy, saz. čís 632 nebo 633.
(4) Při zkoušení silic a umělých vonných látek jim na roveň postavených na případnou přísadu alkoholu nutno mít na mysli, že zboží, za obyčejné teploty pevné, zpravidla neobsahuje alkohol. Při zkoušení tekutých silic a umělých vonných látek se postupuje takto:
(15) Opium v tyčinkách a práškovité opium, opiový výtažek (Extractum Opii aquosum siccum), opiové tinktury (Tincturae Opii), jakož i podobné přípravky, saz. čís. 630.
(14) Opium, zaschlá mléčná šťáva nezralých makovic, je hmota obyčejně červenohnědá, neprůhledná, tuhá, uvnitř často měkká, odporně páchnoucí a hořce chutnající, jež přichází do obchodu v okrouhlých bochnících nebo v koláčích, a to většinou zabalená v makových listech a posypaná šťovíkovým semenem.
(13) Sem patří též velmi podobné nepravé kubeby (plody Daphnidium Cubeba Nees a j.).
(12) Kubeby (kubebový pepř) jsou plody podobné černému pepři, šedočerné, síťovitě svraštělé, s dlouhou tuhou stopkou, jež se vyskytují v obchodě též rozmělněné a pocházejí z Piper Cubeba L.
(11) Zrna pižmová (abelmošusová, abelmošová) jsou semena velikosti čočky, ledvinkovitá, hnědošedá, po délce proužkovaná, jež voní, zejména zahřejeme-li je, po pižmu a slouží k přípravě silic.
(10) Tinktura kantaridová (Tinctura Cantharidum), saz. čís. 630.
(1) Mnohé z látek lékárnických a voňavkářských patřících do této saz. třídy, jakož i některé druhy zboží v sazebníku výslovně nejmenované, avšak vysvětlivkami do saz. čís. 151 až 155 přidělené, jsou látky oficinální
3. (1) K silicím saz. pol. 155b) patří zejména silice bobková (vavřínová), silice rozmarinová a lehká i těžká silice kafrová.
(8) Pravá silice hořkomandlová (Oleum Amygdalarum) se rozeznává od benzaldehydu a nitrobenzenu zpravidla tím, že obsahuje kyanovodík.
(7) Olej Mirbanův (nitrobenzen) a nitrotoluen, jichž obou se užívá jako náhražek hořkomandlové silice, saz. pol. 604c).
(5) Umělá silice hořkomandlová (benzaldehyd), saz. čís. 622.
(4) Silice z vinných kvasnic (cognacová, enantová, ether enantový), přírodní i umělá, saz. pol. 620b).
(3) Surový olej jantarový, jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.
(2) Dále sem patří silice, jako:
umělé látky vonné, jako:
abelmošusová (ze semen abelmošusových), alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová (též umělá), citronellová, citvarová, curaçaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová umělá, z jehličí borového (též z jehličí jedlového; naproti tomu vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), z jehličí smrkového, kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae, též umělá, a umělá silice z květů skořicových), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová, též umělá, t. j. salicylan methylnatý a ethylnatý), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niobová (benzoan methylnatý), opoponaxová, pačuliová (též kafr pačuliový), pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, růžová (Oleum Rosae, přírodní i umělá), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, šalvějová, ze šišek a výhonků jedlových, tymiánová (též thymol nebo kafr tymiánový), z trav indických (citronellová, lemongrassová, východoindická melisová, sporýšová a pod.), vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová, též umělá), ysopová, zázvorová;
pak olej jantarový čištěný, olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým; naproti tomu patři obyčejný surový olej zvířecí či olej z jeleního rohu do saz. čís. 173).
aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), apiol, benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (silice niobová), borneol (kafr bornejský či sumatránský), bornyloctan (umělá silice ze smrkového jehličí), cineol (eukalyptol), citral (geranial), cyklocitral, eugenol, eukalyptol (cineol), geranial (citral), geraniol, geranyloctan, helenin (alantový kafr), heliotropin (piperonal), iron, isoeugenol, isosafrol, jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský či sumatránský (borneol), kafr tonkový (kumarin), kafr pačuliový, kafr tymiánový (thymol), karvol (karvon), kumarin (kafr tonkový), linalool, lynalyloctan, nerolin, octan benzylnatý, peruscabin (benzoan benzylnatý), piperonal (heliotropin), reuniol, rhodinol, safrol, salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková), styron (alkohol skořicový), terpineol (umělá silice šeříková, též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolů), thymol (kafr tymiánový);
umělé látky vonné, jako:
abelmošusová (ze semen abelmošusových), alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová (též umělá), citronellová, citvarová, curaçaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová umělá, z jehličí borového (též z jehličí jedlového; naproti tomu vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), z jehličí smrkového, kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae, též umělá, a umělá silice z květů skořicových), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová, též umělá, t. j. salicylan methylnatý a ethylnatý), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niobová (benzoan methylnatý), opoponaxová, pačuliová (též kafr pačuliový), pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, růžová (Oleum Rosae, přírodní i umělá), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, šalvějová, ze šišek a výhonků jedlových, tymiánová (též thymol nebo kafr tymiánový), z trav indických (citronellová, lemongrassová, východoindická melisová, sporýšová a pod.), vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová, též umělá), ysopová, zázvorová;
pak olej jantarový čištěný, olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým; naproti tomu patři obyčejný surový olej zvířecí či olej z jeleního rohu do saz. čís. 173).
aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), apiol, benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (silice niobová), borneol (kafr bornejský či sumatránský), bornyloctan (umělá silice ze smrkového jehličí), cineol (eukalyptol), citral (geranial), cyklocitral, eugenol, eukalyptol (cineol), geranial (citral), geraniol, geranyloctan, helenin (alantový kafr), heliotropin (piperonal), iron, isoeugenol, isosafrol, jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský či sumatránský (borneol), kafr tonkový (kumarin), kafr pačuliový, kafr tymiánový (thymol), karvol (karvon), kumarin (kafr tonkový), linalool, lynalyloctan, nerolin, octan benzylnatý, peruscabin (benzoan benzylnatý), piperonal (heliotropin), reuniol, rhodinol, safrol, salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková), styron (alkohol skořicový), terpineol (umělá silice šeříková, též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolů), thymol (kafr tymiánový);
(11) Oficinální olej kafrový (Oleum camphoratum), t. j. roztok kafru v oleji olivovém, saz. čís. 630.
(10) Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 604.
(6) Vanilin a směsi cukru, škrobu a pod. s va-nilinem na kořenění (aromatisování) potravin, saz. čís. 8.
(9) Deset kapek pravé silice hořkomandlové rozpuštěné v malém množství alkoholu dobře protřepeme s několika kapkami louhu sodného. Přidáme-li pak trochu roztoku zelené skalice, jednu kapku chloridu železitého a přebytek kyseliny solné, vznikne modrá sraženina nebo aspoň zřetelně modré zbarvení.
(9) Kantaridy (španělské mušky, puchýřníci) jsou různé druhy brouků rodu Lytta, Mylabris, Epicanta a pod., ostře páchnoucí, jejichž tělo obsahuje látky silně jedovaté, způsobující na kůži puchýře. Přicházejí do obchodu sušené nebo již rozmělněné.
(8) Cibet je mazlavá, světlá až hnědá hmota živočišného původu, vonící ostře po pižmu.
(7) Pižmová tinktura, alkoholický výtažek z pravého pižma, saz. pol. 633b).
(6) Sem patří též náhražky pižma (padělané pižmo, napodobené pižmové váčky a pod.), prázdné váčky pižmové, pak umělé pižmo (Musc Baur, trinitroterciárbutyltoluen, též podobné chemické přípravky a jejich směsi).
(5) Pižmo (mošus) je v čerstvém stavu černohnědý nebo červenavě tmavohnědý masťovitý výměšek žláz kabara pižmového (Moschus moschiferus), vylučující se ve zvláštním váčku (pižmovém). Pižmo přichází do obchodu v těchto váčcích nebo bez nich. Je to hmota tmavohnědá, slabě mastně lesklá; vyznačuje se zvláště pronikavou a neobyčejně trvalou vůní.
(4) Bobří stroj (Castoreum) jest v sušeném stavu hnědá až černě zbarvená živočišná látka, zvláště silného, odporného zápachu, jež se dováží ve váčcích, prostoupených tenkými blankami, nebo v prášku.
(3) Pilulky pro kuřáky (cachous aromatisés), saz. pol. 633a).
(23) Voda bobkotřešňová a hořkomandlová, s přísadou lihu, saz. čís. 632.
(22) Sem patří též hořkomandlová voda.
(21) Bobkotřešňová voda je vodný destilát z listů střemchy bobkové, vonící silně po hořkých mandlích; obsahuje kyanovodík.
Saz. čís. 159.
Saz. čís. 163.
Výtažky barvířské výslovně nejmenované.
Sem patří zejména algarobilla (žluté až nahnědlé lusky), alkana (orcanette), alkanový kořen, pravý a nepravý, bablah (nezralé lusky plodů různých druhů akacií), borky, boryt barvířský, rostlina, jež slouží k barvení na modro (do kuliček sbalené listí, vyskytující se v obchodě pod jménem borytové kuličky), divi-divi (asi 5 cm dlouhé, ploché, spirálovitě nebo do tvaru S ohnuté hnědé plody s čočkovitými hnědými semeny), dřišťálová kůra a kořen, duběnky, kořen kaya (k barvení na žluto), kermes rostlinný (bobule kermesové, temně fialové barvy), kručinka barvířská, kurkuma (oddenek zázvorovité vůně a hořké kořenné chuti, sloužící k barvení na žluto), též africká kurkuma (dlouhé hlízy tvaru ruky), kurtidorová kůra, lišejníky barvířské (surovina k výrobě barviv, na př. lišejníky orseillové, z nichž se připravuje lišejníková či orseillová červeň saz. čís. 162), kůra maletová (maletto), manglová, mangrovová, mimosová, jakož i kůra monesiová (k vydělávání koží), mořena barvířská (též munhije nebo východoindická mořena, kořen mořeny barvířské), myrobalány (peckovice trpké chuti, popelavě šedé, hnědé, světle žluté nebo červenavé, velikosti lískového nebo vlašského ořechu, okrouhlé nebo vejčité, podélně rýhované), ořechové listí a zelené ořechové slupky (na barvení), perseové kůry, kořen pilátu barvířského, reseda barvířská (rýt barvířský), řešetláčky (řešetlákové bobule francouzské, perské, uherské, zrna avignonská), srpek barvířský (tuzemská rostlina, používaná k barvení na žluto), škumpa (na drobno rozmělněné listy a řapíky škumpy, šedozelené barvy a osobitého zápachu, obsahující tříslovinu a barvící na žluto), topolovky (rostliny slézovité), tříslo a kůry koželužské (vyjímajíc z dubů a stromů jehličnatých), valonky (žaludové misky, kalichy plodů různých druhů dubů) a plody svídy (Cornus sanguinea), jichž se užívá k barvení koží na šedivo.
Dřeva barvířská.
Saz. čís. 160.
Saz. čís. 156.
Zkoušíme-li na tříslovinu, přidáme k jednomu filtrovanému vodnému roztoku vzorku chlorid železitý, k druhému zředěný roztok želatiny v horké vodě. Je-li přítomna tříslovina, vznikne chloridem železitým zelenočerné nebo modročerné zbarvení, kdežto želatinou vločkovitá sraženina.
Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované.
Saz. čís. 157.
Saz. čís. 162.
Dřevo kvebrachové a jiná dřeva tříslivá.
Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmus; sepie surová, v měchýřcích.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIX.
Saz. čís. 158.
Katechu (hlinka japonská); kino; zrna alkermesová; lac-dye, orlean.
Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží.
Kůra dubová a kůra stromů jehličnatých.
Do této třídy patří přírodní látky barvířské a tříslivé původu rostlinného, jakož i barviva a třísliva z nich získaná, pak barviva původu živočišného.
XIX. Barviva a třísliva.
Saz. čís. 161.
Saz. čís. 163.
Výtažky barvířské výslovně nejmenované.
Sem patří zejména algarobilla (žluté až nahnědlé lusky), alkana (orcanette), alkanový kořen, pravý a nepravý, bablah (nezralé lusky plodů různých druhů akacií), borky, boryt barvířský, rostlina, jež slouží k barvení na modro (do kuliček sbalené listí, vyskytující se v obchodě pod jménem borytové kuličky), divi-divi (asi 5 cm dlouhé, ploché, spirálovitě nebo do tvaru S ohnuté hnědé plody s čočkovitými hnědými semeny), dřišťálová kůra a kořen, duběnky, kořen kaya (k barvení na žluto), kermes rostlinný (bobule kermesové, temně fialové barvy), kručinka barvířská, kurkuma (oddenek zázvorovité vůně a hořké kořenné chuti, sloužící k barvení na žluto), též africká kurkuma (dlouhé hlízy tvaru ruky), kurtidorová kůra, lišejníky barvířské (surovina k výrobě barviv, na př. lišejníky orseillové, z nichž se připravuje lišejníková či orseillová červeň saz. čís. 162), kůra maletová (maletto), manglová, mangrovová, mimosová, jakož i kůra monesiová (k vydělávání koží), mořena barvířská (též munhije nebo východoindická mořena, kořen mořeny barvířské), myrobalány (peckovice trpké chuti, popelavě šedé, hnědé, světle žluté nebo červenavé, velikosti lískového nebo vlašského ořechu, okrouhlé nebo vejčité, podélně rýhované), ořechové listí a zelené ořechové slupky (na barvení), perseové kůry, kořen pilátu barvířského, reseda barvířská (rýt barvířský), řešetláčky (řešetlákové bobule francouzské, perské, uherské, zrna avignonská), srpek barvířský (tuzemská rostlina, používaná k barvení na žluto), škumpa (na drobno rozmělněné listy a řapíky škumpy, šedozelené barvy a osobitého zápachu, obsahující tříslovinu a barvící na žluto), topolovky (rostliny slézovité), tříslo a kůry koželužské (vyjímajíc z dubů a stromů jehličnatých), valonky (žaludové misky, kalichy plodů různých druhů dubů) a plody svídy (Cornus sanguinea), jichž se užívá k barvení koží na šedivo.
Dřeva barvířská.
Saz. čís. 160.
Saz. čís. 156.
Zkoušíme-li na tříslovinu, přidáme k jednomu filtrovanému vodnému roztoku vzorku chlorid železitý, k druhému zředěný roztok želatiny v horké vodě. Je-li přítomna tříslovina, vznikne chloridem železitým zelenočerné nebo modročerné zbarvení, kdežto želatinou vločkovitá sraženina.
Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované.
Saz. čís. 157.
Saz. čís. 162.
Dřevo kvebrachové a jiná dřeva tříslivá.
Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmus; sepie surová, v měchýřcích.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIX.
Saz. čís. 158.
Katechu (hlinka japonská); kino; zrna alkermesová; lac-dye, orlean.
Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží.
Kůra dubová a kůra stromů jehličnatých.
Do této třídy patří přírodní látky barvířské a tříslivé původu rostlinného, jakož i barviva a třísliva z nich získaná, pak barviva původu živočišného.
XIX. Barviva a třísliva.
Saz. čís. 161.
(5) Přírodní tekuté výtažky barvířské, připravené s přísadou mořidla pro potiskováni a barvení tkanin, patří jen tenkrát do saz. pol. 163a), jestliže obsah popela v sušině nečiní více než 25%; barvířské výtažky s větším obsahem popela nutno projednávat podle saz. čís. 626. Při projednávání vezme se za základ obsah popela prohlášený stranou. Ze zásilek prohlášených za barvířské výtažky s obsahem popela do 25% odeberou se občas dva vzorky, aniž se zásilka zadrží. Jeden vzorek se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k přezkoušení, druhý se uschová po dobu jednoho roku.
1. Sem patří modré dřevo (na př. kampeškové, zvláště druh laguna), žluté dřevo (na př. kubánské či starý fustik, t. j. dřevo moruše barvířské, albánské či uherské žluté [fisetové, mladý fustik], t. j. dřevo škumpy barvířské) a červené dřevo (na př. bima, brasiletto, camba [camwood] nebo bar [barwood], fernambukové nebo pravé brazilské, lima, sapanové, též t. zv. japonské, santalové a kaliaturové). Kromě toho se vyskytují v obchodě četná barvířská dřeva s jinými, často se měnícími názvy, jež zpravidla poukazují na místo původu (na př. modré dřevo z Dominga, Guadeloupu, Jamaiky, Martinique, pak žluté dřevo z Cartageny, Costariky, Maracaiby, Veracruzu, konečně červené dřevo angolské, bahijské, kalifornské, kambalské, mazatlanské, nicaragujské a terrafirmské).
(4) Jako tekuté nutno projednávat výtažky hustoty menší než 35° Baumé. Jak se stanoví hustota viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 162.
(3) Citronová šťáva používaná k průmyslovým účelům (k barvení hedvábí na černo) rozeznává se od čiré, žluté až červené citronové šťávy způsobilé k lidskému požívání, nepěknou (často skoro černou) barvou nebo odpornou, hořkou chutí.
(2) Jemně mleté dřevo kvebrachové a jiné dřevo tříslivé se nedá bez odborného prozkoumání bezpečně rozeznat od mletých kor saz. čís. 158 a 159. Nelze-li z původu a vnějších vlastností zjistit druh zboží, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(1) Druhy dřeva patřící do tohoto saz. čísla, na př. dřevo stromu rodu Schinopsis a Quebracho, pocházející z jižní Ameriky, pak australská mimosová dřeva atd., obsahují kromě poměrně malého množství barviva značné množství tříslovin. Ořechové dřevo nutno projednávati podle saz. čís. 134. Dřevo dubové, dřevo jedle hemlokové, dřevo kaštanové atd. patří do saz. čís. 134, na drobno rozdělané do saz. pol. 157b).
5. (1) Orlean (rocou), barvivo připravené kvašením dužnatého oplodí některých semen. Přichází na trh buď jako těsto zabalené do palmových listů nebo ve tvaru koláčů. Rozpouští se těžko ve vodě, snadno v alkoholu, etheru a v alkaliích.
(2) Bixin, barvivo z orleanu, anotto (barva na máslo), t. j. orlean rozpuštěný v alkalickém louhu, saz. čís. 626.
4. Lac-dye (lak-lak) se získá vedle šelaku při zpracování laky přírodní; zrna, lístky nebo tabulky barvy tmavofialové nebo tmavočervené.
3. Kermesová (alkermesová) zrna nazývaná živočišný kermes, jsou sušené samičky červce Coccus ilicis; rostlinný kermes, saz. čís. 159; minerální kermes, t. j. v podstatě oxysulfid antimonu, saz. čís. 626.
2. Za kvašená se považují barvířská dřeva, jež po navlhčení vodou byla vystavena účinku atmosferického vzduchu, čímž barvivo v nich obsažené snadněji se uvolňuje. Kvašená dřeva barvířská jsou nejčastěji červenohnědá nebo temně hnědá a místy měděného lesku nebo zelenavého třpytu.
(7) Haematin, přípravek z krve, saz. čís. 630.
(6) Flavin, barvivo kůry kvercitronové, pak výtažky barvířské s přísadami solí hliníku, mědi, železa, chrómu, cínu a pod., saz. čís. 626.
Saz. čís. 167.
XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
Do této třídy jsou zařazeny: dehet (vyjma dehet hnědouhelný a břidličný) a jeho destilační zplodiny, dehtové oleje, přírodní pryskyřice, jejich směsi a destilační zplodiny pryskyřic (terpentinový olej, pryskyřičný olej a pod.), konečně smůla, asfalt a ozokerit.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XX.
Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 164.
Dehet, mimo dehet hnědouhelný a břidličný.
Saz. čís. 165.
Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 166.
Smůla z kamenouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, petrolejová a stearinová.
Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická.
Saz. čís. 168.
Saz. čís. 174.
Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mleté.
Saz. čís. 169.
Asfaltová živice a surový vosk montanní.
Saz. čís. 170.
Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement).
Saz. čís. 171.
Dlaždice a kostky asfaltové.
Saz. čís. 172.
Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový.
Saz. čís. 173.
Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep.
XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
Do této třídy jsou zařazeny: dehet (vyjma dehet hnědouhelný a břidličný) a jeho destilační zplodiny, dehtové oleje, přírodní pryskyřice, jejich směsi a destilační zplodiny pryskyřic (terpentinový olej, pryskyřičný olej a pod.), konečně smůla, asfalt a ozokerit.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XX.
Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 164.
Dehet, mimo dehet hnědouhelný a břidličný.
Saz. čís. 165.
Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 166.
Smůla z kamenouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, petrolejová a stearinová.
Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická.
Saz. čís. 168.
Saz. čís. 174.
Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mleté.
Saz. čís. 169.
Asfaltová živice a surový vosk montanní.
Saz. čís. 170.
Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement).
Saz. čís. 171.
Dlaždice a kostky asfaltové.
Saz. čís. 172.
Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový.
Saz. čís. 173.
Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep.
(5) Od dehtů zbavených vody je třeba pečlivě rozlišovat přípravky, které jsou roztoky smůly z černouhelného dehtu, asfaltu a pod. v nízko vroucích lehkých olejích a jež patří k lakovým pokostům saz. čís. 624. Nátěr jimi provedený vysýchá po 12 až 24 hodinách na hmotu podobnou laku, mají jiný zápach a jsou řídké. Od dehtů vody zbavených a preparovaných se liší svou konsistencí a od surového dehtu rychlým vysýcháním nátěru.
(6) Dehet rašelinový, dehet skalní a všechny dehty hnědouhelné a černouhelné, vyrobené nízkotepelnou karbonisací, saz. třída XXI.
(7) Do saz. čís. 164 patří též olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i dehet březový (Oleum Rusci), surové.
(8) Dehet kostní (olej z jeleního rohu) a olej z dřevného dehtu (např. přismahlý olej březový a t. zv. silice z bukového dehtu), saz. čís. 173.
(2) Sem patří surový dřevný dehet (dehet ze stromů jehličnatých a listnatých, na př. borový, březový) a surový dehet černouhelný, též voda z dřevného dehtu a dehtový kal (dehtová voda), slabě kyselý vodnatý předek destilace dřevného dehtu.
(3) Černouhelný dehet zbavený vody a preparovaný dehet se projednávají podle saz. čís. 166. Dehty zbavené vody jsou dehty, jež byly zbaveny součástí vroucích při nízké teplotě. K dehtům preparovaným patří směsi dehtových destilačních podílů, vroucích při vyšší teplotě, se surovým dehtem nebo jeho zbytkem po částečné destilaci, roztoky smůly z černouhelného dehtu v těžkých olejích z černouhelného dehtu a konečně též dehty, které byly destilací zbaveny určitých podílů.
(4) Surový dehet černouhelný se vyznačuje svou konsistencí, jakož i obsahem vody a čpavku. Jest mnohem řidší než černouhelný dehet zbavený vody. Dáme-li těsně nad otvor nádoby, v níž je surový dehet černouhelný, skleněnou tyčinku nebo dřevěnou třísku ovlhčenou kyselinou octovou, tvoří se bílé mlhy. V pochybných případech lze ještě povahu dehtu určit podle toho, jak se chová při zahřívání. Zahříváme-li surový černouhelný dehet v porcelánovém kelímku, vyvíjejí se vodní páry, jež barví červený lakmusový papírek na modro a jež se srážejí na skleněné desce položené na otvor kelímku ve vodní kapky. Vody zbavený nebo preparovaný dehet černouhelný, jenž je vždy mnohem hustší, nedává při této zkoušce ani vodní páry ani vodní kapky, nýbrž skýtá teprve při silnějším zahřátí kapky olejovitého destilátu.
(1) Složení dehtů značně kolísá, přece se však vyskytují v každém druhu dehtu vždy ve větším množství určité součásti, které podle okolností usnadňují jejich určení, na př. v dehtu dřevném kreosot, v dehtu hnědouhelném parafin a jiné uhlovodíky řady mastné, v dehtu černouhelném (kamenouhelném) sloučeniny cyklické.
6. Jsou-li pochybnosti o povaze zboží, jež má být zařaděno do saz. třídy XX, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
5. Obsahuje-li zboží této sazební třídy minerální olej nebo hnědouhelný nebo břidličný dehet, případně oleje z nich, projedná se, je-li tekuté, jako minerální olej saz. třídy XXI, po příp. jako lakový pokost saz. čís. 624, anebo je-li pevné, buď jako mazadlo saz. pol. 100a), nebo podle jiné své povahy.
4. Ozokerit (zemní vosk) je rovněž přírodní látka s ropou příbuzná a s ní společně se vyskytující, konsistence měkkého vosku, barvy žluté, hnědé až černé. Skládá se z uhlovodíků a vyskytuje se jak čistý, tak i pomíšený se zemitými nečistotami. Těchto nečistot může být zbaven vytavením, čištěný ozokerit, jenž se podobá vosku a má bílou nebo žlutavou barvu, nazývá se ceresin.
3. (1) Asfaltem rozumíme v přírodě se vyskytující živice konsistence měkkého nebo tvrdého vosku, zřídka hustě tekuté, barvy černé, jež jsou příbuzné s ropou a vznikly v nitru zemském rozkladem zvířecích nebo rostlinných látek Asfalt se vyskytuje v různých krajinách buď jako čistá, málo popela obsahující živice, nebo pomíšený se zemitými součástkami jako asfaltové kameny nebo asfaltová zemina. Z nich se získává čistá živice vytavením. V technice se označují jako asfalt též výrobky nahrazující asfalt, připravené uměle ze smůly, dehtu atd., t. j. umělé asfalty nebo asfaltové náhražky. Přimíšením nerostných látek jako sádry, hlíny atd., jakož i dřevěných pilin, vláken atd., vzniká asfaltový mastix, asfaltový tmel atd.
(2) Roztoků asfaltu v těkavých rozpouštědlech se používá jako laků.
2. (1) Dehtovou smůlou se rozumějí černé nebo hnědé zbytky po destilaci různých dehtů konsistence máslovité nebo měkkého až tvrdého vosku. Jinou smůlou je na př smůla stearinová, t. j. zbytek po destilaci mastných kyselin.
(2) Pryskyřice jsou látky rostlinného původu, které se získávají buď naříznutím kůry jistých stromů anebo které vytékají samovolně nebo po píchnutí hmyzem. Obsahují hlavně tak zvané pryskyřičné kyseliny, jsou jako tuky úplně nebo částečně zmýdelnitelné a proto rozpustné v alkaliích, jakož i podle své povahy v alkoholu, etheru, benzenu a pod. Ve vodě se nerozpouštějí, zahřátím tají a při vyšší teplotě se rozkládají za vývoje osobitého pryskyřičného zápachu, jenž jest pro jednotlivé druhy pryskyřic charakteristický.
(3) Rozeznáváme: 1. vlastní pryskyřice, na př pryskyřici smrkovou, benzoovou; 2. klejopryskyřice (pryskyřice klovatinové), jako je gumigutta a myrha, jež obsahují kromě pryskyřice ještě klovatinu, která zbude při jejich rozpouštění v alkoholu; 3 balzámy, t. j. tekuté přírodní směsi pryskyřic a silic; 4. fosilní pryskyřice, na př. jantar a některé pryskyřice kopálové.
(4) Pryskyřice jsou důležitou surovinou pro výrobu lakových pokostů, tmelů a pod.
(5) Suchou destilací pryskyřic vznikají tak zvané pryskyřičné tresti a smolné (pryskyřičné) oleje. Pryskyřičné tresti jsou látky těkavější, smolné oleje jsou podíly vroucí při vyšší teplotě. Balzámy, na př. terpentin, lze rozložit destilací vodní parou v jejich součásti, silici (terpentinový olej) a pryskyřici.
(6) Pryskyřice jsou blízké silicím a vznikají z nich okysličením na vzduchu; proto staré silice obsahují vždy pryskyřici.
1. (1) Dehty jsou husté, tmavě zbarvené zplodiny suché destilace organických látek, mající charakteristický, povahou suroviny podmíněný zápach, jenž jest zejména zřejmý po zahřátí dehtu ve zkoumavce nebo na plíšku a podle něhož lze jednotlivé druhy dehtu rozeznat.
(2) Těkavější podíly získané destilací dehtů jmenujeme dehtovými oleji. Jsou obyčejně řidší a jasnější než příslušné dehty, mají však, nebyly-li přečištěny, jejich charakteristický zápach.
XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.
Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.
Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.
Saz. čís. 177 a 178.
Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.
Saz. čís. 179.
Saz. čís. 176.
Ropa.
Saz. čís. 175.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.
Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.
Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.
Saz. čís. 177 a 178.
Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.
Saz. čís. 179.
Saz. čís. 176.
Ropa.
Saz. čís. 175.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.
7. (1) Je-li pochybnost o tom, jak má být posuzováno zboží saz. třídy XXI, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2) Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.
1. Minerální oleje jsou v podstatě směsi uhlovodíků řady mastné. Takových látek se nabývá též suchou destilací živičného hnědého uhlí nebo živičných břidlic. S mastnými oleji mají minerální oleje jen málo společných vlastností, na př., že se nemísí s vodou, že jsou specificky lehčí vody a že způsobují na papíře mastnou skvrnu, jež však u minerálních olejů obyčejně mizí již na vzduchu, rychleji při opatrném zahřátí Jakožto uhlovodíky nejsou zmýdelnitelné, což usnadňuje jejich odstraňování ze směsí s mastnými oleji.
2. (1) Ropa (surový minerální olej) je podle původu řídká nebo hustá, zřídka máslovité konsistence. Také barva kolísá od světle žluté až do tmavočerné. Zápach je etherický nebo živičný. Ropy se zpravidla přímo nepoužívá; dělí se v rafineriích destilací na různé frakce.
(5) Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.
(7) Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.
(6) Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).
(4) Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.
(2) Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.
(3) Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.
3. (1) Živičné hnědé uhlí, jakož i některé druhy černého uhlí (svíčkové uhlí, boghead a pod.) dávají suchou destilací dehet hnědé barvy a nepříjemného zápachu. Další destilací se rozkládá tento dehet v lehký surový olej, parafinovitou hmotu a červené oleje. Frakce se čistí a pak destilují za sníženého tlaku. Takto se získávají jako hlavní zplodiny benzin, solarový olej, jehož se používá většinou k pohonu motorů, a parafinové oleje, které skýtají tvrdý a měkký parafin. Tekutých podílů zbývajících po vyloučení parafinu, jakož i červených olejů se upotřebuje jako plynových olejů k výrobě olejového plynu.
(3) Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.
(2) Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.
4. (1) Dehet hnědouhelný a břidličný lze rozpoznat od jiných druhů dehtů, jež se projednávají podle saz. čís. 164, buď čichem nebo — zejména od dehtu černouhelného — touto zkouškou:
(5) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.
(4) Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).
(3) Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.
(2) Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.
5. (1) Hustota minerálních olejů je údaj hustoměru na minerální oleje při 15° C, při čemž hustota vody 4° C teplé rovná se 1.000 stupňům. Takto udaná hodnota se převede na hustotu uvedenou v celním sazebníku dělením 1.000. Hustoměry mohou býti opatřeny teploměrem, takže odpadá měření teploty zvláštním teploměrem.
(3) Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.
(2) Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:
c) Hustoměr ponořujeme do zkoušené kapaliny opatrně tak, aby se stonek nesmočil nad místem udávajícím hustotu.
b) Hustoměr musí být čistý. Čistíme jej nejlépe tak, že jej ponoříme do benzinu nebo petroleje a pak osušíme filtračním papírem, čistý hustoměr bereme pouze za horní konec stopky nad nejvyšším bodem stupnice.
a) Kapalinu zkoušíme ve skleněném válci dostatečně vysokém a širokém tak, aby hustoměr volně ploval a nedotýkal se stěn válce.
6. (1) Podle údajů na hustoměru a teploměru, zjištěných podle předešlé vysvětlivky, zjistíme skutečnou hustotu takto:
(9) Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.
(8) Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.
(7) Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.
(6) Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.
(5) Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:
b) Při přepočítávání na 15° C nutno přihlížet též ke zlomkům stupňů teploty.
a) Výše popsaným způsobem se stanoví hustota 3krát a z těchto tří měření po přepočtení na skutečnou hustotu vezme se průměr, anebo se zjistí hustota přesně při 15° C.
(4) Jiný příklad:
Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:
Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:
| zdánlivá hustota | 840° |
| oprava (8° X 0’75 | — 6'0° |
| skutečná hustota, t. j. při 15° C | 834°. |
| zdánlivá hustota | 810° |
| oprava (4° X 0˙77) | + 3˙08° |
| skutečná hustota, t. j. při 15° C | 813˙08°. |
(3) Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:
(2) Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:
| při hustotě | do 750 | 0˙80 |
| od 750° | do 780 | 0˙79 |
| od 780° | do 820 | 0˙77 |
| od 820° | do 850 | 0˙75 |
| od 850° | do 880 | 0˙70 |
| nad 880 | 0˙65. |
(1) Ropa saz. čís. 175 bývá zpravidla tmavohnědá až černá, neprůhledná, jen zřídka jsou ropy žluté, načervenalé a průhledné. Od minerálních olejů saz. čís. 178 se ropa liší silně živičným zápachem a poměrně malou hustotou, jež bývá obyčejně 825—850°.
(2) Ropa poskytuje při destilaci kromě podílu benzinového i podíl petrolejový, olejový a zbytky. Jsou však známy i ropy, kterým na př. podíl benzinový téměř chybí; u takových rop může být někdy podezření, že jde o ropu zbavenou některého podílu. Ropy saz. čís. 175 nelze použít k osvětlování bez předchozího přečištění spojeného s destilací.
(3) Ropě se podobají vzhledem velice oleje zbylé po oddestilování lehčích frakcí z ropy (topping) nebo získané t. zv. redukcí některých rop; tyto výrobky přicházejí jako olej topný, vulkánové oleje na mazání železničních os a j.
(4) Projednává-li se ropa pro rafinerie minerálních olejů a jiné závody zpracující ropu destilací nebo hydrogenací, projedná se zboží podle saz. čís. 175, nejsou-li pochybnosti o jeho povaze. Avšak i tu nutno občas odebrat vzorek a zaslat jej k přezkoušení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Ministerstvo financí může zavést jiný vhodný způsob k zjištění, zda dovezené zboží je ropa saz. čís. 175. Zásilky ropy poukáže celní oddělení do těchto závodů pod úřední závěrkou.
(5) Navrhne-li se minerální olej k projednání jako ropa saz. čís. 175 pro jiné příjemce, nutno v každém případě dát zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(6) Zboží se prozkoumá zejména v tom směru, zda jde o ropu. Nelze-li z povahy zboží usoudit, zda je způsobilé k svícení bez předchozího přečištění spojeného s destilací, provede se zkouška na svítivost po předběžné rafinaci zkoušeného zboží kyselinou sírovou a sodným louhem. Hoří-li takto vyčištěný olej v lampě čadivým plamenem, projedná se podle saz. čís. 175.
(7) Ropa, jež byla na př. zbavena některého podílu, projedná se podle hustoty jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178. Rovněž tak se projedná i ropa, jíž bylo by lze svítit bez předchozího přečištění spojeného s destilací.
Tkaniny t. zv. bagdadské a madrasové jsou řídké tkaniny se vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, vytvořenými zvláštním protkávacím útkem, jenž je podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní je u tkanin bagdadských zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.
Technické potřeby.
Saz. čís. 201.
XXII. Bavlna, bavlněná příze a bavlněně zboží,
též pomíšené s jinými předivy rostlinnými, nikoli však s vlnou nebo hedvábím.
Zboží stávkové a pletené.
Saz. čís. 200.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII.
Bavlnu poskytuje bavlník (Gossypium L.), rostlina to pěstovaná téměř ve všech zemích mezi 41° severní a 30° jižní šířky. Tato rostlina dává ve třídílných až pětidílných tobolkách četná semena s dlouhými bílými vlákny semennými. Stroji vyzrňovacími se oddělují vlákna od semen; semena dávají píci pro dobytek, mrvu a mastný olej (olej bavlníkový), kdežto semenná vlákna (surová bavlna), nalisovaná do balíků, se dodávají do přádelen. Bavlna se rozvolňuje na strojích rozvolňovacích a pak se čechrá na čechradlech; rozčechraná bavlna se dále čistí a rozvolňuje na strojích potěracích, jež tvoří z bavlny na válcích vatovité stůčky. Tyto stůčky přicházejí pak na mykací stroj (mykadlo) nebo drastidlo, který vlákna isoluje, klade je téměř rovnoběžně vedle sebe a řadí je v rouno. Rouno vyrobené na mykadle, t. j. jemný závoj skládající se z rovnoběžných vláken, se pak zhušťuje pomocí nálevky v pramen, v t. zv. pramen mykaný. Tento mykaný pramen se družením a povytahováním na stroji posukovacím prodlužuje a činí stejnoměrným, a tak vzniká pramen posuknutý. Z tohoto pramene opětným družením a povytahováním a současným skrucováním na strojích předpřádacích (přástových stolicích) se vyrábí přást. Přástování se děje na třech nebo více strojích předpřádacích (flyerech, stolicích na hrubý, střední nebo jemný přást), jež činí přást postupně stejnoměrnějším a jemnějším, podle toho, jak jemná příze se má vyrábět. Poslední přást se dopřádá buď na stroji mulovém (selfaktoru, mulová příze, hlavně pro útek) nebo na prstencovém stroji přádacím (ringthrostle, throstlová příze, hlavně pro osnovu ). Zde se příze silněji zakrucuje a zároveň protahuje nebo posukuje, aby se docílilo větší jemnosti, čímž se dosáhne různých čísel jemnosti. Tímto silnějším zakroucením nabývá materiál také pevnosti význačné pro přízi, jež ještě chybí volnému vatovitému přástu. Poněkud odchylně od této výroby jemné příze se při předení odpadků dělí rouno přímo po mykání řemínkovým rozdělovačem na pruhy (lunty), které se válkují a pak předou. O tom, jak se poznává bavlna, viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 180.
Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 181.
Saz. čís. 199.
Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Výšivky.
Saz. čís. 198.
Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).
Saz. čís. 182.
Přást surový, bílený, barvený, potištěný.
Saz. čís. 197.
Bavlněný přást se liší od bavlněné příze nepatrným počtem zákrutů, nepřesahujícím zpravidla 100 na běžný metr a proto má nápadně volnou strukturu.
Bavlněná příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.
Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.
Saz. čís. 196.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 195.
K tomu účelu se postupuje takto:
Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.
U bavlněné příze v přadenech, na potáčích, cívkách nebo cívkách křížových:
K poznámce k saz. č. 189—194.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).
U příze vláčené:
Saz. čís. 194.
U příze ozdobné:
U příze železné:
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
U příze navíjené v osnovách:
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.
Saz. čís. 193.
Jaké opatrnosti třeba při prohlídce:
Saz. čís. 187.
Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) je podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi.
Bavlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
K poznámce k saz. č. 189—192.
Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100.
Saz. čís. 192.
Technické potřeby.
Saz. čís. 201.
XXII. Bavlna, bavlněná příze a bavlněně zboží,
též pomíšené s jinými předivy rostlinnými, nikoli však s vlnou nebo hedvábím.
Zboží stávkové a pletené.
Saz. čís. 200.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII.
Bavlnu poskytuje bavlník (Gossypium L.), rostlina to pěstovaná téměř ve všech zemích mezi 41° severní a 30° jižní šířky. Tato rostlina dává ve třídílných až pětidílných tobolkách četná semena s dlouhými bílými vlákny semennými. Stroji vyzrňovacími se oddělují vlákna od semen; semena dávají píci pro dobytek, mrvu a mastný olej (olej bavlníkový), kdežto semenná vlákna (surová bavlna), nalisovaná do balíků, se dodávají do přádelen. Bavlna se rozvolňuje na strojích rozvolňovacích a pak se čechrá na čechradlech; rozčechraná bavlna se dále čistí a rozvolňuje na strojích potěracích, jež tvoří z bavlny na válcích vatovité stůčky. Tyto stůčky přicházejí pak na mykací stroj (mykadlo) nebo drastidlo, který vlákna isoluje, klade je téměř rovnoběžně vedle sebe a řadí je v rouno. Rouno vyrobené na mykadle, t. j. jemný závoj skládající se z rovnoběžných vláken, se pak zhušťuje pomocí nálevky v pramen, v t. zv. pramen mykaný. Tento mykaný pramen se družením a povytahováním na stroji posukovacím prodlužuje a činí stejnoměrným, a tak vzniká pramen posuknutý. Z tohoto pramene opětným družením a povytahováním a současným skrucováním na strojích předpřádacích (přástových stolicích) se vyrábí přást. Přástování se děje na třech nebo více strojích předpřádacích (flyerech, stolicích na hrubý, střední nebo jemný přást), jež činí přást postupně stejnoměrnějším a jemnějším, podle toho, jak jemná příze se má vyrábět. Poslední přást se dopřádá buď na stroji mulovém (selfaktoru, mulová příze, hlavně pro útek) nebo na prstencovém stroji přádacím (ringthrostle, throstlová příze, hlavně pro osnovu ). Zde se příze silněji zakrucuje a zároveň protahuje nebo posukuje, aby se docílilo větší jemnosti, čímž se dosáhne různých čísel jemnosti. Tímto silnějším zakroucením nabývá materiál také pevnosti význačné pro přízi, jež ještě chybí volnému vatovitému přástu. Poněkud odchylně od této výroby jemné příze se při předení odpadků dělí rouno přímo po mykání řemínkovým rozdělovačem na pruhy (lunty), které se válkují a pak předou. O tom, jak se poznává bavlna, viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 180.
Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 181.
Saz. čís. 199.
Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Výšivky.
Saz. čís. 198.
Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).
Saz. čís. 182.
Přást surový, bílený, barvený, potištěný.
Saz. čís. 197.
Bavlněný přást se liší od bavlněné příze nepatrným počtem zákrutů, nepřesahujícím zpravidla 100 na běžný metr a proto má nápadně volnou strukturu.
Bavlněná příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.
Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.
Saz. čís. 196.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 195.
K tomu účelu se postupuje takto:
Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.
U bavlněné příze v přadenech, na potáčích, cívkách nebo cívkách křížových:
K poznámce k saz. č. 189—194.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).
U příze vláčené:
Saz. čís. 194.
U příze ozdobné:
U příze železné:
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
U příze navíjené v osnovách:
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.
Saz. čís. 193.
Jaké opatrnosti třeba při prohlídce:
Saz. čís. 187.
Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) je podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi.
Bavlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
K poznámce k saz. č. 189—192.
Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100.
Saz. čís. 192.
(5) Lněná bavlna chemicky upravený len), saz. čís. 202.
(6) Bavlna střelná (pyroxylin, bavlna kolodiová, výbušná bavlna), saz. čís. 646.
(7) Smetí tkalcovské nebo přádelné, bílené nebo zbavené tuku, se projednává stejně jako vlna k cídění podle tohoto saz. čísla.
Viz též oddíl II a III všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.
(8) Roztřásněné odpadky bavlněných látek (šarpa), saz. čís. 180.
(8) Roztřásněné odpadky bavlněných látek (šarpa), saz. čís. 180.
(9) Do saz. čís. 181 patří dále surová bavlna i bavlněné odpadky a vaty, jež byly tvářeny k určitému účelu lisováním, vysekáním a pod., na př. knoflíkové tvary (vložky do knoflíků), kroužky k ucpávkám a pod., podešve, bavlněné svitky, jako ucpávky do oken atd. Všechny tyto věci povlečené papírem, saz. čís. 300.
(16) Třetí paprsek navíjecího kola (napravo od označeného prvého paprsku) nemá na příčném rameni žádné růžice, aby se mohla odměřená příze na tomto místě lehce sejmout s kola.
(17) Na podstavcové desce vijáku je připevněno metrové měřítko, aby se mohla příze podle potřeby odměřit také bez vijáku.
(18) Nutnou doplňující pomůckou k měrnému vijáku při odvinování příze v přadenech je kotoučový viják, skládající se ze železné tyče, upevněné kolmo na podstavci, se dvěma kotoučky na vodorovných osách, jež lze posunovat šrouby.
(19) Podle délky přadena odvíjené příze se postaví kotoučky po uvolnění šroubů (posunutím nahoru a dolů) a opět dobře upevní tak, aby zavěšená přadena volně ležela a aby se zamezilo značnějšímu napínání příze.
(2) Lintry (linters, scart, afrittas) jsou krátká bavlněná vlákna získaná dodatečně ještě se semen po vyzrňování bavlny a používá se jich k předení nižších čísel přízí, k vycpávání, k výrobě papíru, umělého hedvábí, střelné bavlny a pod.
(20) Konce nití přaden zavěšených na kotoučovém vijáku anebo konce nití příze v potáčích nebo na křížových cívkách, nastrčených na vidlici odměrného vijáku se provléknou vodiči nití a jednou kolem nich ovinou, pak se vedou pod váleček a odtud na hoření, kolmo stojící paprsek kola, opatřený štítkem, a zaklesnou se tam pod malá pera k tomu určená.
(22) U jednoduché příze v přadenech se navinou 336 obrátkami ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů, u jednoduché příze na cívkách (potáčích) se však odvinou zároveň se dvou potáčů 168 obrátkami rovněž ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze navinuté na cívkách se však odvinou pouze s jednoho potáče 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů.
(23) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se má zjišťování vztahovat na celý čteník jednoduché příze. Poněvadž u trojpramenné nebo vícepramenné příze jednou nebo opětovně skané se zkrátí délka příze průměrně asi o 6%, odečte se nejprve od 840 yardů >%, aby se zjistilo, kolik příze se má odvinout; zbytek 789˙6 yardů dělíme pak počtem jednoduchých pramenů (jednoduchých nití) tvořících přízi. Pro nejobvyklejší druhy skané bavlněné příze udává připojená tabulka počet yardů, jež nutno odvinout, aby se rovnaly jednomu anglickému čteníku jednoduché příze.
Tabulka:
Tabulka:
| Počet pramenů | Počet yardů, jež třeba odvinout: |
| 3 | 263 |
| 4 | 197 |
| 5 | 158 |
| 6 | 132 |
| 7 | 113 |
| 8 | 99 |
| 9 | 88 |
| 10 | 79 |
| 12 | 66 |
| 15 | 53 |
| 16 | 49 |
| 18 | 44 |
| 20 | 39 |
| 24 | 33 |
(24) Ke kontrole obrátek kola je určen malý kontrolní počítací kotouč, označující 100, 200, 300 atd. obrátek čísly 1, 2, 3 atd.; k témuž cíli jsou označeny uprostřed velkého počítacího kotouče dílce 36, 62 a 68, aby nemohl nastat omyl, počítá-li se méně než 100 obrátek.
(25) Máme-li tedy na př. odvinout 336 yardů, musí kontrolní kotouč ukazovat 3 (= 300) a dílec 36 počítacího kotouče musí být přesně pod ručičkou (určenou k počítání obrátek až do 100).
(26) Odvinutá přadénka se sejmou s měrného vijáku a srovnají pak vážením se zvláštními, k tomu určenými typovými závažími.
(27) Pro zjišťování jemnosti bavlněné příze se používá 14 typových závaží, a to: 8 kusů pro 336 yardů jednoduché nebo 162 yardů dvojpramenné příze hraničních čísel 12 (15˙120 g), 29 (6˙256 g), 50 (3˙629 g), 60 (3˙024 g), 70 (2˙592 g), 80 (2˙268 g), 90 (2˙016 g), 120 (1˙512 g), dále 6 kusů pro příslušný počet yardů trojpramenné nebo vícepramenné příze (podle tabulky ve 23. odstavci) hraničních čísel 12 (37˙799 g), 29 (15˙641 g), 50 (9˙072 g), 60 (7˙560 g), 80 (5˙670 g), 90 (5˙040 g), jež odpovídají jednomu čteníku jednoduché příze.
Má-li se na př. vyšetřit příze prohlášená podle saz. pol. 183b) (přes čís. 12 až do čís. 29, jednoduchá, surová), musí být odvinutých 336 yardů lehčí než typové závaží pro čís. 12, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro čís. 29. Rovněž tak se musí porovnávat váha odvinuté příze saz. pol. 183c) nebo saz. pol. 184c) s typovým závažím čís. 29 a čís. 50.
(28) Rozlišování podle sazebníku se děje takto:
(28) Rozlišování podle sazebníku se děje takto:
(29) Byla-li však prohlášena příze šestipramenná, jednou skaná, saz. pol. 185c), musí být odvinutých 132 yardů lehčí než typové závaží určené pro trojpramennou nebo vícepramennou přízi čís. 29, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro takovou přízi čís. 50.
(3) Bavlna se dováží zpravidla v krychlovitých nebo válcovitých (kulatých) balících.
(30) Apretovací hmota obsažená v přízi nemá vliv na výsledek zjšitění váhy.
(31) Příze vláčená, t. j. taková, u níž několik jednoduchých niti leží volně vedle sebe, nejsouce dohromady zakrouceny, se projednává, pokud jde o zjištění jemnosti, jako příze jednoduchá; odvine se však místo 336 yardů jen tolik yardů, kolik jich vychází, dělí-li se 336 počtem jednoduchých nití dohromady svláčených.
(32) Příze ozdobná (t. zv. falkonévka nebo příze fantasijní) se projednává vždy podle oné příslušné položky, v níž je stanoveno nejvyšší clo Jemnost příze však, která jedině následkem silného zakroucení vykazuje uzlíčky nebo malé kličky, vzniklé smrštěním nití a mizící při zpracování příze jejím napínáním, se zjistí, pokud toho bude třeba, podle předpisu; kličky se při tom odstraní silnějším napínáním při odvinování.
(33) Příze železná, t. j. bavlněná příze hladce apretovaná voskem, gumou a pod., i příze smíšená, t. j. příze zdvojená z jedné niti bavlněné a z jedné lněné v přadenech, dělí se podle všeobecných ustanovení sazebníku o jemnosti a zušlechtění. Železná příze bývá většinou dvojpramenná nebo vícepramenná, což nelze hned poznat pro její zvláštní apreturu; proto musí být u ní vždy přesně zjištěn počet pramenů.
(34) Zjistí-li se, že je dohromady zabalena příze podrobená různým sazbám, je třeba roztřídit jednotlivé druhy a zjistit jejich čistou váhu; to nesmí být opomenuto v žádném případě. Není tedy přípustné, aby se na př. u hydraulicky lisovaných balíků, opatřených železnými obručemi upustilo od zvláštního zjištění množství jednotlivých přízí v nich obsažených, podléhajících různým celním sazbám, a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášené váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými o obsahu. V zájmu účelného zjednodušení celního projednání budiž působeno k tomu, aby se balila do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž možno účinně zabránit obtížnému rozdělávání a opětnému balení balíků.
(35) Příze upravená v osnovy se vyšetří podle vzorku, který musí být u zásilky příze připojen. Není-li takového vzorku a nemá-li se použít příslušné sazby vyšší, musí se z projednávané navinuté osnovy vzít příze v délce jednoho yardu za tím účelem, aby se zjistilo číslo příze zvážením. V takovém případě se odstřihnou niti potřebné k utvoření ⁴∕₁₀ čteníku jednoduché příze, po příp. 2/₁₀ čteníku dvojpramenné příze (u jednoduché příze se odpočítá tudíž 336, u dvojpramenné příze 162 nití, u trojpramenné a vícepramenné osnovní příze pak tolik niti v délce přesně 1 yardu [=9˙914 m], kolik yardů udává tabulka) a zváží se příslušnými typovými závažími.
(36) Podotýká se, že zkoušené osnovní niti se nesmějí brát z kraje (z lisiéry), poněvadž bývají mnohdy hrubší nebo vícepramenné a poněvadž se při zjišťování jemnosti osnovní příze nehledí na silnější niti okrajové.
(37) Nedává-li zkouška při prvním vážení typovým závažím rozhodný výsledek nebo popírá-li strana správnost zařadění příze typovým zvážením, zjistí se skutečné číslo příze odvážením a výpočtem.
(38) K tomu cíli odvineme u jednoduché příze s 10 různých přaden, po příp. s 10 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 84 = 840 yardů, t. j. 1 čteník jednoduché příze po anglicku), u dvojpramenné příze s 5 různých přaden, po příp. s 5 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 81 = 405 yardů dvojpramenné nebo 840 yardů = 1 čteník jednoduché příze); při tom se ovšem přesně kontrolují obrátky na počítacích kotoučích, jak již bylo naznačeno; odvinuté množství se zváží, pak se dělí 453˙59 vahou zjištěnou v gramech a tím se získá číslo příze. Zlomky menší než 0˙5 zůstávají bez povšimnutí, zlomky 0˙5 a větší se počítají jako 1, tudíž na př. je-li podíl 29˙5, projedná se příze podle čísla 30.
(39) Jde-li o přízi trojpramennou a vícepramennou, odvine se vždy s 5 různých přaden, potáčů nebo cívek po tolika yardech, kolik udává tabulka pro dotčený počet pramenů; jejich váha v gramech se dělí 5 a výsledkem pak dělíme číslo 453˙59, čímž se nalezne skutečné číslo příze. Se zlomky zjištěného čísla příze se naloží způsobem shora udaným.
(4) O rozlišování bavlny od vaty viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(40) U příze ve svazcích se odstraní vnější obal balíků a přadena se vyberou z rozličných svazků, ležících nejen na vnějších stranách, nýbrž i uvnitř; rovněž se u potáčů nebo cívek přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující potáče nebo cívky různé jemnosti.
(41) Při výběru přaden, potáčů nebo cívek se postupuje se zvláštní opatrností a straně se nedovolí na něj žádný vliv. Musí se proto v každém případě projednání vzít několik přaden nebo potáčů, a to z různých míst schrán, a napřed vyšetřit jejich přesným vzájemným srovnáním, zdali je příze stejně jemná. Máme-li obavu, že jde o čísla příze podléhající různým sazbám, opakujeme zvážení nití u většího počtu přaden, po příp. potáčů nebo křížových cívek, a tak zjistíme pravý stav věci.
(42) U příze prohlašované podle nejvyšší sazby saz. čísel 183—186 není třeba, vyjma případ zřejmé nesprávnosti, zvláště zjišťovat číslo.
(43) V prohláškách bavlněné příze nutno vždy udat počet pramenů (jednoduchých nití), ze kterých se skládá. Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV; motouz bavlněný (lékárnické niti a pod.), saz. pol. 201e), tkalcovské nitěnky ze skané příze, saz. pol. 201f)1.
4. Při projednávání bavlněného zboží saz. čís. 189 až 192 se dbá těchto ustanovení:
pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.
Tabulka normálních vah
| Počet nití ve čtverci o straně 5 mm | Váha tkaniny | Počet nití ve čtverci o straně 5 mm | Váha tkaniny | ||||||
| z příze čís. 50 po anglicku | z příze čís. 100 po anglicku | z příze čís. 50 po anglicku | z příze čís. 100 po anglicku | ||||||
| 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | 1 m2 | 100 m2 | ||
| g | kg | g | kg | g | kg | g | kg | ||
| 1 | 2˙632 | 0˙263 | 1˙316 | 0˙132 | 31 | 81˙579 | 8˙158 | 40˙789 | 4˙079 |
| 2 | 5˙263 | 0˙526 | 2˙632 | 0˙263 | 32 | 84˙211 | 8˙421 | 42˙105 | 4˙211 |
| 3 | 7˙895 | 0˙789 | 3˙947 | 0˙395 | 33 | 86˙842 | 8˙684 | 43˙421 | 4˙342 |
| 4 | 10˙526 | 1˙053 | 5˙263 | 0˙526 | 34 | 89˙474 | 8˙947 | 44˙737 | 4˙474 |
| 5 | 13˙158 | 1˙316 | 6˙579 | 0˙658 | 35 | 92˙105 | 9˙211 | 46˙053 | 4˙605 |
| 6 | 15˙789 | 1˙579 | 7˙895 | 0˙789 | 36 | 94˙737 | 9˙474 | 47˙368 | 4˙737 |
| 7 | 18˙421 | 1˙842 | 9˙211 | 0˙921 | 37 | 97˙368 | 9˙737 | 48˙684 | 4˙868 |
| 8 | 21˙053 | 2˙105 | 10˙526 | 1˙053 | 38 | 100˙000 | 10˙000 | 50˙000 | 5˙000 |
| 9 | 23˙684 | 2˙368 | 11˙842 | 1˙184 | 39 | 102˙632 | 10˙263 | 51˙316 | 5˙132 |
| 10 | 26˙316 | 2˙632 | 13˙158 | 1˙316 | 40 | 105˙263 | 10˙526 | 52˙632 | 5˙263 |
| 11 | 28˙947 | 2˙895 | 14˙474 | 1˙447 | 41 | 107˙895 | 10˙789 | 53˙947 | 5˙395 |
| 12 | 31˙579 | 3˙158 | 15˙789 | 1˙579 | 42 | 110˙526 | 11˙053 | 55˙263 | 5˙526 |
| 13 | 34˙211 | 3˙421 | 17˙105 | 1˙711 | 43 | 113˙158 | 11˙316 | 56˙579 | 5˙658 |
| 14 | 36˙842 | 3˙684 | 18˙421 | 1˙842 | 44 | 115˙789 | 11˙579 | 57˙895 | 5˙789 |
| 15 | 39˙474 | 3˙947 | 19˙737 | 1˙974 | 45 | 118˙421 | 11˙842 | 59˙211 | 5˙921 |
| 16 | 42˙105 | 4˙211 | 21˙053 | 2˙105 | 46 | 121˙053 | 12˙105 | 60˙526 | 6˙053 |
| 17 | 44˙737 | 4˙474 | 22˙368 | 2˙237 | 47 | 123˙684 | 12˙368 | 61˙842 | 6˙184 |
| 18 | 47˙368 | 4˙737 | 23˙684 | 2˙368 | 48 | 126˙316 | 12˙632 | 63˙158 | 6˙316 |
| 19 | 50˙000 | 5˙000 | 25˙000 | 2˙500 | 49 | 128˙947 | 12˙895 | 64˙474 | 6˙447 |
| 20 | 52˙632 | 5˙263 | 26˙316 | 2˙632 | 50 | 131˙579 | 13˙158 | 65˙789 | 6˙579 |
| 21 | 55˙263 | 5˙526 | 27˙632 | 2˙763 | 51 | 134˙211 | 13˙421 | 67˙105 | 6˙711 |
| 22 | 57˙895 | 5˙789 | 28˙947 | 2˙895 | 52 | 136˙842 | 13˙684 | 68˙421 | 6˙842 |
| 23 | 60˙526 | 6˙053 | 30˙263 | 3˙026 | 53 | 139˙474 | 13˙947 | 69˙737 | 6˙974 |
| 24 | 63˙158 | 6˙316 | 31˙579 | 3˙158 | 54 | 142˙105 | 14˙211 | 71˙053 | 7˙105 |
| 25 | 65˙789 | 6˙579 | 32˙895 | 3˙289 | 55 | 144˙737 | 14˙474 | 72˙368 | 7˙237 |
| 26 | 68˙421 | 6˙842 | 34˙211 | 3˙421 | 56 | 147˙368 | 14˙737 | 73˙684 | 7˙368 |
| 27 | 71˙053 | 7˙105 | 35˙526 | 3˙553 | 57 | 150˙000 | 15˙000 | 75˙000 | 7˙500 |
| 28 | 73˙684 | 7˙368 | 36˙842 | 3˙684 | 58 | 152˙632 | 15˙263 | 76˙316 | 7˙632 |
| 29 | 76˙316 | 7˙632 | 38˙158 | 3˙816 | 59 | 155˙263 | 15˙526 | 77˙632 | 7˙763 |
| 30 | 78˙947 | 7˙895 | 39˙474 | 3˙947 | 60 | 157˙895 | 15˙789 | 78˙947 | 7˙895 |
pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.
Tabulka normálních vah
(7) Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.
(9) Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.
(4) Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.
(5) Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.
(6) Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.
(8) Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).
(1) Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.
(10) U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.
(11) U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.
(12) Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.
(13) Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.
(14) Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.
(15) Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.
(16) Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.
(17) Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.
(2) Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.
(3) Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.
(21) Než se počne navíjet, je třeba se ještě postarat o to, aby se nit mezi mosaznými válečky a vodiči nití lehce posouvala a aby se zamezilo každé silné napínání příze.
1. (1) Bavlněným zbožím je zboží saz. čís. 189—201 pouze z bavlny nebo z bavlny spolu s jinými rostlinnými předivy, také spojené s jinými hmotami. Příměs vlny nebo jiné srsti zvířecí a hedvábí (též umělého hedvábí) vylučuje, aby se bavlněné zboží textilní projednávalo podle saz. třídy XXII.
(2) O výjimkách z tohoto ustanovení viz saz. čís. 217 a 2. poznámku k saz. třídě XXV.
(3) Bavlněné tkané nebo stávkové látky obvazové nenapuštěné (jodem, karbolem atd.) nebo i napuštěné, avšak antisepticky nebalené, jak v celých kusech, tak i upravené pro prodej, jako tkaná šarpa, anglický lint, šátky na obvazy atd. se projednávají podle své bližší povahy. Nedá-li se zjistit jejich sazební povaha, projednávají se vždy podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(4) O napuštěných a antisepticky balených obvazech bavlněných i o antiseptickém balení viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.
2. (1) Podle saz. čís. 189—192 se rozlišují bavlněné tkaniny podle rozličné jemnosti příze a hustoty jejich dostavy nití.
(10) Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.
(11) Ježto bylo zjištěno, že
100 m2 tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m2 tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.
100 m2 tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m2 tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.
(12) Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.
(13) Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m2 a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.
(14) Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.
(15) Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m2, 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)
(16) Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:
a) obyčejné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
b) jemné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, avšak méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
c) velmi jemné, váží-li méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100.
(17) Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.
(18) Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.
(19) Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm2 z příze čís. 50.
Stejně velké plochy tkanin mají při stejném počtu nití menší nebo větší váhu podle toho, skládají-li se z příze jemnější nebo hrubší.
(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
(9) Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
(8) Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.
(7) Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.
(6) Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.
(5) k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.
(4) Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto
(3) Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.
(23) Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.
(22) Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:
a) obyčejné, je-li výstřižek 250 cm2 stejně těžký nebo těžší,
b) jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než typová závaží, odpovídající počtu nití, avšak stejně těžký nebo těžší než polovina těchto typových závaží,
c) velmi jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než polovina typových závaží, odpovídajících počtu nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm.
(21) Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm2 tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.
(20) Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.
(2) Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.
3. Jako manipulační pomůcky k zařazení bavlněných tkanin mají celní odělení ONV:
Tkaninové plochy větší váhy se odváží na obyčejných vahách vahadlových nebo desetinných.*)
g) Přesné váhy vahadlové k odvážení (porovnávacímu zvážení) tkaninových výstřižků (kuponů) nebo menších tkaninových ploch vážících méně než 500 g.
g) Přesné váhy vahadlové k odvážení (porovnávacímu zvážení) tkaninových výstřižků (kuponů) nebo menších tkaninových ploch vážících méně než 500 g.
Tato souprava se skládá z 12 závaží, jež jsou upravena jako typová závaží pro váhu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 20 a 30 nití, souhlasí s tabulkou normálních vah a jsou určena k sestavování typových závaží.
f) Soupravu typových závaží k srovnávacímu vážení výstřižků tkanin (kuponů) o ploše 250 cm2.
f) Soupravu typových závaží k srovnávacímu vážení výstřižků tkanin (kuponů) o ploše 250 cm2.
e) Plechovou šablonu, skládající se ze dvou na sebe zapadajících desek, podle níž se vystřihují z tkaniny výstřižky (kupony) o ploše 250 cm2.
Plechové šablony se použije tak, že se tkanina, jež má být zkoušena, položí na dolejší desku (desku bez knoflíku); nato se položí hořejší deska na tkaninu a na dolejší desku tak, že hroty jedné desky zapadají do prohlubenin (otvorů) desky druhé. Pak se tkanina odstřihne ostrými nůžkami podél obvodu šablony a kupon vystřižený ve správné výměře zůstane mezi oběma deskami. Místo spodní desky může se též použít libovolného prkénka ke krájení; tkanina se přes ně natáhne, položí se na ni hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
Plechové šablony se použije tak, že se tkanina, jež má být zkoušena, položí na dolejší desku (desku bez knoflíku); nato se položí hořejší deska na tkaninu a na dolejší desku tak, že hroty jedné desky zapadají do prohlubenin (otvorů) desky druhé. Pak se tkanina odstřihne ostrými nůžkami podél obvodu šablony a kupon vystřižený ve správné výměře zůstane mezi oběma deskami. Místo spodní desky může se též použít libovolného prkénka ke krájení; tkanina se přes ně natáhne, položí se na ni hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
Skládá-li se však zkoušená tkanina v osnově nebo v útku nebo v osnově i útku zcela nebo částečně z příze dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, počítají se — má-li se zjistit počet jednoduchých nití ve čtverci o straně 5 mm, potřebný jak pro vyšetření hustoty, tak i pro zjištění jemnosti setkané příze — všechny dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné osnovní nebo útkové niti ležící ve čtverci o straně 5 mm tolikrát, kolikrát jsou v nich obsaženy jednoduché niti. Normální váha a typová závaží (niťová závaží) jsou totiž, jak právě řečeno, vypočtena pouze pro tkaniny z jednoduché příze a rovněž také hustota tkaniny (až do 38 nití včetně nebo výše ve čtverci o straně 5 mm) je stanovena jen podle jednoduchých nití.
a) Tkalcovskou lupu (k počítání nití) se čtvercovým otvorem o straně 5 mm, jíž se počítají podél jedné jeho strany niti osnovní, podél druhé pak niti útkové Součet obojích těchto nití, jsou-li jednoduché, dává počet nití ve tkanině, který se v celním sazebníku a v tomto návodu nazývá počtem nití ve čtverci o straně 5 mm.
a) Tkalcovskou lupu (k počítání nití) se čtvercovým otvorem o straně 5 mm, jíž se počítají podél jedné jeho strany niti osnovní, podél druhé pak niti útkové Součet obojích těchto nití, jsou-li jednoduché, dává počet nití ve tkanině, který se v celním sazebníku a v tomto návodu nazývá počtem nití ve čtverci o straně 5 mm.
b) Železnou průbojnici, jíž se umožňuje spočítání nití u tkanin, u nichž počítání nití tkalcovskou lupou nelze pro jejich velmi hustou dostavu provést jistě nebo bez obtíží, tím způsobem, že se vytáhnou.
U těchto nití, jež jsou tedy osnovními nebo útkovými nitmi tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, určenými ke sčítání, se ovšem také zjistí, jsou-li z dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné příze a mají-li se proto počítat dvojnásobně, trojnásobně atd.
Nato se opatrně vytáhnou a odstraní krátké proříznuté niti z proužku tkaniny, takže osamocené niti osnovní nebo útkové zůstanou viset na tkanině a mohou se nyní velmi lehce spočítat.
Mají-li se počítat niti v osnově, nasadí se průbojnice přesně ve směru osnovy, mají-li se počítat niti v útku, nasadí se ve směru útku a nárazem na ni se vysekne proužek. Nato se na pravé i levé straně od něho uřízne od ostatní tkaniny šikmo po růžku, takže proužek podoby jazýčku stojí volně; tím se zabrání smíšení nití tohoto jazýčku s nitmi ostatní tkaniny, jež by mohlo mást v počítání.
Řezy zhotovené touto průbojnicí ve zkoušených tkaninách nejsou odděleny na vnitřním konci od tkaniny, tvoří 5 mm široké proužky souvisící s tkaninou a slouží k bezpečnému spočítání nití (setkaných) v osnově i útku.
Průbojnice má dvě rovnoběžná, od sebe přesně 5 mm vzdálená ostří, jež nejsou na konci mezi sebou spojena.
U těchto nití, jež jsou tedy osnovními nebo útkovými nitmi tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, určenými ke sčítání, se ovšem také zjistí, jsou-li z dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné příze a mají-li se proto počítat dvojnásobně, trojnásobně atd.
Nato se opatrně vytáhnou a odstraní krátké proříznuté niti z proužku tkaniny, takže osamocené niti osnovní nebo útkové zůstanou viset na tkanině a mohou se nyní velmi lehce spočítat.
Mají-li se počítat niti v osnově, nasadí se průbojnice přesně ve směru osnovy, mají-li se počítat niti v útku, nasadí se ve směru útku a nárazem na ni se vysekne proužek. Nato se na pravé i levé straně od něho uřízne od ostatní tkaniny šikmo po růžku, takže proužek podoby jazýčku stojí volně; tím se zabrání smíšení nití tohoto jazýčku s nitmi ostatní tkaniny, jež by mohlo mást v počítání.
Řezy zhotovené touto průbojnicí ve zkoušených tkaninách nejsou odděleny na vnitřním konci od tkaniny, tvoří 5 mm široké proužky souvisící s tkaninou a slouží k bezpečnému spočítání nití (setkaných) v osnově i útku.
Průbojnice má dvě rovnoběžná, od sebe přesně 5 mm vzdálená ostří, jež nejsou na konci mezi sebou spojena.
c) Soupravu metrických závaží ke zjištění skutečné váhy zboží.
d) Metrické měřítko k odměření délky a šířky tkaniny pro ony případy, kde je třeba zjistit plošnou míru tkaniny.
5. (1) Hladkými tkaninami jsou jen látky široko tkané s jednoduchou vazbou na způsob taftu.
(4) Při tom se považují dvojice nití v osnově ještě za niti jednoduché, leží-li střídavě jedna dvojice nití nad útkem a jedna pod útkem a děje-li se posunutí při následujícím útku pravidelně o dvojici nití. Tkaniny s dvojicemi nití v útku patří k tkaninám vzorkovaným.
(5) Jednoduché kepry vzniknou, dělí-li se osnova útkem pokaždé ve dvě části, z nichž jedna se skládá ze samých jednotlivých nití, druhá pak ze skupin o 2, 3 nebo 4 nitích stále stejně za sebou následujících. Ježto křížem (vazba) nití se posune při každém následujícím útku o jednu nit, vznikají čáry, probíhající rovnoběžně v úhlopříčném směru, které jsou základním znakem těchto jednoduchých osnovních keprů.
(6) K jednoduchým keprům se počítá pak pouze ještě onen kepr, u kterého pokaždé dvě vedle sebe ležící osnovní niti leží pravidelně střídavě nad útkovou nití a pod ní a ve kterém vzniknou úhlopříčné čáry o dvou nitích tím, že se posunutí při každém dalším útku děje stejně pravidelně o jednu nit.
(7) Všechny jiné vazby se projednávají jako vzorkované. Tak na př. se nepočítají k hladkým tkaninám atlasy (satiny, satinety a pod.), jejichž osnovní nebo útkové niti leží složitou vazbou tkaniny z největší části nahoře volně, pak tkaniny, které obsahují různé vazbové prvky (jako kombinace kepru s taftem, kombinace dvou keprů [kepru zpátečního, klikatého atd.]).
(10) Hladké tkaniny, u nichž vznikly jednoduché okraje nebo okrajové pruhy (jako na př. jednoduché bordury u kapesníků atd.) pouze vetkáním silnější příze, nepokládají se proto ještě za vzorkované, nýbrž se projednávají jako tkaniny hladké podle jinaké své povahy. Naproti tomu tkaniny o sobě jinak hladké, do nichž je vetkána silnější příze nebo příze efektní v pravidelných vzdálenostech po celé ploše tkaniny, se projednávají jako tkaniny vzorkované. Tkaniny s řídkými místy (pruhy, tečkami atd.) se projednávají jako vzorkované, jestliže nejsou zvláště zařaděny, (na př. saz. čís. 210).
(2) K nim se počítají také jednoduché kepry.
(3) U hladkých tkanin leží střídavě jedna nit osnovní nad útkem a jedna pod útkem.
(9) K vzorkovaným tkaninám patří vedle keprů, zařaděných již mezi vzorkované tkaniny, všechny tkaniny, u kterých se vytvářejí vzorky (dessiny), jako arabesky, květiny, figury, tečky, žebra, pruhy, kostky, okrajové bordury nebo jiné kresby, zvláštním proplétáním osnovních a útkových nití v samé základní tkanině; dále patří k nim též tkaniny, v nichž takové vzorky jsou vpracovány (vetkány nebo vmotány) zvláštním útkem protkávacím, přitkáváním atd. nebo zvláštními vzorovými osnovami, na př. damašky (viz o tom vysvětlivky k saz. čís. 209), protkávané a fasonované látky, jako drell (vyjma jednoduše keprovanou trojitou tkaninu), piqué, ryps, wallis (dimity), popelín, bavlněný krep (látky na nábytek a na šaty, zrnitého vzhledu krepového) a pod.
(8) Hladké nebo jednoduše keprované tkaniny pouze frapované, gaufrované (šagrénované, vroubkované, lícované), upravené na způsob krepu (t. j. s nitmi hadovitě nebo vlnitě se vinoucími, zkadeřenými toliko úpravou [krepováním]), moarované (t. j. s leskovým efektem, docíleným vlhčením nebo žíháním a lisováním), potom tkaniny se vzorkem pouze vytlačeným, nepatří proto ještě mezi tkaniny vzorkované.
(1) K bavlně patří také bavlna cejbová (jíž poskytuje Bombax pentandrum [cejba šihovitá] a B. quinatum, B. Ceiba) a kapok, odrůda bavlny cejbové. Česaná bavlna se zařazuje stejně jako bavlna mykaná (čechraná nebo kardovaná). Viz oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(10) Ze zkoušené příze se odvine množství dole blíže určené a srovná vážením s příslušným typovým závažím.
(11) K odvinutí potřebné délky příze se použije zvlášť sestrojeného mechanického měrného vijáku (zařízeného k upotřebení jak pro přízi bavlněnou, tak i vlněnou).
(12) Upotřebí-li se měrného vijáku pr přízi bavlněnou, upevní se (nasadí a pevně našroubuje) navíjecí kolo, označené štítkem „Obvod jeden yard“ na poháněcí osu (hřídel). Přitom dbáme, aby paprsek označený štítkem byl nahoře v poloze kolmé a aby velký počítací kotouč byl nařízen na počáteční bod (t. j. aby dílec označený 100 byl přesně pod ručičkou). Nestojí-li počítací kotouč na tomto bodě, nařídí se na dílec 100 otáčením kola ve směru pohybu hodinových ručiček.
(13) Dříve než se počne navinovat příze, nařídí se malý kontrolní kotouč na bod 10. K tomu účelu se posune po uvolnění šroubu krycí deska opatřená výkrojem tak dalece, až se objeví uprostřed výkroje číslo 10, načež se šroub opět přitáhne.
(14) Velký počítací kotouč (stodílný) ukazuje jednotlivé obrátky kola od 1 až do 100, malý kontrolní kotouč (desetidílný) každým dílcem (čísly 1 až 10) vždy 100 obrátek kola (tedy 100, 200 až 1000).
(15) Aby se zmírnil běh niti při odvinování příze, je přidán k měrnému vijáku mosazný váleček.
Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované.
Saz. čís. 214.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 212.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Damašky, též surové.
Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 218.
Jutové tkaniny.
Saz. čís. 210.
Saz. čís. 213.
Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Výšivky.
Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.
Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).
Saz. čís. 217.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.
Saz. čís. 206.
Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).
Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Zboží provaznické a potřeby technické.
Zboží lněné, konopné, jutové atd.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.
nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
Saz. čís. 211.
Saz. čís. 205.
Saz. čís. 204.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
Příze.
Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).
Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.
Saz. čís. 203.
Saz. čís. 215.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.
Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.
Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.
Saz. čís. 202.
Saz. čís. 219.
Zboží stuhové.
Saz. čís. 209.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.
Saz. čís. 214.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 212.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Damašky, též surové.
Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 218.
Jutové tkaniny.
Saz. čís. 210.
Saz. čís. 213.
Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Výšivky.
Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.
Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).
Saz. čís. 217.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.
Saz. čís. 206.
Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).
Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
Zboží provaznické a potřeby technické.
Zboží lněné, konopné, jutové atd.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.
nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
Saz. čís. 211.
Saz. čís. 205.
Saz. čís. 204.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
Příze.
Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).
Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.
Saz. čís. 203.
Saz. čís. 215.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.
Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.
Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.
Saz. čís. 202.
Saz. čís. 219.
Zboží stuhové.
Saz. čís. 209.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.
(3) Konopí (Canabis sativa) je rostlina pocházející z teplejších krajin asijských, nyní rozšířená po všech dílech světa. Vlákno konopné se získává podobně jako vlákno lněné. Poněvadž však přírodní vlákno konopné je příliš dlouhé, přetrhává se ve stoupách na několik částí a potom se několikrát vochluje. Příze konopná se přede podobně jako příze lněná. Konopí je velmi pevné, hrubší než len a vyrábí se z něho zejména motouz, plachtovina, balicí plátno a provaznické zboží.
(2) Příze z ramie (konopí z čínské kopřivy) se přede podobně jako příze z floretového hedvábí. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
(13) Drát vpředený do plombovacích šňůr nemá vliv na jejich zařadění.
(12) Žárové punčošky z ramie a pod. se projednávají podle saz. pol. 201a).
(11) K saz. pol. 219c), d) a e) viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Brousicí plátno, brousicí pásky a podobná brusidla podložená tkaninami saz. třídy XXIII, saz. čís. 407.
(10) Spojení s jinými hmotami, jako s oblouky, svorníky, držadly, háky, řemeny, kruhy, příčkami, přezkami, plováky, šrouby a pod., nemá u provaznického zboží vliv na projednávání; viz též saz. čís. 476. Provaznické zboží může být bíleno, barveno, dehtováno, klíženo, fermežováno. Zboží provaznické a sítě (tennisové sítě a pod.), sešité s tkaninami, patří do saz. čís. 274.
(1) Len (Linum usitatissimum) je jednoletá kulturní rostlina, pocházející z Orientu, jež poskytuje jemné předivo. Stonky se vytrhají, usuší a zbaví semenných tobolek tím, že se odrhnou nebo vymlátí. Potom se chemickým kvašením (močením, rosením) rozpustí rostlinná klovatina, čímž se rozruší spojem lýkové vrstvy s dřevitým jádrem, takže se dá lýko roztřepit na vlákna. Dřevité jádro se mnohonásobně přeláme na třecím stroji, rovněž lýko se uvolní a roztřepí; dřevité části a krátká zcuchaná vlákna se odstraní potíráním. Takto připravené hrsti lnu se dále očistí na vochlovacích strojích nebo na ručních vochlích od dřevitých částí a krátkých vláken na nich ještě lpících. Při tom vzniklá krátká vlákna tvoří koudel (heede, tow), jíž se používá k výrobě hrubé příze. Hrsti lnu vochlováním zcela vyčištěné se rozloží na pramenovacím stroji a spojí se v pramen. Posukováním se pramen zjemňuje a družením se stane stejnoměrným (posukovací stroje na len). Prameny posukované se přemění na předpřádacím stroji s křídlovými vřeteny na přást se slabým zákrutem, jenž se přede v hotovou přízi na suchých, polomokrých nebo mokrých strojích přádacích. U obou posledně jmenovaných strojů se děje posukování za použití studené nebo horké vody, kterou prochází přást při posukování.
2. (1) Řídké tkaniny jsou především takové tkaniny z jemné příze, které tvoří buď úplně průsvitné mřížoví nebo které též mají pouze v osnově nebo útku pravidelně se opakující mezery, jež tvoří efekt a jsou větší než tloušťka kterékoli setkané niti. Střídají-li se pravidelně silnější a slabší niti, jsou slabší niti rozhodující pro posouzení mezery. K řídkým tkaninám se počítají bez zřetele na jemnost setkaných nití též takové tkaniny, ve kterých hustě tkané proužky jsou přerušovány pravidelně se opakujícími proužky řídkými nebo též pouze mezerami širšími než tloušťka vedle ležících nití osnovních nebo útkových.
(5) Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(4) Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.
(3) Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.
(2) Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.
1. (1) Za batisty se považují různě husté, poloprůsvitné tkaniny z velmi jemné příze lněné.
(5) Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.
(4) Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.
| Váha čtverečního metru v gramech | ||
| Počet nití ve čtverci o straně 2 cm | u batistů surových (též vyvařených, loužených) | u batistů bílených, barvených, potištěných atd. |
| 120 | 136 | 118 |
| 128 | 132 | 114 |
| 136 | 127 | 110 |
| 144 | 123 | 106 |
| 152 | 118 | 102 |
| 160 | 113 | 98 |
| 168 | 109 | 94 |
| 176 | 104 | 90 |
| 184 | 99 | 86 |
| 192 | 95 | 82 |
| 200 | 90 | 78 |
| 208 | 85 | 74 |
| 216 | 80 | 70 |
| 224 | 75 | 66 |
| 232 | 70 | 62 |
| 240 | 65 | 58 |
(3) Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.
(2) Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.
(12) Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.
(11) Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.
(6) Váha tkaniny se zjistí takto:
(10) Když se vypočte plocha zboží odměřeně tkaného, vypočítá se úměrou, kolik váží čtvereční metr projednávaného zboží.
(7) U zboží v kusech, jež není tkáno odměřeně, stačí výstřižek 100 čtverečních centimetrů.
(8) Tyto výstřižky se vyjmou z tkanin, jež se mají zkoušet, obdobně jako je to předepsáno o braní výstřižků z vlněného zboží tkaného pro celní zkoušení vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného (viz saz. třídu XXIV).
(9) U zboží odměřeně tkaného nebo lemovaného se vezme za základ pro výpočet váhy čtverečního metru skutečná váha celého kusu; přitom se připočte jak lem, tak i dutá obruba, vyskytují-li se.
(9) Viz také oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(8) Dratty (konečky lněných osnov, tkalcovské odpadky) a lněná cupanina (šarpie), saz. čís. 657.
(7) Do saz. čís. 202 patří dále patentní vlna (lněná bavlna, chemicky upravený len).
(6) Naproti tomu se projednává jako zboží provaznické podle saz. pol. 219a) konopí, které je již jednoduše skroucené (jako provaz stočené) a upravené pro neprodyšné ucpávání vzduchových otvorů u strojů nebo pro jiné technické účely.
(4) Juta jsou vlákna konopných odrůd Corchorus capsularis a C. olitorius, jež se pěstují hlavně v jižní Asii, severní Americe a severní Africe. Při výrobě jutové příze se hrsti juty změkčují tlučením a mačkáním, na trhačkách a řezačkách se rozřežou na dvě až tři části a zbaví kořínků, jež se zpracují v papírnách. Surovina se potom třídí podle barvy a jakosti a přede se na přízi týmž přádacím postupem jako přádlo ze lněné koudele. Juta se nevyrovná jemností ani lnu ani konopí, dá se však dobře barvit a používá se jí zejména k výrobě balicích látek (baddingů, tarpaulingů, hessianů), kobercových běhounů, látek nábytkových a provaznického zboží.
(5) Rovněž konopí vochlované, máčené v dehtu, a cucky (t. j. koudel z rozpletených lodních lan) napuštěné dehtem k ucpávání lodí atd. patří do tohoto saz. čísla.
Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované.
Saz. čís. 222.
Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.
Saz. čís. 223.
Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Saz. čís. 224.
Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.
K saz. čís. 223 a 224:
Saz. čís. 225.
Příze česaná výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 226.
Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.
Saz. čís. 227.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.
Příze.
Příze upravená pro drobný prodej.
Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Vlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.
Saz. čís. 221.
Saz. čís. 228.
Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.
Saz. čís. 229.
Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.
Saz. čís. 220.
Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.
též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.
XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
Saz. čís. 230.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné.
Saz. čís. 231.
Zboží stuhové.
Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 232
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří též pouze svázané kamzičí štětky (brady) a jejich napodobeniny, žíněné chocholy z vinutých žíní, upevněných kováním. Sem patří též žíněné krajky. Viz též dresovaný krep, saz. čís. 265 a 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 233.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 234.
Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 235 a 236.
Výšivky vyšité hedvábím a výšivky vyšité jinými látkami.
K saz. čís. 235 a 236 viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vytvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 237.
Koberce na podlahu.
Saz. čís. 238.
Plst a plstěné zboží (mimo koberce na podlahu).
Saz. čís. 239.
Technické potřeby.
Saz. čís. 222.
Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.
Saz. čís. 223.
Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Saz. čís. 224.
Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.
K saz. čís. 223 a 224:
Saz. čís. 225.
Příze česaná výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 226.
Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.
Saz. čís. 227.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.
Příze.
Příze upravená pro drobný prodej.
Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Vlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.
Saz. čís. 221.
Saz. čís. 228.
Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.
Saz. čís. 229.
Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.
Saz. čís. 220.
Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.
též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.
XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
Saz. čís. 230.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné.
Saz. čís. 231.
Zboží stuhové.
Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 232
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří též pouze svázané kamzičí štětky (brady) a jejich napodobeniny, žíněné chocholy z vinutých žíní, upevněných kováním. Sem patří též žíněné krajky. Viz též dresovaný krep, saz. čís. 265 a 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 233.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 234.
Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Saz. čís. 235 a 236.
Výšivky vyšité hedvábím a výšivky vyšité jinými látkami.
K saz. čís. 235 a 236 viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vytvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 237.
Koberce na podlahu.
Saz. čís. 238.
Plst a plstěné zboží (mimo koberce na podlahu).
Saz. čís. 239.
Technické potřeby.
(9) Vlněná příze přichází do obchodu jak svinutá v přadenech (svazcích), tak navinutá na bobinách (cívkách osnovních) a na kanetách (cívkách útkových). Poněvadž však příze v přadenech má pro nestejnoměrnost motáků velmi různou délku vijákovou, nařizuje se pro vlněnou přízi bez rozdílu, je-li v přadenech nebo na cívkách, jednotný postup zjišťování tím, že se odvine určité množství příze, jež se pak srovná s typovými závažími, vypočtenými pro příslušná hraniční čísla.
(8) K odpadkům patří kromě odletků z vlny, chomáčků a postřižků vlny atd. (srovnej oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV) též strojená vlna (mungo nebo shoddy), t. j. vlna získaná z roztřepených, mykaných vlněných hadrů.
(7) Sčes pro vlásenkářské práce upravený v kadeře, též pletený, saz. čís. 265.
(6) Naproti tomu sčes (vlněný přást) posuknutý v různě tlusté prameny, avšak dosud nepředený, projednává se již jako příze, váží-li na běžný metr 8 g nebo méně.
(50) Viz 2. až 4. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(49) Příze, jež následkem silného zakroucení splynutím jednotlivých nití tvoří uzlíčky nebo malé kličky, které přiměřeným napětím příze opět zmizí, nepatří sem a projednává se podle své jinaké povahy.
(48) Takovéto příze (z vlny, též pomíšené s bavlnou) se projednávají vždy podle příslušné nejvyšší sazby, na př. barvená podle saz. pol. 225d)2.
(47) Efektní přízí takovou jsou surové, bílené, barvené, potištěné nebo melírované dvojpramenné nebo vícepramenné příze, jejichž běh nití je přerušen v určitých vzdálenostech uzly, součky, kadeřemi, smyčkami kličkami, závitky atd.
(46) Soustavu číslování jemnosti, jež spočívá na poměru délky příze k váze, předpokládající tudíž stejnoměrný běh niti, nelze použít pro tak zvanou přízi falkonévku nebo fantasijní (efektní).
(45) Nedojdou-li takové vzorky hned s osnovami a je-li třeba podle okolností případu zjistit jemnost příze pro její správné zařadění, odloží se projednání, až zmíněné vzorky dojdou, pokud ovšem strana nesvolí, aby množství příze ke zkoušení potřebné bylo vzato z osnovy samé a odpírá-li projednání bez tohoto zjištění podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(44) Tyto přidané vzorky se porovnají nejdříve s osnovou, zda se s ní úplně shodují, a pak se zkoušejí jako jiné příze v přadenech nebo na cívkách.
(43) Osnovy z vlněné příze. K vlněným přízím, které dojdou již upraveny v osnovy, t. j. v přadenech k tomuto účelu zvlášť dlouze smotaných (které jsou pak svázány ve velké svazky nebo klubka) nebo již nasnovány (navinuty) na vratidlech a které mohou být k docílení soudržnosti osnovy též místy protaženy několika nitmi útkovými, musí — poněvadž z nich nelze odebrati přízi potřebnou ke zkoušení bez poškození zboží — být přiloženy vzorky příze nejméně 1000 m (smotaných nebo na cívce), souhlasící úplně s těmito osnovami, aby se mohla zjistit jemnost příze pro zařadění.
(42) Z 10 přaden nebo cívek se odvine po 100 m (= 1000 m trojpramenné, čtyřpramenné nebo vícepramenné příze) a jejich váha se přesně zjistí přesnými závažími gramovými. Zjištěná váha se srovná s desateronásobnou vahou typového závaží odpovídajícího počtu (dohromady skaných) pramenů zkoušené příze. Je-li zjištěná váha menší nežli váha desateronásobného příslušného typového závaží pro čís. 45, projedná se tato příze jako příze přes čís. 45. Na př. se projednává devateronásobně skaná barvená příze v přadenech. 1000 m odebraných z 10 různých přaden váží 225˙6 g. Typové závaží pro 100 m devítinásobné příze je 20˙8; desateronásobek toho činí (20˙8 X 10) 208; příslušná příze patří tudíž jako příze pod čís. 45 metricky do saz. pol. 225d) 1.
(41) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se nezjišťuje v takových případech skutečné číslo příze, nýbrž se postupuje takto:
(40) Přitom se zlomky 0˙5 a vyšší pokládají za celek; činí-li tudíž na př. podíl 45˙5, projedná se příze jako příze přes čís. 45.
(4) Česanou vlnou (sčesem, česancem) se rozumějí široké pásy vycházející z česacího stroje k dalšímu spřádání, též na stůčky; z projednávání podle saz. čís. 220 není vyloučen sčes těžší než 8 g na 1 metr — též barvený — jehož se užívá k výrobě loutkových vlásenek a vložek do vlasů (tak zvaný vlněný krep), i k výrobě umělých květin.
(39) Na př. 1000 m jednoduché příze váží 21˙7 g, 1000:21˙7 = 46. Příze má tedy čís. 46.
(38) K tomuto účelu se odvine u jednoduché příze z 10 přaden nebo cívek po 100 m (= 1000 m jednoduché příze) a přesně se zváží přesnými závažími gramovými. Počet metrů (1000) se dělí touto zjištěnou vahou. U dvojpramenné příze se odvine z 5 přaden nebo cívek po 100m(=500m dvojpramenné příze) a přesně zváží přesnými závažími gramovými. Od zjištěné váhy se odečtou 2 procenta (jakožto skaním vzniklý přírůstek váhy). Číslo 1000 se pak dělí zbytkem váhy (to je vahou připadající na 1000 m jednoduché příze). V obou případech podíl v celých číslech udává číslo příze.
(37) U jednoduché a u dvojpramenné příze se zjistí skutečné číslo příze.
(36) Ve všech pochybných případech, když se totiž ani opětovným zvážením typovými závažími nedošlo k úplné jistotě pro správné zařadění, postupuje se takto:
(27) Přetrhne-li se příze přece, mohou se navázat konce niti, aby se nemuselo znovu počít s manipulací, otáčení musí však pokračovat v úplném souhlase s počítacím kotoučem; na to třeba obzvláště pamatovat.
(26) Při otáčení kola měrného vijáku se zachovává vždy mírná rychlost, aby se všemožně zamezilo přetrhnutí niti a aby příze zůstala stále pravidelně napjata.
(25) Z téhož důvodu se jemnější příze neovíjí kolem vodiče niti.
(24) Aby se zabránilo většímu napětí a tření, postaví se vijáky u smotaných přízí tak, aby šla nit s cívkového vijáku k vodiči nití měrného vijáku v čáře pokud možno vodorovné.
(23) Má-li být odvinuta ke zkoušení příze na cívkách, nastrčí se bobiny nebo kanety na vidlici, připevněnou k tomu účelu na měrném vijáku, načež se postupuje jako u příze v přadenech.
(19) U česané příze výslovně nejmenované saz. čís. 225, která podle zkušeností a zřejmě vůbec nedosahuje hraničního čísla 45, dále u každé česané příze výslovně nejmenované prohlášené vyšším číslem než 45 — vyjma případ, kde jde o zřejmou nesprávnost — není třeba jemnost zjišťovat.
(18) Má-li být zjištěna jemnost příze, vyberou se přadena nebo cívky k odvinutí potřebného množství nití se zvláštní opatrností. Několik přaden nebo cívek vybraných z různých míst balíků a schrán se napřed pečlivě zkusí vzájemným přesným srovnáním, obsahují-li přízi stejné jemnosti. Lze-li mít za to, že jsou tu čísla příze patřící do různých saz. položek, pokračuje se v odvíjení a vážení nití z více přaden nebo cívek lišících se na pohled od sebe, až se bezpečně zjistí stav věci.
(17) Shledá-li se, že jsou dohromady baleny příze patřící do různých saz. položek, roztřídí se a zjistí se jejich čistá váha; to nesmí být nikdy opomenuto Není tedy přípustné, aby se na př. u balíků hydraulicky lisovaných, se železnými obručemi, upustilo od podrobného zjištění váhy jednotlivých druhů příze v nich obsažených — podléhajících různým celním sazbám — a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášky váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými. K účelnému zjednodušení celního projednávání budiž působeno k tomu, aby byla balena do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž se účinně zabrání obtížnému rozkládání a opětnému balení balíků.
(16) Při zkoumání jemnosti se zvláště přihlíží též k velikosti zabalených svazků a k počtu přaden (pásem) v nich obsažených, poněvadž již z různého balení atd se může posoudit, zda je tu příze nestejné jemnosti; to platí rovněž i pro přízi na cívkách, obsahuje-li zásilka nebo schrána cívky různé velikosti.
(15) Správnost prohlášeného druhu příze se posuzuje se zřetelem na zvláštní znaky uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 222 až 226.
(14) U příze ve svazcích se odstraní vnější obaly balíků, vyjmou se přadena netoliko se strany vnější, nýbrž také ze svazků ležících uvnitř; rovněž u příze na cívkách se přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo v bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující přízi různé jakosti (jemnosti atd.).
(13) Při odebírání vzorků příze nutných pro sazební rozlišování je třeba co nejopatrněji postupovat v těchto směrech:
(12) Prohlídka nesmí být omezena toliko na přízi ležící navrchu, nýbrž se provede tak obsáhle a důkladně, aby nemohlo být pochybnosti o tom, skládá-li se obsah toliko z jednoho nebo z různých druhů příze.
(11) Při každém zkoumání musí být balíky a schrány tak otevřeny, aby se co nejpřesněji poznala povaha příze, a tedy i správnost nebo nesprávnost prohlášky.
(10) Pro celní zkoumání vlněné příze používají celní oddělení ONV těchto pomůcek:
Používá-li se těchto vijáků, nutno přesně dbát směrnic pro celní zkoumání bavlněné příze (viz saz. třídu XXII), k odvíjení se však připevní na hnacím vřetenu navíjecí kolo označené štítkem “V. p. obvod jeden metr“.
e) Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
e) Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
d) Mechanického měrného vijáku, zařízeného tak, že se na dvě navíjecí kola podle potřeby může odvíjet vlněná příze podle metrické míry nebo bavlněná příze podle anglické míry.
c) Přesné váhy vahadlové k porovnání váhy odvinutého množství příze s vahou příslušného typového závaží pro hraniční čísla 30, 40, 45, 50 a 65; dále, je-li toho třeba, ke skutečnému odváženi množství příze přesnými závažími gramovými.
b) Soupravy typových závaží pro vlněnou přízi ke vzájemnému porovnání příslušného množství příze zvážením, a to:
k saz. pol. a), c) a e)1 pro:
1. K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:
| 200 m příze dvojpramenné | č. 45 metricky, | 9˙067 g |
| 100 m příze trojpramenné | č. 45 metricky, | 6˙933 g |
| 100 m příze čtyřpramenné | č. 45 metricky, | 9˙244 g |
| 100 m příze pětipramenné | č. 45 metricky | 11˙556 g |
| 100 m příze šestipramenné | č. 45 metricky, | 13˙867 g |
| 100 m příze sedmipramenné | č. 45 metricky, | 16˙178 g |
| 100 m příze osmipramenné | č. 45 metricky, | 18˙489 g |
| 100 m příze devítipramenné | č. 45 metricky, | 20˙800 g |
| 100 m příze desítipramenné | č. 45 metricky, | 23˙111 g. |
1. K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:
Typová závaží zde uvedená jsou vypočtena v poměru k jednoduché přízi a zhotovena pro přízi dvojpramennou o 2 procenta, pro přízi trojpramennou a vícepramennou o 4 procenta výše, poněvadž skaním se jednoduchá přezná nit vždy zkracuje a proto se vždy příslušná délka příze zvětšuje poměrně podle počtu skaní jednoduché příze.
Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
2. K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:
| 200 m příze jednoduché | č. 30 metricky, | 6˙667 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 30 metricky, | 6˙800 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 40 metricky, | 5˙100 g |
| 200 m příze jednoduché | č. 50 metricky, | 4˙000 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 50 metricky, | 4˙080 g |
| 100 m příze dvojpramenné | č. 65 metricky, | 3˙138 g. |
Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
2. K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:
a) Soupravy přesných závaží gramových ke zjištění skutečné váhy v oněch případech, kdy se má pro správné zařadění odvinout větší množství (1000 m) vlněné příze, zvážit ji a vypočíst skutečné její číslo.
(1) Vlna (vlna ovčí), je-li surová, je znečištěna látkami pocházejícími z kožních výměšků (vinného potu) zvířat a zbavuje se potu (pere se) buď praním vlny v rounu na živém zvířeti, nebo praním po ostříhání rouna v pračkách na vlnu (leviatanech) mýdlovou vodou, roztokem sody atd. Z vody od praní vlny se získává tuk z vlny (lanolin) a soli draselné.
6. Podle své bližší povahy se projednávají: vlněné látky tkané jako koberce na podlahu, hodící se spíše na zboží polštářové, obuvnické a brašnářské než za koberce na podlahu; rovněž koberce jemnějšího druhu, hodící se sice také za koberce na podlahu, u nichž však pro jejich hebkost, měkkost nebo provedení lze mít za to, že se jich použije jako pokrývek na postel, na stůl nebo jako koberců na stěnu (na př. koberce flanelové, soukenné, gobelinové a pod.); dále kordy na střevíce, tkané na způsob aksamitu, nebo látky kobercové, které jako napodobenina výšivek na stramínu bývají zpracovány na podušky, nárty a brašny. Koberce provedené ručním vyšíváním na stramínu nebo pod. se projednávají jako zboží vyšívané.
5. U orientálních koberců nejsou vtažené nebo navázané třásně, lemování, právě tak jako pouhé správky (též hedvábím), důvodem pro projednání podle saz. čís. 274 (viz též 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI).
4. Význačným rozlišovacím znakem tkaných koberců (kobercových látek na podlahu) od jiných koberců a látek tkaných na způsob koberců je, že koberce bývají vždy tkány se základními osnovami z velmi hrubého motouzu, ze silné lněné, jutové nebo vlněné příze s flórovými (poilovými) osnovami rovněž ze silnější vícepramenné příze vlněné, čímž se stávají význačně tuhými a těžkými.
(35) Má-li takováto příze již znatelný zákrut, zařadí se jako skaná a nutné zjištění jemnosti se provede podle ustanovení platných pro přízi skanou.
(34) Na př. 100 m šestinásobně vláčené příze (= 600 m jednoduché) váží 15 g, tedy 600:15 = 40. Jde tudíž o přízi čís. 40.
(33) U vláčených přízí vlněných (t. j. takových, které v jedné niti obsahují několik zároveň spolu svinutých praménků, volně vedle sebe ležících, bez patrného zákrutu a které tudíž patří k jednoduchým přízím), odvine se ze spojené niti 100 m a zjistí skutečná váha v gramech. Dělíme-li potom počet metrů jednoduché příze (t. j. úhrnná délka všech odvinutých praménků, jež se nalezne, násobí-li se odvinutá délka 100 m počtem praménků ve zkoušené přízi svinutých) vahou 100 m odvinuté příze vláčené, zjištěnou v gramech, vyjde číslo jemnosti.
(32) Nedá-li první zvážení typovými závažími u přízí blízkých svou jemností hraničním sazebním číslům rozhodný výsledek (t. j. kolísají-li přesné váhy tak, že nevychází s plnou jistotou najevo, zda vážená příze toliko dosahuje hraničního čísla nebo je překročuje), zváží se příze z jiných přaden nebo cívek, až je pochybnost odstraněna nebo se zjistí, že k správnému zařadění je zapotřebí šetření, podle dále naznačeného postupu užívaného v pochybných případech.
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
(31) Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:
příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
surová do saz. pol. 225a)1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225a)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
surová do saz. pol. 225b) 2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).
(31) Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:
příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
surová do saz. pol. 225a)1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225a)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
surová do saz. pol. 225b) 2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).
(30) U příze v přadenech se provede plný počet obrátek kola (100, 200, 400), jelikož se odvíjí pouze jedno přadeno; naproti tomu je třeba u příze na cívkách, která se odvíjí zároveň se dvou bobin nebo kanet, pouze 50, 100 a 200 (t. j poloviny) obrátek kola, které rovněž dají metrickou míru předepsanou k vzájemnému vážení.
(3) Při předení mykané příze se zbaví praná, opláchnutá a usušená vlna, je-li toho třeba, řepíků odřepíkovacím strojem nebo přístrojem karbonisačním, namastí se olejem, čechrá se, při čemž se mohou také pořídit směsi (mélanges). Vlna se pak zpracuje postupně na dvou nebo třech mykadlech, tvořících mykací soustavu (assortiment). První (hrubé mykadlo) dává list, který se klade v několika vrstvách na přívodní pás druhého (prostředního) mykadla tak, že se směr vláken kříží nebo nekříží. Tento list se mění na třetím přástovém mykadle v rouno, jež se rozdělovačem rouna rozloží v úzké proužky, které se pak války zhušťují a navíjejí na cívky (trubičky). Tento přást se dopřádá na selfaktorech a prstencových strojích přádacích v hotovou přízi.
vícepramenné příze 100 m;
u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
dvojpramenné příze 200 m,
a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
(29) Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:
u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
dvojpramenné příze 100 m.
jednoduché příze dvakrát po 200 m,
jednoduché příze 400 m,
dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
dvojpramenné příze 200 m,
a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
(29) Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:
u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
dvojpramenné příze 100 m.
jednoduché příze dvakrát po 200 m,
jednoduché příze 400 m,
dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
(28) Aby se zamezilo hromadění nití na jedné straně vijákového kola, střídají se u příze v přadenech vodiče niti, čímž se příze náležitě rozdělí. Příze na cívkách, jednoduchá a dvojpramenná, se odvíjí vždy zároveň se dvou bobin nebo kanet.
(22) Měrný viják se nařídí přesně podle hořejšího návodu. Ze zkoušené odvinuté příze se zavěsí do cívkového vijáku jedno přadeno, jehož niti byly napřed opětovným silným napnutím a smrštěním mezi rukama srovnány do polohy pokud možno rovnoběžné Pak se vyhledá konec niti na kraji prvního pásma a po zjištění, zda se příze snadno odvíjí z cívkového vijáku, spojí se konec niti s měrným vijákem tak, že se nit provlékne jedním z vodičů, ovine kolem něho a vede pak pod mosazný váleček na vijákové kolo, kde se několikrát sevře do jedné pružinky, která je na straně příčného ramene prvního (označeného) paprsku kolového. Potom se začne odvíjet.
(21) Příze se odvíjí, váží a srovnává s typovými závažími takto:
(20) U těchto přízí se tudíž zjišťuje jen prohlášená jinaká jejich povaha.
(2) Při předení česané příze se vlna třídí, rozvolňuje obyčejně šleháním a čechráním (na šlehacích strojích), pere, oplachuje, suší a pak mastí (kropí olejem), aby byla ohebnější, a přemění se pak na mykacím stroji (mykadle) v rouno a pramen. Prameny se urovnávají ve stůčky, vícekrát druží a posukují. Nato se rozdělují posukované stůčky česáním na sčes a výčesky (odpad). Další zpracování záleží v několikanásobném družení a posukování. Mezi posukovadly se zbavuje sčes na hladicím stroji (lisseuse) oleje (odmašťuje se), také se barví, suší a posukuje. Hladicího stroje není třeba při výrobě jistých druhů příze (alpakové, útkové příze atd.). K výrobě melírovaných přízí se sčes barví nebo potiskuje (vigoureux). Když projde několika posukovadly a předpřádacími stroji, dopřádá se na selfaktorech na česanou přízi nebo na prstencových strojích přádacích.
3. (1) Surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí patří podle poznámky za saz. čís. 245 rovněž do saz. čís. 225 Tato příze, určená ke tkaní šálů, se spřádá s vláknem nekrouceného hedvábí, probíhajícím bez přerušení (nekonečně) přízí proto, aby bylo toto vždy velmi jemné předivo ztuženo.
(2) Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).
(3) Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.
(4) Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.
(5) Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).
(6) Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.
(7) Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.
2. (1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).
(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.
(3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).
(4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.
(5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.
(6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.
1. (1) Česaná příze se vyrábí z přástů z česaných pramenů. Vyznačuje se proto dlouhým, v niti souběžně ležícím, málo zkadeřeným vláknem. Česaná příze nemá krátkých vláken, jež byla odstraněna česáním, je hladká a nemá chomáčků jako příze mykaná. Podle toho se zřetelně rozeznává jak od příze z hrubých chlupů zvířecích, zařaděné do saz. čís. 222, tak od mykané příze saz. čís. 226.
(2) Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.
(3) Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.
(4) Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.
(5) Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.
Saz. čís. 250.
Stuhové zboží.
Floretové hedvábí (hedvábné odpadky předené), též skané.
Saz. čís. 259.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stávkové a pletené.
Saz. čís. 258.
Saz. čís. 244.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Hedvábí umělé.
Saz. čís. 245.
Saz. čís. 257.
Příze z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná.
Saz. čís. 246
Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Saz. čís. 256.
Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 255.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.
Niti z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej.
Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
Celohedvábné zboží s vetkanými kovovými vlákny nepatří ke zboží polohedvábnému, nýbrž je podrobeno přirážce za kovová vlákna ke clu za celohedvábné zboží podle 3. všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy).
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 254.
Stuhové zboží.
Saz. čís. 247.
Saz. čís. 253.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stávkové a pletené.
Celohedvábné zboží vyšívané.
Saz. čís. 248.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 252.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Saz. čís. 251.
Saz. čís. 249.
Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Hedvábná mlýnská plátýnka.
XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené s jinými předivy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
Saz. čís. 240.
Hedvábné zámotky (kokony); hedvábné odpadky nespředené.
Saz. čís. 241.
Hedvábná vata, mimo vatu k léčebným účelům.
K poznámkám k saz. třídě XXV.
Saz. čís. 242.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 260.
Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané.
Saz. čís. 243.
Stuhové zboží.
Floretové hedvábí (hedvábné odpadky předené), též skané.
Saz. čís. 259.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stávkové a pletené.
Saz. čís. 258.
Saz. čís. 244.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Hedvábí umělé.
Saz. čís. 245.
Saz. čís. 257.
Příze z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná.
Saz. čís. 246
Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Saz. čís. 256.
Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 255.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.
Niti z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej.
Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
Celohedvábné zboží s vetkanými kovovými vlákny nepatří ke zboží polohedvábnému, nýbrž je podrobeno přirážce za kovová vlákna ke clu za celohedvábné zboží podle 3. všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy).
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 254.
Stuhové zboží.
Saz. čís. 247.
Saz. čís. 253.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží stávkové a pletené.
Celohedvábné zboží vyšívané.
Saz. čís. 248.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
Saz. čís. 252.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Saz. čís. 251.
Saz. čís. 249.
Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
Hedvábná mlýnská plátýnka.
XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené s jinými předivy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
Saz. čís. 240.
Hedvábné zámotky (kokony); hedvábné odpadky nespředené.
Saz. čís. 241.
Hedvábná vata, mimo vatu k léčebným účelům.
K poznámkám k saz. třídě XXV.
Saz. čís. 242.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
Saz. čís. 260.
Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané.
Saz. čís. 243.
(11) Látky moarované a gaufrované a látky vyrobené z potištěné osnovy (chinés) se projednávají jako fasonované.
(10) Za fasonované tkaniny se považují vedle tkanin jacquardových též tkaniny, jež se skládají ze dvou nebo více různých armur (vazeb), ať jsou to již efekty osnovní (pékins), nebo útkové (lancés).
(1) Hedvábí (viz vysvětlivky k saz. čís. 240) se nevyrábí předením, nýbrž pouhým odvíjením vláken se zámotků. Při odvíjení se provlékne společně několik kokonových vláken skleněným kroužkem, aby se spojily klihovinou na nich lpící v jedinou silnější nit (surové hedvábí, grège). Surové hedvábí se dílem bezprostředně kroutí (filuje) a ská, dílem se loupá (odkližuje) vyvářením v mýdlovém roztoku a bělí (degumuje, zbavuje vosku, lepu). Oloupané hedvábí se barví, při čemž se může silně zatížit.
3. Do saz. čís. 244 patří též umělá stříž, umělé hedvábí chvostkové (elementární vlákna umělého hedvábí, surová nebo bílá [nebarvená], nestočená, nespředená a neskaná, ležící vedle sebe v jednom směru, obvykle svázaná do svazečků), příze z umělé stříže (příze vyrobená z umělé stříže), příze chvostková (příze vyrobená z umělého hedvábí chvostkového), příze z odpadků umělého hedvábí, dále silná vlákna umělého hedvábí (elementární vlákna kulatého průřezu, leč značně silnější a tužší než vlákna umělého hedvábí), známá jako umělé žíně či astrafil, crinol, sirius nebo jako umělé chlupy, konečně široká vlákna umělého hedvábí (plochá elementární vlákna čtyřúhelníkového průřezu), známá jako viska, umělá sláma, umělé lýko nebo — jsou-li lomena nebo kroucena — lames, pokud délka všech těchto jednotlivých vláken je větší než 1 m.
2. (1) Elementární vlákna umělého hedvábí jsou různého průřezu, nejčastěji kulatého. Umělé hedvábí jednoduché je utvořeno z několika elementárních vláken dohromady stočených v nit. Umělé hedvábí skané vzniká skroucením dvou i více takových dohromady stočených nití jednoduchého hedvábí.
(3) Československá obchodní komora vydá osvědčení na dovoz krepu nebo voilu z umělého hedvábí podle poznámky za saz. pol. 244a) jen pro zboží určené těm podnikům, které prokázaly, že splnily podmínky, jež podle hospodářských potřeb čas od času určí a jí oznámí ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Pro osvědčení, jež platí 6 měsíců ode dne vydání, stanoví se tento vzor:
(2) Za umělé hedvábí skané se považuje též jednoduché hedvábí umělé, jež má na 1 m délky více než 600 zákrutů (krep nebo voile).
1. (1) Do saz. pol. 244a) patří umělé hedvábí surové, jež mívá odstín do žluta nebo žlutošeda, dále umělé hedvábí bílé, nehledíc na to, zda bylo jen bíleno či na bílo barveno.
(2) Umělé hedvábí barvené ve hmotě nebo v niti jinak než bíle patří do saz. pol. 244b).
(9) Jsou-li na tkanině, která je sama o sobě hladká, ažurové nebo smyčkové efekty z nepravého gázu, nestává se tím tkanina fasonovanou.
(8) Odpadky umělého hedvábí jsou zmotaná vlákna umělého hedvábí různé délky, jichž nelze proto bez předchozího zpracování použít bezprostředně k textilně technickým účelům. O umělé stříži získané z odpadků umělého hedvábí viz 28. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 244.
(7) Odpadky hedvábí napuštěné barvivy (vločkové hedvábí), jichž se používá v barvírnách, saz. čís. 626.
(6) Hedvábná bavlna a bavlna upravená na způsob hedvábí (mercerovaná), saz. třída XXII.
(5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2) Hedvábí floretové čili chappové se vyrábí z porušených zámotků a z odpadků hedvábí. Surovina se nechá zahnít, pere se, suší, kropí a šlehá, poté se čechrá, česá, pramenuje, druží a posukuje. Takto vzniklé prameny se na přástových stolicích s křídly mění v přást. Tento přást se pak dopřádá na křídlových nebo prstencových strojích dopřádacích.
(3) Přádelny buretového hedvábí zpracují hedvábné výčesky (stumbu), vzniklé při česání floretového hedvábí. Tento odpadek se mísí, čechrá, zbavuje prachu a zhušťuje ve vatu na rounovacím stroji. Mykadlem se mění vata v pramen. Prameny (peignées) se druží a posukují a přicházejí pak na ježková posukovadla (ježkové posukovací stroje), kde se poznovu druží a posukují. Posléze se předpřádají na strojích předpřádacích (flyerech) a dopřádají na waterových strojích přádacích. U hrubých přízí buretových se užívá jako při předení mykaných přízí (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIV) děličů rouna a rozdělené rouno se proměňuje v praménky a přást. Odpadky při předení buretového hedvábí se zpracují na hedvábnou vatu.
(4) O umělém hedvábí viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Umělé květiny, hotové, zcela nebo částečně z látek textilních.
Nášivkami tohoto saz. čísla se rozumí fasonové zboží vyrobené k výstrojným účelům, ze zboží prýmkářského, též pouze pletené nebo jinak konfekcionované, jako arabesky, růžice, spony a pod., též spojené s knoflíky, třapci, třásněmi atd. Naopak patří nekonfekcionované stuhovité úplety, sestavené jako zboží metrové, ke zboží prýmkářskému, na př. úplety tohoto druhu na klobouky, vyložení atd.
Saz. čís. 271.
Saz. čís. 272.
Fezy (turecké čepice) s třapcem nebo bez něho.
Saz. čís. 265.
Fezy jsou vlněné moslimské pokrývky na hlavu, v jednom kuse stávkované a valchované, bez zřetele na to, z jakého materiálu je třapec a jakým způsobem je připevněn.
Saz. čís. 264.
Saz. čís. 273.
Saz. čís. 267–269.
Saz. čís. 266.
Saz. čís. 261.
Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované.
Deštníky a slunečníky, povlečené látkami.
XXVI. Konfekční zboží.
Saz. čís. 274.
Klobouky mužské a chlapecké. Klobouky ženské a dívčí. Klobouky všech druhů, ozdobené.
Saz. čís. 270.
Umělé kožešiny z peří.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třidě XXII až XXVI.
Součástky umělých květin, zcela nebo částečně z látek textilních.
Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů.
Kloboukové šišáky z plsti.
Saz. čís. 263.
Saz. čís. 262.
Péra ozdobná, upravená, a práce z těchto per.
Vějíře.
Nášivky ze šňůr, bíz, ženilek a podobných prýmků, i dále konfekcionované (nikoli však s krajkami nebo výšivkami).
Nášivkami tohoto saz. čísla se rozumí fasonové zboží vyrobené k výstrojným účelům, ze zboží prýmkářského, též pouze pletené nebo jinak konfekcionované, jako arabesky, růžice, spony a pod., též spojené s knoflíky, třapci, třásněmi atd. Naopak patří nekonfekcionované stuhovité úplety, sestavené jako zboží metrové, ke zboží prýmkářskému, na př. úplety tohoto druhu na klobouky, vyložení atd.
Saz. čís. 271.
Saz. čís. 272.
Fezy (turecké čepice) s třapcem nebo bez něho.
Saz. čís. 265.
Fezy jsou vlněné moslimské pokrývky na hlavu, v jednom kuse stávkované a valchované, bez zřetele na to, z jakého materiálu je třapec a jakým způsobem je připevněn.
Saz. čís. 264.
Saz. čís. 273.
Saz. čís. 267–269.
Saz. čís. 266.
Saz. čís. 261.
Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované.
Deštníky a slunečníky, povlečené látkami.
XXVI. Konfekční zboží.
Saz. čís. 274.
Klobouky mužské a chlapecké. Klobouky ženské a dívčí. Klobouky všech druhů, ozdobené.
Saz. čís. 270.
Umělé kožešiny z peří.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třidě XXII až XXVI.
Součástky umělých květin, zcela nebo částečně z látek textilních.
Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů.
Kloboukové šišáky z plsti.
Saz. čís. 263.
Saz. čís. 262.
Péra ozdobná, upravená, a práce z těchto per.
Vějíře.
Nášivky ze šňůr, bíz, ženilek a podobných prýmků, i dále konfekcionované (nikoli však s krajkami nebo výšivkami).
(6) Předměty okrášlené ozdobnými pery, nepatřící k šatstvu a zboží výstrojnému, na př. vějíře, drobnůstky (nippes), ozdobné věci, kabelky, projednávají se, není-li na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
5. (1) Mužské a chlapecké klobouky z plsti srstěné jsou klobouky ze srsti zaječí, králičí, pižmovkové, vydří nebo bobří, naproti tomu mužské a chlapecké klobouky z vlněné plsti jsou klobouky z vlny ovčí, vlny umělé, z chlupů velbloudích, kozích nebo z mohéru, též s přimíšenou bavlnou.
(2) Ohmatávajíce dýnko nebo střechu (okraj) klobouků z plsti srstěné máme pocit, jako bychom se dotýkali hedvábí, kdežto klobouky z plsti vlněné jsou drsnějšího a tvrdšího omaku, zejména jedeme-li rukou různými směry po dýnku klobouku. Klobouky z plsti srstěné jsou zpravidla lehčí než klobouky stejné velikosti a garnitury z plsti vlněné; to proto, že plsti vlněné jsou obyčejně tlustší než plsti srstěné.
(3) Klobouky z plsti srstěné jsou pro svou vyšší cenu pravidelně jemněji garnovány než klobouky z plsti vlněné. Je-li vnitřní strana klobouku nezpracována a viditelná, možno pozorovat u klobouků z plsti srstěné lesklé pesíky, vyčnívající z plstěného základu.
(3) Sem patří též kytice a podobně upravené přírodní ozdobné květiny a ozdobné listoví, čerstvé nebo sušené, spojené podstatně s umělými květinami nebo s listy z textilních látek; s nepatrnými přídavky umělých květin atd. patří však do saz. pol. 281d).
(4) Umělé květinové kytice, listnaté rostliny a pod., spojené s podnosy, jardinièrami, vázami atd., zatíženými nižší sazbou, nebo zasklené a zarámované, projednávají se podle saz. čís. 261, nepožaduje-li strana projednání oddělené; jiné zboží spojené s umělými květinami se projednává, pokud není na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
(2) Jako umělé květiny se projednávají též pouhé součástky umělých květin, lze-li jich upotřebit přímo k výzdobě, na př. soubory listů a travin, dále listoví svázané již v kytice, girlandy a pod. nebo aspoň tak upravené, že se ho může bez dalšího doplnění použít jako výzdoby.
(1) Umělými květinami tohoto saz. čísla se rozumějí napodobeniny přírodních květin, květů, poupat, plodů, ratolestí s listovím a pod., zcela nebo částečně z textilních látek, z vaty, též z vláken přediv pouze slepených, na plocho válcovaných (napodobenin tkanin, slaměných stuh, sparterie a pod.), dále květiny ze slaměných lesklých desek podlepených tkaninami, jakož i takovéto květiny fantasijní a napodobeniny motýlů, brouků, much atd., jichž se užívá k stejnému účelu jako květin přírodních (jako výzdoby, okras bytových, pro stolní úbory atd.).
6. (1) Kloboukové formy (kaloty, kloboukové kostry), u nichž použité látky (tkaniny, prýmky atd.) netvoří toliko fasonu, nýbrž zároveň také lícní stranu hotového klobouku, patří ke kloboukům. Jiné kloboukové formy a kloboukové kostry se projednávají podle povahy hmoty.
(2) Desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků, slámy, lýka, dřevěných loubků a pod., upravené na klobouky a čepice, projednávají se jako klobouky podle své bližší povahy, lze-li jich použít jako klobouků buď přímo anebo po pouhém lisování nebo vyztužení karkasovým drátem. Je-li pochybné, patří-li takové desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků do saz. čís. 267 nebo 268, projednají se podle vyšší celní sazby. Dojdou-li dýnka ke kloboukům nebo k čepicím z těchto látek beze střech nebo střechy bez dýnek, zapraví se za každé dva kusy clo jako za jeden klobouk.
(3) Kloboukové šišáky, jakož i desky a kotouče ze slámy, lýka, dřevěných loubků a podobných rostlinných látek, též bílené nebo barvené, patří bez zřetele na šířku hlavy nebo velikost do saz. pol. 267c)1, není-li ze zvláštního uspořádání úpletů, z použití ozdobných úpletů atd. patrné, že jsou určeny výhradně ke zhotovení ženských nebo dívčích klobouků saz. čís. 268.
4. (1) Za ozdobené klobouky se považují všechny klobouky opatřené výzdobou přesahující pojem garnitury nahoře vymezený, jako na př. klobouky s několikanásobnými nebo splývajícími stuhami nebo kličkami, s ozdobnými smyčkami, náběry, závoji, květinami, ozdobnými pery, prýmky, pompony, kovovými písmeny, s povlaky ze síťovitých pletiv z hedvábí, slámy atd. nebo vystrojené na lícní straně zcela nebo částečně tkaninami nebo prýmky. K ozdobeným kloboukům patří rovněž klobouky a čepice vyložené nebo lemované kožešinou, nemající vzhled skutečného zboží kožešnického.
(2) Klobouky opatřené obyčejnými přezkami, knoflíky a žaludy se nepovažují za klobouky ozdobené.
3. Garnované klobouky jsou klobouky vybavené podšívkou, lemováním, koží do klobouku, jednoduchou stuhou, šňůrami a pod., nebo štítkem, potítkem, páskou pod bradu a pod., nebo také jenom jednotlivými těmito součástkami Ke garnituře se též ještě počítají obyčejné krycí smyčky na kloboukové stuze, jednoduché, volně visící konce stuh u námořnických klobouků a pod.
(5) Květiny z papíru, saz. čís. 299; z vosku nebo ceresinu, též květiny z jiných látek než textilních (také přírodní květiny) voskem nebo ceresinem povlečené, saz. čís. 639; květiny tvářené z těstoviny nebo mazu, saz. čís. 301; z kaučuku, kůže, dřeva, kostí, skla, hlíny, porcelánu atd. jako zboží z těchto látek.
1. (1) Klobouky jsou všeliké pokrývky na hlavu, pro muže, hochy, ženy a dívky, z hedvábí, látek všech druhů (též sparterie), plsti (vlněné a srstěné), slámy, lýka, sítin, dřevěných loubků a jejich náhražek, trav, palmových listů a jejich žeber (panama), rákosu, rotanu (španělského rákosu), kořenů a podobných jiných rostlinných pletiv, též z luffy, zápalné hubky nebo korku, dále z papíru (též z lakované lepenky), kaučuku, z tkanin kaučukem napuštěných atd., z kůže, voskovaného plátna, voskovaného mušelínu, voskované dykyty, vyjma čepce (kapuce, koupací čepce a pod.) z textilních a jiných látek a mimo pravidelně pracované čepice, patřící ke zboží stávkovému a pletenému, ať jsou k obyčejné potřebě (obyčejné klobouky, cylindry, čapky [vyjma fezy] atd.) nebo k zvláštním účelům (klobouky ke stejnokrojům a pod.).
(2) Jsou tudíž vyloučeny z projednávání podle těchto saz. čísel: pokrývky na hlavu z jiných látek nežli shora uvedených, na př. hasičské a jiné přilby z plechu, pokrývky na hlavu z kožešiny, dále klobouky pro koně atd., jež se všechny projednávají podle povahy hmoty.
(3) K šicím pracím se u klobouků nepřihlíží.
(4) Viz též 2. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 346.
(5) Klobouky pro loutky negarnované z pletiv slaměných nebo podobných se projednávají podle saz. pol 281b) nebo 281c), takové klobouky loutkové garnované nebo ozdobené podle saz. pol. 281c) nebo 281d), z textilií jako výstrojné zboží podle saz. čís. 274, z jiných hmot jako hračky se zřetelem na spojení.
2. Negarnované klobouky jsou výrobky tvaru pokrývek na hlavu, vyrobené z uvedených hmot toliko přikrojením, lisováním, pletením, šitím, lepením atd. Přitom nezáleží na tom, jsou-li takové klobouky vyrobeny z jednotné hmoty nebo ze hmot lišících se barvou, tvarem nebo povahou, pokud tyto hmoty tvoří pouze fasonu klobouku a nemají povahu dodatečného přídavku, který by měl podle následující 3. a 4. vysvětlivky ráz garnitury nebo výzdoby, jako na př. vybavení slaměnou stuhou místo stuhy kloboukové. Za stejného předpokladu se nepřihlíží též k tomu, bylo-li k výrobě klobouku použito zvláštních ozdobných úpletů nebo hmot upravených ve tvaru smyček, náběrů a pod. Kloboukové kostry nebo dráty k zesílení nebo k docílení tvaru, střechy z dvojitých vrstev, vlepený papír nebo papírové bříško uvnitř klobouků jsou u negarnovaných klobouků přípustné.
XXVII. Zboží kartáčnické a řešetářské.
Kartáčnické zboží výslovně nejmenované (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), vystrojené.
Saz. čís. 276.
Saz. čís. 277.
Kartáčnické zboží obyčejné, t. j. zboží z neupravených štětin (též z náhražek štětin), ze slámy, piasavy a z jiných látek rostlinných, též vystrojené nebarveným, neleštěným nebo nelakovaným dřevem nebo železem.
Řešetářské zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 275.
Saz. čís. 278.
Hotová dřevěná síta se dny z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu; dřevěná dna k sítům.
Kartáčnické zboží výslovně nejmenované (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), vystrojené.
Saz. čís. 276.
Saz. čís. 277.
Kartáčnické zboží obyčejné, t. j. zboží z neupravených štětin (též z náhražek štětin), ze slámy, piasavy a z jiných látek rostlinných, též vystrojené nebarveným, neleštěným nebo nelakovaným dřevem nebo železem.
Řešetářské zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 275.
Saz. čís. 278.
Hotová dřevěná síta se dny z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu; dřevěná dna k sítům.
1. (1) Zboží kartáčnické se projednává podle saz. čís. 275 jen tehdy, je-li vyrobeno ze štětin dále neupravených, t. j. štětin barvy přírodní (černé, šedé, hnědé, žluté atd.) — nikoli však ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených, hlazených nebo štěpených. Příměs hrubých chlupů je přípustná. Rovněž patří do saz. čís. 275 kartáčnické zboží vyrobené z nebarvených živočišných náhražek štětin (z brků, z odpadků kostice nebo z odpadků rohu atd.) nebo z rostlinných látek, též jsou-li tyto rostlinné látky bílené nebo barvené, jako aloová vlákna, piasavová vlákna, tráva siamská, sláma, sláma rýžová, kořínky vřesové (trebbia), kořínky rýžové atd.
(2) Kartáčnické zboží zakryté, t. j. kartáčnické zboží vyrobené ze štětin dále neupravených a opatřené obrubou ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených a pod. dále upravených, patří do saz. čís. 276.
(4) Pletiva z dřevěných loubků na dna k sítům, v kusech nepřizpůsobených nebo jako metrové zboží, saz. pol. 281b).
(3) Dřevěná síta sem patřící mohou být rovněž jako dřevěná dna k sítům barvená, mořená, pokostovaná atd.
(2) Dřevěnými dny k sítům jsou pouze pletiva ze dřeva, loubků, kořenů a pod., vyrobená ve tvaru okrouhlém či hranatém nebo přistřižená do tvaru sítového dna, jež mohou být též opatřena závlačkami k připevnění do lubů.
(1) Sem patří pouze síta, jejichž okraj (postranní plochy, luby) je ze dřeva a jejichž dna jsou z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu.
4. Do saz. pol. 275c) náležejí všechny kartáče a košťata ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce, vyjma košťata přikázaná do saz. pol. 275a); dále kartáče k čištění hadic ze železného drátu se štětinami přeslenovitě zapuštěnými, dále neupravenými, jakož i všechny kartáče válcovité a kartáče k čištění lahví pro strojní použití, bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny. Rovněž sem patří zcela obyčejné oprašovače z peří.
(5) Dřevo na síta (upravené, též jen ohýbané) a dřevěné obruče na síta (luby), podle bližší povahy jako dřevěné zboží saz. třídy XXXIV.
3. (1) Do saz. pol. 275b) patří jenom hrubé štětce ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce. Výstrojem ze železa je též výstroj ze železa pocínovaného nebo pozinkovaného.
(2) Sem patří obyčejné štětce ruční, natěračské, štětce na patronování, štětce kotoučovité, zednické štětky a pod., též podložené (podvázané) korkem.
2. (1) Otýpky slámy cirokové, saginové (sláma svázaná lýkem ve větší svazky, jak tomu bývá obvykle u zásilek tříděné slámy), saz. čís. 61.
(2) Košťata proutěná, košťata březová a pod., saz. čís. 347.
Saz. čís. 280.
Saz. čís. 282.
Pletené zboží výslovně nejmenované.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 279.
Sem patří též v jiných saz. třídách nejmenované zboží ze sítin, z kručinky, travin, kokosových vláken, luffy, palmových listů a palmových žeber, vláken piasavy, proutí, rákosu, odpadků obyčejného rotanu, kořenů, pak ze všech ostatních rostlinných hmot upotřebitelných k pletení, vyjma textilní vlákna (bavlnu, čínskou kopřivu, len, konopí, jutu, manilské konopí atd.), pokud níže uvedené vysvětlivky nepřipouštějí spojení s těmito hmotami.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXVIII.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obyčejný rotan, upravený (saz. čís. 279), hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (saz. čís. 280), pletené zboží výslovně nejmenované a zboží košikářské (saz. čís. 281—283); klobouky z pletiv, jakož i vějíře patří do saz. třídy XXVI.
XXVIII. Zboží ze slámy, rotanu, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.
Saz. čís. 283.
Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené.
Zboží košikářské (též z vrbového proutí upletené).
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 281.
Rotan obyčejný (španělský neboli východoindický rákos), upravený.
Saz. čís. 282.
Pletené zboží výslovně nejmenované.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 279.
Sem patří též v jiných saz. třídách nejmenované zboží ze sítin, z kručinky, travin, kokosových vláken, luffy, palmových listů a palmových žeber, vláken piasavy, proutí, rákosu, odpadků obyčejného rotanu, kořenů, pak ze všech ostatních rostlinných hmot upotřebitelných k pletení, vyjma textilní vlákna (bavlnu, čínskou kopřivu, len, konopí, jutu, manilské konopí atd.), pokud níže uvedené vysvětlivky nepřipouštějí spojení s těmito hmotami.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXVIII.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obyčejný rotan, upravený (saz. čís. 279), hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (saz. čís. 280), pletené zboží výslovně nejmenované a zboží košikářské (saz. čís. 281—283); klobouky z pletiv, jakož i vějíře patří do saz. třídy XXVI.
XXVIII. Zboží ze slámy, rotanu, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.
Saz. čís. 283.
Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené.
Zboží košikářské (též z vrbového proutí upletené).
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 281.
Rotan obyčejný (španělský neboli východoindický rákos), upravený.
2. (1) Do saz. čís. 279 patří též bílený rotan, jejž lze poznat podle bledého, plavožlutého zabarvení, dále rotan se vpálenými skvrnami a valosin (umělá kostice z rotanu napuštěného roztokem kaučuku).
(4) Řezaný rotan (španělský rákos), povlečený papírem, saz. pol. 356c).
(3) Obyčejný rotan surový, přiříznutý na délku hole, saz. čís. 136.
(2) Přiříznutým rotanem se rozumí také rotan okulacený, zbavený hran, přišpičatělý, též vrtaný, na př. zuby do tkalcovských paprsků. Podle saz. čís. 279 se projednávají též odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů. Stébla odměřeně řezaná ve svazcích (surovina k výrobě slaměných stuh), saz. čís. 61.
(6) Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 218.
(2) Pokrývky zhotovené z odpadků surových a barevných, nemající však na lícní straně znatelné zbarvení, projednávají se jako nebarvené.
1. Obyčejný rotan oloupaný, surový (peddig), patřící do saz. čís. 279, je rotan zbavený pokožky, listí, ostnů a lepkavé šťávy tím, že byl oškrábán nebo ohlazen na zvláštních strojích, štípán, hoblován nebo trhán; nemá již přírodního povlaku surového rotanu obyčejného a nevypadá tudíž jako polévaný glazurou nebo lakovaný. Oblé odřezky v podobě dlouhých třísek, vzniklé štípáním, hoblováním a trháním rotanu, mající na sobě dosud lesknoucí se pokožku, jsou štípaným rotanem tohoto saz. čísla. Odpadky vzniklé tímto zpracováním surového rotanu (na př. k drhnutí) patří do saz. čís. 136; jsou-li svázané v klubka (věchty), saz. čís. 279.
(1) Jako pokrývky na podlahu a pokrývky na vozy se projednávají jen pokrývky, které podle své zevnější povahy jsou výlučně určeny k upotřebení na podlahu a na vozy, nejsou spojeny s jinými hmotami než s hmotami jmenovanými v saz. třídě XXVIII a jsou hrubě zpracovány Pokrývky na podlahu (rohožky) s povrchem ježatým na způsob kartáče, tak zvané pokrývky velurové, nepokládají se za pokrývky hrubě pracované, a patří tedy jak surové, tak barvené, do saz. pol. 281b). Rovněž patří pokrývky na podlahu a rohožky z lýka, ze sítin atd. do saz. čís. 281, jsou-li olemovány nebo podloženy tkaninami nebo i zpracovány s jinými předivy (motouzy, přízí atd.) nebo též jsou-li volně ovinuty nitmi z přediv, třeba jen na jednotlivých místech, aby držely pohromadě.
4. Do saz. pol. 281d) patří mimo jiné: pletiva ze slámy atd. a zboží z nich (vyjma zboží košikářské), provlečené, propletené hedvábnými stuhami, hedvábnými ženilkami, hedvábnou sparterií a pod.; kytice a věnce z čerstvých nebo ze suchých okrasných květin nebo listoví, pouze nepatrně zdobené manžetou, smyčkou nebo pod. z hedvábí, krajek, výšivek na textilním zboží nebo umělými květinami nebo upravenými ozdobnými pery; jsou-li však manžety nebo stuhy na těchto kyticích a věncích pouze volně připevněny nebo kolem nich ovinuty, mohou být projednány zvlášť.
(3) Do saz. čís. 280 patří mimo jiné: obyčejné rohožky k otírání obuvi, pokrývky na podlahu, hrubé rohože, pokrývky na vozy a pod., z lýka, sítin, travin, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, slámy (též kručinky a vláken piasavy), kořenů atd.; dále štukatérská pletiva (nebo rohože) z rákosu, též vázaná motouzy nebo drátem.
(4) Jemnější pokrývky na podlahu a jemnější rohože, pokrývky stolní a pod., ze hmot shora jmenovaných, též jsou-li spojeny s jutou, manilským konopím a podobnými rostlinnými předivy, patří do saz. pol. 281b); převládají-li v nich tato přediva, do saz. čís. 218.
(5) Rohože ze sítin a pod. připouštějící pro své pečlivější provedení též jiné použití než jako pokrývky na podlahu nebo na vozy, na př. jako zahradní stány na ochranu proti slunci, jako okenní svinovací záclony, obložení stěn, ke kartonážní výrobě jemných košů, jakož i všechny rohožky vzorkovaně pletené ze hmoty surové i barvené, patří do saz. pol. 281b).
3. (1) K saz. pol. 281c) a d). — Úplety ze slámy, z lýka atd., spletené s napodobenými stuhami (sparteriemi) z přediv nebo se stuhami, ženilkami atd. z textilních látek nebo s plstěnými pruhy tou měrou, že převládají napodobené stuhy z přediv nebo textilní látky, projednávají se jako zboží textilní. Stužkové zboží toho druhu sešité nebo na sebe našité atd. patří do saz. třídy XXVI.
(2) K pletenému zboží velmi jemnému saz. pol. 281c) patří úplety (sparterie) a zboží z úpletů, vyrobené z lýka, ze slámy a pod. a setkané s hedvábnými nebo s jinými předivy tou měrou, že přediva jsou na lícní straně viditelná nebo že jednotlivé niti tvoří výzdobný nebo stehový efekt (přitom je však nutno mít na zřeteli, že hedvábí naplocho vyválené na způsob stuh, tak zvaná hedvábná sparterie, se nepokládá za předivová vlákna, nýbrž za zboží stuhové); pak všechny úplety provlečené nebo propletené žíněmi nebo kovovými nitmi nebo úplety spojené s jemnými hmotami, nejsou-li košikářským zbožím saz. pol. 282b).
(5) Sparterie z přediv, viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.
(4) Klobouky (též čepice) ze slámy atd., dále toho druhu dna, střechy nebo štítky ke kloboukům, jakož i pletené a pod. kotouče, desky k slaměným kloboukům, saz. třída XXVI.
(3) Do saz. pol. 281c) patří na př.: stuhy, lemy, úplety, tkaniny, krajky atd., ze slámy a pod., povahy nahoře uvedené; pokrývky, rohože a záclony toho druhu s hustou, na lícní straně viditelnou osnovou z nití z přediv; kloboučky pro loutky, klobouky pro koně (ochrana koní proti slunci) ze slámy atd., s tkanicí k uvázání, s povlaky na uši ze zboží tkaného a stávkového (vyjma z hedvábí); rukavice na drhnutí z luffy, podšité nebo lemované tkaninami (vyjma z hedvábí); obuv ze slámy atd. spojená s jinými jemnými hmotami, než které jsou pod b) dovoleny; slaměnky přírodní (immortelky a j.) podložené papírem, též spojené s předivy; slaměné lesklé desky podložené tkaninami.
Saz. čís. 294.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: papírovina (saz. čís. 284), lepenka (saz. čís. 285—286), papír (saz. čís. 287—297), papírové zboží (saz. čís. 298—300), výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a pod. (saz. čís. 301), hrací karty (saz. čís. 302) a zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 303). Naproti tomu patří: papír z tabákových odpadků do saz. třídy V.; papírová příze a tkaniny z ní do saz. třídy XXIII.; vějíře z papíru do saz. třídy XXVI.; medicinální a voňavkářské papíry do saz. třídy XLVII.; zápalné a výbušné papíry do saz. třídy XLIX.
Saz. čís. 298.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIX.
Saz. čís. 291.
Saz. čís. 303.
Papír výslovně nejmenovaný.
Papír pergamenový.
Lepenka dehtovaná a kamenná.
Papír kreslicí, lepenka malířská, papír měditiskový.
Hrací karty.
Papírové zboží:
Papír zlatý a stříbrný a papír se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), papír krajkovitý a podobný papír prorážený.
Saz. čís. 302.
Papír připravený k účelům fotografickým.
Saz. čís. 286.
Saz. čís. 288.
Papír pestrý, též lakovaný a bíle natřený papír.
Papír pijavý.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 298 a 299.
Saz. čís. 299.
Saz. čís. 290.
Papírové zboží přepychové, výslovně nejmenované hromadné výrobky obrázkového tisku, hračky, vesměs též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; papírové prádlo; květiny a jejich součástky z papíru.
Výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a podobných látek.
XXIX. Papír a papírové zboží.
Saz. čís. 285.
Saz. čís. 296.
Saz. čís. 284.
Saz. čís. 297.
Saz. čís. 301.
Čalouny.
Papír a lepenka, podložené nebo proložené plátnem (též bavlněným); podšívka z papíru do klobouků, též povlečená látkou.
Saz. čís. 300.
Tiskopisy, oznámení a plakáty.
Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 292.
Saz. čís. 293.
Jiné papíry chemické.
Papírovina, bílená nebo nebílená.
Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky.
Saz. čís. 289.
Saz. čís. 287.
Saz. čís. 295.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Papír balicí, váží-li čtvereční metr aspoň 30 g.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: papírovina (saz. čís. 284), lepenka (saz. čís. 285—286), papír (saz. čís. 287—297), papírové zboží (saz. čís. 298—300), výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a pod. (saz. čís. 301), hrací karty (saz. čís. 302) a zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 303). Naproti tomu patří: papír z tabákových odpadků do saz. třídy V.; papírová příze a tkaniny z ní do saz. třídy XXIII.; vějíře z papíru do saz. třídy XXVI.; medicinální a voňavkářské papíry do saz. třídy XLVII.; zápalné a výbušné papíry do saz. třídy XLIX.
Saz. čís. 298.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIX.
Saz. čís. 291.
Saz. čís. 303.
Papír výslovně nejmenovaný.
Papír pergamenový.
Lepenka dehtovaná a kamenná.
Papír kreslicí, lepenka malířská, papír měditiskový.
Hrací karty.
Papírové zboží:
Papír zlatý a stříbrný a papír se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), papír krajkovitý a podobný papír prorážený.
Saz. čís. 302.
Papír připravený k účelům fotografickým.
Saz. čís. 286.
Saz. čís. 288.
Papír pestrý, též lakovaný a bíle natřený papír.
Papír pijavý.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 298 a 299.
Saz. čís. 299.
Saz. čís. 290.
Papírové zboží přepychové, výslovně nejmenované hromadné výrobky obrázkového tisku, hračky, vesměs též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; papírové prádlo; květiny a jejich součástky z papíru.
Výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a podobných látek.
XXIX. Papír a papírové zboží.
Saz. čís. 285.
Saz. čís. 296.
Saz. čís. 284.
Saz. čís. 297.
Saz. čís. 301.
Čalouny.
Papír a lepenka, podložené nebo proložené plátnem (též bavlněným); podšívka z papíru do klobouků, též povlečená látkou.
Saz. čís. 300.
Tiskopisy, oznámení a plakáty.
Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 292.
Saz. čís. 293.
Jiné papíry chemické.
Papírovina, bílená nebo nebílená.
Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky.
Saz. čís. 289.
Saz. čís. 287.
Saz. čís. 295.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Papír balicí, váží-li čtvereční metr aspoň 30 g.
(5) Dříve než přijde hotová papírovina do těchto kádí, přidají se do ní různé příměsky podle toho, jaký druh papíru se má vyrobit, tak na př. t. zv. klih (t. j. pryskyřičné mýdlo, které se přemění příměsí kamence v mýdlo hlinitopryskyřičné, jež odnímá papíru ssavost), dále některá barviva, jako barevné hlinky, ultramarin, barviva dehtová a pod. (pro papíry barvené ve hmotě), jakož i různá plnidla, jako těživec, sádra, osinek, kaolin a jiné nerostné látky.
(4) Tato pololátka, jakož i pololátka získaná mechanicky nebo chemicky ze dřeva, ze slámy atd. se zbaví vody do určitého stupně vlhkosti na odstředivkách, lisech nebo ve strojích na pololátku, aby se pak vybílila buď chlorem v komorových bělidlech nebo chlorovým vápnem a kyselinou sírovou na bělicích holandrech. Pak přijde do holandru na hotovou látku, kde se praním zbaví chlorového vápna a kyseliny sírové a tak rozmělní, že se utvoří velmi jemná vlákénka. Ta dají s vodou je obsahující látku, jež dopravena do kádí na papírovinu (kádě ze dřeva nebo cementu s misidlem), je určena přímo k výrobě papíru ([hotová] papírovina, hotová látka).
(3) K výrobě papíru z hadrů se roztrhají roztříděné a vyčištěné hadry v řezačce na malé, na prst široké kusy. Ty se pak vyčistí nejprve mechanicky ve vyprašovacím nebo trhacím stroji, potom chemicky alkalickými louhy. V pracím holandru se ještě jednou důkladně vyčistí a v mlecím holandru se přemění s příměsí vody v kašovitou hmotu (pololátku, polopapírovinu).
(2) Nejlepší surovinou na výrobu papíru jsou odpadky lněných, konopných a jiných tkanin z rostlinných vláken (hadry) a jako další suroviny k výrobě papíru se používá v obzvláště velkém množství vláken (buničiny, celulosy) získaných ze dřeva jehličnatých stromů (zejména smrku), ze slámy, kavylu (esparta) a pod. mechanicky broušením, rozvlákněním (dřevní drť, slámová drť) nebo působením sodného louhu nebo kyselého siřičitanu vápenatého.
(15) Odběr barytovaného papíru podle poznámky za saz. pol. 290a) povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.
(14) Papír přetiskový litografický, saz. čís. 293.
(13) Aksamitový nebo soukenný papír (t. j. povlečený barevným vlněným prachem, velutovaný papír), saz. čís. 300.
(12) Lepenka natřená barvami atd., barevně vzorkovaná, saz. pol. 285c).
(11) Papír s mramorovým vzorkem, jehož mramorované zbarvení vzniklo v papírovině, saz. čís. 296.
3. (1) Polopapírovina, vláknina ze dřeva, dřevní drť (dřevovina), slámová drť (slámovina) atd., vyrobená mechanicky (broušením klád zbavených kůry [hlavně smrkových], slámy, kavylu [esparta] a pod. na brusných kamenech [defibrérech] za velikého tlaku), patří do saz. pol. 284b)1.
(2) Tato polopapírovina je velmi lámavá, protože vlákna jsou krátká a nedají se náležitě zplstit a tedy nemohou poskytovat pevné plstěné plochy. Vláknina z pařeného dřeva (t. j. dřevo vyvářené, pařené za silného tlaku v železných kotlích, vykládaných mědí) je postavena na roveň vláknině z nepářeného dřeva. Vláknina z pařeného dřeva (dřevovina hnědá) je tmavě zbarvená (hnědá) a neláme se tak, ani není tak křehká jako vláknina z nepářeného dřeva (bílá).
4. (1) Do saz. pol. 284b)2 patří buničina (papírovina z celulosy) vyrobená způsobem chemickým, t. j. vařením rozdrceného dřeva, slámy, kavylu atd. za vysokého tlaku ve velkých kotlích s použitím louhu sodného (způsob nátronový), roztoku síranu sodného (způsob sulfátový), nebo s použitím kyselého siřičitanu vápenatého (způsob sulfitový), a posléze vypráním.
(2) Dřevní drť (mechanicky broušená) a polopapírovina z buničiny (chemicky vyrobená) vyskytují se v témže tvaru jako polohadrovina.
(3) Papírovina z buničiny, která přichází do obchodu většinou ve svitcích, liší se jednak od papíroviny z hadrů tím, že je na ní vidět pod lupou stříbrolesklá vlákna, dále tím, že vlákna buničiny nejsou tak měkká a hebká jako vlákna z hadrů, jednak od papíroviny mechanicky broušené větší jemností a délkou svého vlákna a daleko menší lámavostí za sucha.
(4) Chemicky se rozlišuje papírovina tím, že se dřevní drť barví floroglucinem a kyselinou solnou na červeno, síranem anilinu na citronově žluto.
2. (1) Sem patří též papírovina z odpadků jmenovaných v saz. čís. 657, jakož i jemná bílená polohadrovina bavlněná, která v pevném tvaru byla roztrhána v chomáčky a přichází do obchodu pod jménem filtrační hmota.
(2) Polohadrovina ze směsi hadrů nebo jiných odpadků na výrobu papíru, jmenovaných v saz. čís. 657, s hmotami jmenovanými v saz. pol. 284b) se projednává podle saz. pol. 284b).
(7) Obrázkový papír, který má povahu hromadných výrobků obrázkového tisku, saz. čís. 299.
(6) Konečný výrobek (hotový papír [lepenka]) se vyrábí buď ručně (nabíráním archů t. zv. formou [rámem s drátěným sítem], rozprostřením kašovitých archů na plst, lisováním na sebe položených papírových archů [kaučování, vrstvení] a sušením, po případě hlazením, klížením atd.), nebo na strojích, které provádějí všechny uvedené potřebné práce nepřetržitě za sebou. Podle povahy nabíracího zařízení (formy), rozlišujeme papírenské stroje s formou plochou (stroje s podélným sítem) nebo válcovitou (stroje s válcovým nebo kruhovým sítem). Prvých se užívá hlavně k výrobě papíru (nekonečného), druhých většinou k výrobě lepenky.
1. (1) Papírovina je tekutá (kašovitá) nebo pevná papírová hmota (polotovar při výrobě papíru), ze které se vyrábí přímo nebo po předchozím rozmělnění ve vodě nabíráním, kaučováním, lisováním atd. ručně nebo na stroji papír, lepenka, zboží štukatérské, zboží mašéové a pod. Papírovina může být též bílena, barvena nebo plněna nerostnými látkami a klížena (pryskyřičným mýdlem). Přijde-li papírovina v arších nebo svitcích, projedná se pouze tehdy podle saz. čís. 284, když se proražením nebo jinak učiní úplně neupotřebitelnou jako papír nebo lepenka.
(3) Papírovina z hadrů (polohadrovina) v pevném tvaru přichází do obchodu v přibližné síle lepenky buď složená, svinutá, nebo též v kusech; je směsí neúplně rozemletých, nestejnoměrných vláken ze zpracovaných hadrů, bývá většinou lisována na lisovadle a zasílá se buď napolo nebo zcela vysušená.
(2) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 285.
(4) Papírovina z hadrů je měkká, houbovitá a má velmi hebké vlákno (na rozdíl od papíroviny z buničiny), takže se neláme; není-li pro tloušťku neprůhledná, jeví se nápadně oblačnou a mívá, poněvadž není apretovaná, buď na povrchu vtisknuté stopy síta nebo zcela drsný povrch. Při snímání jednotlivých vrstev se ukazuje stejnorodá povaha látky, která se v horké vodě rychle rozpadá v kaši.
5. Pokrývky na podlahu z lepenky (zvané na př. congoleum, balatum, stragule, vocaleum, linol a pod.) jsou napodobeniny pokrývek linoleových a jsou zhotoveny z lepenky napuštěné asfaltem, dehtem a pod. a opatřené zřetelnou lesklou krycí vrstvou, vyrobenou ze lněného oleje, barviv a plnidel.
6. Odběr barytovaných kartonů podle 1. poznámky za saz. čís. 285 povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.
(1) Papír je v podstatě hustá, tenká plst z jemných vlákének zpravidla rostlinného původu, která se vyrábí tak, že se čištěná a jemně rozmělněná vláknina rozmíchá s vodou v řídkou kaši, rozprostře rovnoměrně v tenkých vrstvách na hustých sítech a voda se odstraní odtokem, vylisováním a vysušením.
(10) Papír lepivý, papír gutaperčový (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), saz. čís. 300.
(8) Brilantový papír, t. j. papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem, na kartonáže atd., saz. čís. 300.
(9) Pestrý papír, bronzovaný, zlacený, stříbřený nebo prorážený, saz. čís. 294.
Hračky z měkkého kaučuku, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 317.
Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: suroviny, též čištěné a odpadky (saz. čís. 304), polotovary, a to kaučukové roztoky (saz. čís. 305), kaučukové těsto (saz. čís. 306), patentní desky (saz. čís. 308), tvrdá guma v deskách, v tyčích a trubkách (saz. čís. 313), zboží z kaučuku (saz. čís. 307, 309—312, 314—320) Kaučukové přístroje a jejich součásti, jakož i kaučukové obruby k optickým přístrojům patří do saz. třídy XLIV; vějíře, saz. čís. 271.
Saz. čís. 316.
Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek jmenovaných v saz. čís. 315 a 316.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXX.
Saz. čís. 304.
Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené.
XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.
Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vesměs surové, též čištěné; odpadky z nich, staré opotřebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadků (guma Mitchelova).
Saz. čís. 305.
Saz. čís. 315.
Saz. čís. 309.
Zboží výslovně nejmenované z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
Zboží výslovně nejmenované z tvrdé gumy.
Kaučukové roztoky.
Saz. čís. 318.
Saz. čís. 314.
Kaučukové zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 319.
Tvrdá guma (tvrdosti rohu nebo kůže) v deskách, tyčích a trubkách, též leštěná, avšak dále neopracovaná.
Saz. čís. 313.
Saz. čís. 306.
Kaučuková vlákna neopředená.
Kaučukové zboží vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Desky nevulkanisované, krájené, rozestřené, rozválené (patentní desky).
Saz. čís. 320.
Kaučukové těsto.
Technické potřeby.
Saz. čís. 308.
Zboží z měkkého kaučuku výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 312.
Saz. čís. 310.
Do saz. čís. 311 patří přezuvky a jiná obuv z kaučuku, též spojená s textilním zbožím všech druhů nebo s koží. Přezuvkami rozumějí se galoše, sněhovky a jiná ochranná obuv, jež se obléká na vlastní obuv. Obuv z látek s kaučukovými podešvemi, pak podešve z kaučuku a z gutaperči, jakož i podešve z korku potažené kaučukem se rovněž projednávají podle saz. čís. 311. Veškeré věci patřící do saz. čís. 311 mohou být kožešinou pouze lemovány nebo spojeny s jinými též velmi jemnými hmotami, nesmějí však být vystrojeny drahými kovy. Obuv z kaučuku pošitá kožešinou patří však do saz. čís. 346. Obuv kožená s kaučukovými podešvemi, viz vysvětlivky k saz. čís. 340.
Saz. čís. 307.
Obuv, též spojená se zbožím textilním všech druhů nebo s jinými hmotami.
Saz. čís. 311.
Saz. čís. 317.
Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: suroviny, též čištěné a odpadky (saz. čís. 304), polotovary, a to kaučukové roztoky (saz. čís. 305), kaučukové těsto (saz. čís. 306), patentní desky (saz. čís. 308), tvrdá guma v deskách, v tyčích a trubkách (saz. čís. 313), zboží z kaučuku (saz. čís. 307, 309—312, 314—320) Kaučukové přístroje a jejich součásti, jakož i kaučukové obruby k optickým přístrojům patří do saz. třídy XLIV; vějíře, saz. čís. 271.
Saz. čís. 316.
Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek jmenovaných v saz. čís. 315 a 316.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXX.
Saz. čís. 304.
Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené.
XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.
Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vesměs surové, též čištěné; odpadky z nich, staré opotřebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadků (guma Mitchelova).
Saz. čís. 305.
Saz. čís. 315.
Saz. čís. 309.
Zboží výslovně nejmenované z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
Zboží výslovně nejmenované z tvrdé gumy.
Kaučukové roztoky.
Saz. čís. 318.
Saz. čís. 314.
Kaučukové zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 319.
Tvrdá guma (tvrdosti rohu nebo kůže) v deskách, tyčích a trubkách, též leštěná, avšak dále neopracovaná.
Saz. čís. 313.
Saz. čís. 306.
Kaučuková vlákna neopředená.
Kaučukové zboží vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Desky nevulkanisované, krájené, rozestřené, rozválené (patentní desky).
Saz. čís. 320.
Kaučukové těsto.
Technické potřeby.
Saz. čís. 308.
Zboží z měkkého kaučuku výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 312.
Saz. čís. 310.
Do saz. čís. 311 patří přezuvky a jiná obuv z kaučuku, též spojená s textilním zbožím všech druhů nebo s koží. Přezuvkami rozumějí se galoše, sněhovky a jiná ochranná obuv, jež se obléká na vlastní obuv. Obuv z látek s kaučukovými podešvemi, pak podešve z kaučuku a z gutaperči, jakož i podešve z korku potažené kaučukem se rovněž projednávají podle saz. čís. 311. Veškeré věci patřící do saz. čís. 311 mohou být kožešinou pouze lemovány nebo spojeny s jinými též velmi jemnými hmotami, nesmějí však být vystrojeny drahými kovy. Obuv z kaučuku pošitá kožešinou patří však do saz. čís. 346. Obuv kožená s kaučukovými podešvemi, viz vysvětlivky k saz. čís. 340.
Saz. čís. 307.
Obuv, též spojená se zbožím textilním všech druhů nebo s jinými hmotami.
Saz. čís. 311.
(6) Kaučukové odřezky upotřebitelné jako hotové zboží, na př. pásy, kotouče, pruhy a pod., projednávají se jako zboží z kaučuku podle své povahy.
(7) Kaučukové desky z nevulkanisovaného kaučuku, které jsou směsí vyrobenou na mísicím kalandru z rozměklého, mechanicky čištěného kaučuku s určitými přísadami, saz. čís. 306.
(8) O umělém kaučuku, faktisu a jiných chemicky vyrobených náhražkách kaučuku patřících rovněž do saz. čís. 304 viz 5. a 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX.
(9) Guma stěrací krájená z přírodní gumy, po příp. z patentních desek, hadice atd. z patentních desek, saz. čís. 309.
(11) O projednávání hadic viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 320.
(1) Sem patří: kaučukové mléko (latex, revertex, jatex a pod.), t. j. přírodní kaučuková šťáva, též zahuštěná, konservovaná čpavkem za účelem zamezení srážení; kaučuk, gutaperča a balata, surové, t. j. v původním tvaru (v balvanech, koláčích, deskách, koulích, vřetenech atd.) nebo čištěné, t. j. zbavené všech nečistot roztrháním a praním, nelisované (hrubé, nerovné, děravé vrstvy a desky), lisované v desky a špalky, dále neopracované a bez jakékoli cizí příměsi (je-li pochybnost, zda lisované desky a špalky z čištěné gutaperči a z balaty nebyly dále opracovány nebo zda neobsahují přísad, lze je propustit beze cla, byly-li napřed rozkouskovány); kaučukové odpadky (též odpadky z tvrdé gumy, jakož i z gutaperči a z balaty), t. j. odpadky vzniklé při výrobě a staré opotřebované kusy výrobků.
(10) Válce s kaučukovým povlakem do strojů, saz. třída XL.
3. (1) Gutaperča (perčovina) se vyrábí z mléčné šťávy rostliny Isonandra gutta podobně jako kaučuk a vyskytuje se většinou v červenohnědých kusech (koláčích), značně znečištěných kůrou, pískem a pod. Gutaperča jest tuhá, málo pružná, tažná; zahřáta měkne, stává se tvárnou a dá se lisovat. Postup při čištění jest týž jako u kaučuku; gutaperča se dá rovněž vulkanisovat sírou, snáze se vzak vulkanisuje sirnatany.
(2) Z listí rostliny Isonandra gutta se získává gutaperča zelené barvy.
8. (1) Kaučukové podložky tiskací (pro tiskárny látek) skládají se nejméně ze dvou (většinou však více) hustých, jemnějších vrstev tkanin, proložených kaučukem, a mají obyčejně zevně vrstvu kaučukovou.
(2) Do saz. pol. 320h) patří též tkaniny na mykací povlaky, dovážené bez dovolovacího listu, a vůbec všechny technické potřeby z kaučuku, gutaperči atd., které nelze zařadit do některé položky v předu uvedené, jako na př. isolační proužky z tkanin kaučukem povlečených.
7. Výzbroje k technickým a elektrotechnickým účelům saz. pol. 320g) (ke stavbě telefonů a mikrofonů, plynovodů, vodovodů atd.) jsou hotové součásti z tvrdé gumy, nespojené s jinými hmotami, na př.: desky dírkované nebo jinak dále opracované; kotouče podpěrné; krabice; lišty; mluvítka a naslouchátka k telefonům a mikrofonům; obruby; přepinače; rukojeti; separátory; skřínky pro akumulátory a baterie; tlačítka; vidlice isolační; víka; vypínače a pod. Součásti přístroji z tvrdé gumy se projednávají podle ustanovení saz. třídy XLIV.
6. (1) Faktis je látka vyrobená z mastných olejů oxydací; sířením a pod.; přichází též pod jménem olejový kaučuk a j.
(2) Jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku jsou výrobky vyznačující se značnou pružností, byť i menší než má měkký vulkanisovaný kaučuk. Patří sem zejména: polysulfidové synthetické látky (thioplasty) na př. polyethylensulfid, známý pod názvy Thiokol a Perduren; polyisobutylen na př. Vistanex a Oppanol; estery kyseliny polyakrylové a polymetakrylové s nízkým polymeračním stupněm, na př. Plexigum; pružné hmoty (elastikáty) z polyvinylchloridu, na př. PVC, Igelit a Mipolam, a jeho smíšené polymeráty, na př Flamenol a j Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 141.
(3) Zboží z náhražek kaučuku se projedná podle povahy buď jako zboží vyrobené z kaučuku s přísadami, t. j. jako zboží z měkkého vulkanisovaného kaučuku, nebo jako zboží z patentních desek. Barva obsažená ve výrobku se nepokládá při zařazení za přísadu. T. zv. umělá kůže nebo t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu patří do saz. čís. 325.
(4) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z náhražek kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro přírodní kaučuk.
5. (1) Umělý (synthetický) kaučuk je látka získaná polymerací butadienu nebo jeho derivátů, která se podobá kaučuku přírodnímu a dá se vulkanisovat a zpracovat jako přírodní kaučuk, na př. Buna, Dupren, Chloropren, Neopren, Perbunan, Pergut, Tornesit, Sovpren, Thermopren. Výchozí látkou k přípravě butadienu bývá zejména acetylen, ethylalkohol, zemní plyn a j.
(3) Jsou-li pochybnosti, zda jde o umělý kaučuk, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(5) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z umělého kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro kaučuk přírodní.
(2) Umělý kaučuk přichází do obchodu též ve vodné emulsi většinou s přísadou čpavku nebo jiných látek zamezujících srážení. Za takové umělé kaučukové mléko, jež se projednává jako mléko kaučuku přírodního, lze považovat jtn výrobky, jichž lze použít k výrobě kaučukového zboží.
(4) Zboží z umělého kaučuku, jakož i zboží jím povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.
4. (1) Balata — látka příbuzná s gutaperčou — se vyrábí z mléčné šťávy stromu Bullytree (pakoru), rostoucího v Guyaně; používá se jí méně než kaučuku, hodí se však zvláště k výrobě hnacích řemenů, podešví a isolátorů.
(2) Zboží z gutaperči a balaty, jakož i zboží jimi povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.
(4) Naopak se vždy projednávají podle saz. čís. 306 odpadky kaučukového těsta, odřezky desek vyválených z kaučukového těsta, jakož i kaučukové odpadky v podobě desek i vláken z t. zv. kožené plsti (směsi lněného oleje, kaučukových odpadků, pilin atd., jež se dají snadno hníst) nebo z jiných podobných náhražek kaučuku, kterých lze použít buď přímo, nebo pouhým nahřátím a hnětením válci k výrobě ucpávek a pod.
1. (1) Kaučuk (pryž, Gummi elasticum, india rubber) se vyrábí z mléčné šťávy některých stromů na př. pryšcovitých (Euphorbiaceae), chleboňovitých (Artocarpaceae) a j., hlavně přímým sušením na vzduchu (v jamách a na hliněných deskách) jako t. zv. gumová hmota nebo tak, že se rostlinná šťáva zachycená v jamách zředí vodou; tím se vyloučí kaučuk jako hmota podobná smetaně a hnětením a rozválením se zbavuje vodnaté tekutiny ještě v ní obsažené, nebo se do této mléčné šťávy ponoří dřevěné nebo jiné vhodné formy; šťáva se pak vysušuje na formách pohybujících se nad ohněm, což se tak dlouho opakuje, až se vytvoří přiměřeně silná vrstva kaučuku. Naříznutím a odloupnutím kaučuku získají se výrobky většinou barvy špinavě žluté, tvaru formy, jaké bylo použito.
(4) Kaučuk je pružný, pozbývá však v chladnu této vlastnosti, tvrdne a tuhne; zahřátím měkne, stává se lepkavým, dá se hníst a těžko se krájí. Čerstvě rozříznuté plochy, znovu k sobě přitisknuty, přilnou k sobě skoro tak pevně jako před rozříznutím. Kaučuk se rozpouští v benzinu, sirouhlíku, terpentinovém oleji atd., nerozpouští se však ve vodě ani v alkoholu.
(3) Surový kaučuk se důkladně vyčistí praním, roztrhá se zvláštními stroji na drobné kousky, zbaví se za stálého přítoku vody všech nečistot a rozválí se hnětacím válcem v drsnou, namnoze děravou, tenkou desku.
(2) Druh surového kaučuku zelené barvy je výtažkem z listí příslušných stromů.
2. (1) Smísí-li se kaučuk se sírou a pak se zahřeje, vzniká vulkanisovaný kaučuk s různými vlastnostmi podle množství přidané síry a stupně zahřátí.
(2) Přidá-li se do kaučuku málo síry a zahřívá-li se hmota jen krátkou dobu, získá se vulkanisovaný, měkký kaučuk, zvaný též vulkanit, t. j. hmota šedé barvy a veliké pružnosti, neměnící se valně ani při změnách teploty; vulkanisovaný kaučuk čerstvě rozříznut k sobě nepřilne a rozpouští se velice těžko v sirouhlíku a pod.
(3) Kaučuk se slučuje chemicky se sírou z počátku v malé míře, největší část síry zůstává smíšena pouze mechanicky. Leží-li tato směs déle, působí síra tak, že kaučuk zkřehne, ztvrdne a snadno se drobí. Odejme-li se vulkanisovanému kaučuku vařením v sodném louhu tato přebytečná nevázaná síra, ztratí kaučuk šedou barvu a získá se výrobek velice podobný surovému kaučuku, který však má veškeré vlastnosti kaučuku vulkanisovaného, t. zv. odsířený kaučuk.
(4) Smísíme-li kaučuk s větším množstvím síry a udržujeme-li jej po delší dobu při vyšší teplotě, obdržíme výrobek barvy černé, málo pružný a velmi tvrdý, který se třením snadno stává elektrickým; podobá se mnohými vlastnostmi rohovině a nazývá se tvrdá guma, též cornit, ebonit, keratit. Tvrdé gumě třeba na roveň postavit směsi různých pryskyřic s kaučukem, jako resinit, plastit a pod.
(5) Vulkanisace může se dít též bez zahřátí, ponoří-li se tvářený kaučuk do chloridu sirného atd.
(2) Regenerovaný kaučuk (regenerát, též reclaimed rubber, Mitchelova guma) je tvárná hmota z regenerovaných gumových odpadků, které byly co možno nejvíce zbaveny volné síry, plnidla a barviva. Aby se získala hmota úplně stejnorodá, zpracuje se na válcových strojích; dováží se ve svinutých deskách s povrchem většinou drsným, jejichž jednotlivé vrstvy bývají tak slepené, že původní tabulový tvar již nelze rozeznat. Regenerovaný kaučuk se liší od nevulkanisovaného kaučukového těsta tím, že se nerozpouští v benzinu, kdežto kaučukové těsto se v benzinu převážně rozpouští.
(3) Podle saz. čís. 304 projednává se též kaučukový prášek, kaučuková moučka (mleté nebo jinak rozmělněné zboží z kaučuku a z tvrdé gumy) k výrobě regenerovaného kaučuku a pod.
(5) Kaučukové odřezky z patentních desek, nestejného a nepravidelného tvaru, jichž se dá použít pouze jako polotovarů, saz. čís. 308, pokud je nelze po dostatečném rozkouskování projednat beze cla podle saz čís. 304.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.
Saz. čís. 321.
Voskované plátno, hrubé, nepotištěné; plátno asfaltované.
Jako voskované plátno, hrubé, nepotištěné a jako plátno asfaltované se projednává jenom hrubé, pouze pokostované nebo asfaltované zboží vyrobené ze tkanin saz. pol. 207a)1, 216a)1 nebo 217a), k balení a pokrývání; u tohoto zboží se musí tudíž zjistit počet nití jako u příslušných surových tkanin.
Saz. čís. 322.
Vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek, chemicky preparované ve tkanině nebo přízi nebo natřené olejem, dehtem nebo tukovou směsí nebo těmito látkami napuštěné.
Saz. čís. 323.
Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí.
Saz. čís. 324.
Knihařské plátno.
Saz. čís. 325.
Voskované plátno výslovně nejmenované, též voskovaný mušelín a voskovaná dykyta.
Saz. čís. 326.
Zboží z voskovaného plátna, voskovaného mušelínu a voskované dykyty, mimo zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.
Saz. čís. 327.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.
Saz. čís. 321.
Voskované plátno, hrubé, nepotištěné; plátno asfaltované.
Jako voskované plátno, hrubé, nepotištěné a jako plátno asfaltované se projednává jenom hrubé, pouze pokostované nebo asfaltované zboží vyrobené ze tkanin saz. pol. 207a)1, 216a)1 nebo 217a), k balení a pokrývání; u tohoto zboží se musí tudíž zjistit počet nití jako u příslušných surových tkanin.
Saz. čís. 322.
Vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek, chemicky preparované ve tkanině nebo přízi nebo natřené olejem, dehtem nebo tukovou směsí nebo těmito látkami napuštěné.
Saz. čís. 323.
Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí.
Saz. čís. 324.
Knihařské plátno.
Saz. čís. 325.
Voskované plátno výslovně nejmenované, též voskovaný mušelín a voskovaná dykyta.
Saz. čís. 326.
Zboží z voskovaného plátna, voskovaného mušelínu a voskované dykyty, mimo zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.
Saz. čís. 327.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
(1) Vozové plachty a přikrývky saz. čís. 322 jsou vyrobeny většinou ze silnějších tkanin lněných, konopných nebo jutových a staly se nepromokavými buď tím, že byly natřeny, napuštěny atd. pokosty, dehtem a pod., nebo tím, že byly upraveny chemicky (na př. mýdlem hlinitým nebo jinými mýdly nerostnými, amoniakálním roztokem hydroxydu měďnatého [kuoxam] za použití tukových směsí a apreturou); rovněž sem patří úplně upravené vozové plachty z takových látek.
2. (1) K metrovému zboží s neohraničeným vzorem, projednávanému podle saz. pol. 325a), patří voskované plátno, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, bez ohraničených obrazců nebo vzorů, podle nichž se má zboží dělit při prodeji nebo při upotřebení.
(2) Do saz. pol. 325b) patří veškerá voskovaná plátna atd. podle určité míry přistřižená nebo dovážená jako zboží metrové, která mají vzory ohraničené figurami, obrubami, lemy, čarami atd.; dále sem patří všechny výrobky z voskovaného plátna atd., jež nabyly svého předběžného tvaru, určeného pro další zpracování anebo pro určitý účel upotřebení, pouze vykrojením, přikrojením nebo vyseknutím.
(3) Do saz. čís. 326 patří — vyjma zboží projednávané podle saz pol. 300c), saz. čís. 322 a 323 a vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské — všechno zboží z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, které bylo nejen pouze vykrojeno, přikrojeno nebo vyseknuto, nýbrž ještě nějak dále zpracováno, jakož i zboží projednávané podle saz. čís. 321 až 325, má-li takové spojení, jež přesahuje meze přípustné u uvedených saz. čísel.
(4) Hnací řemeny z tkanin připravených tukem, olejem, pokosty a pod., viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
1. (1) Voskovaným plátnem výslovně nejmenovaným se rozumějí tkaniny hrubší i jemnější, které jsou buď natřeny ohebnými vrstvami pokostovými nebo laky nebo které se staly nepromokavými (t. j. nepropouštějí vodu ani tenkrát, působí-li na ně dlouhou dobu) voskem, olejem a pod. či chemickými směsmi, nebo tkaniny, které byly spojeny vrstvami těchto látek.
(2) Takto připravené tkaniny z jemné příze nebo tkaniny průsvitné, vyjma hedvábné, nazývají se voskovanými mušelíny, hedvábné tkaniny takové voskovanými dykytami.
(4) Do saz. čís. 325 patří vedle umělé kůže, uvedené ve 3. odstavci, též napodobeniny kůže, jako pegaimod, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou koží), i když v nátěru je přimíšen kaučuk.
(5) Jak se rozeznávají tyto napodobeniny kůže od knihařského plátna, viz 3. odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324. O projednávám látek na svinovací záclony, látek na čalouny atd. viz 19. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6) O projednávání průsvitného plátna pausovacího (pro architekty a pod.) viz 17 odstavec 4 všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
(7) Tkaniny připravované kaučukem nebo gutaperčou, saz. čís. 315.
(3) Podle toho patří k voskovanému plátnu výslovně nejmenovanému plátno kožené, malířské, břidličné (na školní tabule), umělá kůže (látka vzhledu kůže vyrobená z polyvinylchloridu, klihu, glycerinu atd., bez použití kůže, i když není podložena tkaninou), t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu, olejované plátno k balení atd.; k voskovanému mušelínu patří Billrothův batist na obvazy a pod.; k voskované dykytě patří vlastní voskovaná dykyta na nepromokavý vrchní oděv, dykyta k účelům léčebným povlečená pryskyřičnými látkami a pod.
(3) Přikrývky kaučukové a kaučukové plachty vozové, saz. čís. 315, po příp. 317.
(2) Všité kruhy, provazy a podobné předměty k upevnění plachet nemají vliv na projednávání.
Saz. čís. 339.
Saz. čís. 341.
Všeliká obuv zcela nebo zčásti kožená, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami.
Saz. čís. 340.
Brašnářské zboží kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek.
Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 338.
Kůže vydělaná.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 338—344.
Kožené zboží.
Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen.
Saz. čís. 337.
XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.
Kůže lakovaná.
Saz. čís. 336.
Kůže rukavičkářská.
Saz. čís. 335.
Do této saz. třídy patří vydělané kůže: hovězí a koňská (saz. čís. 328 a 329), telecí (saz. čís. 330), kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí (saz. čís. 331 až 334), rukavičkářská (saz. čís. 335), kůže lakovaná (saz. čís. 336) a kůže výslovně nejmenovaná (saz. čís. 337); dále kožené zboží: sedlářské a řemenářské, též z voskovaného plátna (saz. čís. 338), zboží brašnářské, též z voskovaného plátna a z hrubších látek (saz. čís. 339), obuv (saz. čís. 340), rukavice (saz. čís. 341), kožené zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 342), zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 343) a technické potřeby (saz. čís. 344).
Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.
Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.
Saz. čís. 332.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.
Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.
Saz. čís. 330.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.
Saz. čís. 329.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).
Saz. čís. 328.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 344.
Technické potřeby.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 343.
Kožené zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 342.
Rukavice kožené (i pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím), též vyšívané.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.
Saz. čís. 341.
Všeliká obuv zcela nebo zčásti kožená, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami.
Saz. čís. 340.
Brašnářské zboží kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek.
Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 338.
Kůže vydělaná.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 338—344.
Kožené zboží.
Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen.
Saz. čís. 337.
XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.
Kůže lakovaná.
Saz. čís. 336.
Kůže rukavičkářská.
Saz. čís. 335.
Do této saz. třídy patří vydělané kůže: hovězí a koňská (saz. čís. 328 a 329), telecí (saz. čís. 330), kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí (saz. čís. 331 až 334), rukavičkářská (saz. čís. 335), kůže lakovaná (saz. čís. 336) a kůže výslovně nejmenovaná (saz. čís. 337); dále kožené zboží: sedlářské a řemenářské, též z voskovaného plátna (saz. čís. 338), zboží brašnářské, též z voskovaného plátna a z hrubších látek (saz. čís. 339), obuv (saz. čís. 340), rukavice (saz. čís. 341), kožené zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 342), zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 343) a technické potřeby (saz. čís. 344).
Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.
Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.
Saz. čís. 332.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.
Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.
Saz. čís. 330.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.
Saz. čís. 329.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).
Saz. čís. 328.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 344.
Technické potřeby.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 343.
Kožené zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 342.
Rukavice kožené (i pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím), též vyšívané.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.
(2) Teletina v celých kožich se liší od kůže hovězí tím, že váha celého kusu kůže telecí nepřesahuje 3 kg. U půlek a čtvrtek telecích koží nepřesahuje váha kusu 1½ kg, po příp. ¾ kg.
(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
(4) Střevíce z kůže s podešvemi kaučukovými se projednávají podle saz. čís. 340.
(5) Střevíce z kůže s dřevěnými podešvemi se projednávají jako obuv kožená podle saz. čís. 340, naproti tomu dřeváky pouze s koženými řemeny nebo nárty se projednávají jako zboží dřevěné spojené s koží saz. třídy XXXIV.
(6) Dojdou-li střevíce jednotlivě, bere se za základ polovina váhové sazby.
1. (1) Kůže vydělaná se získává zpravidla ze střední vrstvy (škáry) zvířecích koží, zbavených předchozími pracemi srsti, pokožky a podkožního vaziva činěním (vyděláváním). Vlákna takto upravených holin se činěním prosytí látkami obsahujícími tříslovinu, čímž se chrání před hnilobou, a získávají částečně již tímto činěním, částečně pak dalším mechanickým nebo chemickým zpracováním, barvením a pod., vlastnosti potřebné k výrobě koženého zboží (pevnost, tažnost, vláčnost, stejnoměrnou tloušťku, barvu atd.).
(2) Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:
c) činění tukem čili zámišnictví.
a) činění tříslem čili tříslení na červeno, čímž se rozumí nejen vydělávání kůrami koželužskými (jako je kůra dubová, smrková, jedlová, vrbová, jilmová, březová, kaštanová atd.), nýbrž také jinými rostlinnými částmi obsahujícími tříslovinu (jako kvebrachovým dřevem, valonkami, duběnkami, divi-divi, myrobalány, škumpou atd.), a výtažky z nich, jako katechu a kino;
b) činění solemi minerálními (chromitými a j.); zvláštní druh jeho je činění kamencem čili jirchářství;
2. (1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.
(2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.
(3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.
(4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.
(5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.
3. Zvířecí kůže se srstí, napolo nebo zcela zpracované na straně k masu, patří ke kožešině upravené (saz. čís. 345); avšak obyčejné kůže se srstí (hovězí, telecí atd.), které byly namaštěny, načerněny nebo barveny (apretovány na kůži svrškovou), se projednávají jako kůže.
4. (1) Za kůži přírodní barvy (nebarvenou) se považuje jen kůže v barvě získané pouze činěním. Jako barvená se projednává i kůže jen zhruba natřená obyčejnou barvou anebo kůže s nátěrem bílým nebo barevným. Černě leštěná (černěná) kůže se klade na roveň kůži černě barvené.
(2) Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.
(3) Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.
(4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.
(5) Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.
(6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.
5. Při projednávání zůstává nepovšimnuto poltění kůže nebo její části, jímž se štěpí v tenčí vrstvy (souběžné s povrchem), nehledíc k výjimkám u saz. pol. 329a) a saz. čís. 332.
6. Odřezky a jiné odpadky, vzniklé při úpravě kůže nebo dalším jejím zpracováním, jichž lze ještě jako kůže upotřebit, se projednávají — vyjma kůži odpadkovou vydělanou na způsob podešvic, v saz. pol. 328c) výslovně uvedenou, a nepatří-li povahou do saz. čís. 331 nebo 332 — podle poznámky za saz. čís. 337; hodí-li se však takové odřezky pouze za surovinu k výrobě umělé kůže nebo klihu, projednávají se jako kůže na klih podle saz. čís. 656.
7. (1) Předměty vykrojené z kůže, pak odkrojky a pruhy kůže, jež byly vyrobeny stmelením, vřezáním nebo výkrojem okras, dírkováním, prošíváním, šitím atd., se projednávají jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342, nestanoví-li sazebník jinak.
(2) Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.
(3) Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.
(1) Sem patří všechna vydělaná kůže z koží telecích bez rozdílu činění, také poltěná, vyjma kůži rukavičkářskou, telecí kůži lakovanou a bronzovanou.
Kožešiny konfekcionované.
XXXIII. Zboží kožešnické.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIII.
Saz. čís. 345.
Kožešiny upravené, nekonfekcionované.
Saz. čís. 346.
XXXIII. Zboží kožešnické.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIII.
Saz. čís. 345.
Kožešiny upravené, nekonfekcionované.
Saz. čís. 346.
4. (1) Napodobeniny jemných koží, vyrobené z koží obyčejných úpravou nebo barvením, pokládají se za obyčejné kůže saz. pol. 345a) a 346a), pokud je lze jako napodobeniny poznat nebo prokázat. V opačném případě se projednají takové napodobeniny jako kůže jemné.
(2) Napodobeniny se provádějí nejčastěji na kůži králičí, jehněčí a ovčí Na králičí kůži je na př. t. zv. seal (imitace sealskinu) a bibret (imitace bobroviny). Kůže jehněčí a ovčí (barvené i nebarvené) sestřižením získávají určité kresbovitosti a tím napodobují jemné kůže ovčí a jehněčí, na př. buenosbrajtšvanc (kůže jihoamerické ovce) napodobuje ovci karakulskou. Tak zvané nutriety a panofix jsou sestřižené kůže obyčejných ovcí nebo jehňat napodobující nutrii nebo bobra.
3. (1) K jemným kožešinám saz. pol. 345b) a 346b) patří všechny kožišiny, jež nejsou uvedeny ve 2. vysvětlivce.
(5) Kaljaky (galyak, goljax) jsou kůže zmetků s hladkou nízkou srstí bez moaré nebo s jemnou moaré kresbou. Označují se často jménem podobné kožešiny, jako kalyakbrajtšvanc, kalyakastrachán a pod.
(4) Kůže zmetků a jehňat jmenovaných ovcí barvené nebo jinak hotově upravené se nazývají: brajtšvanc, persián a polopersián. Brajtšvanc a persián jsou kůže zmetků a jehňat ovce karakulské, provenience uzbekistanské a afganistanské, též jihoafrické. Polopersián jsou kůže zmetků a jehňat ovce širazské, astrachánské, syrské, perské (iranské), iracké, besarabské a několika dalších druhů ruské ovce širokoocasé. Polopersiány se nazývají na př. metis, širaz, krymer, syrský solený, astrachán, drajbl, merluška.
(3) K jemným kožešinám patří dále již obarvené nebo jinak úplně upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; tyto kůže promnuté otrubami atd., i když jen za účelem konservačním, patří-li podle ustanovení 3. odstavce 1. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla, se projednávají podle saz. pol. 345a).
(2) Jako jemné kožešiny saz. pol. 345b) a 346b) se tudíž projednávají na př.: kůže bobří (bobra kanadského), kůže cibetky, činčily (písťuchy) pravé i vlnaté, činčilony (lagidium, hlodavec podobný činčile, žijící v Peru a Bolivii), genetky (španělské plíživé kočky), hranostaje (hermelin, solongois), irbise, kůže jaguára, kůže kolínského (druh kuny v ruské Asii, podobný tchoři), kůže kuny (lesní, skalní atd.), lasičky, kůže levhartí (též leopardi, pantheří, pardálí), lví, kůže lišek ušlechtilých (lišky křížové, černé, stříbrné, modré a bílé), kůže medvěda ledního, kůže norčí (minka, vydry bahenní), kůže ocelota, onzy (severoasijské světle šedé odrůdy levharta s dlouhou srstí), kůže pervicky (tchoře tygrovitého), rosomákové, rysí, kůže koček rysovitých, kůže sealskinové (tulení s měkkou lesklou srstí), skunkové (smraďocha), sobolí, tchoře virginského (kuny rybářské), tygří, kůže koček tygrovitých, kůže vydří, kůže vydry mořské (bobra kamčatského) a mnohé jiné.
2. (1) Celní sazby jak u kožešiny nekonfekcionované, tak i konfekcionované jsou různé podle toho, je-li zhotovena z koží obyčejných nebo z koží jemných.
(2) Za obyčejné kožešiny saz. pol. 345a) a 346a) se pokládají: kůže ovčí, jehněčí a kůže zmetků nebo spratků (také kůže ovcí tibetských), vyjma již barvené nebo jinak hotově upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; kůže jihoamerického bobra bahenního (řekomyš, nutrie), kůže buvolí, desmana (bisam ruský či stříbrný), kůže drapoše hrabavého (wombat), kůže gazelí (též antilopí), kůže guanaková (druh peruánské lamy), kůže hovězí, hyení, jelení, jezevčí, též pahmi (kůže jezevce čínského), kůže kamzičí, klokaní (kanguroo, australská zvířata vačnatá a svišťová), kůže kočičí (koček domácích i divokých), kůže koňská, kozí (kozy angorské, tibetské, arabské, t. zv. hobejda atd.), kůže králičí, křeččí, krtčí, krysí, liščí (vyjma kůže lišek křížových, černých, stříbrných, modrých, bílých), kůže lišky mořské (obyčejné lišky japonské), kůže medvědí (medvěda šedého, hnědého a černého), kůže mufloní (korsické ovce), kůže mývala (šupa), kůže australského hlodavce „nativcats“, kůže ondatry (bobříka pižmového, bisam severní a jižní), kůže opičí, oslí, pešanik (psouna ryšavého), kůže plcha zahradního a sysla obecného (syslíka) a plcha i sysla chilského, kůže psí, slinky (kůže jehněte severočínské ovce), kůže sobí, kůže mláděte soba evropského (pijik), kůže srnčí, sviští (marmot, bobak), kůže šakalí, telecí, kůže tchoře evropského, tuleně obecného (kůže se srstí jistého druhu tuleňů se řídkými štětinatými chlupy), kůže mláděte tuleně gronského (white-coats), kůže vačice (opossum), kůže valaby (klokana), kůže vepřová, veverčí (deňky sibiřské [burunduk], veverky sibiřské či šedé [popelky], poletuchy [molendy] a j.), kůže viskáčí (polozajíce), vlčí a zaječí.
1. Zboží kožešnické jsou upravené kůže ssavců se srstí a upravené kůže ptačí s peřím, jakož i zboží z nich konfekcionované.
7. (1) Přírodní kožešiny z peří nalepené na textilních látkách, potom zboží z přírodních kožešin z peří, se vždy projednávají podle saz. pol. 346b).
(6) Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.
(5) Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.
(4) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.
(3) O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
(2) Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.
6. Ke konfekcionovaným kožešinám patří dále všechny kožešiny pro určitý účel přizpůsobené nebo přikrojené, též nešité, zvláště pruhy přistřižené pro lemování, obsázky z kožešin, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel (též nalepené na textiliích) a podšívky z kožešin, dále ohony z kožešin, které byly seřazeny na šňůrách atd. a nabyly tak povahy metrového zboží nebo jsou-li takto upraveny k použití jako boa a pod. Podle saz. čís. 346 se projednávají konečně i pokrývky z kožešin, též nepodšité a pokrývky ze surových koží pštrosích a z koží jiných ptáků, vyjma pokrývky z koží kozích, srnčích a ovčích, zařazené podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla.
5. (1) Ke kožešinám z koží jemných patří též kožešiny z peří (kůže husí, kachní, labutí, ledňáčků a jiné ptačí kůže na straně k masu zpracované) a umělé kožešiny (ze srsti nalepené na tkaninách).
(2) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Korkové cihly.
Saz. čís. 365.
Saz. čís. 366.
Korek v deskách a kotoučích.
Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 364.
Korková drť, korková moučka a korek v kostkách.
Saz. čís. 363.
XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.
Galanterní zboží (drobnůstky [nippes] a toaletní předměty).
Saz. čís. 362.
V této saz. třídě jsou zařaděny: dříví užitkové a řezivo hoblované atd., připravená sudovina, proutěná košťata (saz. čís. 347); dřevěný drát a dřevitá vlna (saz. čís. 348); dřevěné nýtky (saz. čís. 349); součástky parketových podlah a parkety (saz. čís. 350); dýhy (saz. čís. 351); lišty a rámy (saz. čís. 352 a 353); hole (saz. čís. 354); hračky (saz. čís. 355); zboží výslovně nejmenované ze dřeva (saz. čís. 356—360) a z jiných surovin soustružnických a řezbářských (saz. čís. 361); galanterní zboží (saz. čís. 362); korek a zboží z korku (saz. čís. 363—366); zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 367).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.
Saz. čís. 347.
Užitkové dříví a řezivo: hoblované, drážkované nebo čepované; přiřezané pruty na obruče, též s uzávěrou; připravená sudovina; proutěná košťata; to vše surové, nemořené, nebarvené atd.
Saz. čís. 348.
Dřevěný drát a dřevitá vlna.
Saz. čís. 349.
Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky), též mořené nebo barvené.
Saz. čís. 350.
Vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované, jakož i parkety (desky sklížené nebo jinak spojené); vesměs nedyhováné a nevykládané.
Saz. čís. 351.
Dýhy i desky ze sklížených dýh.
Saz. čís. 352.
Dřevěné lišty (na nábytek, na rámy atd.).
Saz. čís. 353.
Rámy (na obrazy, zrcadla atd.), nepatří-li do saz. čís. 362.
Saz. čís. 354.
Hole dřevěné, rotanové a bambusové.
Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva.
Saz. čís. 355.
Dřevěné hračky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356—360.
Saz. čís. 361.
Saz. čís. 356.
Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika); dřevěné zboží výslovně nejmenované, čímkoli povlečené.
Saz. čís. 360.
Saz. čís. 357.
Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
Saz. čís. 358.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpané zboží bez povlaku.
Saz. čís. 359.
Saz. čís. 367.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vyřezávané; dřevěné zboží zlacené, stříbřené nebo bronzované (mimo dřevěné lišty a rámy); dřevěné zboží jemně malované; dřevěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jemnými hmotami, mimo kůži a povlaky ze zboží textilního.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Korkové cihly.
Saz. čís. 365.
Saz. čís. 366.
Korek v deskách a kotoučích.
Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 364.
Korková drť, korková moučka a korek v kostkách.
Saz. čís. 363.
XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.
Galanterní zboží (drobnůstky [nippes] a toaletní předměty).
Saz. čís. 362.
V této saz. třídě jsou zařaděny: dříví užitkové a řezivo hoblované atd., připravená sudovina, proutěná košťata (saz. čís. 347); dřevěný drát a dřevitá vlna (saz. čís. 348); dřevěné nýtky (saz. čís. 349); součástky parketových podlah a parkety (saz. čís. 350); dýhy (saz. čís. 351); lišty a rámy (saz. čís. 352 a 353); hole (saz. čís. 354); hračky (saz. čís. 355); zboží výslovně nejmenované ze dřeva (saz. čís. 356—360) a z jiných surovin soustružnických a řezbářských (saz. čís. 361); galanterní zboží (saz. čís. 362); korek a zboží z korku (saz. čís. 363—366); zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 367).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.
Saz. čís. 347.
Užitkové dříví a řezivo: hoblované, drážkované nebo čepované; přiřezané pruty na obruče, též s uzávěrou; připravená sudovina; proutěná košťata; to vše surové, nemořené, nebarvené atd.
Saz. čís. 348.
Dřevěný drát a dřevitá vlna.
Saz. čís. 349.
Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky), též mořené nebo barvené.
Saz. čís. 350.
Vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované, jakož i parkety (desky sklížené nebo jinak spojené); vesměs nedyhováné a nevykládané.
Saz. čís. 351.
Dýhy i desky ze sklížených dýh.
Saz. čís. 352.
Dřevěné lišty (na nábytek, na rámy atd.).
Saz. čís. 353.
Rámy (na obrazy, zrcadla atd.), nepatří-li do saz. čís. 362.
Saz. čís. 354.
Hole dřevěné, rotanové a bambusové.
Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva.
Saz. čís. 355.
Dřevěné hračky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356—360.
Saz. čís. 361.
Saz. čís. 356.
Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika); dřevěné zboží výslovně nejmenované, čímkoli povlečené.
Saz. čís. 360.
Saz. čís. 357.
Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
Saz. čís. 358.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpané zboží bez povlaku.
Saz. čís. 359.
Saz. čís. 367.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vyřezávané; dřevěné zboží zlacené, stříbřené nebo bronzované (mimo dřevěné lišty a rámy); dřevěné zboží jemně malované; dřevěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jemnými hmotami, mimo kůži a povlaky ze zboží textilního.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
(2) Dřevitá vlna jsou dřevěné třísky (pásky nebo vlákna) tenké až jako papír a zkadeřené. Užívá se jí na vycpávání nebo jako baliva, steliva pod dobytek, jako filtrační hmoty, barvené vlny pak k výrobě rohoži a podobných pletiv. Dřevitá vlna saz. čís. 348 může býti též stočená v provazy.
(1) Dřevěný drát jsou slabé dřevěné tyčinky k výrobě sirek, dřevěných tkanin (pokrývek, rohoží) a pod. Sem patří též nemáčené zápalky.
9. Napodobeniny mořské pěny se vyrábějí hlavně z těchto hmot: z magnesie s vodním sklem; ze směsi prášku mastku nebo hadce, křeménky, pálené magnesie a roztoku soli draselné; z kaseinu s vodním sklem a pálenou magnesií; z kaseinátu amonného s pálenou magnesií a bělobou zinkovou.
8. (1) Do saz. pol. 361c) patří zboží z mořské pěny (pravé nebo napodobené i z hmoty vyrobené z mořské pěny), z lávy, celuloidu a podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 141 (vyjma rohové hmoty a napodobeniny látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e), viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 141), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(2) Toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).
7. (1) Do saz. pol. 361b)2 patří dále brky upravené na psací pera, k doutníkovým špičkám, na párátka atd., při čemž se poznamenává, že se brky, které byly uříznuty tak, že zůstaly při nich ještě části dřeně a peří, a nejsou dále opracovány, projednávají podle saz. čís. 85 (viz saz. čís. 85), držátka na pera, dýmky a jejich součástky (špičky, troubele atd.), hrací známky, hračky, hřebeny (na vlasy, ozdobné), lžíce, náprstky, nože (též nože hřbetovací, hladicí nože na papír atd.), párátka, parohy (jelení a j.) připravené jako trofeje nebo pokojové ozdoby atd. (namontované na dřevěných deskách s kroužky na pověšení a pod., viz též vysvětlivku k saz. čís. 138), perly a růžence (viz 2. vysvětlivku), psací pera (z brků nebo kosti n způsob per ocelových), pouzdra (schrány), předměty ozdobné (též drobnůstky, nippes), předměty toaletní, rámy, rukojeti (držadla), šachové figurky, špičky na doutníky, vidličky a pod.
(3) Desky s odlisovanými vzorky nebo jinak dále opracované, saz pol. 361b)2.
(2) Desky a kusy z kosti, z rohu nebo z lasturových skořepin, mořené, barvené, hlazené nebo leštěné, dále však neopracované, jakož i kusy z těchto látek upravené k dalšímu zpracování, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361 a všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI).
(4) Náhražky štětin z brků, odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských, dále dýhy z kosti, rohu nebo rohové hmoty, 1. poznámka za saz. čís. 361.
6. (1) Nábytek a součásti nábytku, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.
(2) Řezaná bezová duše (pro hodináře) se vyclívá podle saz. pol. 356a)1.
4. (1) V sazebníku se dále rozlišuje: zboží hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované a zhruba vyřezávané; dále zboží jemně soustruhované a zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty a zboží jemně prolamované nebo vyřezávané.
(2) Zbožím hoblovaným rozumíme jak zboží, jež bylo obyčejným hoblíkem hladce opracováno, tak i zboží, jež bylo článkovaným hoblíkem nebo frézovacím strojem článkováno (profilováno) nebo též žlábkováno (rýhováno, kannelováno), je-li průřez jednoduchý, všude stejný, bez jakýchkoliv ornamentů nebo ozdob (podoby perel, vajec, růžic a pod.).
(3) Zhruba osoustruhované je zboží pouze zhruba na soustruhu opracované, jehož povrch jeví ještě stopy tohoto opracování, a je tedy více méně drsný, na rozdíl od přesně provedeného, jemně soustruhovaného zboží s hladkým povrchem, ke kterému patří též zboží jen pečlivě soustružené.
(4) Zhruba vyřezávané zboží má ornamenty (arabesky, růžice atd.) provedené primitivně ručním vyřezáváním, kdežto vytlačené nebo vykroužené ornamenty — zvláště vytlačené napodobeniny jemné práce řezbářské — jsou provedeny mnohem jemněji, pravidelněji a přesněji.
(5) Dyhovaným zbožím rozumíme všecko dřevěné zboží, též prkna a lišty, na jejichž povrchu je naklížena dřevěná vrstva na způsob dýhy. Tato vrstva nemusí být jen z dyh saz. čís. 351.
(6) Kroužením se rozumí vytváření ornamentů na způsob dřevořezby vykružovadlem, které pracuje kroužícími, různě profilovanými noži.
(7) Zboží jemně prolamované má prolamované ornamentální okrasy, jež byly zhotoveny lupenkou nebo řezbářským nářadím. Vzory vytvořené pouze prorážením dírek (na př. u sedadlových desek) nelze pokládat za jemně prolamovanou práci.
(8) Vyřezávané zboží je zboží s umělecky provedenými řezbami (arabeskami, květinami, ovocem, figurami a podobnými plastickými ozdobami a skulpturami).
3. (1) Bronzovaným, zlaceným nebo stříbřeným zbožím dřevěným rozumíme ono zboží, jehož plochy jsou povlečeny úplně nebo i jen částečně pravým nebo nepravým pozlátkem, bronzovým práškem, bronzovanou hmotou nebo vypraveny ozdobami (arabeskami, figurami, okraji atd.) z těchto hmot.
(2) Jemně malované zboží dřevěné je nejen zboží ručně malované, nýbrž i ono, na něž byly obtisky, patronami atd. naneseny ornamenty, květiny, krajiny, figury a pod.
5. (1) Jako zboží vykládané se projednává: bulová (Boulléova) práce, t. j. vykládání používající k výzdobě dřeva hladkých nebo rytých obecných kovů, kamenů a pod.; intarsie, t. j. vykládaná práce z různých dřev různých barev, tvořících geometrické, přírodní nebo figurální obrazce na dřevěné ploše; zboží s dřevěnou mosaikou, t. j. s obrazci ze slepených dřevěných špalíčků nebo lamel.
(2) Vykládané zboží, u něhož bylo užito slonoviny, perleti, želvoviny, polodrahokamů, obecných kovů zlacených nebo stříbřených pravým zlatem nebo stříbrem, se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami. Toto zboží vykládané drahými kovy, saz. čís. 367, po případě saz. třída XLIII.
2. (1) Podle stupně opracování rozeznává sazebník dřevěné zboží surové od dřevěného zboží mořeného, barveného, pokostovaného, lakovaného a leštěného.
(2) Za dřevěné zboží mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné se pokládá též dřevěné zboží hněděné, hrubě pomalované, jakož i zakouřené, napuštěné (impregnované) nebo jinak chemicky připravované. Naopak dřevěné zboží, jež bylo potřeno olejem, voskem, olověným klejtem, tukem, stearinem nebo podobnými látkami nebo opatřeno nátěrem dehtovým, je třeba projednávat jako surové.
(3) Zboží z dříví pařeného (t. j. konservovaného působením vodní páry ve zvláštních pařácích) se projednává jako dřevěné zboží mořené. Jestliže však zboží bylo pařeno pouze za tím účelem, aby se dalo ohýbat, jak je tomu u dřeveného zboží ohýbaného, nepřihlíží se při zařaďování k tomuto paření.
(4) Barevné písmo, jež se omezuje na označení firmy, tovární značky a pod., nemá vliv na zařadění zboží.
(5) Leštěné zboží dřevěné má zrcadlovitý lesk, vytvořený nanášením pokostovité hmoty (politury).
(6) Hněděné dřevo je dřevo, které bylo mořeno dřevným octem a potom usušeno; zakouřené dřevo nabylo působením kouře nebo čpavku téměř stejnoměrného hnědého zabarveni. Hnědé dřevo, t. j. dřevo promořené chemikáliemi v parní lázni, patří sem rovněž.
15. (1) Jako polotovary upravené k dalšímu zpracování podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají: desky nebo kusy ze živočišných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361b)2 (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI a 4. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené, obroušené nebo leštěné, avšak jinak dále neopracované; desky a kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené nebo obroušené, nikoli však leštěné nebo jinak dále opracované; destičky na střenky k nožům, na klávesy, na práce mosaikové a pod. ze všech hmot patřících do saz. pol. 361b) 2, d) a e) a jejich napodobenin, jsou-li řezané, mořené, barvené nebo obroušené (též vrtané), nikoli však leštěné nebo již úplně hotové (takové destičky leštěné nebo již úplně hotové patří do saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e)); kostice, je-li mořená, barvená, válcovaná nebo hlazená (obroušená nebo leštěná) nebo pouze štípaná (trhaná), potom řezané, dále neopracované kosticové tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, též mořené, barvené, hlazené (vyjma rohovou [nepravou] kostici, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 3. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 361); náhražky štětin z brků, odpadků kostice (kosticové štětiny), odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 5. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361); dýhy z kosti, rohu nebo umělé hmoty rohové, též mořené, barvené, leštěné (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 361) a konečně veškeré polotovary ze všech do saz. pol. 361b)2, d) a e) patřících hmot a jejich napodobenin, které jsou zřejmě upraveny k dalšímu zpracování (zhruba přiříznuty nebo vyříznuty, zhruba předběžně soustruhovány, zhruba do tvaru lisovány atd.), avšak nejsou dále opracovány (oškrábány, osoustruhovány, obroušeny nebo leštěny), na př. polotovary pouze zhruba přiříznuté nebo vyříznuté na knoflíky, rukojeti, agrafy, přezky atd., zhruba předběžně soustruhované koule kulečníkové, hrubě lisované (ještě nevrtané, na př. z napodobeniny jantaru atd.) špičky na doutníky, brky přiříznuté na určitou délku, čištěné, s okrajem ohrnutým a pod.
(2) Podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají na př. též stará, opotřebovaná deštníková napinadla z kostice, která se již nehodí k původnímu určení a dovážejí se k zpracování jako surovina; při pochybnostech jsou celní oddělení oprávněna žádati, aby bylo napřed odříznuto kování nebo soustruhované hlavičky.
(3) Polotovary upravené k dalšímu zpracování, patřící do 1. poznámky za saz. čís. 361, nesmějí býti spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak. nebo jsou-li tyto polotovary více opracovány, než jak bylo uvedeno u jednotlivých předmětů v této vysvětlivce, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e), na př. desky nebo kusy ze všech jmenovaných hmot s vlisovanými vzory, leštěné desky nebo kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny, leštěné nebo hotové destičky na klávesy nebo střenky k nožům atd., hotové knoflíkové destičky (t. j. soustruhované destičky na knoflíky s kovovým mechanismem), osoustruhované nebo leštěné kulečníkové koule, zaokrouhlené, vrtané atd. tyčinky kosticové a m. j.
14. Podle saz. pol. 361d) a e) se projednávají též leštěné nebo vlisovanými vzorky opatřené desky nebo kusy z pravého jantaru (též jantarové hmoty), gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI); desky nebo kusy ze jmenovaných hmot, pouze obroušené, mořené nebo barvené, jakož i kusy (polotovary) z těchto hmot a jejich napodobenin upravené k dalšímu zpracování se projednávají podle 1. poznámky za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz čís. 361).
13. (1) Do saz. pol. 361e) patří veškeré zboží z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti a želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz čís. 139.
(2) Napodobeniny jmenovaných hmot se vyrábějí zejména takto:
(3) Napodobenina slonoviny se vyrábí z celuloidu, galalitu a pod.; z klihu působením octanu hlinitého; ze směsi kaučuku s fosforečnanem vápenatým a uhličitanem zinečnatým; ze směsi bramborového škrobu s kysličníkem zinečnatým, jež byla rozdělána roztokem chloridu zinečnatého a kyselinou solnou. Napodobeniny slonoviny z kosti se neprojednávají podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.
(4) Napodobenina perleti z jiných mušlí, u nichž bylo docíleno duhovitého lesku; z perleťového prášku naneseného lakem; z celuloidu a pod.; napodobenina perleti z rohu se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.
(5) Napodobenina želvoviny z odpadků želvoviny, které se zahřejí a silným tlakem slisují (umělá želvovina); z rohu, do něhož byly hnědé nebo černé skvrny vpáleny, vleptány nebo namalovány; z celuloidu. xylonitu a pod.; z klihu nebo živočišné želatiny, tvrzených chromovými solemi; napodobenina želvoviny z tvrdé gumy se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. čís. 314.
(6) Zboží z perleti a lastur postavených jí na roven se liší od zboží z mušlí sladkovodních tím, že zpracovaná perleť má buď duhovitý nebo jen opálový vzhled bez hry barev, avšak vždy silný lesk, kdežto zpracované mušle sladkovodní mají lesk pouze mdlý, jsou velmi slabé, avšak téměř vůbec neprůsvitné. Sladkovodní mušle jsou mnohem křehčí než perleť a nehodí se proto k výrobě knoflíků.
12. (1) Podle saz. pol. 361d) se projednává veškeré zboží z pravého nebo napodobeného jantaru (též jantarové hmoty) a gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami, potom veškeré zboží saz. pol. 361a) až c), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz. čís. 139.
(2) Napodobeniny jantaru se zhotovují obyčejně z celuloidu nebo ze směsi pryskyřice kopálové a jiných pryskyřic roztavených s terpentinem a kafrem; napodobeniny jantaru ze skla se neprojednávají podle tohoto saz. čísla, nýbrž jako skleněné zboží saz. třídy XXXV.
(3) Gagat se napodobuje uhlím kanelovým (druh přírodního uhlí, které má lom lasturový, třpytivý, voskově lesklý a aksamitově smolně černý) nebo smolou z černouhelného dehtu; napodobeniny gagatu z kaučuku (tvrdé gumy), rohu, kosti nebo skla se neprojednávají podle saz. pol. 361d), nýbrž jako zboží ze jmenovaných hmot.
11. (1) Podle saz. pol. 361c) se projednává dále zboží z celuloidu a z podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských, vyjma předměty z napodobenin látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e). Patří sem na př. korály a perly, filmy, zboží galanterní, hračky a celuloidové prádlo, které má knoflíkové dírky vždy jen vyrážené; naproti tomu se projednává prádlo z textilních látek, které bylo dodatečně opatřeno celuloidovým povlakem a má vždy šité knoflíkové dírky, podle saz čís. 274.
(2) Filmy patřící do saz. pol. 361c) jsou průhledné lístky nebo pruhy, obyčejně celuloidové, pokryté fotografickou emulsí. Patří sem jak neosvětlené, tak i osvětlené, nevyvolané nebo vyvolané jako negativ či positiv Jsou to buď ploché lístky rozměrů fotografických desek nebo svitky, které se k použití vkládají do zvláštních kaset nebo jsou navinuty na cívkách Patří proto do saz. pol. 361c) i filmy kinematografické, jednak obyčejné 35 mm široké, po obou stranách perforované (mimo neosvětlené, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c)), jednak t. zv. úzké, t. j. široké 16, 9˙5 nebo 8 mm a perforované po jedné nebo po obou stranách, nebo uprostřed mezi obrázky
(3) Za neosvětlené filmy kinematografické, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c), se považují pásy obyčejně z celuloidu, někdy též z cellitu (t. zv. nehořlavé — non flamm), 35 mm široké, na okrajích perforované, opatřené citlivou vrstvou fotografickou. Jsou navinuty obyčejně po 300 m buď na malém dřevěném válečku průměru 24 mm, nebo na kovovém prstenci průměru 50 mm a zabaleny v červeném a černém neprůhledném papíře nebo do silného staniolu a dvou vrstev neprůhledného černého papíru, načež jsou uloženy do nízké kotoučovité krabice z plechu a na spáře oblepeny gumovanou páskou. Nyní se k projekci v kinech používá též filmu 16 mm širokého, který bývá perforován po obou stranách, má délku nejméně 100 m (nejčastěji 300 m) a bývá svinutý v kotouč a taktéž balený v plechových krabicích světlotěsně uzavřených; projednává se rovněž podle 1. poznámky k saz. pol. 361c).
(4) Polotovary předmětů patřících do saz. pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, se projednávají podle 2. poznámky k saz. pol. 361c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špalíčkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z cellonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž se příčným řezem hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má být vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.)
10. (1) Láva jsou roztavené horniny, jež vyvřely při výbuchu sopek. Tyto horniny jsou jednak skelnaté (obsidián, černá skelná láva, sopečné sklo, skelný achát, islandský achát), jednak pórovité (láva na mlýnské kameny), nebo hutné (láva z Vesuvu); jejich barva bývá žlutavě šedá až černá. Z lávy se vyrábějí podle její jakosti nejrůznější předměty (od stavebních a dlažebních kamenů až po ozdobné předměty). Jako zboží z lávy saz. pol. 361c) se však projednávají pouze užitkové předměty, drobnůstky (nippes), toaletní a ozdobné předměty a pod., jako na př. pouzdra (schrány), vázy, sošky, těžítka, pečetítka, přívěsky atd., kdežto zboží kamenické z lávy, na př. koryta, mlýnské kameny, dlaždice, stolní desky atd. se projednává jako zboží kamenné saz. třídy XXXVI.
(2) Zboží z obsidiánu (porfyru), saz. čís. 572.
1. K dřevěnému zboží této saz. třídy patří všechno zboží ze dřeva jak přírodního, tak i umělého.
(4) Parkety a součástky parketových podlah dyhované (s naklíženými dyhami), saz. čís. 356 nebo 357; vykládané, saz. čís. 360 nebo 362.
(3) Jako parkety saz. čís. 350 se projednávají též mosaikové desky ze dříví napříč řezaného, které jsou sestaveny z jednotlivých hranolovitých dřevěných kostek; tyto kostky mají na obvodu v poloviční výšce drážku, kterou probíhají dráty, spojující kostky.
Saz. čís. 370.
Saz. čís. 368.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.
Skleněné perly.
Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.
Saz. čís. 374.
Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.
Saz. čís. 373.
Duté sklo rafinované.
Saz. čís. 372.
Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.
Saz. čís. 371.
Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.
Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).
XXXV. Sklo a skleněné zboží.
Saz. čís. 369.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.
Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).
Saz. čís. 379.
Zarámovaná zrcadla.
Saz. čís. 380.
Saz. čís. 378.
Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).
Fotografické desky citlivé.
Saz. čís. 381.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.
Saz. čís. 377.
Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.
Saz. čís. 382.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.
Saz. čís. 376.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.
Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).
Saz. čís. 383.
Saz. čís. 375.
Saz. čís. 390.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 389.
Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 388.
Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 387.
Nepravé kameny nezasazené.
Saz. čís. 386.
Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.
Saz. čís. 385.
Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.
Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.
Saz. čís. 384.
Saz. čís. 368.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.
Skleněné perly.
Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.
Saz. čís. 374.
Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.
Saz. čís. 373.
Duté sklo rafinované.
Saz. čís. 372.
Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.
Saz. čís. 371.
Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.
Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).
XXXV. Sklo a skleněné zboží.
Saz. čís. 369.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.
Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).
Saz. čís. 379.
Zarámovaná zrcadla.
Saz. čís. 380.
Saz. čís. 378.
Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).
Fotografické desky citlivé.
Saz. čís. 381.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.
Saz. čís. 377.
Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.
Saz. čís. 382.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.
Saz. čís. 376.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.
Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).
Saz. čís. 383.
Saz. čís. 375.
Saz. čís. 390.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 389.
Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 388.
Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 387.
Nepravé kameny nezasazené.
Saz. čís. 386.
Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.
Saz. čís. 385.
Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.
Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.
Saz. čís. 384.
(2) Skleněné destičky k výrobě knoflíků se projednávají podle saz. čís. 369 i tehdy, jsou-li pokládány amalgamem nebo folií.
6. (1) O zrcadlovém a tabulovém skle malovaném, zlaceném nebo stříbřeném platí ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXXV.
(4) Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.
(3) Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.
(2) Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.
5. (1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterých se po rozřezání používá k výrobě mosaikových obrazů, saz. pol. 374b).
(2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).
(4) Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).
(3) Sklo vodní, saz. pol. 599e).
(6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.
(5) Barvy tavné, saz. čís. 626.
4. Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, se upotřebuje k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod.
3. (1) Sklem malovaným je sklo, na jehož povrch byly naneseny po jeho úplném zhotovení vzory nebo vyobrazení barvou, též skelnou barvou. Takovéto sklo se pokládá za malované i tehdy, když po pomalování bylo tak zpracováno, aby mělo duhové barvy. Nános jinobarevného skla nelze pokládat za malování.
Tímto sklem je veškeré sklo, na jehož povrchu nebo v jehož sklovině jsou jakýmkoli způsobem naneseny nebo vpáleny zlaté nebo stříbrné linky, obruby, ornamenty, figury atd., též písmo ze zlata nebo stříbra (pravého i nepravého).
(3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.
(3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.
(2) K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).
(1) Jako skleněné tyčinky saz. čís. 369 se projednávají tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo saz. čís. 374.
2. (1) Jako sklo barevné se kromě skla filigránového a skla duhového projednává všecko sklo, které jeví ve své hmotě stejnoměrné nebo zvláštním výrobním postupem docílené nestejnoměrné zbarvení.
(4) Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.
(3) Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.
(2) Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.
1. Rozlišujeme: sklo přírodní barvy, bílé, barevné (barvené) a malované. Přírodní zabarvení skla má svůj původ toliko v nečistotě hmot použitých k výrobě. Jako sklo bílé se projednává jen sklo bílé a polobílé, průhledné; bílé průhledné sklo je bezbarvé, polobílé má pouze slabý nazelenalý nebo nažloutlý nádech. Barevné sklo se vyrábí přimíšením barviv (zpravidla kysličníků kovů) ke sklářskému kmeni a liší se od skla přírodní barvy stejnoměrností a čistotou zabarvení. Sklo barevné je buď barvené ve hmotě nebo podjímané, t. j. povlečené tenkou vrstvou skla barevného.
(5) Sem patří též Strassovo sklo (sklo lehko tavitelné, obsahující mnoho olova a lámající silně světlo) v surové hmotě, kdežto pierres de Strass (napodobeniny diamantů) nezasazené se projednávají podle saz. čís. 386.
(4) Skleněné baňky jakkoli montované viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.
(3) Skleněné trubičky, které pro svůj větší průměr nebo pro tenkost svých stěn nebo z jiných důvodů nemohou být upotřebeny k výrobě perel, k uměleckému vyfukování, k výrobě knoflíků, na př. trubky pro vodoznaky, trubky isolační, nehotové trubky k teploměrům a tlakoměrům, ochranné trubky k teploměrům, skleněné trubky k chemickým přístrojům a pod., vůbec skleněné trubky všech druhů s přibroušenými, broušenými nebo hladkými obtavenými okraji se projednávají podle své bližší povahy jako sklo duté saz. čís. 370—372.
Saz. čís. 399.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.
Saz. čís. 391.
Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.
Saz. čís. 392.
Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568
Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.
Saz. čís. 393.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Břidlice.
Saz. čís. 410.
Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.
Saz. čís. 394.
Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).
Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).
Saz. čís. 409.
XXXVI. Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.
Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.
Předměty výslovně nejmenované z kamenů.
Saz. čís. 408.
Brousicí plátno, pásy a pod.
Saz. čís. 407.
Saz. čís. 398.
Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.
Brousicí papír.
Saz. čís. 402.
Saz. čís. 406.
Cement.
Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.
Saz. čís. 405.
Saz. čís. 400.
Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.
Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.
Saz. čís. 404.
Přírodní brusy a brousky.
Saz. čís. 403.
Saz. čís. 401.
Zboží osinkové.
Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.
Saz. čís. 391.
Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.
Saz. čís. 392.
Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568
Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.
Saz. čís. 393.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Břidlice.
Saz. čís. 410.
Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.
Saz. čís. 394.
Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).
Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).
Saz. čís. 409.
XXXVI. Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.
Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.
Předměty výslovně nejmenované z kamenů.
Saz. čís. 408.
Brousicí plátno, pásy a pod.
Saz. čís. 407.
Saz. čís. 398.
Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.
Brousicí papír.
Saz. čís. 402.
Saz. čís. 406.
Cement.
Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.
Saz. čís. 405.
Saz. čís. 400.
Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.
Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.
Saz. čís. 404.
Přírodní brusy a brousky.
Saz. čís. 403.
Saz. čís. 401.
Zboží osinkové.
Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.
(3) Tvářené hmoty isolační z křeménky s osinkem atd. v deskách, cihlách, žlábkovitých kusech a pod., též s vložkami z drátěných pletiv, saz. čís. 365.
2. Druhou skupinu tvoří žula, porfyr, syenit a podobné tvrdé kameny, na př. rula, diabas, diorit, gabro, trachyt, čedič, labradorit. Tyto kameny jsou velice tvrdé, nedají se nožem rýpat vůbec nebo jen nepatrně a kyselina solná na ně prakticky nepůsobí.
3. (1) Všechny druhy kamenů v 1. a 2. vysvětlivce neuvedené patří do třetí skupiny, na př. pískovec, mastek, lasturové vápno (odrůda vápence, která se nedá leštit a kterou nelze počítat k mramoru) atd.; sem patří též nepálené zeminy a nepálená tuha.
(2) Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.
1. (1) Zbožím kamenným rozumíme zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi. U desek saz. čís. 394 a u výslovně nejmenovaných předmětů saz. čís. 395—397 rozeznáváme předměty z úběle, mramoru nebo hadce, pak ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů a konečně předměty ze všech kamenů jinakých.
(2) Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:
(3) Úběl (alabastr, odrůda sádrovce) je průsvitný, jemnozrnný, čistě bílý, tu a tam přechází v bledou červeň nebo šeď, též bývá prostoupen jemnými žlutavými, červenavými nebo šedými žilkami a má nízký stupeň tvrdosti, takže se dá rýpat již nehtem. Odrůdou jeho je tak zvaný vápencový úběl, který je rovněž průsvitný, ale hrubozrnný, lupenatý a žlutavě bílý až žlutý jako víno nebo med, někdy pruhovaný světlejšími nebo tmavšími barevnými pruhy; je tvrdší než úběl shora jmenovaný a nedá se nehtem rýpat.
(4) Mramor je vápenec leštitelný, krystalinicko-zrnitý, bílý ve všech odstínech, méně často černý nebo jiné barvy, většinou žíhaný skvrnami v podobě plamenů nebo oblakovitých chuchvalců, žilkovitý nebo jinak skvrnitý. Mramor se liší od žuly tím, že se rozpouští v teplé zředěné kyselině solné (při čemž unikající kyselina uhličitá šumí), čehož u žuly není. K mramoru patří též tak zvaný onyxový mramor živých barev s kresbou v podobě plamenů, místy průsvitný jako úběl.
(5) Všechny předměty z écaussines, t. j. leštitelného vápence, se projednávají jako předměty z mramoru.
(6) Hadec (převážně vodnatý křemičitan horečnatý) má slabý mastný lesk a velmi často má skvrny a žilkovité světlejší pruhy, takže jeho kresba se podobá hadí kůži; barvy je nejčastěji tmavozelené, zřídka kdy hnědé. Hadec je měkký, lehko se řeže a rozkládá se v kyselině solné nebo sírové, při čemž se vylučuje rosolovitá kyselina křemičitá.
4. Kamenné zboží složené z různě zařaděných kamenů se projednává podle druhu, na který je stanovena vyšší sazba, na př. náhrobky ze žuly a pískovce jako zboží ze žuly.
5. (1) Různé způsoby opracování (zhruba osekané, pemrlicí opracované, pilou nebo lanem řezané, broušené, leštěné), podle kterých je zboží do saz. čís. 391—397 zařaděno, se poznávají takto:
(6) Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.
(5) Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.
(4) Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.
(3) Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.
(2) Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.
(1) Isolační hmoty (obkládací) saz. čís. 398 jsou směsi křeménky s osinkem (také s cementem a jinými nerostnými hmotami), chlupy, dřevěnými pilinami, rostlinnými vlákny a pod., kterými se plní dutiny ledniček a ohnivzdorných pokladen, obkládají parovodní potrubí atd Isolační hmoty se vyskytují buď jako prášek, nebo jsou v kusech, jež lze snadno rozetřít.
(2) Křeménka je sypký, jemný (jako mouka) prášek nebo hmota šedobílá až světle hnědá, která se dá snadno rozetřít a skládá se z křemenných skořápek odumřelých rozsivek (infusorií), jejichž pravidelná struktura se pozná drobnohledem.
(4) Tvářené hmoty isolační z cementu, saz. čís. 400.
(5) Cídicí pasty z chemických směsí nebo z nerostných látek s přísadou minerálních olejů, tuku, pojidel a pod., saz. čís. 618, s přísadou mýdla saz. čís. 637.
Saz. čís. 411.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.
Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.
Saz. čís. 418.
Saz. čís. 419.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 427.
Obyčejná kamna a jejich součástky.
Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 426.
Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).
Saz. čís. 417.
Hliněné zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 425.
Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.
Saz. čís. 416.
Saz. čís. 420.
Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.
Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).
Saz. čís. 421.
Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.
Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.
Hliněné trouby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.
Porcelán.
Saz. čís. 424.
Saz. čís. 415.
Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 423.
Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).
K poznámce za saz. čís. 422.
Saz. čís. 412.
Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.
Saz. čís. 414.
XXXVII. Hliněné zboží.
Saz. čís. 422.
Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.
Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.
Cihly žáruvzdorné.
Saz. čís. 413.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.
Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.
Saz. čís. 418.
Saz. čís. 419.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 427.
Obyčejná kamna a jejich součástky.
Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 426.
Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).
Saz. čís. 417.
Hliněné zboží výslovně nejmenované.
Saz. čís. 425.
Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.
Saz. čís. 416.
Saz. čís. 420.
Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.
Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).
Saz. čís. 421.
Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.
Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.
Hliněné trouby.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.
Porcelán.
Saz. čís. 424.
Saz. čís. 415.
Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.
Saz. čís. 423.
Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).
K poznámce za saz. čís. 422.
Saz. čís. 412.
Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.
Saz. čís. 414.
XXXVII. Hliněné zboží.
Saz. čís. 422.
Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.
Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.
Cihly žáruvzdorné.
Saz. čís. 413.
2. (1) Hliněné zboží bývá často glazované (polévané), t j. opatřené lesklým, sklovitým (bezbarvým nebo barevným) povlakem zv. glazura.
(2) K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.
1. (1) Hliněným zbožím rozumíme veškeré zboží zhotovené z uhnětené hlínovité hmoty a vypálené nebo jen sušené.
(3) Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.
(2) K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.
(2) O projednávání zboží saz. čís. 412 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě
3. (1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.
(3) K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:
(7) c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.
(9) Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.
(8) Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.
(11) Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.
(10) Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.
(6) b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.
(4) a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.
(5) Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.
(12) d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.
(15) V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).
(14) Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.
(13) Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.
(16) O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.
(2) Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.
4. (1) Hutné zboží hliněné se liší od průlinčivého zboží hliněného uvedeného ve 3. všeobecné vysvětlivce tím, že je silnějším pálením ve hmotě více slinuto, že má hutný střep, není skoro ani nasákavé (nessaje vodu) a nelpí proto na jazyku. Křesáno ocelí dává jiskry a má jasný zvuk.
Sem patří:
Sem patří:
(5) b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.
(6) Zboží na způsob porcelánu (frita, poloporcelán, parský porcelán, kararský porcelán a pod.), které má nejdůležitější charakteristické vlastnosti porcelánu (skelný, lasturový střep, průsvitavá místa), se projednává jako porcelán.
(7) Zboží porcelánové se projednává vždy podle saz. čís. 424 nebo 426, vyjma isolační a montovací předměty saz. čís. 423 a umělé zuby saz. čís. 389.
(2) a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.
(4) Zboží z jemné kameniny patří do saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426, vyjma okládačky a dlaždice saz. čís. 417 a isolační a montovací předměty saz. čís. 423.
(3) Jemná kamenina je buď neglazovaná (nepolévaná) nebo glazovaná (polévaná); neglazovaná kamenina bývá i bílá, neprůsvitná nebo pouze na hranách slabě průsvitná (zboží wedgewoodské, jemná anglická kamenina), nebo je barvená různými přísadami, na př. čedičová kamenina (čedičové nádobí, egyptian z hmoty černě zbarvené kovářskými okujemi a burelem), jaspisová kamenina (z bílé základní hmoty různě zbarvené kovovými kysličníky), bamboo (z hmoty barvy jako sláma nebo světle žluté) a j. Glazovaná jemná kamenina je bílá; je vyrobena ze směsi hlíny v žáru méně stálé s kaolinem a pazourkem a glazovaná průhlednou glazurou olověnou a boraxovou. Tvoří přechod k porcelánu a liší se od něho tím, že je neprůsvitná.
5. (1) O rozlišování zboží této saz. třídy na jednobarevné nebo na bílé a vícebarevné nebo na barevné platí toto:
(2) Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.
(3) Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.
6. (1) Zboží této saz. třídy spojené s jinými hmotami je zvlášť zařaděno do saz. pol. 424a)2 a b)2 a do saz. čís. 426 a 427. Z projednání podle saz. čís. 426 je však vyňato: zboží jmenované v saz. čís. 411—417a)1, 420b), 421 a 422 spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež se projednává podle poznámky za saz. čís. 422; dále hrubé opletení zboží saz čís. 420, 421 a 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítinou, slamou nebo rákosem, k němuž se při projednávání nepřihlíží.
(2) Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.
(1) Sem patří veškeré cihly jmenované ve vysvětlivkách k saz. čís. 411, jsou-li glazované (polévané) a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.
(4) Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
(3) O projednávání hliněných trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.
Saz. čís. 468.
Jehlice, pokud nepatři do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby.
Kosy a srpy, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 469.
Saz. čís. 452.
XXXVIII. Železo a železné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.
Jehly (také jehly stehovací, vyšívací a látací), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům.
Saz. čís. 470.
Pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, kalená), též leštěná.
Saz. čís. 461.
Saz. čís. 471.
Pera (zpruhy).
Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.
Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 460.
Saz. čís. 472.
Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, vozové, nábytkové, atd.); zboží ostruhářské; všechny tyto předměty, pokud nejsou výrobkem uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy.
Hřebíky a drátěnky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).
Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.
Saz. čís. 451.
Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.
Saz. čís. 450.
Železniční kola a dvojkolí, hotová.
Saz. čís. 473.
Zámky, klíče a jiné součástky zámků.
Saz. čís. 449.
Saz. čís. 428.
Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.
Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).
Saz. čís. 453.
Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.
Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.
Saz. čís. 448.
Saz. čís. 454.
Saz. čís. 467.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.
Saz. čís. 429.
Vlková kujnina; výlitky (ingoty).
Saz. čís. 474.
Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.
Saz. čís. 447.
Práce uměleckého zámečnictví s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, též spojené s obecnými kovy.
Saz. čís. 430.
Kolejnice všech profilů, též vrtané.
Saz. čís. 475.
Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.
Saz. čís. 446.
Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.
Saz. čís. 431.
Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.
Saz. čís. 462.
Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 459.
O tom, které zboží se považuje za vystrojené drahými kovy, viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Železné pokladny a bezpečnostní skřínky.
Zboží saz. třídy XXXVIII vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 487.
Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.
Železné zboží zlacené nebo stříbřené nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 432.
Saz čís. 486.
Saz. čís. 476.
Železný nábytek; tělocvičné nářadí.
Železné zboží spojené s jemnými hmotami.
Saz. čís. 477.
Saz. čís. 485.
Drátěné zboží výslovně nejmenované.
Železné zboží spojené s obyčejnými hmotami.
Ostruhy.
Plechy a desky.
Saz. čís. 484.
Saz. čís. 478.
Plechové zboží výslovně nejmenované.
Zbraně a součástky zbraní.
Saz. čís. 445.
Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.
Saz. čís. 479.
Saz. čís. 444.
Saz. čís. 466.
Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.
Nožířské zboží a jeho součástky.
Železné sudy.
Saz. čís. 443.
Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.
Saz. čís. 455.
Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 442.
Saz. čís. 433.
Saz. čís. 458.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.
Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem.
Saz. čís. 483.
Umělecká litina a jiná nekujná litina jemná, též se spojkami z kujného železa nebo spojená se dřevem.
Saz. čís. 482.
Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.
Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Saz. čís. 465.
Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované, též se spojkami z kujného železa nebo spojené se dřevem.
Saz. čís. 480.
Saz. čís. 441.
Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.
Saz. čís. 440.
Pilníky a rašple.
Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes], předměty toaletní a šperky); hračky; též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 439.
Saz. čís. 457.
Saz. čís. 456.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).
Saz. čís. 434.
Drát.
Saz. čís. 481.
Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.
Saz. čís. 438.
Saz. čís. 435.
Kalený drát.
Válce z nekujné litiny.
Saz. čís. 437.
Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).
Saz. čís. 463.
Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.
Saz. čís. 464.
Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.
Saz. čís. 436.
Ocelové zrní.
Saz. čís. 468.
Jehlice, pokud nepatři do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby.
Kosy a srpy, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 469.
Saz. čís. 452.
XXXVIII. Železo a železné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.
Jehly (také jehly stehovací, vyšívací a látací), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům.
Saz. čís. 470.
Pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, kalená), též leštěná.
Saz. čís. 461.
Saz. čís. 471.
Pera (zpruhy).
Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.
Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 460.
Saz. čís. 472.
Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, vozové, nábytkové, atd.); zboží ostruhářské; všechny tyto předměty, pokud nejsou výrobkem uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy.
Hřebíky a drátěnky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).
Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.
Saz. čís. 451.
Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.
Saz. čís. 450.
Železniční kola a dvojkolí, hotová.
Saz. čís. 473.
Zámky, klíče a jiné součástky zámků.
Saz. čís. 449.
Saz. čís. 428.
Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.
Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).
Saz. čís. 453.
Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.
Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.
Saz. čís. 448.
Saz. čís. 454.
Saz. čís. 467.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.
Saz. čís. 429.
Vlková kujnina; výlitky (ingoty).
Saz. čís. 474.
Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.
Saz. čís. 447.
Práce uměleckého zámečnictví s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, též spojené s obecnými kovy.
Saz. čís. 430.
Kolejnice všech profilů, též vrtané.
Saz. čís. 475.
Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.
Saz. čís. 446.
Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.
Saz. čís. 431.
Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.
Saz. čís. 462.
Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Saz. čís. 459.
O tom, které zboží se považuje za vystrojené drahými kovy, viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Železné pokladny a bezpečnostní skřínky.
Zboží saz. třídy XXXVIII vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 487.
Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.
Železné zboží zlacené nebo stříbřené nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 432.
Saz čís. 486.
Saz. čís. 476.
Železný nábytek; tělocvičné nářadí.
Železné zboží spojené s jemnými hmotami.
Saz. čís. 477.
Saz. čís. 485.
Drátěné zboží výslovně nejmenované.
Železné zboží spojené s obyčejnými hmotami.
Ostruhy.
Plechy a desky.
Saz. čís. 484.
Saz. čís. 478.
Plechové zboží výslovně nejmenované.
Zbraně a součástky zbraní.
Saz. čís. 445.
Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.
Saz. čís. 479.
Saz. čís. 444.
Saz. čís. 466.
Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.
Nožířské zboží a jeho součástky.
Železné sudy.
Saz. čís. 443.
Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.
Saz. čís. 455.
Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.
Saz. čís. 442.
Saz. čís. 433.
Saz. čís. 458.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 484—486.
Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem.
Saz. čís. 483.
Umělecká litina a jiná nekujná litina jemná, též se spojkami z kujného železa nebo spojená se dřevem.
Saz. čís. 482.
Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.
Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Saz. čís. 465.
Zboží z nekujné litiny, výslovně nejmenované, též se spojkami z kujného železa nebo spojené se dřevem.
Saz. čís. 480.
Saz. čís. 441.
Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.
Saz. čís. 440.
Pilníky a rašple.
Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes], předměty toaletní a šperky); hračky; též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 439.
Saz. čís. 457.
Saz. čís. 456.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483.
Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).
Saz. čís. 434.
Drát.
Saz. čís. 481.
Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.
Saz. čís. 438.
Saz. čís. 435.
Kalený drát.
Válce z nekujné litiny.
Saz. čís. 437.
Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).
Saz. čís. 463.
Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.
Saz. čís. 464.
Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.
Saz. čís. 436.
Ocelové zrní.
1. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.
(4) Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.
(3) Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.
(2) Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.
(1) Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).
5. (1) Piliny, které patří do 1. poznámky k saz. čís. 428, jsou odpad vzniklý pilováním; jim na roveň je postaven odpad vzniklý broušením litiny nebo oceli, t. zv. obrus.
(4) Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.
(3) Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.
(2) Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.
2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.
Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:
Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:
Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.
c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
c) za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
1. (1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.
(7) Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.
(6) O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.
(5) O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
(4) Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).
(3) Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).
(2) Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.
2. (1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).
(3) Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.
(2) Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).
3. (1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.
(4) O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
(3) Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.
(2) Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.
b) za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.
2. (1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.
(2) O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.
3. Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.
4. Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.
5. (1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.
(2) Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.
6. Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.
7. Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.
1. (1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.
(4) Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.
(2) Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.
(3) Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:
(7) Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).
(6) Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.
(5) Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.
Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.
a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
a) za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
1. Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.
2. (1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.
(2) Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.
(3) Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.
3. Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.
4. Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.
5. (1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.
(7) Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.
(5) Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.
(6) Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.
(2) Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.
(3) Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.
(4) Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.
6. Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.
7. Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.
3. (1) Na kusy přelámané surové housky, ingoty, pak zpřerážené nebo rozřezané nové ocelové tyče nelze vůbec pokládat za odpad nebo zlomky ve smyslu saz. čís. 428, nýbrž projednávají se vždy podle povahy.
(3) Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.
(2) Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.
4. (1) Kontrolní předpisy, podle nichž staré železo atd., jehož lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může býti odebíráno k metalurgickému zpracování železárnami nebo jinými závody zpracovávajícími železo podle saz. čís. 428, jsou tyto:
(6) Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.
(5) Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.
(4) Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.
(3) Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.
(2) Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.
6. Výrazem galvanisovaný plech se rozumí plech pozinkovaný, výrazem bílý plech plech pocínovaný.
7. (1) O plechu niklovaném, plátovaném mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěném (saz. pol. 432d)) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.
(2) Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).
8. (1) Vzorkované plechy saz. pol. 432e) jsou plechy vzorkované tiskem, patronováním, malbou nebo metachromotypií nebo lisovanými vzorky (hvězdicemi, růžicemi, ornamenty, figurami, květy a pod.). Pro zařadění je jedno, jsou-li lisováním vzorkované plechy samy o sobě surové nebo nějak zušlechtěné. Moirovanými plechy saz. pol. 432e) se rozumějí slabší plechy k výrobě pouzder, krabiček, knoflíků a podobných drobných potřeb. Plechy tyto mají vzhled krystalovaný jako ledové květy nebo perleťovitě se lesknoucí a bývají zpravidla natřeny průhlednými barevnými pokosty, též vzorkovaně potištěny nebo podle patrony vzorkovány.
(6) Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.
(5) Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.
(4) Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.
(3) Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.
(2) Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).
9. Podle poznámky k saz. pol. 432a) lze projednávati jen takovou páskovou ocel, jež má povahu plechu podle ustanovení 1. vysvětlivky.
(1) Polotovary zařaděné do těchto čísel jsou ocel, v niž se proměňuje surové železo získané z vysoké pece postupem chemickometalurgickým (zkujňováním).
(2) Ocel je podle způsobu své výroby buď ocel svářková, když se vyrábí ve stavu netekutém (dnes již téměř nevyráběná), nebo ocel plávková, když se vyrábí ve stavu tekutém, jak tomu je při postupu Bessemerově, Thomasově a Siemens-Martinově nebo v elektrických pecích. První výrobky těchto postupů, ingoty a pod., ve kterých je již dokončena chemická přeměna surového železa v ocel, jsou beztvarým polotovarem pro další zpracování, zařaděným do saz. čís. 429.
(3) Dalším mechanickým zpracováním bucharem nebo ve válcovnách se ingoty, které se obyčejně dříve dělí v kusy přiměřeně veliké, přetvářejí na předvalky nebo ploštiny. Tyto polotovary se projednávají podle saz. čís. 430.
(4) Zde je třeba připomenout, že dřívější rozlišování, dosud někdy ještě v praxi užívané, mezi „kujným železem“ v užším smyslu a „ocelí“ pozbylo svého významu. Podle platných technických norem československých (i většiny států vyrábějících ocel) je „ocel“ jednotný název pro materiál dříve takto rozlišovaný. Označuje se jím veškeré kujné železo jakékoli tvrdosti (s obsahem uhlíku nejvýše 1˙7%), vyrobené způsobem plávkovým nebo téměř již neužívaným způsobem svářkovým. Podle výrobního postupu se rozeznává ocel bessemerská, thomasovská, martinská a elektrická; podle složení je nejdůležitější rozdělení na oceli uhlíkové a slitinové; oceli slitinové, jichž je mnoho druhů s nejrozmanitějšími vlastnostmi, dělí se opět podle zvláštních prvků, úmyslně přidaných nad obvyklé množství, na př. ocel manganová, křemíková, niklová, chromniklová atd. Podle upotřebení lze oceli děliti na konstrukční obvyklých jakostí (stavební nebo strojní) nebo ušlechtilé, na oceli nástrojové (oceli na řezné nástroje, na nástroje k lisování, oceli rychlořezné a j.) a oceli speciální (nerezavějící a nekorodující, žáruvzdorné, magnetové a j.). Všechno toto i jiné rozlišování oceli (na př. na měkkou a tvrdou, podle pevnosti v tahu atd.) je bez vlivu na celní zařadění, není-li výslovně stanoveno jinak (na př. ve smluvním styku).
(5) Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.
(6) Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.
(8) Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.
(7) Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.
Saz. čís. 494.
Plechy a desky všech druhů, broušené, leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkované (barvou nebo lisováním).
Saz. čís. 523.
Saz. čís. 493.
Dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny.
Saz. čís. 509.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Plechy a desky, hloubené nebo dírkované.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 492.
Kovové perly, též zlacené nebo stříbřené; hračky; jehlice, kroužky, knoflíky, přezky, háčky a sponky, náprstky a jiné drobné potřeby; psací pera a nástrčky na pera z obecných kovů a kovových slitin; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li do saz. pol. 520 b).
Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované.
Saz. čís. 522.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Saz. čís. 491.
Niklové anody.
Saz. čís. 490.
Desky řezané z litých bloků (balvanů) mají na svém povrchu pouze stopy po opracování pilou, čímž se podstatně liší od desek válcovaných. Pásy, řezané již spirálovitě z desek (planches) k dalšímu zpracování v drátovnách, patří do poznámky k saz. pol. 496d)1.
Řezané desky (planches), t. j. desky řezané z balvanů surových kovů nebo kovových slitin, k přímému zpracování válcováním nebo tažením.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin spojené s jemnými hmotami.
Saz. čís. 521.
Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 520.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží výslovně nejmenované z kovu britania, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 519.
Saz. čís. 489.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 510.
Mužské a ženské šperky nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li tyto šperky do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 511.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes] a předměty toaletní) nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li toto zboží do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 512.
Kovové lístky (šalbice, nepravé zlato lístkové [nepravé pozlátko] a nepravé stříbro lístkové [nepravé stříbřítko]).
Saz. čís. 513.
Zboží výslovně nejmenované z niklu, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Obecné kovy surové, staré přelámané nebo v odpadcích.
Saz. čís. 488.
Bronzový prášek a bronzové barvy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třídě XXXIX.
Saz. čís. 518.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obecné kovy surové, staré přelámané a v odpadcích (saz. čís. 488), polotovary z obecných kovů (saz. čís. 489—499) a kovové zboží (saz. čís. 500—525). Stroje a přístroje z obecných kovů, elektrické stroje a přístroje atd. patří do saz. třídy XL a XLI; vozidla z obecných kovů do saz. třídy XLII; mince do saz. čís. 561; přístroje, obruby a objímky na oční skla a jiné přístroje optické, nástroje měřicí, váhy a součástky vah, hudební nástroje, hlasy a hlasové destičky k harmoniím, struny z obecných kovů, hodiny, pouzdra k hodinkám, hodinové součástky do saz. třídy XLIV; dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, jakož i nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky a rozněcovače do saz. čís. 643 a 644; malby na obecných kovech, desky pro tisk obrazů, sochy atd. z obecných kovů do saz. třídy L.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 517.
Zboží výslovně nejmenované ze zinku a zinkových slitin, též spojené s obyčejnými hmotami.
Trouby a válce, dále neopracované.
Saz. čís. 500.
Saz. čís. 501.
Odlitky hrubé, dále neopracované, bez ornamentů, též spojené se dřevem nebo se železnými součástkami zhruba zpracovanými.
Saz. čís. 502.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty saz. třídy XL).
Zboží této třídy, nepatří-li do saz. pol. 524b), vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 525.
Saz. čís. 503.
Všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží. (Saz. čís. 500–525.)
Pájka měkká; kulky a broky olověné.
Leonské zboží (lemovky, prýmky atd.) z obecných kovů nebo kovových slitin.
Dráty z obecných kovů nebo z kovových slitin, zlacené nebo zlatem plátované, též zploštěné, avšak dále neopracované.
Saz. čís. 499.
Saz. čís. 524.
Saz. čís. 504.
Měděný drát cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem plátované; všechny tyto dráty také zploštěné, avšak dále neopracované.
Pájka tvrdá.
Saz. čís. 498.
Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkovaně lisované.
Saz. čís. 497.
Saz. čís. 505.
Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin.
Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené).
Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), lesklé, vzorkované, barvené nebo lakované; šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin.
Saz. čís. 496.
Saz. čís. 506.
Válcované tenké kovové pruhy a tepané lupeny k výrobě kovových lístků (šalbic).
Knihtiskařská písmena (též linky, orámování a okrasy).
Saz. čís. 507.
Drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin.
Saz. čís. 495.
Saz. čís. 508.
Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem plátované.
Zboží výslovně nejmenované z olova, cínu a ze slitin olova s cínem, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 516.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 515.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami, mimo hrubé odlitky, patřící do saz. čís. 501.
Saz. čís. 514.
Plechy a desky všech druhů, broušené, leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkované (barvou nebo lisováním).
Saz. čís. 523.
Saz. čís. 493.
Dna k sítům, drátěné plátno a jiné drátěné tkaniny.
Saz. čís. 509.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Plechy a desky, hloubené nebo dírkované.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem plátované nebo spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 492.
Kovové perly, též zlacené nebo stříbřené; hračky; jehlice, kroužky, knoflíky, přezky, háčky a sponky, náprstky a jiné drobné potřeby; psací pera a nástrčky na pera z obecných kovů a kovových slitin; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li do saz. pol. 520 b).
Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované.
Saz. čís. 522.
Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 500—525, zejména její 3. a 4. odstavec.
Saz. čís. 491.
Niklové anody.
Saz. čís. 490.
Desky řezané z litých bloků (balvanů) mají na svém povrchu pouze stopy po opracování pilou, čímž se podstatně liší od desek válcovaných. Pásy, řezané již spirálovitě z desek (planches) k dalšímu zpracování v drátovnách, patří do poznámky k saz. pol. 496d)1.
Řezané desky (planches), t. j. desky řezané z balvanů surových kovů nebo kovových slitin, k přímému zpracování válcováním nebo tažením.
Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin spojené s jemnými hmotami.
Saz. čís. 521.
Veškeré zboží hliníkové nebo ze slitin hliníku podobných, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 520.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží výslovně nejmenované z kovu britania, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Saz. čís. 519.
Saz. čís. 489.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 510.
Mužské a ženské šperky nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li tyto šperky do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 511.
Zboží galanterní (drobnůstky [nippes] a předměty toaletní) nezlacené, nestříbřené, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, nepatří-li toto zboží do saz. pol. 520b).
Saz. čís. 512.
Kovové lístky (šalbice, nepravé zlato lístkové [nepravé pozlátko] a nepravé stříbro lístkové [nepravé stříbřítko]).
Saz. čís. 513.
Zboží výslovně nejmenované z niklu, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
Obecné kovy surové, staré přelámané nebo v odpadcích.
Saz. čís. 488.
Bronzový prášek a bronzové barvy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třídě XXXIX.
Saz. čís. 518.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obecné kovy surové, staré přelámané a v odpadcích (saz. čís. 488), polotovary z obecných kovů (saz. čís. 489—499) a kovové zboží (saz. čís. 500—525). Stroje a přístroje z obecných kovů, elektrické stroje a přístroje atd. patří do saz. třídy XL a XLI; vozidla z obecných kovů do saz. třídy XLII; mince do saz. čís. 561; přístroje, obruby a objímky na oční skla a jiné přístroje optické, nástroje měřicí, váhy a součástky vah, hudební nástroje, hlasy a hlasové destičky k harmoniím, struny z obecných kovů, hodiny, pouzdra k hodinkám, hodinové součástky do saz. třídy XLIV; dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, jakož i nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky a rozněcovače do saz. čís. 643 a 644; malby na obecných kovech, desky pro tisk obrazů, sochy atd. z obecných kovů do saz. třídy L.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 517.
Zboží výslovně nejmenované ze zinku a zinkových slitin, též spojené s obyčejnými hmotami.
Trouby a válce, dále neopracované.
Saz. čís. 500.
Saz. čís. 501.
Odlitky hrubé, dále neopracované, bez ornamentů, též spojené se dřevem nebo se železnými součástkami zhruba zpracovanými.
Saz. čís. 502.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty saz. třídy XL).
Zboží této třídy, nepatří-li do saz. pol. 524b), vystrojené drahými kovy.
Saz. čís. 525.
Saz. čís. 503.
Všeobecné vysvětlivky ke kovovému zboží. (Saz. čís. 500–525.)
Pájka měkká; kulky a broky olověné.
Leonské zboží (lemovky, prýmky atd.) z obecných kovů nebo kovových slitin.
Dráty z obecných kovů nebo z kovových slitin, zlacené nebo zlatem plátované, též zploštěné, avšak dále neopracované.
Saz. čís. 499.
Saz. čís. 524.
Saz. čís. 504.
Měděný drát cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem plátované; všechny tyto dráty také zploštěné, avšak dále neopracované.
Pájka tvrdá.
Saz. čís. 498.
Tyče, pruty a dráty leštěné, pokostované, lakované, niklované, pomosazené, poměděné nebo povlečené jinými obecnými kovy, vzorkovaně lisované.
Saz. čís. 497.
Saz. čís. 505.
Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin.
Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené).
Listy (folie) olověné (plumbiol) a cínové (staniol), lesklé, vzorkované, barvené nebo lakované; šešulky na láhve, tuby a podobné zboží cínové, z pocínovaného olova nebo z olověných slitin.
Saz. čís. 496.
Saz. čís. 506.
Válcované tenké kovové pruhy a tepané lupeny k výrobě kovových lístků (šalbic).
Knihtiskařská písmena (též linky, orámování a okrasy).
Saz. čís. 507.
Drátěná lana z obecných kovů nebo kovových slitin.
Saz. čís. 495.
Saz. čís. 508.
Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem plátované.
Zboží výslovně nejmenované z olova, cínu a ze slitin olova s cínem, též spojené s obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 516.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Saz. čís. 515.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 514—520.
Zboží odlité z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami, mimo hrubé odlitky, patřící do saz. čís. 501.
Saz. čís. 514.
3. Kovové odpadky smíšené se železnými odpadky se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
4. Jako surové kovy se projednávají též těžké, silné, slévané, pravoúhlé, deskovité bloky (deskovité balvany, ale nikoli desky v technologickém slova smyslu) z mědi, bronzu atd., jež nejsou ještě pilou rozřezány na desky (planches), jakož i lité desky, billety a bárníky z těchto kovů a slitin, nekované a pilou neřezané, jak se jich používá k bezprostřednímu zpracování na plech nebo drát nebo ke zpracování kováním. Povrchní, zcela hrubé opilování a přiostření slévaných bárníků k výrobě drátů nemění nic na zařadění.
5. (1) Se zvláštní pozorností buďtež projednávány bílé kovy. Bílé kovy vzniklé slitím olova s cínem nebo zinkem nebo slitím zinku s cínem je třeba zařadit do saz. pol. 488a), b) nebo c) podle toho, který kov ve slitině převládá, a jestliže jsou slité kovy ve stejném poměru, pak podle onoho kovu, který podléhá vyššímu clu.
(2) Slévání s jinými kovy v sazebníku uvedenými, přípustné u surových kovů, a to olova, cínu a zinku, je přípustné též u zboží olověného, cínového a zinkového.
7. (1) Surový cín saz. pol. 488b) v prutech (cín Billiton a Banca, nejlepší jakost), v houskách, v tabulích a tyčích, v hroudách, v koláčích, v zrnech, ve stůčkách je v ryzím stavu barvy stříbrobílé; je-li slit s olovem, barvy našedivělé.
(3) Kovový cínový prášek (odpadek jako cínové piliny nebo cínové škrabky), přicházející do obchodu pod názvem cínový popel, patří do saz. pol. 488b), kdežto vlastní cínový popel (kysličník cíničitý) patří do saz. pol. 597h).
(2) Cín se při zahřátí se zředěnou kyselinou dusičnou mění v bílý prášek (kyselina metacíničitá). Kápneme-li roztok olovnatanu sodného na čistý cín nebo na dobře očištěné předměty pocínované, zčernají v několika vteřinách (na rozdíl od zinku, který zčerná ihned).
8. (1) Kov britania saz. pol. 488b) je slitina cínu s antimonem a příp. též s mědí; některé druhy obsahují též zinek, olovo a vismut. Je bílý téměř jako cín, s modrým nádechem, poměrně tvrdý a dá se dobře válcovat; zvuk jeho jasně zvoní. Surový kov britania přichází do obchodu v prutech, houskách a pod.
(2) Připomínáme ještě, že se dovážejí pod nesprávným názvem kovu britania (s tovární značkou „kov britania“) pruty, které obsahují značné množství olova (85%) a které se v takovém případě projednávají jako olovo podle saz. pol. 488a).
9. (1) Surový zinek saz. pol. 488c) ve tvaru desek nebo plochých housek (na způsob tašek) liší se od zinkových desek saz. pol. 491c) zhotovených válcováním tím, že deskovité kusy mají drsné nerovné plochy a hrany a bývají skoro vždy opatřeny vlitými značkami továrními nebo jakostními, kdežto desky mají povrch úplně hladký, rovný, lesklý a celistvý K surovému zinku patří: zinek hutní (zinek granulovaný), zinkový prach, zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky.
(9) Jak se rozlišuje zinkový prach od zinku v prášku, viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513.
(8) O rozlišování různého zboží sem patřícího viz též vysvětlivky k saz. čís. 597.
(7) Držíme-li vzorek zinkového koptu nebo zinkového prachu na porcelánové nebo železné misce nad žárem, brzy žhne a doutná z části živě zelenavě bílým světlem i po odstranění zdroje tepelného tak dlouho, až se promění v zinkový popel. Zinkový popel saz. pol. 597g) při zahřívání nedoutná.
(6) Výrobky patřící do saz. pol. 488c) liší se od zinkové šedi saz. pol. 597g) jednak svou chemickou, jednak svou mechanickou povahou. Bez zřetele k mechanické povaze se podle saz. pol. 488c) projednává veškeré zboží, jež obsahuje značné množství kovového zinku, na př. zinkový prach, zinkový kopt a zinkový kal. Výrobky obsahující převážně kysličník zinečnatý patří, jsou-li jemně rozemlety, do saz. pol. 597g), jinak do saz pol. 488c). Na žádost strany mohou být pod dozorem a za podmínek stanovených ministerstvem financí projednány podle saz. pol. 488c) též práškové zbytky po výrobě dehtových barev, po štěpení tuků atd., obsahující značné množství kysličníku zinečnatého, směřuje-li zpracování výhradně k zužitkování obsaženého zinku.
(5) Zinková pecina, obsahující převážně kysličník zinečnatý, kademnatý a sirník zinečnatý, vyskytuje se obyčejně v podobě černošedé zohýbané kůry s nažloutlým lomem.
(4) O salmiakové strusce viz 4. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 602.
(3) Zinkový popel, zinková struska a zinkové škrabky jsou odpadky hutí a zinkoven, obsahující v podstatě zinek a kysličník zinečnatý, a to jednak zrněné, jednak pomíšené s nečistotami všech druhů; používá se jich v chemickém průmyslu místo zinkové rudy nebo kovového zinku.
(2) Zinek se rozpouští ve zředěné kyselině solné. Roztok olovnatanu sodného vytvoří na čistém zinku a na dobře očištěných předmětech pozinkovaných ihned černou skvrnu (na rozdíl od cínu, na němž skvrna povstane teprve po několika vteřinách). Chlorid kademnatý dá podobnou reakci.
(10) Podle poznámky k saz. pol. 488c) lze na zvláštní povolení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených projednávat spodní zinek, zinkový popel, zinkovou strusku, zinkové škrabky, zinkový prach, zinkový kopt, zinkový hutní prach, zinkovou hutní spraš, zinkovou pecinu, zinkový kal a salmiakovou strusku zinkovou, nemá-li více než 15% chloridu zinečnatého a není-li jemně umleta. Salmiakovou strusku lze podle uvedené poznámky projednávat jen po chemickém rozboru příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy, provedeném na útraty dovozce. Celní oddělení vezme ze zásilky v přítomnosti strany dva vzorky, jeden z nich zašle k rozboru a zásilku projedná podle saz. pol. 488c). Podle nálezu o rozboru po případě vrátí rozdíl celní pohledávky ve vlastní působnosti.
(1) Sem patří všechny dráty z obecných kovů, potažené zlatem galvanicky nebo jiným způsobem, též dráty v ohni zlacené, jakož i zlatem (smíšeným nebo nesmíšeným) plátované, i jsou-li zploštěny (dráty z dvojího kovu).
(2) Ustanovení 1., 3. (1. a 5. odstavec), 4. a 5. vysvětlivky k saz. čís. 498, vztahující se na dráty stříbřené nebo stříbrem plátované, platí obdobně o drátech saz. čís. 499.
10. (1) Do saz. pol. 488d) patří netoliko vlastní surová měď v houskách, ve čtverhranných nebo kruhových deskách, v prutech, hroudách a pod., nýbrž i měď elektrolytická a cementová (srážená).
(4) Jako surová měď se projednávají také měděné okuje, nesprávně nazývané měděný popel. Měděné okuje obsahují kysličník měďnatý, kysličník měďný a kovovou měď, jsou barvy špinavě hnědočervené a složení vločkového; používá se jich k barvení skla na červeno, a jsou-li rozemlety, jako barvy k natírání (saz. čís. 626). Vlastni měděný popel (saz. čís. 622) se skládá z černého kysličníku měďnatého a barví sklo modrozeleně.
(3) Měď a měděné slitiny dají se zředěnou kyselinou dusičnou modré roztoky; je-li přítomen zároveň také cín (viz 7. vysvětlivku shora), vyloučí se kromě toho kyselina metacíničitá.
(2) Měď elektrolytická je surová měď, získaná elektrolyticky z přirozených nebo umělých roztoků mědi, která přichází do obchodu často i s měděnou deskou, jež sloužila v měděné lázni za kathodu. Tato deska nemá vliv na projednání.
6. (1) Jako surové olovo saz. pol. 488a) (olovo obchodní, olovo hutní) projednávají se tyto slitiny olova v předpokladu, že obsahují nejméně 50% olova: olovo antimonové čili tvrdé, kov písmolijecký (liteřina), kov na broky, ložiskový kov na podkladě olova (kov bílý, kov antifrikční) a slitiny olova s cínem. Staré přelámané desky stereotypní z tvrdého olova patří rovněž do saz. pol. 488a). Pájky z olova s cínem patří bez ohledu na vzájemný poměr slitých kovů do saz. čís. 503.
(4) Popel olověný, těžký šedý prášek, který je-li žíhán se sodou na dřevěném uhlí (dmuchavkou), dá olověné zrno, patří do saz. pol. 597i).
(3) Olovo se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné. Jak čistý kov, tak i předměty poolovené, odmaštěné benzinem, dají s roztokem kyseliny chromové žlutou skvrnu.
(2) Olověné slitiny s antimonem a s arsenem jsou tvrdší než čisté olovo a mají krystalický lom; též jejich zvuk je jasnější než zvuk čistého olova.
(3) Ve sporných případech se vyžádá znalecký posudek.
(4) Jako tvrdá pájka se projednávají též lité tyčinky mosazné.
(5) Mosazné tyčinky vyrobené válcováním, kováním nebo tažením (kterých lze rovněž použít k tvrdému pájení) se však projednávají podle saz. čís. 496.
(6) Odpadky kovových lístků (odpadky šumichy), saz. čís. 488.
(7) Plechy, desky a dráty, zlacené, stříbřené, saz. čís. 494, 498 nebo 499.
(8) Lameta jen stříbřená nebo zlacená, v malých přadénkách, saz. čís. 498 a 499.
(9) Ženilky (kulaté ženilky) k potřebám konfekčním, jejichž osnova je zhotovena z velice tenkých kovových drátů místo z přediv textilních, útek však z přediv textilních, se projednávají jako zboží prýmkářské saz. tř. XXII-XXV.
1. Zboží se nepokládá za opracované, když se švy (břity) po slévání nebo lisování utesají, upilují nebo srazí, jakož i když se plochy na lomu srovnají.
(2) Za surové se pokládají všechny polotovary a zboží z obecných kovů, které nebyly opracovány jinak než některým z těchto jednoduchých způsobů nebo nebyly vůbec opracovány, takže jsou v tom stavu, v jakém opustily slévací formy, lisy, válcovnu, huť nebo kovárnu, aniž byly na nich provedeny nějaké další práce zušlechťovací nebo zjemňovací buď opracováním, nátěrem, nebo jiným způsobem.
(1) Obroušení švů po slévání a lisování (též na smirkových kotoučích) a odpíchnutí slévacích nálitků se rovněž nepokládá za opracování.
11. (1) Nikl saz. pol. 488e) je barvy šedobílé, má silný lesk, hrubozrnný lom, je tvrdý a těžce tavitelný. Zahřeje-li se, nabíhá jako ocel. Do obchodu přichází obyčejně ve tvaru malých kostek (nikl kostkový), válečků (nikl rondelový), zrněný (nikl granulovaný), v malých beztvárných hrudkách (niklová houba) nebo jako prášek (nikl práškový).
(2) Nikl je magnetický, rovněž tak i prášek, seškrabaný skelnou střepinou s předmětů niklovaných. Tato vlastnost se zjistí nejlépe pod zvětšovacím sklem, použije-li se zmagnetované jehly pletací. U niklovaného železa se nedá tohoto pokusu použít, nýbrž nutno provést rozbor chemický. Roztok chloridu měďnatého vyvolá na předmětech leskle niklovaných ocelově šedou skvrnu, kdežto cín a železo se barví zprvu černě, potom červeně. Má-li se zjistit, zda je železo niklováno, lze postupovat též takto: na zkoušený předmět se kápne několik kapek koncentrované kyseliny dusičné, které se slijí do porcelánové misky. Zde se rozředí malým množstvím koncentrovaného vodného roztoku kyseliny vinné (aby se zabránilo sražení železa atd. amoniakem); tento roztok se zalkalisuje amoniakem, zředí se a přidá se kapka nasyceného roztoku dimethylglyoximu v alkoholu. Je-li přítomen nikl, povstane ihned šarlatové zabarvení, které se stane zakrátko ještě intensivnějším.
16. Nerosty podobné kovům (saz. třída XVII), ponejvíce sloučeniny těžkých kovů se sírou (kyzy, leštěnce, blejna atd.), rozpouštějí se při zahřívání ve zředěné kyselině dusičné podobně jako kovy, liší se však od nich tím, že se při rozpouštění část síry vylučuje. Roztoky v kyselině dusičné dávají reakce příslušných kovů.
15. (1) Ke slitinám z obecných kovů výslovně nejmenovaným saz. pol. 488h) patří: slitiny mědi a zinku, jako tombaky (červený, střední a světlý), mosaz (žlutá) a jiné specielní mosazi žluté až bílé;
(5) Spenceův kov (náhražka za olovo, cín, kov pájecí a liteřinu, skládající se ze síry a železného kyzu, též ucpávací hmota pro plynovody a vodovody), barvy tuhy a hořlavý jako síra, pak kovové cementy, saz. čís. 609.
(4) měď fosforová, sloučenina mědi s fosforem, zařaďuje se jako kovová směs do saz. pol. 488h), rovněž tak fosforový cín.
(3) slitiny niklové: nikl s mědí, nikl s mědí a zinkem (argentan, pakfong, alfenida, alpaka, nové stříbro);
(2) různé bronzy (t. j. slitiny mědi a cínu, po případě se zinkem, olovem atd.), jako zvonovina (zvonový bronz), dělovina, bronz umělecký, strojový a zrcadlový, bronz niklový, hliníkový, manganový, křemíkový, fosforový; barva bronzu bývá, podle obsahu cínu tmavá, červená jako měď až bílá;
2. Za jemně opracované se pokládá všechno kovové zboží malované, bronzované, lakované, patinované, vernované, pomosazené, poměděné, niklované, smaltované, jemně leštěné nebo jiným podobným způsobem jemně opracované.
Naopak se pokládá všechno kovové zboží jiným způsobem opracované (dírkované, vrtané nebo opatřené vyřezanými závity, úplně nebo částečně opilované, osoustružené, ohoblované, obroušené nebo jednoduše leštěné, pocínované, pozinkované, poolovené atd.) za obyčejně opracované.
Naopak se pokládá všechno kovové zboží jiným způsobem opracované (dírkované, vrtané nebo opatřené vyřezanými závity, úplně nebo částečně opilované, osoustružené, ohoblované, obroušené nebo jednoduše leštěné, pocínované, pozinkované, poolovené atd.) za obyčejně opracované.
9. K jemně opracovanému kovovému zboží patří dále veškeré okysličené výrobky, jemněji provedené, na jejichž dohotoveném povrchu byla uměle vytvořena vrstva kysličníku stejnoměrné barvy žluté, modré, hnědé, načervenalé, šedé nebo černé; sem patří též kovové zboží, jehož povrch byl umělým způsobem zbarven duhově.
8. Kovovým zbožím jemně leštěným se rozumí netoliko zboží se silným leskem, nýbrž i zboží, které bylo přesně pracováno a leštěním nabylo stejnoměrného lesku; rysky po leštění, porůznu ještě viditelné, nejsou důvodem, aby se zboží posuzovalo jinak. Jemně matně (bez lesku) opracované kovové zboží se pokládá za jemně leštěné.
7. Za smaltované se pokládá kovové zboží s jednobarevným, mramorovaným nebo tavnou barvou pomalovaným povlakem ze smaltu nebo skloviny. Sem patří rovněž smaltované zboží s členěným povrchem (t. zv. cloisonné, na př. japonské a čínské vázy), kde vzorek utvořený z nezlacených kovových linek vystupuje na povrch a prostory mezi linkami jsou vyplněny smaltem.
6. (1) Pomosazené, poměděné a niklované zboží nabylo galvanicky úplného nebo částečného povlaku z mosazi, bronzu nebo z podobné kovové směsi, z mědi nebo z niklu. Kovové zboží s hliníkovým povlakem je postaveno na roveň zboží niklovanému.
(2) O zkoušení niklovaného zboží jedná 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.
5. Vernované je zboží, které nabylo vzhledu zlatého zboží tenkým povlakem z jemného, lehce zabarveného (obyčejně načervenalého nebo kurkumou žlutě zabarveného) lakového pokostu. Tento lakový povlak se slévá hlavně v prohlubeninách nebo na okrajích předmětu a dá se lehce odstranit, třeme-li jej kouskem bílé tkaniny, namočené do lihu nebo etheru, jimiž se odbarvuje.
4. Za patinované se pokládá kovové zboží, jemuž umělým způsobem bylo dodáno vzhledu bronzové antiky. Tyto patinové povlaky barvy měděnky (též hnědé atd.) nepokrývají povrch předmětu stejnoměrně, na prohloubených místech bývá většinou vrstva silnější. Rovněž tak se projednává zboží, které bylo úplně nebo částečně natřeno podobnou zelenou (též hnědou atd.) barvou pokostovou, aby byla napodobena patina.
3. (1) Lakované zboží je takové zboží, které má vpálený lakový povlak, nebo takové, které dostalo nanesením a uhlazením barev s lakovým pokostem jemný, zpravidla neprůhledný povlak hladký a zrcadlově lesklý, nebo také hladký a matný.
(2) Jako lakované zboží se projednává též kovové zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, je-li v obou případech povlečeno průsvitným pokostem.
2. Za bronzované se pokládá kovové zboží povlečené (natřené) pokostem a bronzovým práškem nebo takové, které bylo posypáno bronzovým práškem dříve, než oschl pokostový nátěr. Sem patří též zboží opatřené pouze bronzovanými vzorky, čarami obrubovými a okrajovými, pruhy a pod.
12. (1) Kromě způsobů opracování uvedených příkladem ve druhém odstavci 2 všeobecné poznámky k této saz. třídě, se považuje za obyčejně opracované též kovové zboží, jež je zcela nebo z části osmirkováno, ohrubováno (zhruba ubráno), hrubě ofrézováno, hrubě nebo jemně natřeno, nebo pokostováno (nikoliv však vernováno, viz 5. vysvětlivku shora), pokud nebylo jinak jemně opracováno. Ocídění (odrhnutí), jehož účelem je pouze, aby s povrchu odlitého zboží byl odstraněn zbylý písek a pod. nebo okuje s povrchu kovaného zboží, nepokládá se za opracování, avšak ocídění v čisticích bubnech, které dává kovovému zboží zvláštní lesk, se za obyčejné opracování pokládá.
(3) Jinak se pojem obyčejného opracování shoduje s pojmy, které platí pro způsoby obyčejného opracování u železného zboží. O těchto způsobech opracování jednají částečně všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII; těchto ustanovení se obdobně používá i u kovového zboží.
(2) Za jednoduše leštěné se pokládá kovové zboží, jehož povrch se sice zrcadlí, avšak celkem není zvlášť pečlivě opracován. Na takovém zboží lze často pozorovat brusné rysky a rysky po leštidle, na zboží slévaném ještě stopy po nepřesném lití atd.
11. (1) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží, jehož tvar byl pracován se zvláštní přesností, a to i tenkrát, když má být zdokonaleno zušlechtěním buď některým způsobem svrchu uvedeným, nebo jinakým (stříbřeno nebo zlaceno), jako na př.: stolní soupravy, podnosy, příbory a pod. z alpaky, které v kovu byly přesně zhotoveny, ale které je třeba k úplnému vyhotovení ještě vyleštit, stříbřit atd.; dále se čítají k jemně opracovaným: práce filigránské, jemná práce řetízková, pancéřová, šupinová a pod.
(3) Ornamentovaná surová litina, dále neopracovaná, pokud není ve zvláštních sazebních číslech jmenována nebo tam zařaděna, pokládá se za kovové zboží obyčejně opracované.
(2) Kovové zboží lisované, vyrážené nebo ražené bez vzorků, ornamentů, okras a pod., pokládá se za obyčejně opracované, není-li opracováno jemně.
10. (1) K jemně opracovanému kovovému zboží patří veškeré kovové zboží ciselované, ryté, gilošované, dále kovové zboží s ozdobami lisovanými, raženými, vyráženými, tepanými, leptanými nebo jiným způsobem vytvořenými.
(8) Vykládáním drátem se rozumí zdobení kovového zboží vkládáním nebo pokládáním dráty. O vykládání dráty z drahých kovů viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 567 a 568.
(7) Práce inkrustační a niellovací předpokládá předchozí vyrytí nebo vyleptání ozdob, které mají být vyplněny jiným kovem nebo vyplňovací hmotou (tulou); napodobeniny těchto prací (prováděné většinou galvanoplasticky) pokládají se rovněž za jemné opracování.
(6) Zboží s tepanými ozdobami je zboží plechové, na němž byly razidlem vytepány vyvýšené postavy, ornamenty a pod.
(5) Lisované, ražené ozdoby se lisují na kovové zboží rytými deskami, razidly nebo razítky, po případě razí se údery na razidlo. Vyrážené ozdoby se vyskytují hlavně u zboží z kovových plechů; mohou býti též nazvány prací proráženou, prolamovanou.
(4) Kovovým zbožím rytým a gilošovaným je zboží, na jehož povrchu byly vytvořeny rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubené nebo vyvýšené ornamenty, arabesky, postavy, znaky, monogramy, písmena, číslice atd.
(3) Ciselováním rozumíme konečnou úpravu povrchu dlátem, rydlem, razidly atd., kterou se dodává zejména slévanému zboží jemného vzhledu.
(2) Za jemně opracované se pokládá též kovové zboží inkrustované, vykládané drátem a niellované (práce z tuly).
1. Za malované se pokládá netoliko kovové zboží ručně barvami zdobené (též písmem pomalované), nýbrž i potištěné nebo patronované, jakož i takové, na něž byly obtiskem přeneseny ozdoby, postavy, květiny, krajiny, písmo atd.
12. (1) Hliník je lehký, stříbrobílý kov. V kyselině dusičné se nerozpouští, zato však se rozpouští v kyselině solné a sodném louhu specifické váhy 1˙3, při čemž se vyvíjí vodík. Tento roztok povařen s chloridem amonným dá rosolovitou sraženinu.
(4) Podle saz. pol. 488f) se projednává též cimalium, slitina hliníku s vápníkem.
(3) Ke slitinám hliníku s hořčíkem saz. pol. 488f) patří řada slitin, které se podle svého složení hodí více nebo méně ke slévání, tváření nebo obrábění.
(2) Hořčík (magnesium) se podobá svými zevními vlastnostmi hliníku, je ale lehčí a má žlutý nádech. Rozpouští se ve zředěné kyselině dusičné, ale nerozpouští se v sodném louhu.
13. Thermity, nepatřící do saz. čís. 488, jsou mechanické směsi (zrněného) hliníku s umělými kysličníky kovů, které při svém spalování vyvíjejí vysokou teplotu a kterých se pro tuto vlastnost používá k tavení (též k pájení) kovů; patří do saz. čís. 622. Podle saz. čís. 622 se projednává též směs z peroxydu barya, hořčíku a síranu barnatého, sloužící k zapalování thermitů.
14. (1) K obecným kovům výslovně nejmenovaným saz. pol. 488g) patří jen ony kovy, jichž lze samy o sobě nebo ve slitinách technicky použít jako kovů, na př. vismut, kobalt, chrom, mangan, kadmium, titan, wolfram. Jiné obecné kovy výslovně neuvedené, a to draslík, vápník, sodík, strontium, lithium a pod. patří stejně jako kovový arsen do saz. pol. 596b); kovový antimon a rtuť do saz. pol. 596a).
(3) Drahé kovy, saz. čís. 560.
(2) Kovový mangan obsahující železo se projednává podle saz. pol. 428c).
Saz. čís. 534.
Stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní odpadků nebo mykané příze z bavlny a vlny.
Saz. čís. 533.
Stroje na přípravu a zpracování bavlny, jakož i bavlnářské stroje přádací a skací, nepatří-li do následujícího čísla.
Saz. čís. 532.
Stroje na přípravu a zpracování lnu, konopí, juty a jiného přediva saz. tř. XXIII, česané vlny a hedvábí; pak všechny stroje přádací a skací pro tato přediva; válcové stroje na potiskování tkanin; stroje vyšívací; stroje na výrobu mykacích povlaků.
Saz. čís. 531.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čis. 531—533.
Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 530.
Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné.
Obráběcí stroje na dřevo a kámen.
Saz. čís. 529.
XL. Stroje, přístroje a jejich součásti ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, vyjma elektrické stroje saz. tř. XLI.
Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI); pracovní stroje, spojené neodlučitělně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní čerpadla, parní stříkačky a podobné stroje).
Saz. čís. 528.
Lokomotivy a tendry; lokomobily.
Saz. čís. 538.
Saz. čís. 527.
Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími a na ně připevněnými.
Saz. čís. 526.
Všeobecné vysvěstlivky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536—538.
Stroje šicí a pletací.
Saz. čís. 535.
Stavy tkalcovské a stávkařské, jakož i pomocné stroje tkalcovské a stávkařské.
Stroje na přípravu, zpracování, předení a skaní odpadků nebo mykané příze z bavlny a vlny.
Saz. čís. 533.
Stroje na přípravu a zpracování bavlny, jakož i bavlnářské stroje přádací a skací, nepatří-li do následujícího čísla.
Saz. čís. 532.
Stroje na přípravu a zpracování lnu, konopí, juty a jiného přediva saz. tř. XXIII, česané vlny a hedvábí; pak všechny stroje přádací a skací pro tato přediva; válcové stroje na potiskování tkanin; stroje vyšívací; stroje na výrobu mykacích povlaků.
Saz. čís. 531.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čis. 531—533.
Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 530.
Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné.
Obráběcí stroje na dřevo a kámen.
Saz. čís. 529.
XL. Stroje, přístroje a jejich součásti ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, vyjma elektrické stroje saz. tř. XLI.
Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI); pracovní stroje, spojené neodlučitělně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní čerpadla, parní stříkačky a podobné stroje).
Saz. čís. 528.
Lokomotivy a tendry; lokomobily.
Saz. čís. 538.
Saz. čís. 527.
Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími a na ně připevněnými.
Saz. čís. 526.
Všeobecné vysvěstlivky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536—538.
Stroje šicí a pletací.
Saz. čís. 535.
Stavy tkalcovské a stávkařské, jakož i pomocné stroje tkalcovské a stávkařské.
8. (1) Podle saz. čís. 526 se vyclívají též jiné větší uzavřené nádrže (nýtované), jakož i ocelové láhve (bomby) na přechovávání a dopravu stlačených a zkapalněných plynů (vodíku, kyslíku, kysličníku uhličitého atd.).
(2) O vyclívání naplněných ocelových lahví viz § 195 prov. nař. k c. z.
9. (1) Všechny předměty saz. čís. 526 ze železa, t. j. podstatně ze železa, s připevněnými nebo nepřipevněnými součástmi z obecných kovů (jako na př. železné parní kotle s varnými trubkami měděnými nebo mosaznými) nebo s připevněným výstrojem z obecných kovů (na př. tanky s mosaznými ventily a pod.) se vyclívají podle saz. pol. 526b), kdežto všechny předměty tohoto čísla z obecných kovů, t. j. více než z 50% obecných kovů, podle saz. pol. 526 c).
(2) Hotové předměty saz. čís. 526 dovážené rozloženě, jakož i zvlášť dovážené jejich součásti, které jsou tvarem a zpracováním — dírkováním, vrtáním, vyrážením atd — natolik hotové, že pouhým snýtováním mohou být sestaveny v úplné kotle a pod., se vyclívají podle tohoto čísla, a to takové předměty železné podle saz. pol. 526a) tehdy, jsou-li zároveň dovážené nepřipevněné dílce kovové toliko kusy výstroje, kdežto podle saz. pol. 526 b) nebo 526 c) tehdy, jsou-li tyto nepřipevněné dílce kovové konstruktivními součástmi předmětů samých.
(1) Podle saz. čís. 532 se projednávají toliko ony stroje na přípravu a zpracování, na předení a skaní, jichž se užívá jenom na jemné předení bavlny, nikoli však též na předení vikuní příze z bavlny nebo na předení bavlněných odpadků.
(2) Do saz. čís. 532 patří tedy: stroje rozvolňovací (na rozvolňování a roztrhávání bavlny vyňaté z balíku i s přívodními a směšovacími laťovými pásy), čechradla (opener, Crightonova čechradla [svislá čechradla] a křídlová čechradla), potěrací stroje (batteury, potěrací a stůčkové stroje, potěrací křídleny na výrobu rounových stůček), česací stroje na bavlnu (rozdělující krátká a dlouhá vlákna bavlněná), mykací stroje víčkové s pevnými nebo pohyblivými víčky (jež vlákna rovnoběžně pokládají a rovnoměrně rozdělují, vyrábějí závojovité rouno a přeměňují je v prameny z rounových stůček, které mají být mykacími stroji zpracovány), též k nim patřící automatické stroje na čištění mykadlových víček, posukovadla (stroje posukovací, stroje pramenovací, posukovací stolice, stroje na sdružování a posukování bavlněných pramenů), flyery (hrubé, střední, jemné, velmi jemné a zvlášť velmi jemné flyery [stolice přástové, křídlové, soukadla, banc à broches], přástové stroje s křídlovými vřeteny), selfaktory (samopředy Mulle-Jenny s pojízdným vozíkem vřetenovým a periodickým předením) a nepohyblivé stroje přádací (métier fixe, waterové stroje přádací, křídlové stroje přádací, nepřetržitě přádací stroje, prstencové stroje přádací [throstle] s křídlovými vřeteny, s prstencovými kroužky, nálevkové nebo jehlové), oba na konec jmenované s válečkovým posukem bez otáčení mezi válci a se svislou cívečnicí na cívky přástových stolic, skací stroje a twinery (selfaktorní stroje skací) s rozdělením (roztečí) vřeten pod 70 mm*), také se zařízením na výrobu ozdobné příze.
(3) Mykací stroje víčkové na výrobu vaty (také vaty obvazové a vaty na rány) se rovněž projednávají podle saz. čís. 532.
(4) Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 533 a 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 531—533.
C. Pojem úplnosti a jednoho vybavení strojů a ustanovení o tom.
9. (1) Stroje a přístroje se pokládají za úplné, jsou-li tu všechny podstatné (hlavní) části — třeba i rozložené (také s jedním vybavením) — t. j. se všemi součástmi a ostatními předměty nezbytně potřebnými k jejich pracovní schopnosti v míře, které je třeba aspoň pro jeden pracovní výkon.
(2) Na takové zásilky strojů, které se dovážejí postupně, se vztahuje ustanovení 5. všeobecné vysvětlivky k této třídě.
(3) Součásti a předměty, které patří k jednomu vybavení strojů nebo přístrojů, ať již jsou na nich připevněny či nikoli, dojdou-li zároveň s příslušným strojem (přístrojem) se projednávají s tímto strojem (přístrojem) podle jeho celní sazby se započítáním do kusové váhy nebo do poměru hmot, rozhodujícího o sazbě.
15. Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna, které se dovážejí s lokomobilami, mlátičkami a jinými stroji a jež jsou přistřižením, šitím atd. strojům vhodně přizpůsobeny, se pokládají za příslušenství, které je třeba včítat do váhy stroje clem povinné, nikoli však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.
10. K jednomu vybavení patří (bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny, vyjímajíc drahé kovy, viz 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě):
(6) Všechny ostatní výměnné části se projednávají vždy zvlášť, právě tak jako náhradní nebo záložní části a předměty.
(7) Naopak se sice za týchž podmínek (t. j. současný dovoz a výměra jednoho vybavení) s příslušnými stroji (přístroji) vyclívá jejich sazbami, avšak nezapočítává — na rozdíl od předmětů jmenovaných v a) až e) — do kusové váhy nebo do poměru hmot příslušenství, t. j. předměty, jichž není třeba k vlastnímu chodu, nýbrž jen k postavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, jako zábradlí, schody, plošiny, svítilny, plechové konvice, olejničky, šroubové klíče, pohrabáče, kleště do ohně a pod.
(8) Předchozí ustanovení se vztahuje též na dovoz strojů a přístrojů v dílčích zásilkách (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) s podmínkou, že se po částech dohromady doveze v podstatě úplný stroj.
(1) a) t. zv. pracovní části, t. j. ony součásti a jinaké předměty, jež vykonávají vlastní práci, k níž je stroj určen, a které, jsou-li odděleně dovezeny, se zpravidla projednávají podle sazební povahy, jako na př.: pily, nože (také holandrové nože), lisovací formy, razidla, kruže, průvlaky na drát, průboje (průbojníky), řezy (matrice i patrice), vyrážedla a podobné nástroje, válce, formy na led, vochle, vochlovací pásy, navijedla (k potěracím strojům), vřetena, jehly Jacquardovy, člunky a cívky k stávkům na krajky a záclony (vyjímajíc tkalcovské člunky, viz 1. odstavec 12. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), aksamitové pruty, jehly (také jehly ke strojům šicím, pletacím a stávkovým) a pod.;
(2) b) armatury (zařízení bezpečnostní, kontrolní, čisticí atd.), jako manometry, teploměry, kontrolní počitadla a podobné přístroje, elektrické přístroje návěštní, vodoznaky (ukazovače výšky vody), kohouty, ventily, ssací koše (k čerpadlům), mazací přístroje (mazničky), uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů atd.;
(3) c) kotle (vyjímajíc parní kotle, viz 18. všeobecnou vysvětlivku k této třídě, 1. vysvětlivku k saz. čís. 526 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 528), trouby (jež jsou přímo podstatnými součástmi strojů a přístrojů, viz též 12 všeobecnou vysvětlivku k této třídě), základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (litými stojany, ložisky, prohlubeninami pro stojany atd., viz též 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), setrvačníky (vyjma setrvačníky u zařízení jednoduché konstrukce, vážící jednotlivě méně než 20 kg a vyjmenované v 2 odstavci 1. všeobecné vysvětlivky k této třídě), rošty a roštnice, upinačky a sklíčidla, magnetové zapalovače (k výbušným motorům), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedeni řemenná, nosné kladky lanové a pod.), válcové kartáče, odměřené řetězy, strojní pera a pod., tkalcovské paprsky a nitěnky, platiny (zvedací háčky k stávkům a Jacquardovým strojům), maillony, běhounky, vodicí válečky, vodiče nití, kotouče, podložkové části a pod. (viz také 4 odstavec 6. všeobecné vysvětlivky k této třídě), vřetenní šňůry, šňůry Jacquardovy, přenášecí plátna, lisovací plátna, procezovací plátna, manchony (uvedené předměty z textilních látek nesmějí být dováženy jako metrové zboží, nýbrž hotově již upravené pro příslušný stroj), hadice na filtrování prachu (pláště kuželového tvaru pro filtry na prach) a pod.;
(4) d) předměty k montování strojů (přístrojů) nebo je jich součástí, jako šrouby (také kotevní šrouby a svorníky), nýty, hřebíky, kolíčky, klíny a pod.;
(5) e) z výměnných souprav zároveň dovezených může být vyclen se strojem jako stroj sám toliko nejtěžší díl, jehož je třeba, aby byl stroj úplný.
14. (1) Měděné a mosazné válce a desky, ryté i hladké, pro tuzemské tiskárny a úpravny látek na zvláštní povolení beze cla.
(2) Tato výhoda se vztahuje též na takovéto válcové pláště i na měděné a mosazné válce s ocelovými jádry, jakož i na válce a desky ožehovací (též ožehovací cylindry); měděné a mosazné válce a desky na potiskování plátna voskovaného a koženého nebo linolea a podobných látek apretovaných, jakož i dřevěné válce se zasazenými mosaznými nebo měděnými vzory na potiskování papírových čalounů, tkanin a pod. mohou být rovněž osvobozeny od cla.
(3) Bezcelný dovoz podle této poznámky povolují finanční referáty KNV.
(4) Podniky domáhající se této výhody mají podat žádost prostřednictvím československé obchodní komory. V žádosti je třeba udat druh a rozsah továrního podniku, místo odběru, přibližný počet kusů, přibližnou váhu jednoroční potřeby, cenu válců a desek a celní oddělení, u kterého má být při dovozu provedeno celní řízení. Československá obchodní komora prozkoumá správnost údajů těchto žádostí a zašle je se svým dobrozdáním finančnímu referátu KNV. Takováto povolení se neudílejí na dobu delší 3 let.
(5) Je-li to nutné, může se odběr uskutečnit ještě dříve, než rozhodnutí dojde, složí-li odběratel clo podle příslušné celní sazby.
(6) Válců a desek odebraných beze cla se může použít jen v onom závodě, pro který bylo povolení uděleno, a nesmějí tedy být dále zcizeny; neužívá-li se jich nadále je třeba je deformovat.
13. (1) Mykací povlaky se vyclívají vždy odděleně podle saz. čís. 467.
(2) Podle této zásady se vyclívají vždy odděleně i mykací povlaky již připevněné na mykacích nebo jiných strojích.
(3) Váhu mykacích povlaků připevněných na dovezených strojích lze zjistit jedním z těchto způsobů:
a) lze-li mykací povlaky sejmout, zváží se;
b) nelze-li jich sejmout zcela, nýbrž jen částečně, zjistí se váha výpočtem podle plošného obsahu a váhy té části, kterou bylo možné sejmout;
c) nelze li ani část povlaku sejmout, vypočte se váha jako v b) podle vzorku mykacího povlaku, který je třeba předložit, nebo nelze li takový vzorek opatřit, vezme se za podklad váhy specifikace sepsaná výrobcem stroje. Vzniknou-li pochybnosti o správnosti specifikace, tu může být váha — ovšem po vybrání patřičného vyššího cla — buď dodatečně zjištěna na místě určení skutečným zvážením sňatého povlaku (nebo části povlaku), nebo se vyclí celý stroj podle saz. čís. 467.
(4) U součástí strojů smontovaných s mykacími povlaky (na př. u tyčí k mykadlům víčkovým) se zjistí váha mykacích povlaků, které se vyclívají podle saz. čís. 467, rovněž některým z uvedených způsobů.
(5) Jako součásti strojů se projednávají podle saz. tř. XL: vochle na dřevěných podložkách s průřezem tvaru kruhové úseče (jak se jich používá k obložení bubnů přípravných strojů přádacích), obklady snímacích válců (obklady válců na snímání koudele s vochlovacích a mykacích strojů, zhotovené ze silného, ocelovým plechem pobitého popruhu s kolénkovitě zahnutými kolíčky), vochlovací pásy (fallers) ke strojům na úpravu lnu a ke strojům na česání vlny (zhotovené z ocelových tyčí — též z dřevěných prkének povlečených mosazným plechem — se vsazenými jehlami vochelnými) a jehlové válce k frotérům (duté válce mosazné, které jsou na vnější ploše hustě posázeny jehlami).
(6) Viz také 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461.
12. (1) Všechny ony předměty, jichž může být použito v libovolném počtu u jednoho a téhož stroje nebo jež lze nahradit jinými podobnými předměty, se vyclívají vždy zvlášť podle své povahy sazební, i když dojdou zároveň se stroji a přístroji, třeba na ně připevněné, i když jich je potřebí k chodu nebo obsluze strojů (přístrojů), jako jsou na př.: závaží (balanční, napínací, zatěžkávací a j.), také mlecí koule a válečky (padací koule a válečky) ke kulovým mlýnům (bubnovitým nebo válcovitým), dopravní nádoby k visutým drahám i závěsné oblouky k nim, Jacquardovy karty, neodměřené řetězy, lana (také drátěná lana), hnací řemeny, ocelové popruhy drátěné a pod. a dále tyto předměty: všeliké hadice k hasičským stříkačkám a pod. (vyjma hadice na filtraci prachu, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), mykací povlaky (mykací pásy, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), tkalcovské člunky (viz 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), nasazovací cívky (k vijákům a pod.), konve na přádlo, rovné nebo jen jednoduše ohnuté trouby, které přivádějí nebo odvádějí páru, vodu, horký vzduch, kyseliny, louh nebo jiné látky, nebo trouby, jež převádějí výrobek jednoho přístroje do druhého přístroje a nejsou přímo podstatnou částí strojů nebo přístrojů (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), se stroji ještě nesestavené (na stroje nepřipevněné) desky základní a ložiskové bez strojních nebo konstruktivních částí (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě), kolejnice k pojízdným jeřábům nebo k dopravním účelům a všechny textilie jako metrové zboží (viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).
(2) Není potřebí snímat lana, hnací řemeny, hadice atd., připevněné již na strojích (přístrojích), aby byly vycleny podle své povahy sazební, lze-li jejich váhu zjistit z předložených, úplně hodnověrných specifikací.
(3) Závaží, na něž je vyšší celní sazba než na stroje, k nimž patří a s nimiž byla zároveň dovezena, se vyclívají celní sazbou těchto strojů, ale nezapočítávají do kusové váhy nebo do poměru hmot rozhodujícího sazebně.
11. (1) Každé množství předmětů uvedených v 10. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které přesahu je výměru jednoho vybavení, se vždy vyclí zvlášť a v celních prohláškách také vždy zvlášť uvede; předměty totiž, jevící se jako strojní součásti, se projednávají podle saz. tř. XL, ostatní pak podle své jinaké povahy sazební.
(2) K posouzení jednoho vybavení pracovními částmi jmenovanými v bodu a) předcházející 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě je rozhodující nejvyšší výkonnost příslušného stroje, t. j za soupravu potřebnou k jednomu pracovnímu výkonu se uzná onen počet pracovních částí, které se najednou do stroje zapojí a jimiž může stroj zároveň pracovat; tak na př. u ledotvorných strojů s nejvyšší možnou výkonností 24 forem na led se vyclí z forem dovezených zároveň 24 kusů celní sazbou stroje, ostatní však podle povahy hmoty.
(3) Jsou-li předměty, jež se vyclívají podle ustanovení 1. a 2. odstavce této vysvětlivky podle své povahy sazební, přibaleny k strojům a tvoří-li jen nepatrnou část zásilky prohlášené k vyclení, může se upustit od jejich vybalování, aby byly odděleně zváženy, je-li to značně obtížné a prokáže-li strana předloženými specifikacemi jejich váhu způsobem vylučujícím jakoukoli pochybnost.
D. Kusová váha, poměr hmot, hnací zařízení (transmise a převody), spojené stroje, tovární zařízení.
19. Tovární zařízení se nevyclívají jako úhrnný celek podle jednoho čísla sazební třídy strojů, nýbrž se jednotlivé stroje a přístroje, které při výrobě vykonávají samostatnou část pracovního postupu směřujícího k dokončení tovární výroby, projednávají samostatně jako stroje a přístroje podle jednotlivých položek sazebních, do nichž patří.
18. (1) Spojené, různě zařaděné stroje — s výjimkou pracovních strojů, které jsou neodlučitelně spojeny s parními motory saz. čís. 528 — se vyclívají odděleně podle sazební povahy jednotlivých strojů. Části společné (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se přitom připočtou k váze těžšího stroje.
(6) Je též dovoleno vyclít odděleně stroje nebo přístroje spojené s předměty, jež nepatří do saz. tř. XL a jichž lze samostatně upotřebit, jako na př. lešení na vedení, dopravní nádoby atd.
(5) Všechny ostatní motory spojené s pracovními stroji nebo přístroji se projednávají zvlášť podle saz. čís. 528 (nebo elektrické podle saz. čís. 539), stroje nebo přístroje však podle příslušných sazebních položek, lze-li zjistit váhu jednotlivých strojů podle ustanovení 2. odstavce této vysvětlivky.
(4) Parní stroje spojené s pracovními stroji — také zvlášť zabalené nebo rozložené — se jen tehdy vyclívají dohromady podle saz. čís. 528, když dojdou oba stroje k dovoznímu projednání úplné, a je-li z konstrukce zřejmé, že oba mají být přímo spřaženy; této okolnosti má být při prohlídce věnována zvláštní pozornost.
(3) O vyclívání nástrojů (strojů) pracujících stlačeným vzduchem (pneumatických) viz 3. odstavec 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460.
(2) Nedá-li se rozdělení provést, musí strana předložit hodnověrné specifikace váhy nebo může být váha připadající na jednotlivé stroje odhadnuta na její žádost a na její útraty odborníkem; jinak se projednají spojené stroje jako celek celní sazbou stroje podrobeného vyššímu clu. Kusová váha stroje podrobeného vyššímu clu se pak odhadne, aby mohla být stanovena příslušná sazba (u strojů, jež se projednávají podle kusové váhy); v pochybnostech se vypočte celní pohledávka podle nejvyšší celní sazby příslušných sazebních položek.
17. (1) Pracovní stroje jsou uváděny do chodu buď přímo zdrojem síly nebo zvláštními hnacími zařízeními (pohybovými mechanismy), jako transmisemi a převody složenými z hřídelů, ložisek, ramen, věšáků, nástěnných skříní, řemenic, ozubených kol, spojek, stavěcích kroužků, stavěcích kotoučů, vypínacích zařízení atd.
(4) Za jedno transmisní pásmo se pokládá souhrn všech v témže podélném směru spolu spojených hřídelů i s příslušnými ložisky (věšáky, nástěnnými skříněmi atd.), stavěcími kroužky, spojkami a pod. a s přímými převaděči pohybu (řemenicemi a stavěcími kotouči, ozubenými koly, vypínacími zařízeními atd.), majících toliko jeden směr pohybu a jednu otáčecí rychlost. Mechanismy k převodu síly, jež jsou spojeny s transmisním pásmem a které mohou obdržet jiný směr pohybu nebo jinou otáčecí; rychlost (řemeny, ozubenými koly atd.), nepatří již k prvému transmisnímu pásmu, nýbrž jsou samy pro sebe nové pásmo, jež se tedy projednává celně jako zvláštní stroj.
(3) Transmise se vždy, i když dojdou zároveň se stroji, které do chodu uvádějí, projednávají odděleně podle saz. čís 538, při čemž se každé samostatné pásmo transmisní pokládá za jeden stroj (pohybový mechanismus) a vyclívá podle své vlastní váhy kusové.
(2) Transmise nepřevádějí pohyb přejatý od zdroje síly na pracovní stroje nebo jejich převody přímo, nýbrž řemeny, lany a pod. a jsou zpravidla umístěny na stropě nebo na stěnách, často také pod podlahou strojoven.
(9) Hnací zařízení dovezená odděleně bez strojů, k nimž patří, se vyclívají jako samostatné pohybové mechanismy podobně jako transmise, neprokáže-li se, že patří k určitému stroji a zároveň že s ním nebudou spojena řemeny nebo lany, nýbrž přímo (hřídelem, převodem ozubenými koly a pod.).
(8) Naopak všechny pohony a převody, které jsou do strojů vestavěny, na nich umístěny, také vedle strojů upevněny na společné základní desce nebo — i když nejsou takto spojeny — působí přímo na stroj aspoň společným hřídelem nebo převodem ozubenými koly, se pokládají za podstatná, pro příslušné stroje zvlášť konstruovaná hnací zařízení, bez nichž nemohou být tyto stroje uvedeny v činnost. Dovezou-li se tedy zároveň s příslušnými stroji, jež uvádějí v činnost, vyclívají se sazbou těchto strojů; u strojů, jež podléhají celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy, se započítává do této váhy váha těchto převodů.
(7) Za takovéto převody se nepokládají pohony, které jsou od poháněných strojů prostorově zcela odděleny a s nimi jen řemeny nebo lany spojeny, jako na př t. zv. stropní předlohy; ty se projednávají vždy odděleně, stejně jako transmise, podle saz. čís. 538 (viz 3. odstavec této vysvětlivky).
(6) Převody přejímají pohyb od transmise nebo od zdroje síly a převádějí jej přímo hřídeli, ozubenými koly atd. na příslušný pracovní stroj; převody jsou zpravidla umístěny na zvláštních podpěrách před pracovními stroji, někdy jsou částečně o ně opřeny, jako u mnohých kalandrů, nebo jsou umístěny přímo na strojích, jež pohánějí, nebo jsou v nich částečně vestavěny.
(5) Transmisní zařízení, která jsou složena z více transmisních pásem, nemohou tedy být vyclena jako celek (t. j. jako stroj podle své úhrnné váhy kusové), nýbrž se projednávají jako tolik samostatných strojů, kolik je pásem.
16. (1) U strojů a přístrojů, jež jsou podrobeny celním sazbám odstupňovaným podle kusové váhy nebo u nichž o sazebním zařadění rozhoduje váhový poměr zpracovaných hmot (dřeva, železa, obecných kovů), se započítává do této váhy váha všech součástí a ostatních předmětů, jichž je třeba k úplnosti nebo k vlastnímu výkonu strojů (přístrojů), mají-li být tyto součásti a předměty podle ustanovení 9 a 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě vycleny s příslušnými stroji (přístroji) jako tyto stroje (vyjma předměty vyjmenované v 7. odstavci 10 všeobecné vysvětlivky k této třídě, viz dále 4. odstavec); byl-li dovezen stroj (přístroj) ve svých podstatných hlavních částech, je pro posouzení celní sazby podle kusové váhy, jíž má být použito, rozhodující skutečná váha dovezených předmětů, nemůže-li strana prokázat váhu celého stroje. U strojů, jež se vyclívají podle hrubé váhy, rozhoduje o použití váhové stupnice toliko čistá váha.
(6) O započítávání převodů přímo se stroji spřažených do kusové váhy viz 8. odstavec následující vysvětlivky.
(5) Ochranné pokrývky z napuštěného nebo dehtovaného plátna (viz předcházející 15. vysvětlivku) se rovněž nezapočítávají do kusové váhy rozhodující o výši celní sazby.
(2) Základní a ložiskové desky již sestavené se stroji nebo přístroji (také bez strojních nebo konstruktivních částí, viz 12. všeobecnou vysvětlivku k této třídě) se započítávají do kusové váhy příslušného stroje (přístroje).
(3) Čistá váha strojů, jež jsou podrobeny celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, může být vypočtena také tak, že se odečtou od hrubé váhy zákonně stanovená procenta tárová. Neliší-li se vypočítané váhy kusové příliš od váhových stupňů, jež podléhají vyšším celním sazbám, podrobí se obal řádnému posouzení, není-li tu okolnost uvedená v § 182, odst. 4, písm. d) prov. nař. k c. z. a nemá-li se tedy čistá váha zjistit vážením.
(4) Do váhy kusové se nezapočítávají předměty (příslušenství) potřebné toliko k sestavení, udržování a obsluze strojů a přístrojů, dále všechny ony části a ostatní předměty, jež přesahují jedno vybavení stroje, konečně předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě, které se vyclívají vždy zvlášť podle povahy hmoty.
E. Stroje a přístroje k určitému upotřebení za zvlášť snížené celní sazby.
20. (1) Za stroje k určitému upotřebení se považují všechny stroje vyjmenované v poznámce k saz. čís. 538.
(6) Při dodatečné prohlídce takovýchto strojů a přístrojů v závodě odběratelově se postupuje takto:
a) Dodatečnou prohlídku vykonají dva celní úředníci.
b) Totožnost stroje se zjistí na podkladě značek totožnosti daných při původním vyclení tím, že se stroj porovná s prohláškou, výkresy a specifikacemi součástí vidovanými celními úředníky při dovozním vyclení a ověření o tom se napíše na čtvrté stránce prohlášky. Celní úředníci potvrdí, že stroj patří podle ustanovení saz. tř. XL do oné sazební položky, jejíž použití strana podle podané prohlášky žádala.
c) Jsou-li však již při původním projednání věcné pochybnosti o celní sazbě, jíž má být použito, nebo vzniknou-li teprve při prohlídce stroje postaveného v továrně ve stavu k provozu způsobilém, přibere se znalec nebo se vyšle dodatečně k prohlídce stroje do příslušného průmyslového závodu. Dobrozdání znalcovo se připojí k příslušné prohlášce. Dodatečná prohlídka zmíněných strojů znalcem se provede rovněž podle svrchu uvedených dokladů.
d) Znalec se vybere ze seznamu znalců, jejž k tomu účelu vyhotoví Československá obchodní komora.
e) Útraty spojené s domácí prohlídkou a intervencí znalcovou hradí prohlašovatel.
(5) Aby bylo dosaženo výhodné celní sazby, podrobují se dovezené stroje a přístroje postavené v závodě odběratelově dodatečné prohlídce, jíž se zjistí, zda jsou k provozu způsobilé a zda se jich používá k stanovenému účelu. Při původním projednání se stroje a přístroje opatří vhodnými značkami totožnosti.
(4) Za stroje a přístroje této třídy, jež se projednávají za výhodné celní sazby, přivezou-li se k určitému upotřebení, se zajistí rozdíl cla. Složená jistota se vrátí, prokáže-li se do roka, že stroj nebo přístroj byl skutečně dodán k stanovenému účelu.
(3) O projednávání součástí těchto strojů viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 538.
(2) Jmenované stroje mohou být vycleny za zvlášť výhodné celní sazby podle těchto čísel zpravidla jen tehdy, odebírají-li je průmyslové podniky.
1. (1) Parní kotle (ležaté i stojaté) jsou přístroje, v nichž se vyrábí z vody pára k pohonu parních strojů, pro vytápěcí zařízení vysokého tlaku a pro varní a odpařovací přístroje. Jsou obyčejně zhotoveny ze železných desek, někdy z mědi nebo ze železné litiny.
(4) O vytápěcích a žárových zařízeních nízkého tlaku viz písm. d) 1. odstavce 1. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 536 až 538.
(3) Parní kotle pro lokomotivy a lokomobily bez spojení se strojními částmi patří do saz. čís. 526. Jsou-li takové parní kotle sestaveny dohromady s parními stroji nebo jejich částmi (parními válci a pod.) a lze-li prokázat nebo nepochybně poznat, že to jsou parní kotle tohoto druhu, patří do saz. čís. 527.
(2) Parní kotle jsou buď parní kotle válcové, se spodníky, parní kotle plamencové, jednoplamencové nebo dvouplamencové, nebo parní kotle trubkové s trubkami žárovými. Vodotrubné kotle, u nichž vodní komory s trubkami tvoří dohromady vlastní parní kotel, jakož i parojemy (válcové kotle, které částečně také přehřívají páru) a přehřivače páry (hady) patří právě tak jako parní kotle připevněné na podvozcích bez spojení se strojními částmi do saz. čís. 526.
10. (1) Uzavřené nádrže saz. čís. 526 spojené s jinými zařízeními strojními, na př. pojízdné, nikoli však samojízdné vozy na kropení ulic se zametacím zařízením, přístroje na plnění lahví a sudů atd., se projednávají podle tohoto sazebního čísla tehdy, je-li kotel hlavní součástí stroje; je-li však strojní zařízení rozhodující nebo nejpodstatnější částí a převládá-li podle váhy, projedná se celé zařízení (včetně kotle, viz 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě) jako přístroj výslovně nejmenovaný saz. čís. 537 nebo 538.
(2) U takových přístrojů, jež se vyclívají podle své hlavní součásti jako kotle saz. čís. 526, přihlíží se při zařaďování do položek b) nebo c) též k váhovému podílu železa a obecných kovů ostatních součástí (strojních zařízení, stojanů, podstavců atd.).
11. (1) Ke koželužským strojům na přípravu, činění a úpravu koží podle poznámky k saz. čís. 538 patří zejména: stroje odchlupovací, omykací a mízdřicí, činicí a valchovací sudy, stroje ždímací, vyrážecí (vymítací), polticí (štípací), kartáčovací, postruhovací, válcovací a kladivové, stroje blanžirovací a na snímání líce, stroje potahovací, stroje na leštění, lícování nebo černění, stroje podvalovací a pod.
(2) Spodky strojů na měření plochy kůže dovážené odděleně se rovněž projednávají podle poznámky k saz. čís. 538 příslušnou celní sazbou; vlastní měřicí přístroj, jakož i úplné takové stroje (spodek v pevném spojení s měřicím přístrojem) se projednávají podle saz. čís. 576. Totéž se vztahuje na stroje na zkoušení pevnosti kůže.
12. (1) Ke knihtiskařským a kamenotiskařským strojům podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
c) kamenotiskařské rychlolisy s automatickými nakladači nebo bez nich.
b) jako stroje knihtiskařské se též vyclívají stroje ofsetové (t. zv. přenosky), t. j. stroje, jež tisknou gumovými válci, jakož i příslušné stroje na broušení desek a válců;
a) sázecí a tiskací stroje (vyjma příklopové lisy, viz odstavec 2c) této vysvětlivky) pro knihtiskárny se samočinnými nakladači nebo bez nich, se samočinnými stroji falcovacími (skládacími) nebo bez nich, knihtiskařské stroje rotační a příslušná zařízení stereotypovací;
(2) Podle poznámky k saz. čís. 538 se však neprojednávají:
d) řezací stroje pro potřebu knihtiskáren a kamenotiskáren.
c) příklopové lisy s barevníkem talířovitým (t. zv. tyglovky) nebo válcovitým;
b) stroje na obtahování tiskařských korektur;
a) stroje linkovací;
13. (1) Jako stroje na výrobu kakaového prášku a čokolády se vyclívají podle poznámky k saz. čís. 538 tyto stroje, patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla:
c) stroje na výrobu čokolády, melanžéry (na míchání kakaové hmoty s cukrem), míchací stroje na čokoládovou hmotu, stroje válcovací, třecí a temperovací (na udržování určité teploty čokoládové hmoty), stroje formovací a třesací a chladicí transportéry.
b) vlastní stroje na výrobu kakaového prášku, a to: míchací stroje (melanžéry), hydraulické lisy s příslušným zařízením tlakovým (čerpadlovým), drtiče lisovaných koláčů z kakaového prášku, mlecí stroje a prosívací stroje;
a) stroje na čištění surových kakaových zrn, stroje na pražení kakaových zrn, drtiče a čističe pražených kakaových zrn a kakaové mlýny;
(2) Stroje na výrobu čokoládových cukrovinek (pralinek, pastilek a pod.) a cukrářského zboží, samočinné váhy, stroje na balení čokoládových výrobků (tabulek a pod.), jakož i elevátory a jiné stroje, které nejsou svou povahou vlastními stroji na výrobu kakaového prášku nebo čokolády, nemají nárok na výhodné vyclívání podle poznámky k saz. čís. 538.
14. (1) Ke strojům pro průmysl vlnařský podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
e) Stroje na potiskování vlněných látek deskami.
d) Postřihovací stroje (podélné a příčné). Tyto stroje se skládají ze spodku, na němž je umístěno vlastní zařízení na stejnoměrné postřihování zdrastěného vlasu vlněných látek. Toto postřihovací zařízení se skládá z nožů upevněných šroubovitě na válcích a z přímých nožů. Tyto stroje mohou postřihovati podélně nebo příčně.
c) Drasticí (škrabací) stroje s drátkovými povlaky. Těmito stroji se tvoří hustý vlasový povrch vlněných tkanin. Konstrukce těchto strojů se skládá v podstatě z bubnu, na němž jsou umístěny válečky s drátkovitými povlaky.
b) Dekatovací stroje (patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla), které odnímají vlněné tkanině vysoký, avšak na vodu citlivý lesk, způsobený lisováním tkaniny. Dekatování se děje pařením tkanin v dekatovacích strojích, v nichž pára působí na tkaniny, navinuté na děrovaných válcích měděných nebo mosazných.
a) Široké prací stroje, t. j. stroje na praní vlněných tkanin v celé šíři kusu, probíhajících soustavou vodicích a lisovacích válců.
(2) Válcové stroje na potiskování látek, saz. čís. 531.
15. Součásti strojů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 538 nemají nárok na výhodné vyclívání podle této poznámky.
B. Části strojů a přístrojů.
8. (1) Výslovně nejmenované části strojů a přístrojů, patřící svou povahou do saz. pol. 481a) nebo 483a), se vyclívají podle těchto sazebních položek, nejsou-li opracovány. Stroje nebo přístroje dovážené rozloženě jsou z této výhody vyloučeny.
(2) Jsou tedy části k potřebě již hotové, byť i surové, vyloučeny z vyclívání podle povahy hmoty, právě tak jako stroje dovážené rozloženě, i když jejich součásti jsou ještě surové.
(3) Na takovýchto součástech strojních a přístrojových mohou být slévací a lisovací švy odstraněny dlátem, ubroušeny, upilovány nebo sraženy, dále mohou být plochy lomu zarovnány, slévací přílitky odpíchnuty, pak mohou být části z ocelové litiny zhruba ubrány, aby se zkusilo, jsou-li bezvadné, což se podle bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII nepokládá za opracování, dále mohou mít ochranný nátěr proti rezu, který se ve smyslu 5. odstavce 5 vysvětlivky k bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII nepokládá za hrubý nátěr. Aby se této výhody dosáhlo při ocelové litině zhruba ubrané, je třeba dbát podmínek stanovených v bodu a) všeobecné poznámky 2. k saz. tř. XXXVIII. Jsou-li tyto součásti jinak opracovány, třebas jenom odrhnuty, projednají se podle ustanovení platných pro saz. tř. XL.
(4) Prohlídka součástí strojů a přístrojů prohlášených podle saz. pol. 481a) nebo 483a) má se konat obzvláště pozorně, aby nebyly nesprávně vycleny stroje a přístroje dovážené rozloženě, jež jsou z této výhody vyloučeny. Celní orgán vyclívající tyto součásti je povinen výslovně uvést v revisních nálezech, že zásilka byla přezkoušena.
7. (1) Součásti strojů nebo přístrojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje (přístroje).
(10) Součásti strojů a přístrojů, o nichž bylo prokázáno nebo je nepochybné, že patří do saz. čís. 528 nebo 538, u nichž však kusová váha stroje (přístroje), k němuž patří, není prokázána, se vyclívají podle všeobecné nebo podle smluvní sazby té váhové hranice kusu saz. čís. 528 nebo 538, do níž patří součást svou skutečnou vahou. Jde-li však o více součástí patřících k jednomu a témuž stroji (přístroji) a nepřesahují-li jedno vybavení, rozhoduje o určení celní sazby jejich úhrnná váha.
(11) Ustanovení, že součásti strojů dovážené jednotlivě se vyclívají jako příslušné stroje, se nevztahuje na takové stroje, pro něž jsou celní výhody toliko s podmínkou, že se dovážejí úplné.
(12) Zvýhodněný dovoz těch součástí, jejichž příslušnost k strojům pro určité upotřebení je prokázána, se děje za týchž podmínek a týmž postupem jako dovoz těchto strojů (viz 20. všeobecnou vysvětlivku k této třídě); to se též vztahuje na výměnné, náhradní a záložní části, jež se snad zároveň dovážejí (viz však 14. odstavec této vysvětlivky) Všechny tyto součásti je třeba v celních prohláškách vyznačit vždy odděleně, poukázat na příslušnost k jednomu stroji a uvést sazební položku a celní sazbu.
(8) Zcela zvláštní součásti, jejichž příslušnost k strojům je zcela nepochybna a jež lze snadno poznat, mohou být projednávány bez dalších průkazů podle sazebního čísla příslušného stroje. Tak na příklad mohou být beze všeho vyclívány podle saz. čís. 530 pluhová tělesa, odhrnovačky, krojidla a radlice a podle saz. čís. 538 železné buchary (vodní stlačovací buchary pro huti, plechárny), kladivová a kovadlinová jádra pro parní kladiva, sklíčidla a upínací desky pro soustruhy (oboje na konec jmenované ve váze kusu přes 5 kg).
(9) Jde-li o součásti strojů a přístrojů, které podléhají celním sazbám různě odstupňovaným podle kusové váhy, je třeba také prokázat, pro kterou váhovou hranici strojů nebo přístrojů jsou určeny příslušné součásti.
(13) Takové součásti mohou být dováženy i pro továrny, které vyrábějí takovéto stroje, a to za týchž podmínek, za nichž se dovážejí přímo pro spotřebitele.
(14) Na výměnné, náhradní a záložní díly dovážené se stroji (přístroji) se vztahují táž ustanovení jako na součásti, jež se dovážejí jednotlivě.
(2) Cel uvedených v saz. čís. 526—538 se použije na takové součásti tenkrát, když strana předloží při vyclívání průkazy potřebné k sazebnímu posouzení stroje (přístroje). Nepředloží-li strana takové průkazy, vyclí se součásti strojů a přístrojů (vyjma součásti strojů šicích a pletacích a motorů spalovacích a výbušných k vozidlům a letadlům) takto:
více než 2 q, podle saz. pol. 528b).
2 q nebo méně, podle saz. pol. 528a),
všechny ostatní součásti, váží-li kus:
součásti toliko z obecných kovů nebo více než s 50% obecných kovů podle saz. čís. 537;
součásti toliko ze dřeva anebo aspoň s 75% dřeva podle saz. čís. 536;
více než 2 q, podle saz. pol. 528b).
2 q nebo méně, podle saz. pol. 528a),
všechny ostatní součásti, váží-li kus:
součásti toliko z obecných kovů nebo více než s 50% obecných kovů podle saz. čís. 537;
součásti toliko ze dřeva anebo aspoň s 75% dřeva podle saz. čís. 536;
(3) U jednotlivě dovážených součástí strojů (přístrojů), u nichž rozhoduje povaha nebo množství zpracovaných hmot (saz. čís. 526, saz. pol. 530 c) a výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538), lze použiti jen těch celních sazeb, které se shodují s hmotami součástí skutečně dovezených, a to bez zřetele na předložený průkaz o ostatních součástech potřebných k úplnosti stroje (přístroje), podle něhož by zboží patřilo do jiné položky sazební. Vyclívají se tedy takovéto dílčí zásilky z 75% nebo více dřeva podle saz. čís. 536 nebo saz. pol. 530c)1, zásilky z kovu přes 50% podle saz. pol. 526c) nebo saz. čís. 537, jiné podle saz. pol. 526a) a b), 530c)2 nebo saz. čís. 538. (Viz však 5. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.)
(4) Žádá-li strana pro dovezené části strojů vyclení podle celní sazby pro příslušný stroj v jiných případech než v těch, o nichž je zmínka ve 3. odstavci, musí při vyclívání podat o tom průkaz výkresy, specifikacemi, účty, objednacími listy, korespondencí, katalogy atd. způsobem vylučujícím jakoukoliv pochybnost.
(5) Nepředloží-li se tyto průkazy při vyclení, jsou celní oddělení ONV, která zásilku projednala, oprávněna dodatečně je přijmout a také rozdíl cla vrátit.
(6) Tovární závody (přádelny, tkalcovny, strojírny atd.) a strany, které jsou nuceny opětovně odebírat z ciziny náhradní části nebo součásti ke stavbě některých strojů (přístrojů), mohou, místo aby předkládaly od případu k případu výkresy, podat u ministerstva financí jednou provždy podrobné výkresy v přiměřeném počtu, které je pak zašle těm celním oddělením, u nichž se mají stroje vyclít. Příslušnost dovezených součástí k jednomu stroji se vždy zjistí přesným srovnáním s těmito výkresy. Na uložených výkresech se úředně poznamená název stroje, k němuž součásti patří — nestalo-li se tak již — a číslo, podle kterého se mají vyclívat.
(7) U celních oddělení ONV mohou být, je-li toho třeba, uloženy také vzorky součástí, jejichž příslušnost k některému stroji celní oddělení již jednou zjistilo; podle těchto vzorků se projednávají stejné součásti později docházející bez dalších průkazů podle příslušných sazebních čísel pro stroje.
6. (1) Jako části strojů nebo přístrojů se vyclívají takové předměty výslovně nezařaděné, kterých nemůže být použito jinak než k sestavení strojů nebo přístrojů.
(2) Podle toho se považují za součásti strojů a přístrojů: parní válce, výstředníky, klikové hřídele, ozubená kola (kola čelní, kuželová a hyperbolická, šroubová a šneková, též kola hřebenovitá), setrvačníky, lokomobilová kola jízdná, řemenice, zařízení na sesmeknutí řemenů, zařízení na napínání řemenů a lan, transmisní a jiné hřídele, spojky, písty, kliky, vozíky na klády k lámovým pilám, egutéry (menší válce s jemným povlakem sítovým z obecných kovů pro papírny), klece těžné, vazače snopů k žacím strojům a mlátičkám, trubkové spirály k topicímu zařízení a pod., strojní válce z kujného železa nebo ocele, jakož i všechny železné (i litinové) strojní válce spojené s jinými hmotami, strojní válce dřevěné (válce z nekujné litiny bez spojení, saz. čís. 437, z obecných kovů, saz. čís. 500), kladky (ke kladkostrojům, kladky na vedení řemenná, nosné kladky lanové a pod. ), také z plechu, průměru většího než 155 mm (měřeno ve žlábku), vřetena železná nebo z obecných kovů (vřetena dřevěná viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 356), křídla k flyerům, vřetenové prstence k přádacím strojům prstencovým a k skácím strojům prstencovým, rozpínky k tkalcovským stavům, základní a ložiskové desky se strojními nebo konstruktivními částmi (s přilitými stojany, ložisky, vyhlubeninami pro stojany atd.), ložiska a ložiskové stolice a pod.
(3) Nože, nástroje atd. připevněné na součásti strojů nevylučují vyclívání těchto součástí podle saz. třídy XL, i když se dovážejí bez strojů, k nimž patří; dále se vyclívají šrouby, nýty, hřebíky atd. jako součásti strojů, dovážejí-li se zároveň s nimi a jsou-li nutné k jejich montování.
(4) Nikoli jako součásti strojů (přístrojů), nýbrž podle své jinaké povahy sazební se projednávají: základní a ložiskové desky bez strojních nebo konstruktivních částí dovážené zvlášť nebo s příslušnými stroji, avšak na ně nepřipevněné (viz 1. odstavec 12. a 2. odstavec 16. všeobecné vysvětlivky k této třídě), válce z nekujné litiny bez spojení nebo válce z obecných kovů, člunky tkalcovské a cívky (viz 1. odstavec 12. a 1. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě a 4. vysvětlivku k saz. čís. 534), kladky průměru 155 mm a menšího, pak zpravidla menší součásti strojů, jež nelze jako takové poznat ze zvláštního tvaru a konstrukce a jichž lze libovolně i jinak upotřebit, jako na př. vodicí válečky, vodiče nití, běhounky, dřevěná vřetena, kotouče, podložky a pod. (viz také 3. odstavec 10. všeobecné vysvětlivky k této třídě).
(5) O projednávání strojních součástí z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů viz 2. a 3. odstavec 3. všeobecné vysvětlivky k této třídě.
A. Pojem a všeobecná ustanovení o vyclívání, spojení s jinými hmotami a o strojích zasílaných po částech.
5. Dovážeji-li se stroje postupně v zásilkách po částech, má strana zachovat, aby si zajistila příznivější celní projednání, jež je stanoveno pro úplné stroje dovezené zároveň, tento postup:
a) Dovoz všech součástí strojů nebo přístrojů se má zpravidla dít týmž celním oddělením ONV a doba, v níž musí být stroj dovezen, nesmí přesahovat dobu jednoho roku.
b) Při dovozu první části je třeba, aby byl úřadu předložen celkový plán nebo zřetelný výkres celého stroje (přístroje), jakož i seznam veškerých součástí. Na větších nebo na hlavních součástech postupně docházejících — je-li toho vůbec potřebí k dodatečnému zjištění totožnosti — se přidělají úřední značky totožnosti na místa, která nejsou na závadu ani sestavení příslušných strojů (přístrojů), ani jejich uvedení do chodu.
c) Rozdíl mezi celní sazbou, která připadá na celý stroj (přístroj), a celní sazbou, která připadá podle váhy dovezeného dílu, se zajistí.
d) Jakmile je dovoz strojů (přístrojů) ukončen, zjistí celní úředníci prohlídkou strojů připravených k provozu v továrním závodě, zda jsou úplné (je-li potřebí, s přibráním odborníka zmíněného ve 20. všeobecné vysvětlivce k této třídě). Tyto úředníky je třeba vyslat od celního oddělení ONV, které má více než tři úředníky a je nejblíže místu, kde je stroj sestaven, a jež si vyžádá, neprojednávalo-li zároveň při dovozu dílčí zásilky, doklady o vyclení, nebo je-li potřebí, výkresy a specifikace.
4. (1) Při zařaďování strojů, přístrojů nebo jejich součástí se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami.
(2) Není tedy při vyměřování cla důvodu k rozlišování, jsou-li stroje, přístroje a jejich odděleně dovážené součásti ze dřeva, z obecných kovů nebo ze železa spojeny s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jestliže jsou tato spojení nutná k do sažení účelu stroje nebo přístroje nebo obvyklá k jejich výzdobě.
(3) Je-li shora zmíněný předpoklad splněn, mohou podle toho stroje atd. mít dopravní plachty a pod., jednotlivé součásti strojů a přístrojů mohou mít povlaky a pokrývky z látek, kůže, kaučuku, papíru atd., nebo mohou být jinak spojeny se součástmi z jiných hmot; to se vztahuje též na součásti ze zlacených nebo stříbřených kovů obecných vykládané perletí a pod., nejsou-li stanoveny u jednotlivých čísel sazebních výjimky. Předměty vyjmenované ve 12. všeobecné vysvětlivce k této třídě (hnací řemeny, hadice, mykací povlaky atd.) se však vždy vyclívají podle své povahy sazební.
(4) Součásti z drahých kovů připevněné na strojích nebo přístrojích, jakož i strojní součásti, které jsou s drahými kovy spojeny, mohou být sňaty a podle své váhy odděleně vycleny; není-li však odpojení možné, může být váha zjištěna z předložených hodnověrných průkazů strany nebo též vyšetřena odhadem — potom ovšem s přibráním znalce.
3. (1) U všech strojů a přístrojů jmenovaných výslovně, vyjímajíc ty, jež jsou uvedeny v saz. čís. 526 a v saz. pol. 530c), je pro zařadění jedno, jsou-li toliko ze dřeva, železa nebo z obecných kovů, nebo jsou-li složeny z těchto hmot v jakémkoli poměru.
(2) Stroje, přístroje a odděleně dovážené jejich součásti z jiných hmot než ze dřeva, železa nebo obecných kovů, na př. z papíroviny nebo umělé hmoty, nepatří do saz. tř. XL, nýbrž se vyclívají podle povahy hmoty. Jsou-li však takovéto součásti stroje nebo přístroje spojeny se dřevem, obecnými kovy nebo železem (na př. řemenice z papíroviny s dřevěnými paprsky), vyclí se zboží podle ustanovení saz. třídy XL.
(3) Součásti strojů a přístrojů z drahých kovů se projednávají podle saz. třídy XLIII.
2. (1) Stroje, přístroje a jejich součásti se zpravidla podrobují celní prohlídce dvěma celními úředníky.
(2) Prohlašují-li se stroje a přístroje, třeba vždy také udati zvláštní jejich pojmenování a upotřebení. Úřady jsou oprávněny požadovati od stran při vyclívání strojů a přístrojů plány nebo výkresy, jakož i specifikace, ze kterých lze poznati jejich určení, nebo u strojů a přístrojů výslovně nejmenovaných saz. čís. 536—538, u hospodářských strojů saz. pol. 530c) a u parních kotlů atd. saz. čís. 526 také váhu jednotlivých upotřebených hmot (dřeva, kovu, železa a jiných hmot), jestliže poměr vah jednotlivých hmot nelze nepochybně poznat již na první pohled. Tyto plány, výkresy a specifikace se zpravidla připojí k dokladům o vyclení; avšak plány atd., které mají být průkazem při pozdějších dodávkách strojů nebo součástí téhož druhu a jsou určeny k tomu, aby se zjistilo, že stroje tyto byly postaveny, se opatří potvrzením o provedeném řízení a stranám vrátí, je to však třeba vyznačit v dokladech o vyclení.
(3) Od požadavku, aby byly předloženy výkresy, plány nebo specifikace, se upouští, lze-li druh příslušného stroje poznat již na první pohled.
(4) Nemůže-li být sazební příslušnost stroje celními orgány na základě předložených pomůcek nepochybně určena, vyclí se stroj podle příslušné celní sazby vyšší, nebo žádá-li o to strana, zajistí se rozdíl mezi touto celní sazbou vyšší a sazbou požadovanou, dokud nebudou předloženy další doklady; celní oddělení ONV může pak přímo vrátit příslušný rozdíl cla na základě dokladů dodatečně předložených.
(5) Dovezou-li se stroje a přístroje rozloženy ve své části bez obalu nebo zabaleny v jednotlivých nákladových kusech, projednají se všechny tyto části dovezené zároveň jednotně podle oné celní sazby, které by mělo být použito pro příslušný stroj (přístroj) v montovaném stavu. O součástech viz 6. a 7. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
(6) Vyclívají-li se stroje a přístroje, třeba dbát toho, aby nebyly dohromady vycleny součásti a jiné předměty, které buďto vůbec nepatří k příslušnému stroji (přístroji), nebo kterých nelze započítat do jeho kusové váhy (viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě), nebo které se podle 11., 12., 17. a 18. všeobecné vysvětlivky k této třídě vždy vyclívají zvlášť.
1. (1) Stroje jsou zařízení, která vyrábějí sama sílu (mechanickou energii, pohyb — hnací stroje), nebo ji převádějí (transmise), nebo energii přiváděnou od zdroje síly proměňují v mechanickou práci (stroje pracovní); u přístrojů spočívá dosažení zamýšleného konečného výsledku (vykonané práce) hlavně v použití fysikálních nebo chemických pochodů, při čemž se však někdy nelze také obejít bez strojních konstrukcí. O strojích a přístrojích majících povahu instrumentů viz saz. tř. XLIV.
(2) Z vyclívání jako stroje nebo přístroje jsou vyloučena zařízení, která mají jednoduchou konstrukci a sama o sobě váží méně než 20 kg, nečítajíc v to váhu setrvačníků, jež by snad na nich byly (na př. takovéto lisy na kopírování, na karty a na ubrousky, mlýnky na barvy, na kávu a koření, čerpadla, měchy, stroje prací, mandlovací, ždímací a řasovací, filtrační přístroje, plynová a vodní šoupátka, kohouty, ventily, ssací koše k čerpadlům, mazací přístroje [olejničky], přístroje k úspoře oleje, přístroje na sodovku, stroje zátkovací, přístroje na plnění lahví, vodoměry, zdvihadla [též pro vozy], ventilátory, kondensační hrnce, odváděče sražené vody, výhřevné hrnce pro motory poháněné horkým vzduchem, stroje na sekání masa, stroje na droby, nůžky na plech, nástroje pracující stlačeným vzduchem [pneumatické], žací stroje na trávu, stříkačky na mšici révovou, přístroje na síření révy, vydrolovače kukuřice, stroje na loupání ovsa atd.).
(3) Zařízení uvedená příkladem v předchozím odstavci, váží-li sama o sobě 20 kg nebo více, se projednávají jako stroje a přístroje.
(4) Složitější zařízení, kterým nemůže být odepřena povaha strojů a přístrojů ve smyslu 1. odstavce této vysvětlivky, se projednávají podle ustanovení této třídy nehledíc na jejich kusovou váhu, třebaže je menší nežli 20 kg, jak tomu je u mnohých malých strojů pracovních (hlavně u obráběcích strojů na kovy, jako jsou stroje vrtací, brousicí, lešticí a pod.).
16. Celkové strojní zařízení pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku, potom pro továrny průmyslu koželužského, pro knihtiskárny a kamenotiskárny, pro továrny na kakaový prášek a na výrobu čokolády a pro továrny průmyslu vlnařského se vyclívá podle 19. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
3. (1) S parními kotli zároveň dovážené a k nim patřící předhřivače vody k napájení kotlů a topeniště (ohniště, rošty, dvířka k ohništi a k popelníku, kouřovody, sopouchy na odvádění kouře [komíny], žebroví, podpěry a pod.) se rovněž vyclívají podle saz. čís. 526.
(2) Předhřivače nebo topeniště, byly-li dovezeny samostatně, se však projednávají jako přístroje výslovně nejmenované podle saz. čís. 537 nebo 538, železné rošty a roštnice, dovezené samostatně, podle saz. čís. 481 nebo 483.
7. (1) Cisterny a tanky jsou kotlové zásobní nádrže na tekutiny. Jejich výstroj se může skládat ze zařízení plnicích a vypouštěcích, ventilů i uzávěrek z drátěných tkanin, větracích zařízení, nástavků atd.
(2) O cisternách a tancích připevněných na podvozcích železničních vozů nebo vestavěných do železných vozů nákladních viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 555; cisterny a tanky do lodí vestavěné se vyclívají zvlášť; jsou-li však připevněny na silničních vozidlech nebo podvozcích, vyclívají se s nimi podle saz. čís. 526.
17. (1) Všechny stroje jmenované v poznámce k saz. čís. 538 se projednávají s podmínkou dodatečné prohlídky v průmyslovém závodě, pro nějž je stroj určen.
(2) Při vyclívání těchto strojů je třeba dbát ustanovení 20. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
2. (1) Parní kotle s příslušným výstrojem na ně připevněným se vyclívají s tímto výstrojem podle saz. čís. 526. K výstroji patří: napájecí a výpustné ventily na vodu a páru, plováky, pojistné ventily, poplašné píšťaly, elektrické přístroje návěštní, manometry, vodoznaky a podobná bezpečnostní a kontrolní zařízení, napájecí zařízení, uzavírací ventily, uzávěry průlezů a odkalovacích otvorů, zařízení k odvádění kotlového kalu a pod.
(3) Kotlové báně, kotlové patky a kotlová ramena, dále zařízení na vysoušení páry (vysoušeče páry, vylučovadla vody), regulátory stojatých trub a pod. nepatří k výstroji, nýbrž jsou podstatnými částmi parního kotle a projednávají se vždy podle saz. čís. 526.
(2) Nejsou-li takovéto výstroje připevněny, projednávají se podle své povahy sazební.
4. (1) K destilačním přístrojům patří zařízení na jednoduchou destilaci, jak mokrou tak i suchou, jakož i na destilaci frakcionovanou. Skládají se většinou z pánve destilační nebo kotle destilačního nebo retort, klobouku a zařízení chladicího přerozmanité konstrukce, také s připevněným výstrojem.
(4) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.
(3) Hady (ať jsou určeny k vytápění destilačních přístrojů parou nebo k chladicímu zařízení), rektifikátory, deflegmátory a pod. se rovněž projednávají podle saz. čís. 526.
(2) Takových přístrojů se užívá hlavně v lihovarech, rafineriích minerálních olejů a chemických továrnách.
5. (1) K chladicím přístrojům patří chladicí pánve, chladicí stoky, stupňovité chladiče a podobná zařízení na chlazení tekutin určená k technické potřebě, i když jsou vybaveny zařízeními ventilačními, michadly, dmychadly, chladicími hady a pod.
(5) Ledničky pro domácí potřebu se vyclívají podle povahy hmoty.
(4) Chladicí přístroje s 75% dřeva nebo více, saz. čís. 536.
(3) Michadla sama, u nichž ochlazení je zjevem toliko podružným, jakož i chladicí stroje a zimotvorné stroje (na výrobu ledu) patří do saz. čís. 538 nebo 537.
(2) K chladicím přístrojům patří také trubkové kondensátory (povrchové kondensátory) pro parní stroje a pro parní turbiny, skládající se z pouzdra a z trub s chladicí vodou, na jejichž povrchu se pára sráží (kondensuje), nebo trubkové kondensátory, u nichž se pára sráží v trubkách, aniž přichází do styku s chladicí vodou, pak zvlášť dovážené kondensátory podobné konstrukce k zimotvorným strojům (ledostrojům).
6. (1) Varní přístroje jsou přístroje odpařovací, vakuové a podobná jiná zařízení různé konstrukce pro účely živnostenské a tovární, ve kterých se přímým topením nebo přiváděním páry vyrábějí vařením a odpařováním rozmanité polotovary a hotové výrobky. Sem patří na př. přístroje na vaření cukru, pánve (varné pánve) mladinkové na vaření pivní mladinky, přístroje záparové, přístroje na vaření šlichty a klihu, vařiče celulosy a pod.
(5) Sporáky, kotle prádelní a obyčejné nádobí na vaření se projednávají podle povahy hmoty.
(4) Otevřené kádě scezovací a kádě záparové bez hadů chladicích a vytápěcích sem nepatří, nýbrž se vyclívají, nemají-li strojního zařízení, podle povahy hmoty, na př. železné podle saz. čís. 444; jsou-li spojeny se strojními součástmi, projednávají se podle saz. čís. 536—538.
(3) O příslušných topeništích viz předchozí 3. vysvětlivku.
(2) Přepravné přístroje na vaření píce a pařáky k zemědělským účelům, saz. čís. 530, pasteurovací zařízení, saz. čís. 538.
Saz. čís. 544.
Elektrické stroje: generátory, elektrické motory (též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístrojem) a transformátory.
Elektrické uhlíky.
Saz. čís. 546.
Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové.
Saz. čís. 545.
Isolované vodiče.
Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované, jako přístroje spínací, řídicí, spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče a pod.
Saz. čís. 543.
Elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření, přístroje elektroléčebné.
Saz. čís. 542.
Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod.; všecky tyto předměty v objímkách (v pouzdrech a pod.), váží-li kus až 250 g.
Saz. čís. 541.
Elektrické přístroje sdělovací; elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací; ochranná zařízení proti blesku; elektrické přístroje měřicí a elektroměry.
Saz. čís. 540.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 540—543.
XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.
Do této třídy jsou zařaděny: elektrické stroje (generátory, elektrické motory a transformátory) saz. čís. 539, elektrické přístroje sdělovací, elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací, ochranná zařízení proti blesku, elektrické přístroje měřicí a elektroměry saz. čís. 540, zařízení rozvodná a kontaktní a montované pojistky saz. čís. 541, elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření a přístroje elektroléčebné saz. čís. 542, elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované saz. čís. 543, isolované vodiče saz. čís. 544, akumulátory saz. čís. 545 a elektrické uhlíky saz. čís. 546.
Saz. čís. 539.
Elektrické stroje: generátory, elektrické motory (též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístrojem) a transformátory.
Elektrické uhlíky.
Saz. čís. 546.
Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové.
Saz. čís. 545.
Isolované vodiče.
Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované, jako přístroje spínací, řídicí, spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče a pod.
Saz. čís. 543.
Elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření, přístroje elektroléčebné.
Saz. čís. 542.
Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod.; všecky tyto předměty v objímkách (v pouzdrech a pod.), váží-li kus až 250 g.
Saz. čís. 541.
Elektrické přístroje sdělovací; elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací; ochranná zařízení proti blesku; elektrické přístroje měřicí a elektroměry.
Saz. čís. 540.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 540—543.
XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.
Do této třídy jsou zařaděny: elektrické stroje (generátory, elektrické motory a transformátory) saz. čís. 539, elektrické přístroje sdělovací, elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací, ochranná zařízení proti blesku, elektrické přístroje měřicí a elektroměry saz. čís. 540, zařízení rozvodná a kontaktní a montované pojistky saz. čís. 541, elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření a přístroje elektroléčebné saz. čís. 542, elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované saz. čís. 543, isolované vodiče saz. čís. 544, akumulátory saz. čís. 545 a elektrické uhlíky saz. čís. 546.
Saz. čís. 539.
3. (1) Elektrické motory mění energii elektrickou v mechanickou. Dělí se na elektrické motory na proud stejnosměrný a na elektrické motory na proud střídavý. Elektrické motory na proud stejnosměrný se ve stavbě nijak neliší od dynam.
(6) Elektrické motory k pohonu automobilů, dovážené samostatně, patří do saz. čís. 539.
(4) Motory komutátorové mají stator jako motory synchronní (složené z plechů) a rotor jako u strojů stejnosměrných, t. j. s komutátorem. Význačnou vlastností jejich je možnost hospodárné regulace otáček v širokých mezích posouváním kartáčů po obvodě komutátoru. Proto se jich užívá v textilních továrnách, papírnách, u odstředivek cukrovarnických a pod., třebaže jsou nákladné.
(3) Asynchronní motory jednofázové nebo trojfázové jsou nejběžnější elektrické motory na pohon pracovních strojů, jako strojů obráběcích, čerpadel, kompresorů, drtičů a pod. Asynchronní motory dělíme na motory s kotvou na krátko a motory s kotvou kroužkovou. Základním znakem motorů asynchronních a komutátorových je to, že statorové i rotorové těleso je složeno z dynamových plechů s drážkami pro vinutí. U motorů s kotvou kroužkovou je vinutí rotoru vyvedeno ke třem sběracím kroužkům upevněným isolovaně na hřídeli. Na tyto kroužky se připojuje spouštěč. Je-li vinutí rotoru nahrazeno neisolovanými vodiči, na př. tyčemi měděnými nebo hliníkovými, vzniká motor s kotvou na krátko. Tento motor nemá kroužky, a tedy ani spouštěč.
(2) Elektrické motory na proud střídavý jsou synchronní, asynchronní a komutátorové. Synchronní motory se ve stavbě nijak neliší od synchronních alternátorů.
(5) Elektrické lokomotivy se projednávají podle své váhy kusové podle saz. čís. 539.
4. (1) Transformátory přeměňují napětí střídavého proudu a přitom zachovávají původní kmitočet. Základním znakem transformátoru je to, že nemá pohyblivé součásti a že jeho vinutí jsou nasunuta na železném jádře složeném z měkkých plechů železných. Přeměna napětí se děje indukcí z jednoho vinutí do druhého.
(4) Jako transformátory se projednávají také bustry (boostery), nazývané též indukční regulátory. Jsou provedeny konstruktivně jako asynchronní motory. Jejich rotor se natáčí ručně v určitých mezích a tím se zvyšuje nebo snižuje napětí.
(3) Mezi transformátory zařaďujeme též tlumivky a reaktory.
(2) Transformátory rozeznáváme: podle použiti — transformátory normální a transformátory zvláštní (transformátory měřicí, pro radiotechniku a pod.), podle počtu fází — transformátory jednofázové, trojfázové a vícefázové, podle chlazení — transformátory vzdušné a olejové, podle výkonu — transformátorky (do 5 kVA) a transformátory (nad 5 kVA), podle provedení vinutí — transformátory s oddělenými vinutími a transformátory s neoddělenými vinutími, t. zv. autotransformátory. Normální transformátory jsou buď bez přepínání odboček vinutí anebo s přepínáním, t. zv. regulační.
5. Hmoty, z nichž se všeobecně vyrábějí generátory, elektrické motory a transformátory, jsou nekujná litina, kujné železo a obecné kovy; přitom poměr, v jakém jsou navzájem zpracovány, nemá vliv na zařadění. Mimo to je každé spojení s jinými hmotami, jehož je třeba, aby se dosáhlo účelu stroje, přípustné právě tak jako u strojů a přístrojů saz. tř. XL.
6. (1) Celní sazby saz. čís. 539 odstupňované podle kusové váhy se vztahují na úplné (t. j. v jejich podstatných částech), třebas i rozloženě dovezené elektrické stroje tam jmenované. Pro použiti celní sazby je rozhodující skutečná váha strojů, jak byly ve svých podstatných částech dovezeny, i kdyby stroj s částmi ještě chybějícími podléhal sazbě nižší. Ochranné kryty (pouzdra) patřící konstruktivně ke strojům, základní desky s přilitými částmi strojů, jako stojany, ložiska a pod., se započítají do kusové váhy i u strojů rozloženě dovážených.
(2) U dvou elektrických strojů (též měničů) přímo spolu spojených se každý stroj vyclí zvlášť podle vlastní kusové váhy; společnou základní desku, společný hřídel, řemenici a pod. třeba přičíst ke kusové váze stroje těžšího. Nedá-li se dělení provést, nechť strana předloží hodnověrné specifikace váhy, nebo může být na její žádost a na její útraty váha jednotlivých strojů odhadnuta znalcem; jinak se oba stroje projednají jako celek celní sazbou saz. čís. 539, připadající na stroj menší. Potom se odhadne váha menšího stroje, a jsou-li pochybnosti, vezme se za základ vyměření celní pohledávky příslušná sazba vyšší.
2. (1) Generátory přeměňují energii mechanickou (vodních a parních turbin, parních strojů, spalovacích a výbušných motorů atd.) v elektrickou.
(4) Zvláštní skupinou elektrických strojů točivých jsou měniče napětí, měniče kmitočtu, měniče fází, synchronní konvertory a točivé kompensátory. Tyto stroje se rovněž projednávají podle saz. čís. 539. Jsou-li však složeny ze dvou nebo více strojů, takže jsou soustrojím, projednávají se podle ustanovení 2. odstavce 6. vysvětlivky k tomuto číslu. Takovým soustrojím je na př. motor-generátor.
(3) Generátory střídavého proudu nazýváme též alternátory. Podle počtu fází jsou alternátory jednofázové nebo trojfázové nebo i vícefázové. Na rozdíl od dynam se střídavý proud u alternátorů vyrábí ve vinutí statorů a odebírá přímo se svorek. Zde obstarává buzení rotor. Alternátory synchronní (obvykle pro velké výkony) s hladkým rotorem se jmenují turboalternátory. Zpravidla jsou poháněny turbinami parními nebo plynovými. Buzení je tu dodáváno budičem přes dva kroužky uložené isolovaně na hřídeli.
(2) Generátory stejnosměrného proudu se nazývají dynama. Jejich význačným znakem je, že mají komutátor — buď jenom na jedné straně nebo na obou stranách kotvy — a na statoru magnety s vinutím nebo u malých dynam magnety permanentní. S tohoto komutátoru se elektrický proud snímá sadou kartáčů. Podle druhu buzení se rozeznávají dynama derivační, seriová a kompoudní (sdružená) a dynama s cizím buzením (z cizího zdroje).
13. Zvlášť dovážené jiné součásti elektrických strojů, jako měřicí přístroje, ochranná zařízení proti blesku, odpory, isolované vodiče, ochranná zařízení (t. j. taková, která nejsou konstruktivně integrujícími součástmi strojů) atd., se vyclívají podle své povahy sazební.
14. Podle poznámky k saz. čís. 539 se projednávají motorky k spouštěcímu zařízení a dynamka k osvětlovacímu zařízení motorových vozidel. Ostatní součásti spouštěcích a osvětlovacích zařízení (na př. baterie), stejně tak jako zapalovače, se projednávají podle své povahy sazební.
7. (1) Se stroji dovážené náhradní díly, pouhé základní desky, posunováky a lišty bez strojních částí, ochranné kryty a isolátory, nesouvisí-li konstruktivně se stroji, dále příslušenství, na př. regulační odpory, spouštěče, pojistky, spinače, přístroje měřicí a kontrolní, elektroměry atd., i když jsou podle svého určení připevněny na strojích nebo jejich částech, nesmějí být započítány do váhy kusu, nýbrž se vyclí zvlášť podle své povahy sazební. Z tohoto ustanovení jsou však vyňata taková regulační zařízení, spouštěče a spinače, jež jsou zároveň součástmi stroje. Základní desky se stroji již smontované se však započítají do váhy vlastního stroje a vyclí s ním.
(5) Při dovozu úplných stanic elektrických pro rozvádění elektrické energie nebo osvětlování se projednávají elektrické stroje a transformátory jednotlivě podle kusové váhy podle saz. čís. 539, ostatní elektrická zařízení, přístroje, akumulátory, vodiče atd. zvlášť podle saz. čís. 540—546, parní stroje a jiné neelektrické motory podle saz. tř. XL.
(4) Ochranné tvarem přizpůsobené pokrývky dovážené někdy s elektrickými stroji se vyclívají jako bezprostřední obaly se strojem, k němuž patří, nezapočítávají se však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.
(3) Hnací provazce a řemeny, lana, vodiče, uhlíky, isolátory atd. dovážené zároveň s elektrickými stroji se projednávají vždy odděleně podle své povahy sazební Avšak namontovaná krátká zařízení rozvodná mezi jednotlivými částmi stroje, jakož i veškerá vinutí na rotorech, magnetech atd. se vyclí jako příslušenství stroje a započtou do kusové váhy.
(2) Převody (viz 17. všeobecnou vysvětlivku k saz tř. XL) se vždy projednávají zvlášť jako stroje výslovně nejmenované podle saz. tř. XL, třebas byly do elektrických strojů vmontovány nebo na nich umístěny, vyjma okolnost, že by odmontování za účelem zjištění váhy strojů, různým sazbám podléhajících, bylo neproveditelné. Potom se elektrické stroje i s převodem vyclí jako celek podle saz. čís. 539.
8. (1) Podle saz. čís. 539 se též vyclívají generátory a elektrické motory spojené neoddělitelně s mechanickými zařízeními a přístroji.
(5) Vrtací a frézovací stroje pro zubní lékaře s při pevněnými motorky elektrickými patří jako chirurgické přístroje do saz. pol. 573 b).
(4) Hmota a její zpracování nemá též u těchto zařízení zpravidla vliv na výši celní sazby. Dovezou-li se však takováto zařízení s elektrickými motorky (na př. stolní a stropní ventilátory) zlacená, stříbřená nebo spojená s velmi jemnými hmotami, vyclívají se podle saz. čís. 486 nebo 522.
(3) Takováto kombinovaná zařízení jsou na př. ventilátory, vyssavače prachu, elektrické strojky kuchyňské a pod.
(2) Těmito kombinovanými zařízeními se rozumějí mechanická zařízení a přístroje, které jsou s elektrickými stroji navzájem do sebe vestavěny nebo s nimi přímo spřaženy.
9. (1) Pracovní stroje a přístroje spojené s elektrickými stroji se projednávají podle těchto ustanovení:
(3) Není-li rozdělení možné, je povinností strany předložit věrohodné specifikace váhy, nebo může být proveden na její žádost a útraty odhad váhy jednotlivých strojů znalcem; jinak se projednají oba stroje jako celek podle sazby připadající na stroj podrobený vyššímu clu. Odhad váhy stroje podrobeného vyššímu clu provedou pro stanovení příslušné celní sazby celní orgány; jsou-li pochybnosti, vezme se za základ výměry celní pohledávky příslušná sazba vyšší.
(2) Dovezou-li se generátory spojené s příslušnými stroji hnacími (parními stroji, plynovými motory atd.), nebo elektrické motory pevně spojené se stroji (na př. s obráběcími stroji, čerpadly atd.), vyclí se každý stroj zvlášť podle svých bližších znaků sazebních. Společné části (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se připočtou k váze těžšího stroje.
12. (1) Všecky odděleně dovážené nedohotovené součásti strojů saz. čís. 539, t. j. takové, které potřebují ještě dalšího podstatného mechanického opracování, aby se staly způsobilými ke stavbě elektrických strojů, patří do saz. tř. XL; projednávají se právě tak jako součásti, jež nelze nepochybně poznat jako součásti generátorů, elektrických motorů nebo transformátorů (na př. ozubená kola), jako odděleně dovážené součásti ve smyslu 7. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL, a byla-li jejich příslušnost k elektrickým strojům prokázána, jako výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538.
(2) Neopracované železné součásti generátorů, elektrických motorů a transformátorů, které podle své povahy patří do saz. pol. 481a) nebo 483a), se projednávají jako železné zboží podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.
11. (1) Za dohotovené části generátorů, elektrických motorů a transformátorů se pokládají ony, jejichž hmota (železo, obecné kovy) dostala hoblováním, broušením, vrtáním nebo jinakým mechanickým opracováním tvar potřebný k stavbě nebo k sestavení těchto strojů; přitom nezáleží na tom, je-li k dosažení tohoto účelu třeba velmi značného opracování nebo poměrně nepatrného, jako na př. u věncových koster elektrických strojů a pod.
(6) Průkaz o příslušnosti těchto součástí k sazební položce b) až e) podá strana tím, že předloží výkresy, plány, váhové specifikace stroje, k němuž patří, korespondenci a pod. Nepodá-li strana tento průkaz, vyclí se všechny dohotovené součásti, které váží samy o sobě až 25 kg, podle pol. a); jednotlivé těžší součásti se vyclívají podle té sazební položky, do které podle své váhy kusové patří. Projedná se tedy na př. dohotovená součást vážící 6 q, o níž není prokázáno, že patří do určité položky saz. čís. 539, podle c), součást 32 q těžká podle d).
(5) Celní orgány jsou oprávněny žádat od strany předložení výkresů a plánů, aby mohly dovážené součásti správně posoudit.
(4) Rovněž sem patří rozmanitě tvářené plechové kotouče, kusy plechu a tyče, jichž nelze použít jinak než k sestavení nemasivních prstenců rotorových, jader rotorových, magnetových a cívkových.
(3) Do saz. čís. 539 patří odděleně dovážené, dohotovené (jak popsáno v 1. a 2. odst. této vysvětlivky) rotory, magnetová jádra, cívková jádra, komutátory (kolektory), stojany, základní desky s přilitými stojany, kryty patřící konstruktivně k strojům (věncové kostry elektrických strojů a pod.).
(2) Tyto součásti se projednávají podle saz. čís. 539 i tehdy, chybí-li jim vinutí isolovanými vodiči a pod., nebo zušlechtění, jako na př. lakování, niklování atd.
1. (1) Elektrické stroje jsou zařízení na přeměnu elektrické energie elektromagnetickou indukcí a zahrnují generátory, elektrické motory a transformátory.
(2) Generátory a elektrické motory se skládají ze statoru (nehybné části) a rotoru (otáčivé části). Rotor je uložen v ložiskách. Ložiska jsou upevněna buďto v ložiskových štítech přišroubovaných k statoru anebo zvlášť v ložiskových stojanech. Některé z těchto strojů mají na hřídeli rotoru sběrací kroužky nebo komutátor se sběracími kartáči (uhlíky). Komutátor je složen z měděných lamel (segmentů), navzájem od sebe i od hřídele isolovaných na př. slídou, mikanitem a pod., na něž jsou připojeny konce vinutí rotoru.
10. (1) Dovážejí-li se součásti generátorů, elektrických motorů atd. jmenovaných v saz. čís. 539 zvlášť, vyclívají se hotové části, z jejichž konstrukce lze nepochybně poznat, že jsou součástmi takových strojů, podle saz. čís. 539, a to podle pol. b) až e) tehdy, předloží-li strana potřebné průkazy, že tyto části patří ke stroji zařaděnému do pol. b) až e). Nepředloží-li takové průkazy, vyclí se podle pol. a),
(2) Jiné zvlášť o sobě dovážené součásti k těmto strojům se vyclívají jako odděleně dovážené součásti strojů saz. tř. XL, mají-li vůbec povahu strojních součástí, všechny ostatní součásti pak podle povahy hmoty.
Vozidla pro železnice a pouliční dráhy:
XLII. Dopravní prostředky.
Do této třídy jsou zařaděna: vozidla silniční, včetně motorových vozidel (saz. čís. 547—553), letadla (saz. čís. 554), vozidla pro železnice a pouliční dráhy (saz. čís. 555—557) a lodi (saz. čís. 558 a 559).
Lodi dřevěné (též železem nebo mědí pobité).
Vozidla silniční:
Saz. čís. 558.
Všeobecné vysvětlivky k vozidlům silničním saz. čís. 547—549.
Všeobecné vysvětlivky k lodím saz. čís. 558 a 559.
Saz. čís. 547.
Nákladní vozy a nákladní sáně.
Saz. čís. 548 a 549.
Osobní vozy a osobní sáně, dětské kočárky.
Lodi:
Saz. čís. 550.
Jízdní kola úplná, též rozložená; hotové rámy jízdních kol, též spojené s jinými součástmi jízdních kol.
Saz. čís. 551.
Kola k jízdním kolům (napjatá), jednotlivá, hotová, dovážená sama o sobě.
Osobní vozy železniční s úpravou čalounickou; osobní vozy pro dráhy pouliční, s úpravou čalounickou nebo bez ní.
Saz. čís. 552.
Osobní vozy železniční bez úpravy čalounické, pak vozy poštovní, vozy pro průvodčí a jiné služební vozy železniční.
Součásti jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, sedlovky, převodníky, šlapátka, ventilky, části brzd, náboje a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, paprsky se závitem, matice paprsků, vrtané ráfky atd.), opracované.
Saz. čís. 556 a 557.
Saz. čís. 553.
Motorová vozidla.
Letadla:
Saz. čís. 554.
Saz. čís. 559.
Letadla.
Nákladní vozy a podvozky.
Lodi železné, z jiných obecných kovů nebo z jiných hmot než ze dřeva; parníky a jiné motorové lodi.
Saz. čís. 555.
XLII. Dopravní prostředky.
Do této třídy jsou zařaděna: vozidla silniční, včetně motorových vozidel (saz. čís. 547—553), letadla (saz. čís. 554), vozidla pro železnice a pouliční dráhy (saz. čís. 555—557) a lodi (saz. čís. 558 a 559).
Lodi dřevěné (též železem nebo mědí pobité).
Vozidla silniční:
Saz. čís. 558.
Všeobecné vysvětlivky k vozidlům silničním saz. čís. 547—549.
Všeobecné vysvětlivky k lodím saz. čís. 558 a 559.
Saz. čís. 547.
Nákladní vozy a nákladní sáně.
Saz. čís. 548 a 549.
Osobní vozy a osobní sáně, dětské kočárky.
Lodi:
Saz. čís. 550.
Jízdní kola úplná, též rozložená; hotové rámy jízdních kol, též spojené s jinými součástmi jízdních kol.
Saz. čís. 551.
Kola k jízdním kolům (napjatá), jednotlivá, hotová, dovážená sama o sobě.
Osobní vozy železniční s úpravou čalounickou; osobní vozy pro dráhy pouliční, s úpravou čalounickou nebo bez ní.
Saz. čís. 552.
Osobní vozy železniční bez úpravy čalounické, pak vozy poštovní, vozy pro průvodčí a jiné služební vozy železniční.
Součásti jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, sedlovky, převodníky, šlapátka, ventilky, části brzd, náboje a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, paprsky se závitem, matice paprsků, vrtané ráfky atd.), opracované.
Saz. čís. 556 a 557.
Saz. čís. 553.
Motorová vozidla.
Letadla:
Saz. čís. 554.
Saz. čís. 559.
Letadla.
Nákladní vozy a podvozky.
Lodi železné, z jiných obecných kovů nebo z jiných hmot než ze dřeva; parníky a jiné motorové lodi.
Saz. čís. 555.
2. (1) Ruční vozíky nebo sáňky (t. j. nezařízené na zapřažení tažných zvířat) k potřebě zemědělské nebo živnostenské se projednávají podle povahy hmoty.
(5) Při vyclívání dopravních vozíků se dvěma nebo třemi kolečky, s korbou ze dřeva, košatinou a železnými součástmi se nehledí na kaučukové obruče.
(4) Vozíky pro nemocné, pojízdné lenošky pro nemocné, též s kruhy umístěnými na vnější straně kol podél obvodu, aby jimi mohl nemocný sám pohybovat bez dalšího mechanismu, se projednávají jako nábytek, samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s hybným ústrojím ručním nebo nožním jako jízdní kola saz. čís. 550.
(3) Ruční vozíky, které jsou zařízeny na zapřažení tažných psů, nevyclívají se jako nákladní vozy, nýbrž jako jiné ruční vozíky.
(2) O celním projednávání dřevěných sáněk a rohaček viz též 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.
1. Sem patří vozy a sáně pro dopravu nákladů nebo osob po silnicích, zařízené na zvířecí potah.
4. Vozidla saz čís. 547 a podvozky se stroji, jež jsou na ně podle svého určení zcela nebo zčásti připevněny — nikoliv se stroji, jež se jimi pouze dopravují — na př. čerpadla, strojně zařízené voznice výkalové, polní výhně, pojízdné stříkačky hasičské, pojízdné parní kotle, pojízdné pekárny a přístroje na vaření píce, dále cisterny a jiné uzavřené nádoby plechové, připevněné na jmenovaných vozidlech, se projednávají podle saz. třídy XL, nákladní vozy zcela železné jako železné zboží. Vozy na kropení ulic s dřevěnými sudy se však projednávají podle saz. čís. 547. O vozidlech poháněných motory spalovacími a výbušnými viz saz. čís. 553.
5. (1) Vozy a sáňky jako hračky nebo modely se projednávají jako hračky nebo modely podle své povahy sazební.
(2) O celním osvobození vozů jako dopravovadel přes celní hranici viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a §§ 165, 166 a 168 prováděcího nařízení k němu.
3. (1) Silniční vozidla saz. čís. 548 a 549, dovážená rozloženě, též balená ve více nákladních kusech, se projednávají jako hotově sestavená; chybějí-li u vozů, jež jsou jinak hotové, jednotlivé součásti (oj, kola), nevylučuje to jejich vyclení podle sazby za kus. Dováží-li se se silničními vozidly saz. čís. 548 a 549 druhá oj (na př. kromě jednoduché oje ještě jedna vidlicová), je clo za tuto druhou oj již zahrnuto v sazbě za kus a nevybírá se zvlášť, je-li vozidlo zařízeno na oba druhy ojí. Totéž se vztahuje i na druhé váhy, jsou-li spolu dovezeny a je-li jich potřebí k zapřažení čtyř tažných zvířat.
(3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 547.
(2) Rozložené úplné nákladní vozy a nákladní sáně, jež se dovážejí v různých nákladních kusech, zabalené nebo bez obalu, se projednávají podle saz. čís. 547. Rozložené neúplné nákladní vozy a nákladní sáně (na př. bez kol) se projednávají právě tak jako vůbec všechny jednotlivé součásti silničních vozidel saz. čís. 547—549 podle své jinaké povahy sazební.
6. (1) Je-li ve všeobecném nebo ve smluvním styku stanovena zvláštní celní sazba na úplné automobily nebo na úplná chassis, lze podle této celní sazby vyclívat taková vozidla jen tehdy, jsou-li „úplná“ ve smyslu 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu. Dovážejí-li se částečně rozložena, požívají celní sazby stanovené na úplná vozidla jen tehdy, jsou-li v jednom nákladním kuse a prokáže-li strana vyclívajícímu orgánu smontováním rozložených částí nebo jiným naprosto věrohodným a bezvadným průkazem, že části dovezené v jednom nákladním kuse po smontování v celek tvoří „úplné“ vozidlo podle 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu.
(2) Dovážejí-li se chassis rozložena, vyclívají se jako chassis osobní saz. pol. 553 b), není-li nesporně prokázáno, že jsou to chassis nákladní saz. pol. 553 c).
7. (1) Součásti chassis, jejichž opracování nepřevyšuje míry obvyklé v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, vyclívají se podle povahy hmoty. Za opracování prováděná v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, se považuje srážení břitů u součásti litých nebo lisovaných, ohoblování hran a ohýbání částí lisovaných z plechu a hrubé opracování odlitků a výkovků, jímž se má zjistit, zda nemají kaz. Jsou-li více opracovány, vyclívají se — nejsou-li výslovně zařaděny do jiných sazebních čísel — podle saz. pol. 553 b)1, není-li naprosto nepochybno, že jde o součásti saz. pol. 553 c)1. Části lisované z plechu, vyjmenované v poznámce k saz. pol. 445 a)—b), jsou-li jen hrubě natřeny, aby nerezavěly, vyclívají se podle saz. pol. 445 b).
(2) Jednotlivé součásti karoserií, zvlášť dovážené, se vyclívají podle své povahy sazební.
(3) Váha nádržek na pohonné látky a na olej, zařízení k zapalování a spouštění motoru, zařízení k osvětlování vozidel, akumulátorových baterií, svítilen, houkaček (ručních i elektrických), nástrojů a ostatního příslušenství — vše pouze v jedné soupravě — a jednoho náhradního kola (třebas i s pneumatikou), jež se dovážejí zároveň s motorovými vozidly, se započítává do váhy vozidla.
(4) Náhradní součásti (kromě jednoho náhradního kola) se vždy vyclívají zvlášť.
8. U silničních válců poháněných motory spalovacími a výbušnými se vyclívá motor zvlášť podle saz. čís. 528 a ostatní strojní zařízení podle saz. čís. 538.
Pravé lístkové zlato a stříbro.
Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).
Saz. čís. 572.
Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.
Saz. čís. 571.
Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.
Saz. čís. 570.
Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.
Saz. čís. 569.
Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Saz. čís. 568.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Saz. čís. 567.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.
Saz. čís. 566.
Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.
Saz. čís. 565.
Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.
Saz. čís. 564.
Saz. čís. 563.
Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.
Saz. čís. 562.
Mince.
Saz. čís. 561.
Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy výslovně nejmenované, surové, též staré přelámané a v odpadcích.
Saz. čís. 560.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564–568.
V této třídě jsou zařaděny: surové drahé kovy (saz. čís. 560), polotovary z drahých kovů (saz. čís. 562, 564 a 566), zlato a stříbro lístkové (saz. čís. 563), příze a dracounové zboží prýmkářské (saz. čís. 565), zboží zlaté, stříbrné a platinové (saz. čís. 567—569), výrobky z korálů, nepravých perel a zboží granátové (saz. čís. 570), drahokamy, polodrahokamy a korály, opracované, nezasazené, pravé perly nezasazené (saz. čís. 571); zboží z polodrahokamů (saz. čís. 572); mince (saz. čís. 561).
XLIII. Drahé kovy, drahokamy, polodrahokamy a zboží z drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů; mince.
Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).
Saz. čís. 572.
Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.
Saz. čís. 571.
Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.
Saz. čís. 570.
Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.
Saz. čís. 569.
Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Saz. čís. 568.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Saz. čís. 567.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.
Saz. čís. 566.
Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.
Saz. čís. 565.
Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.
Saz. čís. 564.
Saz. čís. 563.
Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.
Saz. čís. 562.
Mince.
Saz. čís. 561.
Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy výslovně nejmenované, surové, též staré přelámané a v odpadcích.
Saz. čís. 560.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564–568.
V této třídě jsou zařaděny: surové drahé kovy (saz. čís. 560), polotovary z drahých kovů (saz. čís. 562, 564 a 566), zlato a stříbro lístkové (saz. čís. 563), příze a dracounové zboží prýmkářské (saz. čís. 565), zboží zlaté, stříbrné a platinové (saz. čís. 567—569), výrobky z korálů, nepravých perel a zboží granátové (saz. čís. 570), drahokamy, polodrahokamy a korály, opracované, nezasazené, pravé perly nezasazené (saz. čís. 571); zboží z polodrahokamů (saz. čís. 572); mince (saz. čís. 561).
XLIII. Drahé kovy, drahokamy, polodrahokamy a zboží z drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů; mince.
5. (1) Zásilky se zbožím podléhajícím puncovní kontrole zašlou celní oddělení ONV, když skončily celní řízení, se všemi celními doklady nejbližšímu úřadu puncovnímu nebo tomu úřadu puncovnímu, který označí strana; zasílají-li je poštou, musí být zásilky řádně vyplaceny. V celní prohlášce nebo účtu je třeba vyznačit upotřebené přísady drahých kovů kvalitativně i kvantitativně. Puncovní úřad opatří celní nález nebo prvopis celní prohlášky svým nálezem a vrátí doklady, které nepatří příjemci, celnímu oddělení ONV. Puncovnímu úřadu se předkládá i zboží, které bylo již dříve opatřeno čs. značkami puncovními.
(4) Obdrží-li strana od celního oddělení ONV povolení, že může sama zboží podléhající puncovní kontrole po celním projednání dopravit k puncovnímu úřadu, musí být zboží po celním projednání zaplombováno a strana je povinna předložit ještě téhož dne zboží i s celními doklady puncovnímu úřadu. Vyclívací doklad pro celní oddělení ONV předloží celní oddělení ONV dodatečně puncovnímu úřadu, který potvrdí, že mu bylo zboží stranou předáno.
(3) Vrací-li puncovní úřad zásilku podle 3. odst. předcházející 4. všeobecné vysvětlivky celnímu oddělení ONV, zasílá ji bez poštovného. Celní oddělení ONV vyrozumí o tom příjemce a zařídí, aby zaslal zboží zpět odesilateli do celní ciziny. Celní oddělení ONV jsou tu zmocněna samostatně vrátit vybrané clo, jakmile dojde úřední potvrzení výstupu.
(2) Puncovní úřad vydá zboží úředně označené příjemci; zasílá-li je poštou, podá je jako dobírkovou zásilku řádně vyplacenou.
4. (1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší zákonitou ryzost uvedenou v § 4 puncovního zákona a zboží s obsahem 250/1000 zlata musí mít obsah zlata aspoň 250/1000.
(2) Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a zjistí-li se, že vyhovuje i jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a je pak dovoleno s ním v tuzemsku obchodovat.
(3) Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost, anebo nelze-li jiné jeho závady odporující puncovním nebo jiným předpisům odstranit, odešle se na útraty příjemce do celní ciziny odesilateli, a to prostřednictvím onoho celního oddělení ONV, které je projednalo. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem, zboží takové se rozbije a vydá příjemci.
3. (1) Puncovní kontrole nepodléhají:
e) veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;
d) přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství;
c) předměty osvobozené od dovozního cla; mají-li být tyto předměty zcizeny, musí být předloženy k úřednímu označení;
b) zboží z obecných kovů, i když je povlečeno drahými kovy;
a) platinové, zlaté a stříbrné slitky, pruty, desky, plechy, granálie, lístkové zlato (pozlátko), odpadky vzniklé při zpracování drahých kovů, drát, tkanivo, metrové řetízky a jiné suroviny a polotovary z drahých kovů, které se považují za materiál k dalšímu zpracování a nikoli za zboží podle puncovního zákona a nepodléhají tedy puncovní kontrole;
(2) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.
j) zlatá pera psací do plnicích per dovážená v záznamním styku zušlechťovacím.
i) pouhé obruby kamenů, perel, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;
h) předměty smaltem úplně povlečené;
g) předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně historickou cenu;
f) pamětní mince, medaile a plakety, ražené ve státní mincovně;
(3) Napodobeniny mincí vyrobené galvanoplasticky se vyclívají podle povahy hmoty.
(4) O celním osvobození pamětních mincí a propůjčených výstavních medailí viz § 87, odst. 1, bod 6 celního zákona a § 152 prováděcího nařízení k němu.
O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
(5) Zboží z polodrahokamů spojené s drahými kovy, saz. čís. 567 nebo 568.
(2) Medaile z obecných kovů na výrobu růženců se vyclívají jako výslovně nejmenované zboží kovové.
(1) Medaile, mince ozdobné a pamětní a potom i jiné mince, jsou-li upraveny obrubami a pod. na šperky (přívěsky atd.), jakož i všechny medaile atd. s ouškem na protažení stužek, tkanic a pod. se vyclívají jako mužské a ženské šperky podle povahy hmoty.
9. (1) Zboží vystrojené součástkami z drahých kovů nebo spojené s drahými kovy, zařaděné v saz. čís. 271, 272, 276, 283, 303, 319, 327, 338, 343, 367, 390, 410, 427, 487, 524, 525 a 575 podléhá rovněž puncovní kontrole.
(3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 569.
(2) Zboží vystrojené součástkami z platiny se vyclívá jako zboží vystrojené součástkami ze zlata
2. (1) Základní ustanovení puncovních předpisů vzhledem k celní službě:
(4) Puncovní kontrolu zboží z ciziny dovezeného provádějí toliko puncovní úřady (v Praze, Brně, Mor. Třebové a Bratislavě), nikoli jejich expositury.
(3) U zboží z drahých kovů stříbřeného, zlaceného nebo platinovaného se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, kterou je toto zboží povlečeno, nýbrž se zkouší jádro.
(2) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole. Puncovní kontrolou je úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží a jeho úřední označení.
16. Československé úřední značky pro platinové, zlaté a stříbrné zboží byly stanoveny vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71/1949 Sb. (vyobrazení viz na másledující straně).
15. Výrobky z drahých kovů podléhají všeobecné dani stanovené nařízením ministra financí čís. 285/1948 Sb. Tuto daň vybírají z předmětů podléhajících puncovní kontrole puncovní úřady při puncování. U předmětů z drahých kovů dovážených z ciziny a nepodléhajících puncovní kontrole vybírají všeobecnou daň celní oddělení ONV podle váhy příslušného drahého kovu.
14. Bílé zlato je slitina zlata s příměsí některých kovů, jako mědi, stříbra, niklu, paladia a zinku. Vyrábí se v ryzosti 585/1000, 750/1000 a pro účely zubotechnické též i 916/1000.
13. O rozlišování kovů drahých od obecných viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.
12. Zboží z iridia, osmia, paladia, rhodia a ruthenia se vyclívá jako zboží platinové.
11. Zboží ze silného plechu stříbrného plátovaného zlatem se projednává jako výrobky stříbrné saz. čís. 568.
10. Zboží ze slitiny kovu obecného a zlata, u něhož je obsah drahého kovu aspoň jedna čtvrtina (250/1000) celkové váhy slitiny, se projednává jako zboží zlaté.
1. Při vyclívání zboží platinového, zlatého a stříbrného a zboží s obsahem 250/1000 zlata je třeba dbát předpisů zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona) a vládního nařízení ze dne 28. prosince 1928, čís. 215 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti, a dalších předpisů v této věci vydaných (viz vládní nařízení ze dne 29. ledna 1932, čís. 17 Sb., ze dne 23. února 1934, čís. 37 Sb., ze dne 8. února 1935, čís. 31 Sb., a ze dne 12. března 1948, čís. 29 Sb., a vyhlášku ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71 Sb.).
8. (1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému označení úřednímu, jeho vývoz je však podroben kontrole. Odesilatel předloží připravenou zásilku se seznamem pořízeným dvojmo puncovnímu úřadu, který zboží označí vývozní značkou.
(3) Z celní ciziny vrácené tuzemské zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů zašle celní oddělení ONV před projednáním puncovnímu úřadu ke zjištění, zdali je zboží totožné s oním, jež svého času bylo podle § 6 vl. nař. k puncovnímu zákonu jako nepuncované vyvezeno.
(2) Zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů do ciziny je třeba uzavřít pečetěmi puncovního úřadu a odesilatel je povinen při dodání k dopravě kromě ostatních průvodních listin předložit také seznam zboží s potvrzením puncovního úřadu, že vykonal předepsané řízení úřední. Byly-li takové zásilky předloženy k výstupu pohraničnímu celnímu oddělení ONV, potvrdí pohraniční celní oddělení výstup zboží na seznamu a seznam vrátí puncovnímu úřadu.
6. Projednávají-li se dovážené předměty v dovozním záznamu, musí být již při celním projednání zajištěno nejen clo, ale také všeobecná daň, a to u celního oddělení ONV, které po provedeném celním záznamu zašle předměty puncovnímu úřadu k úřednímu zkoušení a označení. Puncovní úřady vyberou zde pouze puncovní poplatky. Ve vývozu uvolní celní oddělení ONV nejen jistotu za clo, ale také jistotu za všeobecnou daň.
7. (1) Toliko vzorky obchodních cestujících se vydají po zapravení cla a všeobecné daně cestujícímu bez dalšího úředního řízení puncovního.
(3) Aby bylo usnadněno ztotožnění vzorků v tuzemsku zbylých, poznamenají puncovní úřady na puncovních boletách data příslušné celní prohlášky, kterou předloží strana při puncování vzorků.
(2) Zůstala-li by část vzorků nebo celá zaznamenaná zásilka v tuzemsku, je třeba, aby strana prokázala puncovní boletou, že předměty, které v tuzemsku zůstaly, byly puncovány. Celní oddělení se při definitivním zúčtování přesvědčí, že nevyvezené předměty byly dodatečně podrobeny puncovnímu řízení. Nestane-li se tak, zavede se proti cestujícímu důchodkové trestní řízení, o čemž se také uvědomí příslušný puncovní úřad, aby provedl další řízení úřední.
Struny.
Váhy a součásti vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574.
Lékařské přístroje a nástroje.
Saz. čís. 574.
Přístroje matematické a fysikální.
Všeobecné vysvětlivky k optickým přístrojům saz. čís. 575.
Hodiny věžní a jejich součástky.
Saz. čís. 573—576.
Saz. čís. 575.
Saz. čís. 591.
Přístroje optické:
— dále jen přístrojům —
Všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589.
Saz. pol. 575a).
Skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční.
Saz. čís. 590.
Saz. pol. 575b).
Všeobecné vysvětlivky k přístrojům a nástrojům (instrumentům)
Hodiny a hodinové stroje výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky.
Divadelní kukátka, dalekohledy a jiné optické přístroje.
Saz. čís. 589.
Saz. čís. 573.
Do této třídy jsou zařaděny: chirurgické, matematické, fysikální, optické a výslovně nejmenované přístroje a nástroje [instrumenty] (saz. čís. 573—576), nástroje měřicí, váhy a součástky vah (saz. čís. 577, 578), hudební nástroje a jejich součásti, jakož i struny (saz. čís. 579—584), hodinky, hodiny a jejich součástky (saz. čís. 585—591). Elektrické přístroje měřicí a jiné přístroje elektrické patří do saz. tř. XLI.
XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.
Saz. pol. 575c).
Obruby na skřipce, brýle a na podobná skla oční, pak na jiné přístroje optické.
Hodinkové součástky.
Saz. čís. 576.
Přístroje a nástroje výslovně nejmenované.
Saz. čís. 588.
Saz. čís. 577.
Nástroje měřicí pro živnostníky (míry [i skládací], kružidla úhlová, točitá a obkročná, drátoměry a pod.).
Saz. čís. 578.
Saz. čís. 584.
Hodinkové stroje, též deštičky k hodinkovým strojům (hodinkové kostry) a neopracované (surové) stroje hodinkové.
Saz. čís. 587.
Pouzdra k hodinkám.
Saz. čís. 586.
Hudební nástroje.
Všeobecné vysvětlivky k hudebním nástrojům saz. čís. 579—583.
Saz. čís. 579.
Piana, pianina, harmonia a podobné nástroje klávesové (vyjímajíc varhany).
Hodinky.
Saz. čís. 585.
Saz. čís. 580.
Kostelní a jiné varhany píšťalové.
Saz. čís. 581.
Dechové a tahací harmoniky.
Saz. čís. 582.
Všeobecné vysvětlivky k hodinám saz. čís. 585, 586 a 589.
Hudební nástroje výslovně nejmenované.
Saz. čís. 583.
Hodiny.
Mechaniky k pianům a pianinům; hlasy a hlasové destičky k harmoniím.
Váhy a součásti vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574.
Lékařské přístroje a nástroje.
Saz. čís. 574.
Přístroje matematické a fysikální.
Všeobecné vysvětlivky k optickým přístrojům saz. čís. 575.
Hodiny věžní a jejich součástky.
Saz. čís. 573—576.
Saz. čís. 575.
Saz. čís. 591.
Přístroje optické:
— dále jen přístrojům —
Všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589.
Saz. pol. 575a).
Skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční.
Saz. čís. 590.
Saz. pol. 575b).
Všeobecné vysvětlivky k přístrojům a nástrojům (instrumentům)
Hodiny a hodinové stroje výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky.
Divadelní kukátka, dalekohledy a jiné optické přístroje.
Saz. čís. 589.
Saz. čís. 573.
Do této třídy jsou zařaděny: chirurgické, matematické, fysikální, optické a výslovně nejmenované přístroje a nástroje [instrumenty] (saz. čís. 573—576), nástroje měřicí, váhy a součástky vah (saz. čís. 577, 578), hudební nástroje a jejich součásti, jakož i struny (saz. čís. 579—584), hodinky, hodiny a jejich součástky (saz. čís. 585—591). Elektrické přístroje měřicí a jiné přístroje elektrické patří do saz. tř. XLI.
XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.
Saz. pol. 575c).
Obruby na skřipce, brýle a na podobná skla oční, pak na jiné přístroje optické.
Hodinkové součástky.
Saz. čís. 576.
Přístroje a nástroje výslovně nejmenované.
Saz. čís. 588.
Saz. čís. 577.
Nástroje měřicí pro živnostníky (míry [i skládací], kružidla úhlová, točitá a obkročná, drátoměry a pod.).
Saz. čís. 578.
Saz. čís. 584.
Hodinkové stroje, též deštičky k hodinkovým strojům (hodinkové kostry) a neopracované (surové) stroje hodinkové.
Saz. čís. 587.
Pouzdra k hodinkám.
Saz. čís. 586.
Hudební nástroje.
Všeobecné vysvětlivky k hudebním nástrojům saz. čís. 579—583.
Saz. čís. 579.
Piana, pianina, harmonia a podobné nástroje klávesové (vyjímajíc varhany).
Hodinky.
Saz. čís. 585.
Saz. čís. 580.
Kostelní a jiné varhany píšťalové.
Saz. čís. 581.
Dechové a tahací harmoniky.
Saz. čís. 582.
Všeobecné vysvětlivky k hodinám saz. čís. 585, 586 a 589.
Hudební nástroje výslovně nejmenované.
Saz. čís. 583.
Hodiny.
Mechaniky k pianům a pianinům; hlasy a hlasové destičky k harmoniím.
(2) Elektrické hodiny věžní a elektrické stroje hodinové do věžních hodin, saz. čís. 589.
(1) Stroje věžních hodin se vyclívají jako hotové hodiny věžní. Na součástky sem patřící se vztahují obdobná ustanovení o součástkách saz. čís. 588 a 590.
6. O celním osvobození přístrojů a nástrojů saz. čís. 573—576 určených do veřejných sbírek nebo k vědeckým pracím ústavů vědeckých a všeobecně prospěšných nebo k potřebě nemocnic a veřejných škol viz § 87, odst. 1, bod 18—20 celního zákona a §§ 162 a 163 prováděcího nařízení k němu.
5. (1) Dají-li se sestavit hotové dílce přístrojů, jež se dovážejí rozloženě, snadno v celek a nelze-li jich jinak samostatně užívat, projednávají se jako příslušné přístroje. Vyňaty jsou obruby optických přístrojů, které se vyclívají bez optických skel podle saz. pol. 575c). Viz také poznámku k saz. pol. 575c) a 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 575. Číselníky a jednotlivá kolečka ke kontrolním počitadlům se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle bližší povahy; rovněž se nepokládají za vlastní dílce přístrojů dřevěná pouzdra k vodním váhám nebo k teploměrům do koupelí, kovová pouzdra k maximálním teploměrům a pod.
(2) Dále se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních takové předměty dovážené rozloženě, které jsou podřadného rázu pro upotřebení přístroje, jako na př. podstavce, stojany (stativy), skřínky, pouzdra, upevňovadla atd., nebo pomocné předměty k výrobě přístrojů, na př. skleněné trubičky, trubičky k stříkačkám, hadice, spojovací součástky atd., a takové dílce, které mají ještě potřebí značného opracování, aby jich mohlo být použito přímo k jejich účelu.
(3) Dovážejí-li se však podstavce, stojany (stativy), skřínky, ochranná víka a pod. v pevném spojení s příslušnými přístroji, vyclívají se s těmito přístroji jejich sazbou.
(4) Přístroje těchto sazebních čísel, dovážené v obalech podléhajících vyššímu clu, avšak obvyklých v obchodě, mohou být vycleny s těmito obaly sazbou příslušného přístroje.
(5) Avšak takové těžké podstavce a stojany, jejichž váha je u porovnání s váhou vlastního přístroje nadmíru větší a které nejsou podstatnou součástí přístroje, mohou být na návrh strany odděleně vycleny podle své povahy sazební. Rovněž tak mohou být u strojů na zkoušení hmot (textilií, papíru, kůže, kovů atd.), spojených pevně s přístroji zapisovacími a pod., těžké strojní dílce, nutné k činnosti vlastního ústrojí, projednány podle návodu saz. tř. XL, kdežto vlastní ústrojí zkoušecí, t. j. zařízení měřicí a zaznamenávací, kyvadlové manometry a pod., se zařadí samostatně jako přístroje. Takovéto přístroje zkoušecí se rozlišují od strojů s připevněnými manometry a pod., o nichž je zmínka v 10. všeobecné vysvětlivce k saz. tř. XL, tím, že u nich je přístroj nutný jedině ke kontrole pravidelného chodu stroje, kdežto u přístrojů zkoušecích je zaznamenávací ústrojí vlastním účelem přístroje a strojní dílce samotné nemají samostatné funkce. U přístrojů s takovými součástmi strojními nebo s těžkou základnou, jichž nelze oddělit, aby se dala zjistit váha vlastního přístroje, může strana při vyclívání obdobně použít ustanovení 2. odstavce 18. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL a předložit věrohodné specifikace váhové, nebo se může na její žádost a na její útraty dát odhadnout váha jednotlivých částí znalci. Jinak se podstavce nebo strojní části vyclívají sazbou příslušného připevněného přístroje.
4. Účelně a neoddělitelně na jiné předměty připevněné přístroje, mající v poměru k celku nepatrnou váhu, neodůvodňují vyclení celého předmětu jako přístroj, na př. reklamní tabulky nebo útržkové kalendáře s malými teploměry, stroje s manometry, teploměry a pod.
3. (1) Nezařaďují se jako přístroje, nýbrž podle svých jinakých znaků sazebních: zařízení, jichž se užívá jako pomocného nářadí v chirurgii a k provedení fysikálních nebo chemických prací, a zvláště též předměty, jež mají povahu hraček, pánských a dámských ozdob, drobnůstek, předmětů reklamních a pod., na př nepřesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, dále magnetické střelky jako přívěsky nebo do knoflíků u holí, drobné sošky s teploměrem atd.
(2) Viz též vysvětlivky u saz. čís. 573 a 574.
2. Přístroje s pevně přišroubovanými stříbrnými nebo stříbřenými stupnicemi nebo úzkými okraji, jakož i s krátkými kousky platinového drátu nebo s hroty z platinového drátu se projednávají jako přístroje.
1. Na zařadění nemívá zpravidla vliv ani hmota, z níž jsou přístroje sem patřící (saz. čís. 573—576) vyrobeny, ani způsob, jak je tato hmota opracována, nejsou-li přístroje z některých hmot podrobeny v jednotlivých číslech zvláštní sazbě. Avšak přístroje těchto čísel sazebních, zcela nebo zčásti ze zlaceného nebo stříbřeného železa nebo jiných kovů obecných nebo z hmoty velmi jemné nebo spojené s hmotou velmi jemnou, na něž je v saz. tř. XLIV nižší celní sazba než u saz. čís. 486 nebo 522 nebo u příslušného čísla sazebního podle hmot, z nichž jsou vyrobeny nebo s nimiž jsou spojeny, se projednávají podle povahy hmoty.
Sem patří mořská voda přírodní (nenasycená), která neobsahuje více než 5% pevných součástek; v jiném složení saz. čís. 592, po případě saz. čís. 594.
XLV. Kuchyňská sůl.
Saz. čís. 592.
Kuchyňská sůl čistá (kamenná, vařená a mořská sůl) nebo pomíšená s jinými látkami (dobytčí sůl, solné louhy, rapy, solanka), nejsou-li takovéto směsi zařaděny do jiného čísla.
Saz. čís. 593 a 594.
Kuchyňská sůl chemicky čistá (chlorid sodný chem. čistý), potom pevné výrobky zřídelné, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným a vědeckým.
Solanka (rapy) a matečné louhy, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným.
Saz. čís. 595.
Mořská voda přírodní.
XLV. Kuchyňská sůl.
Saz. čís. 592.
Kuchyňská sůl čistá (kamenná, vařená a mořská sůl) nebo pomíšená s jinými látkami (dobytčí sůl, solné louhy, rapy, solanka), nejsou-li takovéto směsi zařaděny do jiného čísla.
Saz. čís. 593 a 594.
Kuchyňská sůl chemicky čistá (chlorid sodný chem. čistý), potom pevné výrobky zřídelné, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným a vědeckým.
Solanka (rapy) a matečné louhy, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným.
Saz. čís. 595.
Mořská voda přírodní.
(1) Chemicky čistou kuchyňskou solí se rozumí jen chemicky připravený, úplně čistý výrobek. Jsou-li pochybnosti, zdali má zboží být projednáno podle saz. čís. 592 či podle saz. čís. 593, vyžádá si celní oddělení ONV — aniž zdrží projednání zásilky — posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
2. (1) Dehtová barviva s přísadou kuchyňské soli, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 625.
(2) Solný lák (sleďový lák, salamoja), saz. čís. 592, nevyclívá-li se za sazbu ryb saz. čís. 120, 121 a 122; t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též smíšené s kuchyňskou solí) a sůl kořeněná, saz. čís. 132; pastilky obsahující sůl kuchyňskou, saz. čís. 630.
(2) Pevné zřídelní výrobky, obsahující kuchyňskou sůl a solanky (rapy), označené nápisy, nálepkami, návody k upotřebení a pod. jako léčebné, saz. čís. 630, navoněné, saz. čís. 633.
1. (1) Sem patří kuchyňská sůl (chlorid sodný) jak nepomíšená (kamenná, vařená, mořská, též zboží z kamenné soli), tak i pomíšená s jinými látkami, na př. sůl dobytčí, sůl (solné kameny) k lizu pro vysokou zvěř nebo pro dobytek v každé úpravě a bez zřetele na vnější označení, solné louhy, solanky (rapy), hořký louh, matečný louh ze solivarů, tekutý i odpařený, pokud povaha tohoto zboží neodůvodňuje zařadění do saz. čís. 593, 594 a 595 nebo do jiných sazebních čísel.
(2) Sem patří též hnojivé soli draselné a umělá hnojiva ze solných směsí, obsahující více než 70% soli kuchyňské (viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 599).
Bistr ze sazí (bistr koptový).
Kolodium; chloroform; alkohol methylnatý (methanol, dřevný líh); alkoholy propylnaté, butylnaté, amylnaté; přiboudlina; aceton; sehnaná kyselina octová.
Pomocné látky a výrobky chemické, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 600.
Sloučeniny síry, selenu, antimonu a arsenu, výslovně jmenované.
Lepek; škrobová lepidla (též dextrin a dextrinová lepidla) a jiné náhražky klovatiny, výslovně nejmenované; maz, šlichta a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob.
Saz. čís. 603.
Sloučeniny vápníku, stroncia, barya a hořčíku, výslovně jmenované.
Saz. čís. 604.
Sloučeniny organické (ústrojné) výslovně jmenované.
Prvky výslovně jmenované.
Saz. čís. 596.
Saz. čís. 598.
Kyseliny výslovně jmenované.
Saz. čís. 614.
Saz. čís. 610.
Saz. čís. 620.
Do této saz. třídy patří výslovně jmenované prvky (saz. čís. 596), kysličníky a zásady (saz. čís. 597), kyseliny (saz. čís. 598), soli a jiné výslovně jmenované anorganické a organické sloučeniny (saz. čís. 599—604) a ostatní chemické látky pomocné a chemické výrobky, na př. umělé černi, tmely, klih, ethery atd. (saz. čís. 605—622).
Saz. čís. 606.
Škrob (také škrobová moučka).
Ethery a estery.
Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované.
Saz. čís. 619.
Saz. čís. 613.
Saz. čís. 609.
Klih všech druhů, též vyzina (vyzí klí).
Saz. čís. 597.
Saz. čís. 605.
Kysličníky a zásady, výslovně jmenované.
Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty).
Saz. čís. 618.
Saz. čís. 607.
Sloučeniny hliníku, železa, chromu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované.
Saz. čís. 617.
Saz. čís. 621.
Saz. čís. 602.
Umělé černi.
Saz. čís. 615.
Saz. čís. 608.
Saz. čís. 622.
Náhražky mýdla nenapuštěné voňavkami; poliment; cídicí pasty neobsahující mýdlo; škrob na lesk.
Tmely.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XLVI.
Plyny zhuštěné, zkapalněné nebo ztužené, výslovně nejmenované.
Leštidla na obuv.
Lisované droždí (kvasnice).
Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované.
Saz. čís. 612.
Albumin a ostatní bílkoviny výslovně nejmenované; kasein.
XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.
Droždí (kvasnice) jiné, mimo droždí vinné a lisované.
Saz. čís. 616.
Saz. čís. 611.
Saz. čís. 599.
Saze (kopt), uhelný prášek a umleté černi (mimo rozdrobené uhlí kostní, které patří do saz. pol. 600d).
Želatina (čištěná, sušená klihovatina původu živočišného i rostlinného), též na prach utlučená a želatinové zboží.
Saz. čís. 601.
Kolodium; chloroform; alkohol methylnatý (methanol, dřevný líh); alkoholy propylnaté, butylnaté, amylnaté; přiboudlina; aceton; sehnaná kyselina octová.
Pomocné látky a výrobky chemické, výslovně nejmenované.
Saz. čís. 600.
Sloučeniny síry, selenu, antimonu a arsenu, výslovně jmenované.
Lepek; škrobová lepidla (též dextrin a dextrinová lepidla) a jiné náhražky klovatiny, výslovně nejmenované; maz, šlichta a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob.
Saz. čís. 603.
Sloučeniny vápníku, stroncia, barya a hořčíku, výslovně jmenované.
Saz. čís. 604.
Sloučeniny organické (ústrojné) výslovně jmenované.
Prvky výslovně jmenované.
Saz. čís. 596.
Saz. čís. 598.
Kyseliny výslovně jmenované.
Saz. čís. 614.
Saz. čís. 610.
Saz. čís. 620.
Do této saz. třídy patří výslovně jmenované prvky (saz. čís. 596), kysličníky a zásady (saz. čís. 597), kyseliny (saz. čís. 598), soli a jiné výslovně jmenované anorganické a organické sloučeniny (saz. čís. 599—604) a ostatní chemické látky pomocné a chemické výrobky, na př. umělé černi, tmely, klih, ethery atd. (saz. čís. 605—622).
Saz. čís. 606.
Škrob (také škrobová moučka).
Ethery a estery.
Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované.
Saz. čís. 619.
Saz. čís. 613.
Saz. čís. 609.
Klih všech druhů, též vyzina (vyzí klí).
Saz. čís. 597.
Saz. čís. 605.
Kysličníky a zásady, výslovně jmenované.
Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty).
Saz. čís. 618.
Saz. čís. 607.
Sloučeniny hliníku, železa, chromu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované.
Saz. čís. 617.
Saz. čís. 621.
Saz. čís. 602.
Umělé černi.
Saz. čís. 615.
Saz. čís. 608.
Saz. čís. 622.
Náhražky mýdla nenapuštěné voňavkami; poliment; cídicí pasty neobsahující mýdlo; škrob na lesk.
Tmely.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XLVI.
Plyny zhuštěné, zkapalněné nebo ztužené, výslovně nejmenované.
Leštidla na obuv.
Lisované droždí (kvasnice).
Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované.
Saz. čís. 612.
Albumin a ostatní bílkoviny výslovně nejmenované; kasein.
XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.
Droždí (kvasnice) jiné, mimo droždí vinné a lisované.
Saz. čís. 616.
Saz. čís. 611.
Saz. čís. 599.
Saze (kopt), uhelný prášek a umleté černi (mimo rozdrobené uhlí kostní, které patří do saz. pol. 600d).
Želatina (čištěná, sušená klihovatina původu živočišného i rostlinného), též na prach utlučená a želatinové zboží.
Saz. čís. 601.
7. (1) Zinková běloba (bílý kysličník zinečnatý, sněžná běloba, permanentní běloba, zinkový květ, pomfolix), saz. pol. 597g), se vyrábí spalováním kovového zinku nebo pražením zinkových rud. Je to bílý, kyprý, lehký prášek se slabým nádechem do citronově žlutá, jenž zahříváním zřetelně žloutne, po vychladnutí nabývá však opět své původní barvy. Od lithoponu saz. pol. 602f) se rozlišuje zinková běloba tím, že se rozpouští v kyselině solné bez vývoje sirovodíku. Lithopon vyvíjí působením kyseliny solné sirovodík a rozpouští se jen částečně.
(2) Zinková šeď (šedý kysličník zinečnatý), vedlejší produkt při výrobě běloby zinkové, je nečistá běloba zinková. Rozpoznává se od podobné šedi zinkové saz. čís. 148, jež je mleté blejno zinkové, a od zinkového prachu saz. pol. 488c) podle chování ke zředěné kyselině solné, v níž se blejno zinkové rozpouští za vývoje sirovodíku, kysličník zinečnatý však bez podstatného vyvinování plynu. Zinkový prach saz. pol. 488c) žhne při zahřívání za vzniku kysličníku zinečnatého a rozpouští se při vaření s louhem sodným za vývoje vodíku. Se sehnanou kyselinou dusičnou dává zinková šeď čirý roztok, kdežto cínový popel saz. pol. 597h), jenž by mohl též býti zaměněn se zinkovou šedí, za těchto okolností se nerozpouští. Popel olověný saz. pol. 597i) se rozpouští v kyselině dusičné jako zinková šeď, roztok dává však se zředěnou kyselinou sírovou bílou sraženinu síranu olovnatého. O projednávání zbytků obsahujících kysličník zinečnatý viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 488.
(3) O rozlišování zinkové šedi od zinkového popelu a pod. viz vysvětlivky k saz. čís. 488.
(4) Hydroxyd zinečnatý, zinečnatan sodný, peroxyd zinku, saz. čís. 622.
(1) Nepostačí-li u jednotlivých chemických látek pomocných a chemických výrobků pro rozpoznání a určení dováženého zboží popisy a rozlišovací znaky od podobných látek, nutno přikročit k chemickému prozkoumání.
(10) Saze, uhelný prášek a mleté černi, tvářené s přísadou pojidla, podle tvaru a povahy, saz. čís. 626 nebo saz. čís. 629; tytéž krášlené přísadou barev, na př. ultramarinu, saz. čís. 626. Uhlíkaté prášky na tvrzení (cementaci) železa, jež jsou prosty krevní soli, saz. čís. 622; obsahují-li krevní sůl, saz. pol. 599n).
(11) Zjistí-li se rozborem, že nejde o zboží saz. čís. 617, je strana povinna zaplatit příslušné clo i útraty za rozbor.
(12) Thomasova moučka (mletá Thomasova struska), saz. čís. 652.
(13) Poněvadž alkohol methylnatý dává s vanilinovým činidlem kroužek podobného zbarvení jako alkoholy propylnaté nebo butylnaté, nutno v případě kladného výsledku zkoušky na tyto alkoholy připravit směs dvou dílů zkoušeného alkoholu s jedním dílem vody. Ke směsi se přidává pevná kuchyňská sůl v takovém množství, až část jí zůstane nerozpuštěna, důkladně se protřepe a nechá ustát. Rozdělí-li se tekutina po ustání ve dvě vrstvy, jde o alkoholy propylnaté nebo butylnaté; tvoří-li tekutina jednu vrstvu, jde o alkohol methylnatý.
(14) V pochybných případech nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(8) Do saz. čís. 605 patří též jemně mleté černi po výrobě krevní soli (prášek na odbarvování), t. j. zbytky od výroby krevní soli (viz saz. čís. 652), jež obsahují více než 75% jemnozrnného podílu, dále mleté černi těstovité (en pâte), též s vodou utřené nebo tvářené (na př. do tvaru kloboučků lisované), avšak bez přísady pojidla (na př. laková čerň z pálených sazí ze smolného dříví).
(9) Dřevěné uhlí tvářené s přísadou ledku a pojidla (t. zv. trhací uhlí na sklo), saz. čís. 640.
(15) Projednávání alkoholů butylnatých podle 1. poznámky k saz. čís. 619 smí se dít jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Při jejich projednávání nutno předložit s celní prohláškou osvědčení Československé obchodní komory podle tohoto vzoru:
(16) Celní oddělení je oprávněno vzít ze zboží vzorek ve množství nejméně 150 g za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.
(17) Formaldehyd, saz. pol. 604f).
(18) Alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý, saz. pol. 108b)2.
(19) Alkohol methylnatý, jenž obsahuje větší množství alkoholu ethylnatého, je-li zahříván s octanem sodným a sehnanou kyselinou sírovou, vyvíjí charakteristickou vůni octového etheru.
(22) Kyselina octová se připravuje rozkladem některých octanů kyselinou sírovou nebo z acetylenu; používá se jí v barvířství, k potiskování tkanin, v lékařství atd. Kyselina octová se může připraviti též koncentrací octa, získaného kvašením alkoholu.
(23) Jako sehnaná kyselina octová se projednávají všechny druhy kyseliny octové, jež obsahují více než 7 g kyseliny octové ve 100 cm3, nemají-li podle svých znaků povahy surového dřevného octa saz. pol. 598b). Sem patří tudíž zboží označené v obchodě jako kyselina octová, octová tresť, ledová kyselina octová a pod.
(24) Jako sehnanou kyselinu octovou nutno též projednávat acetid (glycerid kyseliny octové), acetylchlorid, jakož i kyselinu mono-, di- a trichloroctovou.
(25) O tom, kdy tekutina, obsahující kyselinu octovou a prohlášená za stolní ocet saz. čís. 111, se má projednávat podle tohoto saz. čísla a kdy podle saz. čís. 619, viz vysvětlivky k saz. čís. 111.
(26) Anhydrid octový, saz. čís. 622.
(27) Povolení k dovozu zboží podle 2. a 3. poznámky k saz. čís. 619 vydává ministerstvo financí.
(3) Nejdůležitější chemické sloučeniny se zjišťují kvalitativně zkouškami suchou nebo mokrou cestou.
a) Zkoušky cestou suchou. Sem patří na př. u sloučenin olova redukce na zrnko kovu charakteristických vlastností žíháním na uhlí za pomoci dmuchavky, dále žíhání látek samotných nebo s přísadami ve skleněné trubičce, při čemž se tvoří páry nebo se objevují i jiné úkazy, které buď již samy o sobě jsou rozhodujícím znakem nebo aspoň udávají směrnici pro další zkoumání. Tak na př. cukr a jiné organické látky žíháním zuhelňují, salmiak a jiné soli amonné bez rozkladu těkají a pod.;
b) zkoušky cestou mokrou. Je to nejobvyklejší methoda; její použití předpokládá, že jde o tekutinu nebo o roztok pevné látky; přísadou činidel vznikají v nich charakteristické sraženiny nebo zabarvení, které prokazují přítomnost určitých látek, případně se vyvíjejí plyny nebo teplota reagujících látek stoupne a pod.
(4) Kyselina sírová dává na př. s roztokem soli barnaté sraženinu síranu barnatého nerozpustnou v kyselinách, chroman draselný s roztokem soli olovnaté žlutou sraženinu chromanu olovnatého, nadbytkem čpavku dávají roztoky solí měďnatých a nikelnatých modré zbarvení. Polijeme-li sodu kyselinou, uniká za šumění plynný kysličník uhličitý. Má-li být látka zkoušena cestou mokrou, nutno ji rozpustiti, není-li už sama o sobě tekutou. Podle rozpustnosti mohou nastat různé případy, a to:
a) Látka se ve vodě rozpouští bez chemické proměny;
b) je ve vodě nerozpustná, rozpouští se však ve zředěných kyselinách (na př. solné, dusičné);
c) je i v kyselinách nerozpustná.
(5) Rozpustnost se proto musí zjistit pečlivě touto zkouškou:
a) Vzorek vaříme v malé baňce asi s desateronásobným množstvím vody. Rozpouští-li se látka, odfiltrují se případné nerozpustné nečistoty (písek a pod.) a čirého filtrátu se použije k dalšímu zkoumání. Rozpouští-li se jen zčásti a zbývá-li značnější množství nerozpuštěno, jde zpravidla o směs látek rozpustných a nerozpustných. Abychom zjistili, že se alespoň část látky rozpustila, odpaříme několik kapek filtrátu na platinovém plíšku nebo ve skleněné misce na vodní lázni, při čemž zbude rozpuštěná látka v pevném stavu (často ve způsobě krystalů). U látek ve vodě rozpustných je třeba kromě rozpustnosti sledovat také jejich chování k lakmusovému papírku (kyselá nebo zásaditá reakce).
b) Je-li látka ve vodě nerozpustná, zahřejeme ji asi s trojnásobným množstvím zředěné kyseliny solné, roztok zředíme asi sedmi díly vody a podle potřeby zfiltrujeme. Tento kyselý roztok slouží právě tak jako vodný roztok k provedení reakcí níže sestavených, při čemž nutno ovšem přihlédnout k použitému rozpouštědlu. Jde-li o zkoušení kovů, použijeme za rozpouštědlo — pokud je vůbec nutno je rozpustit — zpravidla kyseliny dusičné místo kyseliny solné.
c) Je-li látka ve vodě i v kyselině solné nerozpustná nebo jen málo rozpustná, použijeme ještě příslušných speciálních reakcí.
(6) V připojených tabulkách jsou uvedeny nejdůležitější reakce na kovy a na kyseliny, t. j. na příslušné ionty, nejčastěji se vyskytujících sloučenin. Pro ostatní chemické sloučeniny nelze zde podat všeobecný návod k jejich určení. Takovéto sloučeniny buďtež v pochybných případech zaslány bezpodmínečně k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
| Prvek (chem. značka) | Reakce rozpustných sloučenin | Nerozpustné sloučeniny a jejich reakce | |
|---|---|---|---|
| I. Skupina mědi. Sirníky jsou nerozpustné ve zředěné kyselině solné i v alkalických sirnících. Roztoky solí kovů této skupiny srážejí se proto sirníkem sodným; sirníky jsou až na kademnatý černé. Rovněž se srážejí uhličitanem sodným. | |||
| Měď (Cu) | Čpavkem v nadbytku vzniká temně modré zbarvení. Železný hřebík se pomědí. | Měděný kyz se rozpouští v kyselině dusičné, při čemž se vylučuje síra. | |
| Vizmut (Bi) | Roztoky obsahující málo volné kyseliny, po případě čpavkem téměř zneutralisované, dávají s větším množstvím vody bílou sraženinu nerozpustnou v kyselině vinné. Podobně se chovají také sloučeniny antimonu, avšak tyto hydrolysou vzniklé sloučeniny antimonu se v kyselině vinné rozpouštějí; vizmut se liší od antimonu též tmavohnědou až černou barvou sirníku. | ||
| Olovo (Pb) | Přísadou zředěné kyseliny sírové vznikne bílá sraženina síranu olovnatého. Sirník sodný dává sraženinu černou, chroman draselný žlutou (chromová žluť); k alkalickým roztokům musí se při této reakci dříve přidat něco kyseliny octové, k roztokům, jež obsahují kyselinu solnou nebo mnoho kyseliny dusičné, octanu sodného Chromová žluť je rozpustná v nadbytečném louhu. Viz poznámku u stříbra. Pevné sloučeniny olova dají, žíhají-li se se sodou dmuchavkou na uhlí, měkké zrno kovového olova | Síran olovnatý se rozpouští v octanu amonném s přísadou amoniaku. Roztok dává pak reakce na olovo, jak vedle uvedeno. Leštěnec olověný se rozpouští částečně v kyselině dusičné; přitom se vylučuje síra a část olova jako nerozpustný bílý síran olovnatý. | |
| Stříbro (Ag) | S kyselinou solnou vzniká bílá sraženina chloridu stříbrného, jež jest nerozpustná v kyselině dusičné, rozpouští se však v nadbytku čpavku. Na světle tato sraženina po nějakém čase zčerná. (S kyselinou solnou dávají bílou sraženinu též roztoky solí olovnatých a rtuťných; vzniklý chlorid olovnatý se rozpouští v horké vodě, rtuťný amoniakem černá.) | Chlorid, bromid a jodid stříbrný se poznávají tím, že černají na světle. | |
| Rtuť (Hg) | Se sirníkem sodným vzniká černá sraženina, jež se ve zředěné kyselině dusičné nerozpouští; sraženina bývá často z počátku červená a teprve dalším přídavkem sirníku sodného zčerná. Na lesklém (čistém) plechu měděném vzniká lesklá skvrna kovové rtuti. Viz poznámku u stříbra. | Rumělka, jako vůbec všechny pevné sloučeniny rtuti, dává žíháním s kalcinovanou sodou v trubičce na jednom konci zatavené kapky nebo zrcadlo rtuti. Chlorid rtuťný (kalomel) amoniakem zčerná. | |
| Kadmium (Cd) | Se sirníkem sodným vzniká žlutá sraženina, jež se nerozpouští v nadbytku sirníku (na rozdíl od sirníků skupiny arsenu) ani ve zředěné kyselině solné. | Kadmiová žluť (sirník kademnatý) se rozpouští v kyselině dusičné. | |
| II. Skupina arsenu. Sirníky jsou v kyselinách nerozpustné, v alkalických sirnících však rozpustné. Srážejí se proto sirníkem sodným, který však nesmí býti v přebytku (přidává se tudíž po kapkách). Sirníky jsou žluté až oranžové, sirník cínatý je hnědý. | |||
| Arsen (As) | Gutzeitova reakce. Již nepatrné množství sloučenin arsenu (vyjma sirníky arsenu) vyvíjí s čistým zinkem a čistou zředěnou kyselinou sírovou (působením vodíku ve zrodu) plynný arsenovodík (jedovatý!). Uzavřeme-li otvor baničky, v níž se arsenovodík vyvíjí, vatou a položíme na ni kousek filtračního papíru, na nějž jsme dali kapku nasyceného roztoku dusičnanu stříbrného, vznikne žlutá skvrna, jež zčerná, byla-li povlhčena vodou. Abychom urychlili vývoj vodíku, přidáme k zinku kousek platinového drátku, jenž po skončení pokusu zbude nezměněn. O rozpoznávání kyseliny arsenité (kysličníku arsenitého) od kyseliny arseničné viz 6. vysvětlivku k saz. čís. 597. | Sirníky arsenu (realgar a auripigment) se rozlišují od látek podobného vzhledu těkavostí při žíhání (sublimací). | |
| Antimon (Sb) | Vodný roztok okyselený kyselinou solnou dává s trochou sirníku sodného oranžově červenou sraženinu. Viz též poznámku u vizmutu. | ||
| Cín (Sn) | Z roztoku v kyselině solné vylučuje se cín přídavkem kovového zinku jako houbovitá hmota | Kysličník cíničitý, cínový popel, viz vysvětlivky k saz. čís. 597 | |
| III. Skupina železa. Sirníky kovů této skupiny, sražené sirníkem sodným, rozpouštějí se ve studené zředěné kyselině solné až na sirníky niklu a kobaltu. Sirníky jsou černé až na sirník manganatý (pleťový) a sirník zinečnatý (bílý). Uhličitanem sodným vzniká rovněž sraženina. | |||
| Železo (Fe) | Se sirníkem sodným vzniká černá sraženina, jež jest rozpustná ve zředěné kyselině solné, při čemž se vylučuje síra. Roztoky solí železitých, okyselené kyselinou solnou, dávají se žlutou krevní solí modrou sraženinu, kdežto v roztocích solí železnatých vzniká modrá sraženina červenou krevní solí. | ||
| Nikl (Ni) | Čpavkem vzniká modré zbarvení jako u mědi. S roztokem dimethylglyoximu dávají v mírně amoniakálném prostředí červenou sraženinu. Roztoky solí niklu nedávají na lesklém (čistém) železe povlak barvy mědi. | ||
| Mangan (Mn) | Všecky pevné sloučeniny manganu, i nerozpustné, dávají tavením se sodou a ledkem na platinovém plíšku tmavozelenou taveninu. Aby se mohla provést tato reakce s roztoky sloučenin manganu, nutno několik kapek roztoku odpařit. Jsou-li přítomny organické látky (na př. u sikativů), je třeba hmotu dříve zpopelnit. | ||
| Zinek (Zn) | Se čpavkem vzniká bílá sraženina, rozpustná v nadbytku srážedla (na rozdíl od hliníku). Roztok takto získaný dává se sirníkem sodným bílou sraženinu. Je-li přítomno železo jako nečistota, jest sraženina více méně šedá. Kysličník zinečnatý, jako všecky netěkavé sloučeniny zinku, silným žíháním zežloutne a po vychladnutí opět zbělá. | ||
| Kobalt (Co) | Boraxová perlička se barví při žíhání modře. | ||
| IV. Skupina chromu. Sirníkem sodným vzniká sice sraženina, nejsou to však sirníky, nýbrž hydroxydy. | |||
| Chrom (Cr) | Všecky sloučeniny chromu, i nerozpustné, dávají, jsouce taveny se sodou a ledkem, žlutou taveninu, jež se ve vodě rozpouští na roztok žluté barvy, jenž s octanem olovnatým dává žlutou sraženinu. Abychom dokázali chrom v organických látkách (černích na kůže a pod.), musíme je zprvu zpopelnit; popelu se pak použije k reakci svrchu popsané. | ||
| Hliník (AI) | Čpavkem vznikne bílá, rosolovitá sraženina, jež jest v nadbytku čpavku nerozpustná (na rozdíl od zinku). Sodným louhem vzniká podobná sraženina, jež se však v nadbytečném louhu rozpouští, při čemž vzniká hlinitan sodný. Z tohoto roztoku sráží chlorid amonný za tepla opět hydroxyd hlinitý. | Kysličník hlinitý, přírodní hlína a jiné křemičitany hliníku dávají, žíháme-li je dmuchavkou na uhlí a poté povlhčíme trochou soluce kobaltové a opět žíháme, blankytnou hmotu. | |
| V. Žíravé zeminy. Nesrážejí se sirníkem sodným, zato však uhličitanem sodným. Kovy jiných skupin, jež při této reakci vadí, možno odstranit přidáním sirníku sodného, zfiltrováním, povařením filtrátu s kyselinou solnou a opětovnou filtrací. | |||
| Baryum (Ba) | Roztok v kyselině solné dává, přidáme-li k němu sádrovou vodu, bílou sraženinu síranu barnatého. Sloučeniny barya na platinovém drátku povlhčené kyselinou solnou barví plamen zeleně (viz kyselinu boritou). | Síran barnatý jest ve zředěných kyselinách nerozpustný, rozpouští se však poněkud v sehnané kyselině sírové, zahřejeme-li ji. Barví po ovlhčení kyselinou solnou rovněž plamen, ale méně zřetelně. | |
| Stroncium (Sr) | Roztok v kyselině solné dává s kyselinou sírovou po krátké době anebo ihned bílou sraženinu, se sádrovou vodou (viz baryum) teprve po delší době. Sloučeniny stroncia dávají, ovlhčíme-li je kyselinou solnou, purpurové zbarvení plamene (viz vápník). | Síran strontnatý jest ve zředěných kyselinách velmi nesnadno rozpustný; skýtá po ovlhčení kyselinou solnou charakteristické zbarvení plamene. | |
| Vápník (Ca) | Kyselina sírová dává sraženinu jen v sehnaných roztocích, sádrová voda nedá ji vůbec. Sloučeniny vápníku, byvše ovlhčeny kyselinou solnou, zbarvují plamen žlutočerveně (viz stroncium) Nejcitlivější jest reakce se šťavelanem amonným. Přidáme čpavku, a vznikne-li snad sraženina (je-li přítomen hliník), zfiltrujeme ji; pak přidáme šťavelan amonný. Je-li přítomen vápník, vznikne bílá, v kyselině octové nerozpustná sraženina. Sloučeniny barya, stroncia a hořčíku nesmějí být přítomny, ježto skýtají podobné sraženiny. | Síran vápenatý jest ve vodě nesnadno, ve zředěné kyselině solné dosti snadno rozpustný. Roztok dává reakci se šťavelanem amonným | |
| Hořčík (Mg) | Přidáme-li čpavek, vzniká bílá sraženina rozpustná v nadbytečném chloridu amonném. Nezískáme-li pro přítomnost jiných kovových sloučenin dokonalého roztoku, zfiltrujeme a k filtrátu přidáme fosforečnan sodný Horečnaté soli dávají s tímto činidlem v nepřítomnosti kovů žíravých zemin bílou krystalickou sraženinu. | ||
| VI. Alkalické kovy. Nesrážejí se ani sirníkem sodným ani uhličitanem sodným. Všechny jednoduché sloučeniny alkalických kovů jsou rozpustné ve vodě, při nejmenším za varu. | |||
| Draslík (K) | Nepříliš zředěné roztoky, povařeny s trochou octanu sodného, a je-li potřebí, zfiltrovány, okyseleny kyselinou octovou a ochlazeny, dávají s kyselinou vinnou krystalickou sraženinu vinného kamene. Sloučeniny draslíku barví plamen fialově červeně. Zbarvení stává se již stopami velmi rozšířeného sodíku nezřetelné nebo zcela zastřené. Aby byla reakce draslíku viditelná, musí být zabarvení sodíkem neutralisováno. Toho dosáhneme, pozorujeme-li zbarvený plamen temně modrým sklem, jež světlo sodíkové absorbuje a propouští jen draslíkem vzniklé fialové paprsky Taková skla lze obdržet u příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. | ||
| Sodík (Na) | Všecky sloučeniny sodné zbarvují plamen intensivně žlutě. Slabé žluté zbarvení pochází jen od nepatrného znečištění solemi sodnými, jež lze téměř všude zjistit. Spolehlivější jest reakce na sodík s kyselým pyroantimoničnanem draselným; připravíme sehnaný roztok zkoušeného vzorku, povaříme jej s trochou uhličitanu draselného, zfiltrujeme, je-li třeba, a přidáme po zchladnutí několik kapek roztoku kyselého pyroantimoničnanu draselného. Je-li přítomna sloučenina sodíku, vznikne zejména při tření skleněnou tyčinkou krystalická sraženina kyselého pyroantimoničnanu sodného | ||
| Lithium (Li) | Sloučeniny lithia vyznačují se tím, že zbarvují plamen karmínově červeně. | ||
| Amonium (NH4) | Amonné soli těkavých kyselin při zahřívání těkají úplně. Jak pevné, tak i rozpuštěné sloučeniny amonné uvolňují při zahřívání se sodným louhem plynný čpavek, jenž zbarví červený lakmusový papírek na modro a má štiplavý zápach. | ||
A. Reakce na kovy (kationty).
V této tabulce jest ve třetím sloupci u každé kyseliny uvedeno, jak se chovají nejdůležitější její soli k rozpouštědlům; přitom bylo místo přesných označení použito chemických značek kovů a těchto zkratek: „vr“ značí „ve vodě rozpustná“, „sr“ značí v „kyselině solné rozpustná“ a „nr“ značí „ve vodě a v kyselině solné nerozpustná“.
B. Reakce na kyseliny (anionty).
| Kyseliny | Reakce rozpustných sloučenin | Rozpustnost různých solí |
|---|---|---|
| Kyselina sírová | Chloridem barnatým vzniká v roztoku okyseleném kyselinou solnou bílá sraženina síranu barnatého. | vr: Cu, Ag, Hg, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, K, Na, NH₄. sr: Ca. nr: Pb, Ba, Sr. |
| Kyselina solná | V roztoku okyseleném kyselinou dusičnou dává dusičnan stříbrný bílou sraženinu chloridu stříbrného, jež se na světle zbarvuje tmavě (viz stříbro). | vr: Cu, chlorid rtuťnatý, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, K, Na, NH₄. Chlorid olovnatý jest rozpustný jen ve vroucí vodě. nr: Ag, chlorid rtuťný. |
| Kyselina dusičná | Pevné sloučeniny vyvíjejí, jsou-li zahřáty s kyselinou solnou, chlor a třaskají, byvše žihány na dřevěném uhlí. Vaříme-li jejich roztoky s kyselinou sírovou a několika kapkami roztoku indigového, odbarvují indigo. Smícháme-li je se stejným objemem sehnané kyseliny sírové, dávají, byl-li po ochlazení pozorně přilit roztok zelené skalice, na styčné ploše obou tekutin hnědou vrstvu. | vr: všechny sloučeniny. |
| Kyselina siřičitá | Siřičitany vyvíjejí, byvše polity zředěnou kyselinou sírovou, zápach po kysličníku siřičitém. | Kyselé soli jsou vesměs rozpustné, z normálních je sůl barnatá a vápenatá ve vodě nerozpustná, v kyselinách rozpustná. |
| Kyselina sirnatá | Vyskytuje se jen ve způsobě solí, které se chovají ke kyselině sírové jako siřičitany, vylučují však současně síru. | |
| Sirovodík | Vodné roztoky sloučenin sirovodíku (sirníky) dávají s octanem olovnatým černou sraženinu. Nerozpustné sirníky se převedou v rozpustné tavením se sodou. Sirníky rozložitelné zředěnou kyselinou solnou vyvíjejí při rozkladu sirovodík. | vr: Ca, Ba, Sr, Mg, K, Na, NH₄ sr: Fe, Zn, Mn. nr: As, Sb, Sn, Cu, Pb, Bi, Ag, Hg, Cd. |
| Kyselina fosforečná | Volné kyseliny fosforečné (ortho-, meta- a pyro- fosforečná) a jejich soli dávají, byvše povařeny s kyselinou dusičnou, za přísady soluce molybdenové, žlutou sraženinu. | vr: K, Na, NH₄. sr: Ag, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr. |
| Kyselina boritá | Lihový roztok volné kyseliny borité zapálen hoří zelenavým plamenem; boritany dají tuto reakci teprve po přídavku sehnané kyseliny sírové. | vr: K, Na, NH₄. sr: Cu, Pb, Ag, Hg, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr. |
| Kyselina šťavelová | Volná kyselina zahříváním za částečného rozkladu sublimuje, soli se rozkládají, aniž vylučují uhlík, anebo jej vylučují jen nepatrně. Se čpavkem a chloridem vápenatým vzniká bílá sraženina nerozpustná v kyselině octové. | vr: K, Na, NH₄ sr: Cu, Pb, Ag, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr. |
| Fluorovodík | Fluoridy dávají, smísíme-li je jemně rozmělněné s trochou křemenného prášku a ovlhčíme-li směs v porcelánovém kelímku sehnanou kyselinou sírovou a opatrně zahřejeme, páry fluoridu křemičitého. Pokryjeme-li kelímek skleněnou deskou, jež má na spodní straně kapku vody, vznikne na okraji kapky bílý kroužek. Delším působením se sklo naleptá (viz 6. vysvětlivku k saz čís. 698). | |
| Kyselina uhličitá | Všechny uhličitany vyvíjejí zředěnými kyselinami za šumění kysličník uhličitý, jenž ihned kalí barytovou vodu, na př. její kapku, jež lpí na skleněné tyčince. | vr: K, Na, NH₄. sr: Ag, Cu, Pb, Hg, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr. |
| Kyselina křemičitá | Křemičitany kyselinami rozložitelné (na př. vodní sklo), vylučují, byvše polity kyselinou solnou, rosolovitou kyselinu křemičitou. Z ostatních se vylučuje kyselina křemičitá teprve po předchozím tavení jemně rozmělněných křemičitanů s alkalickými uhličitany na platinovém plíšku. | vr: K, Na, NH₄. sr nebo nr: všechny ostatní. |
| Bromovodík a jodovodík | Volné kyseliny a jejich soli se chovají k dusičnanu stříbrnému podobně jako kyselina solná, avšak vyloučený bromid a jodid stříbrný jsou nažloutlé až žluté. Třepáme-Ii rozpuštěné bromidy a jodidy s chlorovou vodou (chlorovým vápnem) za přísady sirouhlíku nebo chloroformu, zbarví vyloučený brom sirouhlík nebo chloroform červenohnědě, vyloučený jod pak fialově. | vr: Cu, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr, K, Na, NH₄. nr: Pb, Ag, Hg. |
B. Reakce na kyseliny (anionty).
(7) Tmel asfaltový, pryskyřičné cementy, saz. čís. 170.
12. (1) Peroxyd vodíku saz. pol. 597q) je bezbarvá kapalina, sloužící k bělení, jež lakmusový papírek zbarvuje červeně. Přidáme-li k malému množství peroxydu vodíku zředěné kyseliny sírové (1 : 10) a potom několik kapek roztoku dvojchromanu draselného, směs šumí a zbarvuje se z počátku modře, později zeleně od roztoku soli chromité.
(2) Peroxyd vodíku, chemicky čistý, jest v obchodě pod názvy perhydrol či katharol v malých, dobře uzavřených a pečlivě zabalených skleněných lahvích; užívá se ho v lékařství a patří do saz. čís. 622.
(3) Peroxyd vodíku, zvaný zlatá voda (na odbarvování vlasů), saz. čís. 633.
13. (1) Kyanoželeznatany a kyanoželezitany (ferro- a ferrikyanidy), patřící do saz. pol. 599n), dávají s roztokem zelené skalice, k němuž bylo přidáno chloridu železitého, modré sraženiny. Kyanoželeznatan draselný (žlutá krevní sůl) se vyrábí tavením dusíkatých zvířecích odpadků (rohu, krve, odpadků kůže) s potaši a s železnými pilinami nebo z upotřebené čisticí hmoty plynárenské; používá se ho k výrobě barev a cementačních prášků, jakož i v průmyslu výbušin. Kyanoželezitan draselný (červená krevní sůl) se připravuje z kyanoželeznatanu draselného a používá se ho v barvířství, k tisku tkanin a ve fotografii.
(2) Kyanoželeznatan draselný a sodný (kalium- a natriumferrokyanid) tvoří průsvitné, žluté krystaly, kyanoželezitan draselný a sodný (kalium- a natriumferrikyanid) krystaly ohnivě hyacintově červené; kyanoželeznatan vápenatý je naproti tomu krystalický prášek slabě nazelenalý nebo nažloutlý.
(3) Sem patří též prášky na tvrzení (cementační), jejichž podstatnou součástí je krevní sůl.
(4) Kyanid draselný a sodný, saz. čís. 622.
8. Umělý kysličník cíničitý (popel cínový, často zvaný potée) saz. pol. 597h) vzniká spalováním cínu na vzduchu. Je to bílý, žlutý nebo šedý prášek, nerozpustný v kyselinách a slouží k leštění, k výrobě smaltu, polev a mléčného skla. K umělému kysličníku cíničitému patří též kyseliny cíničité (α-cíničitá a β-cíničitá zvaná obyčejně metacíničitá, hydroxydy cíničité), jež vznikají působením sehnané kyseliny dusičné na kovový cín.
9. (1) Olověný popel saz. pol. 597i), odpadek při výrobě olova, je těžký šedý prášek.
(10) Kysličník olovičitý, užívaný v průmyslu dehtových barviv a při výrobě určitých druhů zápalek, saz. čís. 622; je to tmavohnědý, v kyselině dusičné nerozpustný prášek; dováží se též těstovitý a při žíhání dmuchavkou se chová jako kysličník olovnatý.
(2) O rozlišování od zinkové šedi a cínového popelu viz 7. vysvětlivku.
(3) Klejt (lithargyrum, stříbrný nebo zlatý klejt) saz. pol. 597k) je nažloutlý nebo načervenalý kysličník olovnatý tvaru krystalických šupin nebo drobtů, získaný při hutnickém zpracování stříbrných rud nebo tavením olova v plamenných pecích; klejt mletý saz. pol. 5971) je nažloutlý nebo načervenalý prášek.
(4) Massikot saz. pol. 5971), jenž se vyrábí pražením kovového olova nebo zahříváním uhličitanu nebo dusičnanu olovnatého, je beztvarý prášek červenožlutý, zřídka masově červený.
(5) Suřík (minium, pařížská červeň, satinová rumělka, Saturnova červeň) saz. pol. 5971) získává se pozorným zahříváním klejtu a massikotu nebo vhodným zpracováním olovnatých solí v plamenné peci.
(6) Popel olověný, klejt a massikot jsou kysličníky olova; suřík je směs olovičitanu olovnatého a kysličníku olovnatého; dávají tudíž taveny se sodou na uhlí dmuchavkou zrno olova. Užívá se jich ve sklářství, k výrobě akumulátorů atd., suříku též jako barvy a k výrobě tmelů.
(7) Suřík se rozpoznává od podobně zbarvené chromové červeně saz. čís. 626 a od rumělky saz. čís. 626 takto: Suřík působením mírně zředěné kyseliny dusičné zhnědne, kdežto chromová červeň a rumělka zůstávají nezměněny. Vaříme-li chromovou červeň s kyselinou solnou a přidáme-li několik kapek alkoholu, utvoří se zelený roztok s bílou ssedlinou. Suřík touto reakcí rovněž zbělí, roztok však zůstává nažloutlý. Při nejnepatrnějším odstínu roztoku do zelena lze tušiti přítomnost chromové červeně. Rumělka, zahřívána ve zkumavce s bezvodou sodou, dává na chladnějších místech zkumavky šedý nálet (kovové zrcadlo), který pod lupou se jeví jako kuličky rtuti. Tímto náletem se prozradí při popsané zkoušce již zcela nepatrná přísada rumělky k suříku.
(8) Suřík krášlený, t. j. obarvený dehtovými barvivy (na př. pseudorumělka, nepravá rumělka), saz. čís. 626. Přísadu organických nebo dehtových barviv lze poznati extrakcí suříku vřelým alkoholem, v němž se barvivo rozpouští.
(9) Jemně mleté směsi klejtu a písku ke keramickým účelům, saz. čís. 368.
(2) Ani látky poměrně velmi jednoduchého složení (kovy, kyseliny, zásady, soli a pod.) nejsou zpravidla chemicky čisté, nýbrž obsahují obyčejně vedle hlavní součástky větší nebo menší množství jiných látek jako nečistot. Tyto vedlejší součástky mohou jednak snadno vést k nesprávným závěrům o povaze zboží, jednak jsou potud důležité, že jejich množství podmiňuje jakost a tím i cenu chemických pomocných látek a výrobků. Za účelem celního projednání zkouší se zboží na tyto součástky jen výjimečně. Vedle toho nutno si ještě uvědomiti, že chemická povaha směsí, pak látek komplikovaného složení (na př. většiny ústrojných látek) a vzácných chemických pomocných látek a výrobků (na př. sloučenin osmia) může být zjištěna jen složitými vědeckými zkušebními methodami. Z těchto důvodů bude mít zkouška, provedená celním oddělením, nejde-li o látky nepochybně jednoduché a čisté, vědy jen povahu zkoušky všeobecné, již bude po případě nutno doplniti dobrozdáním příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(20) Abychom dokázali alkohol ethylnatý v přiboudlině, používáme způsobu předepsaného u saz. čís. 620 pro zkoušení etheru.
(21) Aceton (dimethylketon) saz. čís. 619 se získává suchou destilací octanu vápenatého. Je dobrým rozpouštědlem tuků, pryskyřic, střelné bavlny a pod. a užívá se ho k výrobě jodoformu a bezdýmného prachu. Aceton je bezbarvá nebo nažloutlá kapalina etherické vůně a palčivé chuti, jež se mísí s vodou a vře při nízké teplotě. Sem patří též bisulfity acetonu, addiční produkty acetonu, jichž se používá ve fotografii, a acetonový olej, jenž se skládá hlavně z vyšších homologů acetonu, jako na př. ethylmethylketonu, a má proto vyšší specifickou váhu a vyšší bod varu
1. (1) Síra se vyskytuje ryzí, dobývá se na př. tavením surové síry a hornin obsahujících síru a čistí se sublimací. Přichází do obchodu v prášku, kusech a roubících.
(1) K síře saz. pol. 596a) patří též koňská síra (zbytek po čištění síry) a „zolfo ramato či addizionato“, t. j. směs jemně rozmělněné síry s malým množstvím modré skalice. Jemně rozmělněná síra se značným množstvím modré skalice, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 602.
(10) Červený fosfor vzniká zahříváním bílého fosforu v železných nádobách za nepřístupu vzduchu na 250 až 300°. Užívá se ho zejména k výrobě zápalek.
(11) Červený či beztvarý fosfor je červenohnědý prášek bez zápachu nebo celistvé neprůhledné kusy, jež jsou na lomu téměř černé. Je-li čistý, není na rozdíl od bílého fosforu jedovatý, bývá však často znečištěn bílým fosforem. Nezasílá se také pod vodou, poněvadž se zapaluje teprve silnějším zahříváním.
(12) Bílého fosforu se používá k výrobě jedu na myši (fosforového těsta), v lékařství, k výrobě bojových látek (fosforových zápalných bomb) a j.
(13) Fosforové tablety, pilulky a podobné výrobky fosfor obsahující, k léčebným účelům, pak fosforové těsto (jed na krysy), saz. čís. 630.
(14) Sirníky fosforu, též tetrafosfortrisulfid (sesquisulfid fosforu), saz. pol. 596a).
(15) Fosforové tablety k metalurgickým účelům (t. j. kovy obsahující fosfor nebo sloučeniny fosforu s kovy), saz. čís. 622.
(16) Kovový antimon se vyrábí z leštěnce antimonového pražením a redukcí utvořeného kysličníku antimonu uhlím nebo působením kovového železa; užívá se ho k výrobě kovových slitin (na př. tvrdého olova a kovu britania).
(17) O rozlišování kovového antimonu od leštěnce antimonového viz vysvětlivky k saz. čís. 603.
(18) Rtuť se vyskytuje v přírodě jako rumělka, zřídka ryzí. Vyrábí se zahříváním rumělky na vzduchu, přichází do obchodu obyčejně v lahvích z kujného železa a užívá se jí k plnění fysikálních přístrojů, pak k dobývání zlata a stříbra, k pokládání zrcadel a k výrobě chemických přípravků.
(19) Podle saz. pol. 596a) se projednává též brom a jod, surové i čištěné, a selen.
(2) Síry se používá k výrobě kyseliny sírové, černého střelného prachu, kaučukového zboží a ultramarinu, pak v běličství, v zemědělství k potírání nemocí rostlin atd.
(20) Brom je v mořské vodě a ve stassfurtských odklizových solích, jod v popelu některých mořských rostlin (chaluh), z něhož se vyrábí. Kromě toho se získává při rafinaci surového čilského ledku.
(21) Obou se užívá k výrobě lékárnických přípravků a dehtových barviv.
(22) Brom je za obyčejné teploty těžká, červenohnědá kapalina, jež na vzduchu vyvíjí jedovaté hnědočervené páry pronikavého zápachu, podobného chloru.
(23) K desinfekčním účelům přichází brom do obchodu též v pevném stavu jako Bromum solidificatum, t. j. křeménka ve tvaru válečků napojená bromem; tyto preparáty se projednávají podle saz. čís. 622.
(24) Jod tvoří černošedé, tuhovité, kovově lesklé šupinky nebo tabulky osobitého, chloru podobného zápachu; zahříváme-li jej, vyvinuje fialově modré páry, působí žíravě a zbarvuje ústrojné látky přechodně žlutohnědě.
(25) Jodové přípravky, podle povahy, saz. čís. 622 nebo 630.
(26) Kovový selen přichází do obchodu v podobě červeného prášku nebo tuhově lesklých černých zrneček či malých podlouhlých krystalků.
(3) Síra je nerozpustná ve vodě a alkoholu, rozpustná v chloridu sirném a v sirouhlíku. Zahříváním taje a na vzduchu shoří modrým plamenem na kysličník siřičitý. Jemně práškovitá síra, sražená při sublimaci, se nazývá sirný květ; tento tvar síry je zbarven sytě žlutě.
(5) Sirné knoty (sirné proužky), saz. čís. 640.
(6) Sirné mléko saz čís. 622 se získá vařením sirného květu s vápenným mlékem, zfiltrováním vzniklého roztoku a přidáním kyseliny solné. Užívá se ho k léčebným, jakož i ke kosmetickým účelům a přichází do obchodu, ač řidčeji, též těstovité.
(7) Sirné mléko se liší od sirného květu (t. j. sublimované síry) a od síry pouze rozmělněné zřejmě bledší barvou a mnohem nepatrnější, pod mikroskopem snadno rozpoznatelnou velikostí jednotlivých částeček.
(8) Bílý fosfor se vyrábí z kostí rozkladem fosforečnanu v nich obsaženého zahříváním s drobným dřevěným uhlím za nepřístupu vzduchu, v novější době též z jiných fosforečnanů v elektrických pecích.
(9) Bílý čili žlutý fosfor se vyskytuje v kusech nebo tenkých tyčinkách nažloutle až načervenale bílých a může se zasílati pouze pod vodou, ježto se na vzduchu sám od sebe zapaluje. Lze jej snadno poznati podle jeho význačného zápachu a balení.
10. (1) Zkapalněný kysličník uhličitý (kyselina uhličitá) saz. pol. 597m) je kapalina bezbarvá, velmi pohyblivá, která se mění na vzduchu rychle v plynný kysličník uhličitý. Přichází do obchodu v ocelových lahvích a slouží k výrobě umělých minerálních vod, k provozu pivních tlakostrojů a strojů chladicích, jakož i k hašení.
(2) Kysličník uhličitý tuhý, t. zv. suchý led, saz. čís. 621.
(3) Hasicí granáty, a prášky, saz. čís. 622, bez ohledu na obal.
11. (1) Voda amoniaková (čpavková voda plynárenská), bohatá amoniakem (zahuštěná), saz. pol. 597n), výchozí látka k výrobě čpavku a solí amonných, se vyznačuje žlutavou až červenohnědou barvou, pak obsahem sirovodíku, jejž lze zjistiti přidáním octanu olovnatého, který jím černá, konečně též tím, že zahuštěná voda plynárenská zůstavuje po odpaření obyčejně větší množství zbytku.
(2) Tím se rozpoznává zřetelně od čpavku (amoniaku) saz. pol. 597o), jenž je kapalinou bezbarvou, nažloutlou nebo tmavou, štiplavě páchnoucí a barvící červený lakmusový papírek modře. Přiblížíme-li skleněnou tyčinku, ovlhčenou zředěnou kyselinou octovou, k nádobě, v níž je amoniak, vyvinuje se hustý bílý dým. Amoniak nezůstavuje po odpaření znatelného zbytku. Amoniaku se užívá k výrobě barev, v běličství, barvířství, k výrobě sody a solí amonných.
(3) Surová voda plynárenská (odpadek při výrobě svítiplynu), saz. čís. 652.
(4) Amoniaková (plynárenská) voda zahuštěná a čpavek se liší od surové vody plynárenské obsahem amoniaku.
(5) Amoniaková voda, obsahující více než 5% čpavku, nejvýše však 15%, patří do saz. pol. 597n), s vyšším obsahem čpavku do saz. pol. 597o).
(6) Zahuštěnou vodu amoniakovou možno projednat podle saz. pol. 597n) a amoniakovou vodu nezahuštěnou podle saz. čís. 652, bude-li nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy prokázáno, že zahuštěná neobsahuje více než 15% a nezahuštěná více než 5% čpavku.
(7) Čpavek (amoniak) zkapalněný saz. pol 597p) je plynný amoniak, zkapalněný vysokým tlakem a silným ochlazením, jenž přichází do obchodu v ocelových lahvích a jehož se používá při výrobě ledu.
14. (1) Sirník sodný a draselný (natrium- a kaliumsulfid) jsou zpravidla krystalované látky; reagují silně alkalicky a po přidání kyselin páchnou po sirovodíku. Sirníku sodného se používá při výrobě dehtových barviv, v barvířství a při vydělávání koží.
(10) Fosforečnan sodný se vyrábí na př. z popelu kostí; používá se ho k výrobě polev, ke sváření a k spájení, jakož i v barvířství a lékařství.
(11) Všechny fosforečnany sodné, vařeny s kyselinou dusičnou, dávají s t. zv. solucí molybdenovou po krátké době žlutou, v amoniaku rozpustnou sraženinu.
(12) Fosforečnany draselné a fosforečnan sodno-amonný (fosforová sůl), saz. čís. 622.
(13) Draselné superfosfáty, saz. čís. 617.
(14) Do saz. pol. 599o) patří též dusičnan amonný (ammoniumnitrát), velmi snadno rozplývavá a tedy vždy neprodyšně balená sůl, jež se připravuje uváděním plynného čpavku do kyseliny dusičné; používá se ho k přípravě chladicích směsí, k výrobě rajského plynu, jakož i výbušin. Rozlišuje se od podobných přípravků těkavostí a tím, že třaská, zahříváme-li jej s organickými látkami, na př. s uhelným práškem a pod. (opatrně!).
(2) Do saz. pol. 599o) patří i t. zv. sirná játra sodná a draselná; tvoří hmotu žlutohnědou nebo žlutozelenou, obdobných vlastností chemických jako příslušné sirníky jednoduché. Vyrábějí se tavením sody nebo potaše se sírou a užívá se jich k přípravě sirných koupelí.
(3) Sirná játra sodná se projednávají jako sirník sodný, sirná játra draselná jako sirník draselný.
(4) Roztoky sirníku draselného a sodného, též sulfhydrát draselný a sulfhydrát sodný, jakož i rozmělněná sirná játra se projednávají jako sirník draselný a sirník sodný.
(5) Sirník amonný (ammoniumsulfid), bílý i žlutý, saz. pol. 599o) je kapalina páchnoucí současně po čpavku i sirovodíku, jež dává se solemi olovnatými nebo měďnatými černé sraženiny; připravuje se uváděním sirovodíku do vodného roztoku amoniaku a používá se ho v analytické chemii.
(6) Sirník vápenatý, vápenná sirná játra a sulfhydrát vápenatý, tento též těstovitý, saz. čís. 622.
(7) Ve studené vodě nesnadno rozpustný chlorečnan draselný (kaliumchlorát) a snadno rozpustný chlorečnan sodný (natriumchlorát), saz. pol. 599o), jež oba přicházejí do obchodu jako bezbarvé krystaly nebo prášek, vyznačují se na rozdíl od chloridu draselného, kuchyňské soli a podobných látek tím, že zahříváním s kyselinou solnou vyvíjejí chlor. Vyrábějí se elektrolysou chloridu draselného nebo sodného. Chlorečnanu draselného se používá k výrobě zápalek, v ohňostrůjství a v lékařství, chlorečnanu sodného k tisku tkanin a v barvířství. Zrnko těchto solí navlhčeno koncentrovanou kyselinou sírovou dává oranžově žlutý roztok (opatrně!).
(8) Chlorečnan barnatý, chloristan draselný, chlorečnan amonný a chloristan amonný, jakož i roztoky kyseliny chloristé, saz. čís. 622.
(9) K fosforečnanu sodnému (natrium-fosfát) saz. pol. 599o) patří nejen kyselý orthofosforečnan sodný, střední (obyčejný fosforečnan sodný) a normální fosforečnan sodný, ale i metafosforečnan a pyrofosforečnan sodný, jakož i kyselý pyrofosforečnan sodný.
2. (1) Kovový arsen (šedý nebo černý arsenik, ryzí kovový arsenik) saz. pol. 596b) je hmota obyčejně tmavošedá, krystalická a drobivá, zřídka — jako dvakrát čištěné zboží — v dlouhých, špičatých krystalech; tvoří však též miskovitě zahnuté nebo krápníkovité kusy. Zahříváme-li malý kousek arsenu ve skleněné trubičce, sublimuje a tvoří arsenové zcadlo.
(2) Arsen se získává jednoduchou sublimací z hornin obsahujících arsen ryzí nebo z arsenopyritu a užívá se ho k výrobě broků, v ohněstrůjství atd.
(3) Do saz. pol. 596b) patří též kovy alkalické: sodík, draslík, lithium, rubidium a cesium, a kovy žíravých zemin: vápník, stroncium, baryum a radium, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů; tyto kovy uložené v minerálním oleji, saz. čís. 177, po příp. 178, v parafinu, saz. pol. 96b).
3. (1) Hydroxyd barnatý (baryumhydroxyd, žíravý baryt, kaustický baryt) saz. pol. 597c) se vyrábí ze sirníku nebo uhličitanu barnatého a upotřebuje se v analytické chemii. Tvoří bílé krystaly a rozpouští se snadno ve vroucí vodě na kalný roztok s bílou ssedlinou, jenž reaguje silně alkalicky, a zfiltrujeme-li jej a rychle zchladíme, vylučuje opět téměř všechnu rozpuštěnou hmotu jako krystalickou kaši. Kysličník uhličitý sráží z filtrovaného roztoku (barytové vody) bílý uhličitan barnatý. Zrnko hydroxydu barnatého, navlhčené kyselinou solnou a vložené do nesvitivého plamene, dává charakteristickou nažloutle želenou plamennou reakci barya. Stejně se chová kysličník barnatý saz. čís. 622, přípravek šedý nebo bílý, beztvarý nebo krystalický, jenž se s vodou silně zahřívá.
(2) Jako pálená magnesie (chemicky nečistý kysličník hořečnatý) projednává se pálený, chemicky nečistý kysličník hořečnatý, jenž se získává jak z nečistého, sráženého, tak z přírodního uhličitanu hořečnatého (magnesitu), vyjma slinutý magnesit saz. čís. 150. Pálená magnesie slouží k výrobě žáruvzdorných cihel, magnesiových cementů a hmot na něm založených (xylolitu, dřevolitu), některých tmelů atd. a jako prostředek zmýdelňovací v tukovém průmyslu.
(3) Chemicky nečistý, technický kysličník hořečnatý se rozlišuje od chemicky čistého kysličníku obsahem vedlejších součástek. Rozpouštíme-li jej v zředěné kyselině solné, zanechává více nebo méně nerozpustný zbytek (písek, kyselinu křemičitou); roztok dává se žlutou krevní solí modré zbarvení, způsobené přítomností sloučenin železa, a s chloridem barnatým obyčejně zákal nebo sraženinu síranu barnatého.
(4) Kysličník hořečnatý, mající méně než 1% zbytku nerozpustného v kyselině solné (písku a hlíny), projednává se jako kysličník hořečnatý chemicky čistý, saz. čís. 622.
(5) Kysličník hořečnatý, připravený ze sráženého uhličitanu hořečnatého, je obyčejně velice lehký a objemný prášek (výjimku tvoří Magnesia usta ponderosa), kdežto zboží vyrobené z magnesitu je vždy hutnější a dováží se v hrubých kusech, drobtech nebo jako bílý, načervenalý, nažloutlý nebo nahnědlý prášek.
(6) Kysličník hořečnatý se liší od sráženého uhličitanu hořečnatého saz. čís. 622 a od mletého nebo plaveného magnesitu saz. čís. 150 silnější zásaditou reakcí, již jeví po navlhčení vodou. Čistý kysličník hořečnatý neobsahuje také vůbec kyselinu uhličitou — i velmi nečistý kysličník hořečnatý obsahuje jí jen poměrně málo — kdežto srážený a přírodní uhličitan (magnesit), rozmíchán ve vodě, šumí živě po přidání kyseliny. Při této reakci zahřívá se pak kysličník hořečnatý mnohem silněji než uhličitan hořečnatý.
(7) Peroxyd hořčíku, saz. čís. 622.
4. Peroxyd barya saz. pol. 597d) se získá zahříváním kysličníku barnatého v proudu vzduchu a slouží k výrobě peroxydu vodíku a jako bělicí prostředek. Je to těžký, bílý prášek, jenž se rozkládá zředěnými kyselinami, při čemž se tvoří peroxyd vodíku. Peroxyd barya dává s kyselinou sírovou nerozpustný síran barnatý (rozdíl od peroxydu sodíku a hořčíku). Roztok dává reakci na peroxyd vodíku, popsanou ve vysvětlivkách u saz. čís. 597.
5. (1) Hydroxyd hlinitý (aluminiumhydroxyd) saz. pol. 597e) vyrobený uměle z bauxitu, kryolitu a pod., je bílý prášek, na omak ostrý, bez chuti, nebo tvoří bílé, kypré, snadno rozmělnitelné kusy, jež se rozpouštějí za varu v kyselině solné nebo sírové; přidáváme-li k tomuto roztoku po kapkách amoniak, vylučuje se opět hydroxyd hlinitý jako rosolovitá sraženina. Umělý hydroxyd hlinitý přichází do obchodu též jako pasta; je výchozí látkou k výrobě jiných sloučenin hliníku.
(2) Od přírodních, mletých nebo plavených hlín (kaolinu a pod.) liší se umělý hydroxyd hlinitý nejen zevně, ale i svým chemickým složením. Tavíme-li totiž vzorek těchto měkkých, mastných, zemitě páchnoucích a chutnajících hlinek, jež lze — na rozdíl od umělého hydroxydu hlinitého — s vodou rozmísené hnísti, s trochou kalcinované sody a rozpustíme-li taveninu v malém množství vody, obdržíme ve filtrátu, přidáme-li pozorně zředěné kyseliny solné, charakteristickou klkovitou sraženinu kyseliny křemičité, která se u umělého hydroxydu hlinitého netvoří.
(3) Kysličníkem hlinitým umělým saz. pol. 597e) se rozumí hydroxyd hlinitý žíhaný, nikoli tavený; hlinitan sodný a jiné hlinitany patří však do saz. čís. 622.
(4) O rozlišování hlinitanu sodného od síranu hlinitého viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 601.
(5) Kysličník hlinitý (žíhaný hydroxyd hlinitý) je v kyselinách nerozpustný, jinak má však podobné vlastnosti jako umělý hydroxyd hlinitý.
(6) Hlinitan sodný (natriumaluminát) je bílá nebo nahnědlá drobivá hmota silně žíravé chuti, jež na rozdíl od kamenců reaguje zásaditě.
(7) Povolení k dovozu kysličníku hlinitého podle poznámky k saz. pol. 597e) vydává ministerstvo financí.
6. (1) Kysličník arsenitý (kyselina arsenitá, bílý arsenik, jedová moučka, jed na krysy) saz. pol. 597f) se získá při pražení arsenových rud a čistí se sublimací. Užívá se ho k výrobě sloučenin arsenu a ke konservování zvířecích koží, pak ve sklářství atd. Kysličník arsenitý je jako arsenová moučka bílý prášek, jako arsenové sklo tvoří však průhledné, sklovité kusy nebo bílou, porcelánovitou hmotu. Zahřívá-li se zrno kysličníku arsenitého v úzké skleněné trubičce s dřevěným uhlím, tvoří se arsenové zrcadlo.
(2) Kyselina arseničná, saz. čís. 622.
(3) Abychom rozpoznali kyselinu arseničnou od kysličníku arsenitého, rozpustíme malé množství vzorku v amoniaku, zneutralisujeme roztok přesně kyselinou dusičnou a přidáme dusičnan stříbrný. Je-li přítomen kysličník arsenitý, vznikne žlutá sraženina, kdežto je-li přítomna kyselina arseničná, utvoří se sraženina červenohnědá.
(4) Arsenitany a arseničnany, saz čís. 622.
Dehtové barvy.
Pokosty olejové (bez přísady pryskyřice, terpentinu nebo minerálních olejů).
Saz. čís. 624.
Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentinu, minerálních olejů nebo alkoholu).
Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky.
Saz. čís. 625.
Saz. čís. 623.
Saz. čís. 626.
Barvy výslovně nejmenované.
Saz. čís. 627.
Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích.
Saz. čís. 628.
Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk.
Saz. čís. 629.
Tužky, též barevné, kreslířská křída, zasazené i nezasazené; kreslířský uhel, tuše tekuté i pevné.
Saz. čís. 630.
Lékárnické zboží (léčiva, léky a diagnostické látky, jakož i látky označené jako lékárnické zboží); prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné (jakož i látky jako takové označené); vaty a obvazy upravené k účelům léčebným.
Saz. čís. 631.
Octy, tuky a oleje, navoněné.
Saz. čís. 632.
Alkoholické aromatické tresti.
Saz. čís. 633.
V této třídě jsou obsaženy: pokosty saz. čís. 623 a 624, barvy, vyjma barevné hlinky a černi, saz. čís. 625—627 inkousty saz. čís. 628, tužky saz. čís. 629, zboží lékárnické a voňavkářské saz. čís. 630—633.
XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.
Pokosty olejové (bez přísady pryskyřice, terpentinu nebo minerálních olejů).
Saz. čís. 624.
Pokosty lakové (s přísadou pryskyřice, terpentinu, minerálních olejů nebo alkoholu).
Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky.
Saz. čís. 625.
Saz. čís. 623.
Saz. čís. 626.
Barvy výslovně nejmenované.
Saz. čís. 627.
Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích.
Saz. čís. 628.
Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk.
Saz. čís. 629.
Tužky, též barevné, kreslířská křída, zasazené i nezasazené; kreslířský uhel, tuše tekuté i pevné.
Saz. čís. 630.
Lékárnické zboží (léčiva, léky a diagnostické látky, jakož i látky označené jako lékárnické zboží); prostředky proti škodlivým činitelům výroby rostlinné (jakož i látky jako takové označené); vaty a obvazy upravené k účelům léčebným.
Saz. čís. 631.
Octy, tuky a oleje, navoněné.
Saz. čís. 632.
Alkoholické aromatické tresti.
Saz. čís. 633.
V této třídě jsou obsaženy: pokosty saz. čís. 623 a 624, barvy, vyjma barevné hlinky a černi, saz. čís. 625—627 inkousty saz. čís. 628, tužky saz. čís. 629, zboží lékárnické a voňavkářské saz. čís. 630—633.
XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.
6. (1) Barviva antrachinonová se dovážejí ve způsobě prášku nebo pasty. Jsou to barviva, která se snadno rozpouštějí ve studené nebo horké vodě, po případě ve vodě, k níž bylo přidáno něco málo sodného louhu. Jejich význačnou vlastností je, že dávají zahříváním v alkalickém roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného zabarvené roztoky.
(2) Zkouška na ně se provádí takto: Do pokusné barvicí lázně, připravené z malé části barviva a okyselené několika kapkami kyseliny octové, se vnoří kus normální zkušebné bavlněné tkaniny, potištěné různými kovovými mořidly (kterou možno objednat u příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy) a kapalina se zahřívá po 10 minut přibližně do varu. Nato se vypere vyňatá bavlněná tkanina nejprve studenou vodou a poté vřelým roztokem mýdlovým. Zůstanou-li mořené pruhy zkušebné tkaniny nastálo vybarveny, je zkoušené barvivo barvivem antrachinonovým.
5. (1) Nebylo-li zkoušené barvivo zjištěno jako sirné, nutno zkoušet na barviva azová. Zkouška se zakládá na význačné vlastnosti těchto barviv, že se redukovadly rozkládají, následkem čehož (na rozdíl od jiných dehtových barviv) nenabývají okysličením (vzduchem nebo roztokem persíranu sodného) již původní barvy.
(2) Zkouška na azová barviva se provádí jednak s bavlněnou tkaninou, jednak s vlněnou přízí.
b) Druhá část zkoušeného barviva se rozpustí ve vodě, k níž bylo přidáno několik kapek kyseliny sírové. V tomto roztoku se povaří obdobně jako u bavlněné tkaniny kousek vlněné příze, která se po vynětí vypere ve studené vodě.
a) Malá část zkoušeného barviva rozpuštěného ve vodě, k níž bylo přidáno kuchyňské nebo Glauberovy soli, se povaří po několik minut v malé kádince s proužkem bavlněné tkaniny (nemořené a nemercerované). Nato se vytáhne tkanina z lázně a vypere důkladně ve studené vodě.
(3) Je-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze vybarvena, vnoří se do roztoku formaldehydsulfoxylátu sodného, za varu nasyceného, a vaří se asi 10 minut. Nastane-li úplné odbarvení, vypere se vyňatá tkanina a příze ve studené vodě a zkropí nasyceným roztokem persíranu sodného. Neobjeví-li se původní zbarvení (t. j. neobjeví-li se vůbec zbarvení nebo objeví-li se zbarvení jiné), je zkoušené barvivo azové.
(4) Není-li při zkoušce uvedené pod a) a b) zkoušená bavlněná tkanina a vlněná příze vybarvena nebo objeví-li se při zkoušce persíranem sodným původní zbarvení, nejde o barvivo azové a nutno pokračovat ve zkoušce na barviva antrachinonová.
(5) Budiž podotknuto, že se jako barviva azová chovají též nitrované zásady barviv saz. čísla 622, které samy o sobě vybarvují vlnu v kyselé lázni žlutě nebo oranžově a jichž se užívá jako vyvíjecích barev k výrobě t. zv. ledových barviv k barvení bavlny. V takových případech nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
4. (1) Chemicky možno zjistit povahu dehtových barviv takto:
(2) Malá část zkoušeného barviva se povaří s vodou a poté se přidá několik kapek kyseliny solné. Sirná barviva vyvíjejí při tom zpravidla sirovodík.
(3) Některá sirná barviva však tuto reakci nedávají. V tom případě nutno zkoušet, zda barvivo ve vodném roztoku sirníku sodného vybarvuje nastálo nemořenou a nemercerovanou bavlnu. K tomu cíli se připraví v malé kádince z malého množství barviva a z vodného roztoku sirníku sodného barvicí lázeň, jež musí být čirá. Do této lázně se vnoří proužek nemořené a nemercerované bavlněné tkaniny, který se v ní ponechá za varu a za stálého míchání po dvě minuty. Obarvená tkanina se pak vypere několikrát vodou a mýdlem. Zůstane-li proužek bavlněné tkaniny nastálo obarven a je-li zkoušené barvivo ve vodě nerozpustné, jde o barvivo sirné.
(4) U dehtových barviv ve vodě rozpustných nutno provést ještě další dvě zkoušky:
a) Do vodného roztoku zkoušeného barviva se vloží proužek bavlněné tkaniny a povaří se. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné, přímo vybarvující.)
b) Nevybarví-li se při této zkoušce proužek bavlněné tkaniny, přidá se do vodného roztoku zkoušeného barviva něco kuchyňské nebo Glauberovy soli, v níž se bavlněná tkanina povaří. Je-li tkanina vybarvena, není zkoušené barvivo sirné. (Je to barvivo azové nebo jiné t. zv. solné.)
(5) Nebyla-li při obou předchozích zkouškách bavlněná tkanina vybarvena, rozpustíme barvivo ve vodě, přidáme několik kapek kyseliny sírové a povaříme s vlněnou přízí. Je-li příze vybarvena, nejedná se o barvivo sirné, nýbrž jde o kyselé barvivo z jiných skupin.
(6) Zůstane-li bavlněná tkanina nebo vlněná příze při těchto třech zkouškách nezbarvena nebo patrně slaběji zbarvena než z lázně sirníku sodného, patří zkoušené rozpustné barvivo k barvivům sirným.
(7) Sirná barviva se dělí na dvě skupiny: sirné černi a sirná barviva pestrá.
(8) Sirné černi jsou barviva sirná ve vodě buď zčásti nebo povětšině zcela nerozpustná, barvy sytě černé. Přicházejí do obchodu ve způsobě černého prášku, pasty nebo tekuté. Obsahují-Ii přísadu Glauberovy, kuchyňské nebo jiných solí, mají odstín více či méně šedý. Se zředěnou kyselinou solnou vyvíjejí sirovodík. V roztoku sirníku sodného vybarvují bavlněnou tkaninu sytě černě.
(9) Zkouška na rozpoznání sirných černí od tmavých odstínů pestrých sirných barviv (tmavomodré, tmavozelené a pod.) se provádí takto: 1 g barviva se rozpustí se 2 g sirníku sodného ve 100 cm3 destilované vody a kapka tohoto roztoku se nanese na bílý filtrační papír. Vznikne-li černá skvrna, je barvivo sirná čerň. V případech pochybných je nutno vybarvit proužek bavlněné tkaniny v barvicí lázni, obsahující 10% zkoušeného barviva (počítáno na váhu upotřebené tkaniny) ve dvacetinásobném množství vody. Vybarví-li se tkanina sytě černě, jde o sirnou čerň; jinak nutno zkoušené sirné barvivo pokládat za pestré.
3. Pomůckou při celním projednávání dehtových barviv jsou obchodní názvy, jimiž továrny jednotlivé skupiny dehtových barviv zpravidla trvale označují. Nejdůležitější tovární značky dehtových barviv jsou obsaženy v seznamu, dodaném celním oddělením ONV.
(9) Kaučukový klih, druh kaučukového tmelu, saz. čís. 609.
(8) Japonský lak, t. j. zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové, viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 174.
(7) Jako olejové pokosty v sudech se projednávají též olejové pokosty v jiných nádobách o hrubé váze nejméně 25 kilogramů.
(6) O rozeznávání olejových pokostů od lakových pokostů viz též vysvětlivky k saz. čís. 624.
(5) Sem patří též sířený lněný olej (sirný balzám) a umělý olej (hustý olej) k výrobě knihtiskařské fermeže.
(4) Bronzová tinktura, stříbrný lak, zlatý lak (zlatý lakový pokost, lesklé zlato, zlatý pokost), obsahující bronzový prášek nebo bronzovou barvu, saz. čís. 513; viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 513.
(2) Vysychavé oleje, vařené bez přísady sikativů nebo okysličené protlačovaným vzduchem (foukané), jež rovněž patří do saz. čís. 623, jsou konsistencí podobné olejovým pokostům (lepkavé, někdy se vytahující až do vlákna). Liší se však od přírodních olejů pouze lisovaných změněným zápachem a chutí, jakož i poměrně větší vysychavostí.
(18) Navoněné kalendáře z papíru, saz třída XXIX.
(17) Roztoky umělých pryskyřic, bez přísad, jsou zpravidla husté, lepkavé, syrupovité tekutiny, jež smějí obsahovat pouze umělou pryskyřici a rozpouštědlo; obsahují-li přísady, na př. barevný pigment nebo jinou barvu, změkčovadlo, olejový pokost, přirozenou pryskyřici a pod., nemohou být projednávány podle 2. poznámky k saz. čís. 624. Má-li celní oddělení pochybnost o povaze zboží, je oprávněno vzít ze zboží vzorek v množství nejméně 0.5 kg za účelem zjištění správnosti celní prohlášky.
(16) Projednávání roztoků umělých pryskyřic podle 2. poznámky k saz. čís. 624 se smí dít jen u celních oddělení ONV výslovně zmocněných. Pro jejich projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 619.
(15) V případě, že nátěr provedený zkoušeným nitrocelulosovým pokostem nevysychá ani po 15ti minutách, neobjeví se zpravidla při zkoušce difenylaminové očekávané modré zbarvení. V takovém případě, jakož i v jiných případech pochybných nutno vyžádat si o zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany.
(14) Rozlišují se od jiných lakových pokostů zkouškou s činidlem difenylaminovým. Činidlo difenylaminové jest roztok 1 g difenylaminu ve 100 cm3 sehnané kyseliny sírové, k němuž se přidá 20 cm3 destilované vody. Činidlo dodá celním oddělením ONV na požádání příslušný chemicko-technický ústav finanční správy. Ze zkoušeného lakového pokostu se vyjme kapka skleněnou tyčinkou a rozetře se ve slabou vrstvu na skleněné desce, položené na bílém papíru. Když nátěr vyschl, což trvá asi 10 minut, potře se jeho okraj skleněnou tyčinkou ovlhčenou činidlem difenylaminovým. Je-li ve zkoušeném lakovém pokostu přítomna nitrocelulosa, objeví se po několika vteřinách syté tmavomodré zbarvení, jež však po několika minutách mizí. Sytě zbarvené laky se doporučuje před zkouškou zředit asi 10násobným množstvím acetonu, aby očekávané modré zbarvení při zkoušce s činidlem difenylaminovým nebylo vlastním barvivem lakového pokostu příliš rušeno.
(13) Nitrocelulosové pokosty lakové dovážené podle 1. poznámky k saz. čís. 624 jsou roztoky nitrocelulosy v organických rozpouštědlech, jako v acetonu, octanu ethylnatém, amylnatém a pod., zpravidla s přísadou měkčidel (plastifikátorů), jako kafru, trifenylfosfátu, trikresylfosfátu a pod. Jsou to tekutiny pronikavě esterově páchnoucí, viskosní, lepkavé, bezbarvé nebo různě zbarvené přísadou minerálních nebo organických barviv.
(12) Zaponový lak syrupovité až máslovité konsistence, t. j. zaponový lak, jenž obsahuje více než 20% kolodiové bavlny, saz. čís. 646.
(11) Lak na válce (tekutá nebo těstovitá hmota z obilního lepku, obsahující kyselinu octovou a kysličník chromitý), saz. čís. 626.
(10) Lešticí vosk (polotuhá nebo tuhá směs vosků, kalafuny a terpentinového oleje) a tvárný vosk (t. j vosk s přísadou terpentinu, olivového oleje, loje, olověné běloby a barvy) podle povahy použitého vosku, saz. čís. 81 nebo saz. čís. 94.
(1) Pokosty olejové (fermeže) saz. čís. 623 jsou vařeny z mastných vysychavých olejů (oleje lněného, konopného, makového atd.) s vysychadly (sikativy), na př. klejtem, burelem a j., bez přísady pryskyřic, terpentinu, terpentinového nebo minerálního oleje a pod., páchnou po použitých mastných olejích a nevznítí se ihned na plameni jako pokosty pryskyřičné.
9. (1) Deriváty suché destilace černouhelného (kamenouhelného) dehtu rozumějí se suroviny, získané destilací černouhelného dehtu, a zboží z nich dalším čištěním nebo chemicky vyrobené, vyjma veškerá k saz. čís. 625 patřící dehtová barviva.
(2) Podle 2. poznámky za saz. čís. 625 lze dovážet jen takové deriváty černouhelného dehtu, které se svou povahou nejeví hotovými výrobky barvářského průmyslu (leukosloučeniny dehtových barviv, na př kypových saz. čís. 622, kyselina pikrová saz. čís. 646 a j.). Výrobou dehtových barev se rozumí skutečná přeměna derivátů suché destilace černouhelného dehtu v dehtová barviva, nikoliv jejich použití k pomocným účelům, na př. rozpouštěcím.
(7) Lihové roztoky dehtových barviv (bez přísady pryskyřice), saz. pol. 108b).
(8) Dehtová barviva s přísadou lakových pokostů, saz. čís. 624.
(9) Dehtová barviva s mastnými kyselinami, saz. čís. 626.
(3) O tom, které deriváty lze s celní výhodou dovážet, rozhoduje ministerstvo financí.
(4) Dehtová barviva s přísadou albuminu, glycerinu, kaseinu, lepku, mýdla, oleje, pojidel (klihu, klovatiny, klovatiny tragantové a vyziny), olejového pokostu, tuku, vosku a pod., potom tiskařské barvy a podobné přípravky, jež obsahují dehtová barviva, saz. čís. 626.
(5) Dehtová barviva, rozředěná dextrinem, kuchyňskou solí, síranem sodným (Glauberovou solí), sodou nebo sirníkem sodným patří podle 1. poznámky k saz čís. 625 do tohoto sazebního čísla; tomuto zařazení není na závadu, bude-li dehtové barvivo rozředěno též směsí těchto látek, jejichž obsah nesmí překročit 80%. Dehtové barvy s přísadou těchto ředitel přes 80%, obsahují-li dextrin, se projednávají podle saz. čís. 626, jinak podle své sazební povahy. Přezkoušení obsahu ředidel se provede zpravidla jen občas, bude-li k zásilkám připojeno prohlášení výrobcovo podle tohoto vzoru:
(6) Dehtová barviva s přísadou cukru, saz. čís. 132.
8. (1) V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2) Mořenové výtažky a alizarin, barvivo z nich, viz vysvětlivky k saz. čís. 161.
(3) O umělém indigu viz 2. vysvětlivku k saz. čís.162.
(4) Sulfonované deriváty indiga, viz vysvětlivku o přírodních organických barvivech u saz. čís. 626; ostatní deriváty indiga, saz. čís. 625.
7. (1) Podle způsobu vybarvování se dělí dehtová barviva na zásaditá, kyselá, barviva vybarvující přímo bavlnu, mořidlová, vyvíjecí a kypová.
(2) Barviva kypová (vyjma indigo) patří podle chemického složení buď do skupiny barviv sirných nebo antrachinonových nebo ostatních. Jsou to barviva ve vodě nerozpustná, vyznačující se tím, že ve vodě nerozpustné barvivo se mění odkysličením (redukcí) na sloučeninu rozpustnou v alkaliích, která se pak okysličením mění zase v původní nerozpustné barvivo. Vzhledem k této vlastnosti možno kypových barviv použít k barvení pouze ve způsobě kyp, t. j. roztoků redukovaných barviv v alkalickém prostředí.
(3) Zkouška na kypová barviva se provádí takto: Něco zkoušeného barviva se rozpouští po ⅟₄ hodiny za stálého míchání v 50 cm3 formaldehydsulfoxylátu sodného, k němuž bylo přidáno 5 cm3 sodného louhu hustoty 1˙3. Nato se roztok barviva zfiltruje a do filtrátu (kypy) se vnoří proužek bavlněné tkaniny, který se ponechá v kypě po několik minut za mírného zahřívání. Z kypy vyňatá bavlněná tkanina se vypere studenou vodou a zkropí se nasyceným roztokem persíranu sodného. Objeví-li se syté vybarvení, je zkoušené barvivo kypové.
1. Dehtová barviva jsou organické chemické látky odvozené téměř výhradně ze sloučenin řady aromatické. Surovinou pro tyto sloučeniny je dehet, získaný suchou destilací černého uhlí. V obchodě se vyskytují pevné (v krystalech, kouscích, prášku), ve způsobě pasty nebo tekuté, a to buď čisté nebo s přísadou různých látek, které dodávají dehtovým barvivům žádané barevné intensity.
2. (1) Dehtová barviva možno dělit buď podle chemické povahy nebo podle způsobu vybarvování.
(2) Podle chemické povahy se dělí dehtová barviva na barviva sirná, azová, antrachinonová a jiná.
(3) Barviva sirná se vyrábějí tavením ústrojných látek se sírou, sirníkem sodným nebo s polysulfidy.
(4) Barviva azová obsahují zvláštní atomovou skupinu, t. zv. azovou (—N = N—).
(5) Barviva antrachinonová jsou odvozena od antrachinonu. Sem patří barviva nazývaná dříve alizarinová a antracenová.
(6) K jiným barvivům patří barviva, která svým chemickým složením nepatří k barvivům sirným, azovým nebo antrachinonovým, jako na příklad barviva trifenylmethanová a j.
(3) Lněný olej saz. čís. 103 rozpozná se od vařeného lněného oleje a pokostu ze lněného oleje takto:
(4) Vzorek lněného oleje, který se má zkoušet, smísíme ve zkoumavce se stejným dílem vápenné vody a důkladně protřepeme. Surový lněný olej dává stejnorodou (homogenní) hmotu (liniment), kdežto u vařeného oleje a pokostu ze lněného oleje rozeznáme dvě ostře oddělené vrstvy kapalin.
Jako smolné pochodně se projednávají i smolné věnce.
Zboží z tvárného vosku nebo z ceresinu.
Saz. čís. 639.
Voskové svíčky, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky, zapalovací svíčičky.
Saz. čís. 638.
Mýdlo.
Saz. čís. 637.
Svíčky, vyjma lojové a voskové; výrobky výslovně nejmenované z kyseliny stearové, parafinu a z jiných podobných látek, vyjma z tvárného vosku a ceresinu.
Saz. čís. 636.
Svíčky lojové saz. čís. 635 se liší od jiných svíček jak zevnějším vzhledem a zápachem, tak i balením. Jsou mnohem měkčí, zapáchají zřetelně lojem a jsou na omak mastné. Většinou bývají svými knoty svázány do svazků.
Lojové svíčky.
Saz. čís. 635.
Smolné pochodně.
Saz. čís. 634.
V této třídě jsou zařazeny smolné pochodně (saz. čís. 634), svíčky (saz. čís. 635, 636 a 638), mýdlo (saz. čís. 637) a zboží z tvárného vosku (saz. čís. 639).
XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.
Zboží z tvárného vosku nebo z ceresinu.
Saz. čís. 639.
Voskové svíčky, voskové pochodně, voskové sloupky, noční knůtky, zapalovací svíčičky.
Saz. čís. 638.
Mýdlo.
Saz. čís. 637.
Svíčky, vyjma lojové a voskové; výrobky výslovně nejmenované z kyseliny stearové, parafinu a z jiných podobných látek, vyjma z tvárného vosku a ceresinu.
Saz. čís. 636.
Svíčky lojové saz. čís. 635 se liší od jiných svíček jak zevnějším vzhledem a zápachem, tak i balením. Jsou mnohem měkčí, zapáchají zřetelně lojem a jsou na omak mastné. Většinou bývají svými knoty svázány do svazků.
Lojové svíčky.
Saz. čís. 635.
Smolné pochodně.
Saz. čís. 634.
V této třídě jsou zařazeny smolné pochodně (saz. čís. 634), svíčky (saz. čís. 635, 636 a 638), mýdlo (saz. čís. 637) a zboží z tvárného vosku (saz. čís. 639).
XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.
(3) K výrobkům výslovně nejmenovaným saz. čís 636 patří otisky, figurky, plody, reliefy a pod. z pevných tuků, kyseliny stearové atd. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 639.
(4) K voskovým sloupkům se počítají všechny výrobky, mající tvar obyčejného voskového sloupku, při čemž je jedno, z jaké hmoty je povlak knotu.
(5) Noční knůtky jsou krátké kusy knotu, napuštěné voskem, kyselinou stearovou, lojem a pod.; bývají též spojeny s plováčky z korku, tuhého papíru nebo jiných hmot nebo bývají k nim takové plováčky zvlášť přidány. Jako noční knůtky se projednává i svíčková hmota, nalitá do malých plechových nádobek (mističek) se zasazeným knotem.
(6) Zapalovací svíčičky (voskové zápalky) jsou třecí rozžehací svíčky z bavlněných knotů nebo nití, povlečených kyselinou stearovou, voskem nebo ceresinem.
(1) Do saz. čís. 636 patří svíčky z kyseliny stearové a palmitové, parafinu, ozokeritu a ceresinu, též svíčky ze směsí těchto látek. Jestliže takové svíčky obsahují podstatnou přísadu vosku, nutno je právě tak jako svíčky podjímané voskem nebo zdobené voskovými květinami projednávat jako svíčky voskové saz. čís. 638.
4. (1) Mýdla, neobsahující více než 5% váh. alkoholu, nutno projednat vždy podle jejich povahy buď jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nebo jako mýdlo jemné saz. pol. 637b). Jestliže obsah alkoholu přesahuje 5%-váh. (jako na př. u pevného lihu, t. j. mýdla, obsahujícího až na 90 procent alkoholu), nutno příslušné zboží projednat podle saz. pol. 108b), po příp., bylo-li by navoněno, podle saz. pol. 633b).
(2) Mýdla, krémy a pasty na čištění zubů, jakož i mýdla, krémy a pod. na holení, saz. čís. 633.
(3) Mýdla medicinální, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630.
(4) O rozlišování jemných mýdel od prostředků kosmetických viz vysvětlivky k saz. čís. 633.
(5) Mýdlo jemné s minerálním olejem (na př. prostředky na čištění skvrn), saz. pol. 637b) (viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178).
(6) Mýdla na barvení, saz. čís. 627.
3. (1) Za jemné mýdlo saz pol. 637b) budiž pokládáno každé mýdlo tvářené jinak, než jak je uvedeno ve vysvětlivce 2a, t. j. pevné mýdlo lité nebo lisované do tvaru tabulek, listů (mýdlové listy) oválů, koulí, plodů atd., jakož i práškovité nebo tekuté mýdlo a mýdlová pasta v nádobách sloužících k bezprostřední potřebě (krabicích, lahvích, pouzdrech, miskách, kelímcích a pod.), jakož i všechna mýdla zabalená v kartonech, hedvábném papíře atd., též nenavoněná, a všechna mýdla navoněná.
(3) Sem patří všechna mýdla opatřená návody k upotřebení, štítky a pod., potom pískové a cídicí mýdlo (mýdla s mletou pemzou nebo pískem, sloužící k drhnutí kovových předmětů atd.), jakož i cídicí pasty a prostředky k čištění, obsahující mýdlo, které přicházejí do obchodu v tabulkách, v plechových nebo skleněných lahvičkách či v krabičkách pod různými jmény, jako albinit, geolin a pod., a jsou vyrobeny většinou z mýdel amonných s jinými přísadami, jako hlínou, mastkovým práškem a pod.
(2) Navoněným mýdlem se rozumí každé mýdlo, kterému bylo přidáno vonných látek (k nimž v tomto případě se počítá i nitrobenzen), i když se dováží ještě netvářené a neadjustované, pouze v nakrájených deskách, hranolech nebo špalcích, v prášku nebo tekuté.
(2) Jsou-li pochybnosti, mají-li se svíčky projednat podle saz. čís. 636 jako vosku prosté či podle saz. čís. 638 jako vosk obsahující, zašle se vzorek k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
2. (1) Jako mýdlo obyčejné saz. pol. 637a) nutno projednávat:
b) zelené, hnědé, černé a jiné mazlavé mýdlo, jakož i oleje nebo tekuté tuky, které byly alkaliemi nebo čpavkem upraveny v prací prostředky (na př. olej pro alizarin a pro ponceaux pro barvířství na červeno);
(2) Obyčejné mýdlo, navoněné nebo dovážené v kartonech, malých plechových krabičkách, kelímcích, hedvábném papíru atd., patří do saz. pol. 637b).
(3) Mýdlo obyčejné s přísadou minerálního oleje, viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.
a) Obyčejné pevné mýdlo v tyčkách, hranolech (též v hranolech s vlisovaným rozdělením, t j. tak lisované, že jest možno rozdělit je na kusy), v kostkách, špalcích, nezpůsobilých k bezprostřednímu upotřebení k toaletním účelům, potom obyčejné mýdlo v prášku (mýdlový prášek, prací prášek), též s přísadou sody, vodního skla a pod.;
d) prostředky na plnění mýdla a prostředky k praní z mýdla a kromě toho z tuku, vodního skla a pod.; emulse tukové pro továrny na chromovou kůži, které se dovážejí pod názvem degras čili tukové emulse na vyčiňování kůže, jež jsou z amonného mýdla a na rozdíl od pravého degras saz. čís. 97 se rozpouštějí téměř úplně ve vodě, jakož i špikové oleje obsahující mýdlo, bez přísady minerálních olejů;
e) jinde výslovně nejmenované soli kyselin mastných, pryskyřičných a podobných, na př. pryskyřičnan (resinát) vápenatý, pryskyřičnan manganatý, linolean olovnatý a olejan (oleát) manganu (sikativy k přípravě pokostů), potom mýdlo hlinité.
c) olej na tureckou červeň, t. j. přípravky vyrobené z mastných olejů (oleje skočcového, olivového a pod.) sehnanou kyselinou sírovou, které obsahují buď volnou kyselinu sulforicinolejovou nebo sulfoolejovou nebo soli těchto kyselin, bylo-li na ně působeno čpavkem, sodným louhem atd. Třepáme-li olej na tureckou červeň ve zkumavce s destilovanou vodou, utvoří se průsvitná nebo mléčná kapalina (na rozdíl od mastných olejů, oleinu, atd., které s vodou neemulgují);
1. (1) Mýdlem se rozumějí všeobecně soli vyšších mastných kyselin. V obchodě se označují jako mýdla jen alkalické, ve vodě rozpustné soli těchto mastných kyselin Podle saz. čís. 637 se projednávají však i jiné soli vyšších mastných kyselin, jichž se užívá v průmyslu, tak na př. mýdla hlinitá, olovnatá, manganatá atd., pak olej na tureckou červeň a j.
(2) V obchodě se dělí mýdla na draselná a sodná Mýdla draselná (mýdla mazlavá) jsou měkká, mýdla sodná (mýdla jádrová) pevná.
(3) Též pryskyřice tvoří s alkaliemi „mýdla“, která se sice nedají vyloučit (vysolit) kuchyňskou solí jako mýdla pravá, avšak při vysolování mýdel, jež neobsahují více pryskyřice než odpovídá 30 až 50 procentům použitého tuku, sráží se veškeré mýdlo a získávají se tak jádrová mýdla pryskyřičná, která se vyznačují silnou a osobitou pryskyřičnou vůní.
(4) Mnohé tuky dávají mýdla, jichž nelze vysolit a jež proto přicházejí do obchodu nevysolená (klihová, t. j. i s vodou a glycerinem vzniklým při zmýdelnění).
(5) Surová mýdla (mýdla základní) upravují se různým způsobem (t. j. čistí se, mísí se s jinými látkami, plní se, leští, barví, napouštějí voňavkami a pod.), činí se vhodným zpracováním průsvitnými, lisují se do forem a přitom se opatřují též znaky, kresbami nebo nápisy, krájejí se, hladí, rozmělňují atd. Mívají pak označení: mýdla toaletní, glycerinová, hranolová atd.
Zboží ohňostrojné.
Výbušiny (třaskaviny a trhaviny) nejmenované v saz. čís. 645.
Saz. čís. 646.
Střeliviny (pro střelné zbraně); trhaviny ze součástek černého prachu (ledku, síry a uhlí).
Saz. čís. 645.
Nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky, rozněcovače.
Saz. čís. 644.
Do saz. čís. 643 patří dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, neobsahující výbušné náplně ani náplně prachu ani střely nebo broků; jsou zhotoveny z kovu nebo z papíru (případně z kovu s papírovým nástavkem).
Dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, prázdné, neplněné.
Saz. čís. 643.
Doutnáky, žápalnice a bleskovice.
Saz. čís. 642.
Saz. čís. 641.
Zápalné zboží obyčejné, a to: zápalky, sirné niti, třecí fidibus; zápalná hubka přírodní, mořená; zápalná hubka umělá; troud (přírodní i umělý); troudový papír.
Saz. čís. 640.
XLIX. Zápalné zboží.
Výbušiny (třaskaviny a trhaviny) nejmenované v saz. čís. 645.
Saz. čís. 646.
Střeliviny (pro střelné zbraně); trhaviny ze součástek černého prachu (ledku, síry a uhlí).
Saz. čís. 645.
Nábojnice, nábojky, náboje, roznětky, rozbušky, rozněcovače.
Saz. čís. 644.
Do saz. čís. 643 patří dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, neobsahující výbušné náplně ani náplně prachu ani střely nebo broků; jsou zhotoveny z kovu nebo z papíru (případně z kovu s papírovým nástavkem).
Dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, prázdné, neplněné.
Saz. čís. 643.
Doutnáky, žápalnice a bleskovice.
Saz. čís. 642.
Saz. čís. 641.
Zápalné zboží obyčejné, a to: zápalky, sirné niti, třecí fidibus; zápalná hubka přírodní, mořená; zápalná hubka umělá; troud (přírodní i umělý); troudový papír.
Saz. čís. 640.
XLIX. Zápalné zboží.
(6) Zápalná hubka přírodní, mořená i umělá (papírová hubka a pod.), patří rovněž do saz. čís. 640; klobouky (též přilbice) ze zápalné hubky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 267—269; jiné zboží z hubky zápalné, saz. pol. 361a); hubka zápalná přírodní, surová, saz. čís. 62.
(2) Voskové zápalky, saz. čís. 638.
(7) Rozžehadla z pryskyřičného mýdla a minerálního oleje (t. zv. pevný minerální olej), viz vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.
(1) Jako zápalky saz. čís. 640 se projednávají jen obyčejné zápalky, t. j. tyčinky ze dřeva, papíru a pod., opatřené zápalnou hmotou, která se vznítí třením (někdy jen o určité hmoty).
(3) Bengálské zápalky a zápalky do větru, saz čís. 641.
(4) Jako sirné niti se projednávají též sirné knoty, t. j. proužky papíru nebo tkanin, na nichž je nanesena síra.
(5) Do saz. čís. 640 patří též umělé podpalovače, t. j. podpalky všech druhů, jako na př tabulky, kostky a brikety vyrobené ze směsi pilin nebo rašeliny s dehtem, smolou nebo minerálním olejem, pak trhací uhlí na sklo (tyčinky tvářené z dřevěného uhlí, ledku a pojidla) a papírové pochvy, plněné směsí práškovité síry, dřevěných pilin a ledku, sloužící k hubení myší.
Do saz. třídy L. patří knihy, tiskoviny a pod. beletristického, literárního, vědeckého nebo vzdělávacího obsahu, mapy, hudebniny, popsaný papír, malby na plátně, papíře, dřevě, kovu nebo kameni, kresby, jakož i jejich umělecké reprodukce, desky pro tisk uměleckých obrazů, dále díla sochařská umělecky provedená.
Sochy, též poprsí, sochy zvířat a reliefy, z kamene, těžší než 5 kg; sochy, poprsí, sochy zvířat, z kovu nebo ze dřeva, avšak aspoň v přirozené velikosti.
Saz. čís. 651.
Desky z obecných kovů, kamene nebo dřeva pro tisk obrazů.
Saz. čís. 650.
Knihy, tiskoviny, též kalendáře s literární přílohou, časopisy, mapy, hudebniny, popsaný papír, spisy a rukopisy.
Saz. čís. 647.
Jiné knihy, tiskoviny atd. a obrazy patří do saz. třídy XXIX, desky pro tisk obrazů po živnostensku, štočky, jakož i jiná díla sochařská se projednávají podle povahy hmoty.
L. Díla literární a umělecká.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě L.
Malby na plátně, papíře, dřevě, obecných kovech nebo kameni; kresby na papíře.
Saz. čís. 649.
Mědirytiny a ocelorytiny, kamenotisky, dřevorytiny, umělecké barvotisky a podobné výrobky, mimo hromadné výrobky obrázkového tisku patřící do saz. čís. 299; fotografie.
Saz. čís. 648.
Sochy, též poprsí, sochy zvířat a reliefy, z kamene, těžší než 5 kg; sochy, poprsí, sochy zvířat, z kovu nebo ze dřeva, avšak aspoň v přirozené velikosti.
Saz. čís. 651.
Desky z obecných kovů, kamene nebo dřeva pro tisk obrazů.
Saz. čís. 650.
Knihy, tiskoviny, též kalendáře s literární přílohou, časopisy, mapy, hudebniny, popsaný papír, spisy a rukopisy.
Saz. čís. 647.
Jiné knihy, tiskoviny atd. a obrazy patří do saz. třídy XXIX, desky pro tisk obrazů po živnostensku, štočky, jakož i jiná díla sochařská se projednávají podle povahy hmoty.
L. Díla literární a umělecká.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě L.
Malby na plátně, papíře, dřevě, obecných kovech nebo kameni; kresby na papíře.
Saz. čís. 649.
Mědirytiny a ocelorytiny, kamenotisky, dřevorytiny, umělecké barvotisky a podobné výrobky, mimo hromadné výrobky obrázkového tisku patřící do saz. čís. 299; fotografie.
Saz. čís. 648.
(22) O bezcelném projednávání ilustrací k dílům vědeckým a vyučovacím vydávaným v Československu viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 299.
(21) Předlohy (k psaní, kreslení, vyšívání, předlohy na iniciálky atd.), litografované, ryté atd., též s potřebnými prázdnými místy pro psaní nebo kreslení, pak módní obrázky, saz. čís. 299.
(20) Stereoskopické obrázky, vyříznuté, transparentní (průsvitné), v papírových rámcích, saz. čís. 299.
(2) Knihy a tiskoviny obsahu obchodního, seznamy knih a katalogy, knižní prospekty, jakož i všeliký papír svázaný jako knihy nebo též jen sešitý na knihy snímací, zápisní, kreslicí atd. se projednávají podle saz. třídy XXIX.
(19) Plakáty, saz. čís. 298.
1. Jako malby se posuzují všeobecně ruční malby, provedené olejovými a podobnými barvami na plátně, malířské lepence, dřevě, na obecných kovech nebo kameni, dále akvarely (obrazy provedené vodovými barvami) a kresby tužkou, perem, uhlem nebo křídami, též pastely, provedené na papíře nebo lepence. Jediným účelem všech těchto prací je vyobrazení.
2. (1) O zarámovaných malbách a kresbách viz 2 poznámku za saz. čís. 651.
(2) Má-li se projednat ve smyslu této poznámky polovice celkové váhy maleb na plátně, dřevě, obecných kovech nebo kameni podle povahy rámu, může se povolit z hrubé váhy, připadající na rámy, tárová srážka stanovená pro zboží, k němuž rámy patří.
(4) Jako kresby saz. čís. 649 se projednávají: vzorkové kresby pro tkalcovny, tiskárny (původní ruční kresby); plány a výkresy geometrické a architektonické na papíře nebo kopírovacím (pausovacím) plátně, nikoli však litografované, ryté nebo jinak mechanicky nebo chemicky rozmnožené (viz níže odst. 7); výkresy od ruky kreslené na papíře; náčrtky a návrhy (ruční kresby) pro kostymy, divadelní dekorace atd.
(5) Divadelní dekorace (kulisy, závěsy a pod., malované na tkaninách, lepence a papíře, též taková pozadí pro fotografy, malované divadelní opony atd.), také na dřevěných tyčích nebo na slepých rámech, projednávají se podle tohoto saz. čísla.
(6) Malby na hedvábí nebo na jiných tkaninách, jakož i fotografická pozadí na tkaninách, jednobarevná, hladká nebo půdovaná nebo pouze stínovaná, se projednávají jako potištěné nebo barvené zboží tkané; malby (také fotografická pozadí) na jiných hmotách než těch, jež jsou uvedeny v saz. čís. 649, podle povahy hmoty.
(7) Plány a pod., litografované, ryté atd., saz. čís. 299.
(8) Terče dřevěné, malované, pro střelnice, saz čís. 359.
(3) Malby na papíře a kresby na papíře, zasklené, na paspartu, s rámcovými obrubami nebo v rámech a pod. se projednávají jako stejně upravené obrazy saz. čís. 648.
3. Dřevěné sochy, poprsí atd., pouze zhruba opracované nebo jen zhruba vyřezávané, jakož i výrobky toho druhu v menší než přirozené velikosti, dále figury pro výkladní skříně, manekýny (modely pro malíře) patří do saz. třídy XXXIV.
4. (1) Sochy, poprsí, sochy zvířat, ze dřeva, saz. čís. 651, mohou být natřeny, pomalovány, bronzovány, zlaceny, stříbřeny atd., též lakovány, nesmějí však mít podstatného spojení s jinými hmotami
(2) Sochy, poprsí atd., z jantaru, gagatu, slonoviny, perleti, želvoviny, mořské pěny, kosti, rohu, celuloidu a podobných umělých surovin řezbářských, saz. čís. 361.
(3) Kamenořezby z drahokamů a polodrahokamů, saz. třída XLIII; sochy ze sádry, saz. třída XXXVI.
(1) Jako knihy, tiskoviny, kalendáře, časopisy (odborné časopisy a měsíčníky, deníky, módní časopisy a pod.) saz. čís. 647 se projednávají jen tiskařské výrobky obsahu literárního, ať vědeckého nebo beletristického, jakož i knihy pro slepce s písmeny vypoukle lisovanými nebo tečkovaně vybodanými. Časopisy jsou tiskařské výrobky uvedeného obsahu, jež vycházejí periodicky, t. j. aspoň 4krát do roka, v nichž je uvedena redakce (vydavatel), vyznačeno předplatné nebo cena jednotlivého čísla a označeny stránky.
(10) Dopisní obálky s adresou, saz. čís. 300.
(11) Tiskoviny a tiskopisy, jako na př. upozornění (oznámení), stvrzenky, oběžníky, programy, ceníky, jídelní lístky atd., saz. čís. 298.
(12) Globusy, saz. čís. 574.
(13) Plastické plány (modely) podle povahy hmoty.
(14) Mapy železniční, paroplavební atd., k propagačním účelům, saz. čís. 298.
(15) Kalendáře tvaru knihy bez literárních příloh nebo jen s tak nepatrnou literární přílohou, že kalendarium tvoří hlavní část, saz. čís. 300.
(16) Kalendáře útržkové, miniaturní, posunovací, zápiskové, kapesní, nástěnné nebo tabulkové a pod., saz. čís. 300.
(17) Notové podkládací listy pro hudební nástroje, saz. čís. 300.
(18) Prospekty, oznámení a podobné papíry reklamní, katalogy, ceníky a pod., saz. čís. 298.
(9) Do saz. čís. 647 patří také knihy modlitební, mešní (misály) a pod., i když jsou do nich vevázány hedvábné stužky, určené pouze k označení míst v knize; mapy (zeměpisné, námořní, geologické a jiné), též vázané v papíře nebo lepence nebo napjaté na plátně, papíře nebo na jiných látkách, též s lištami a pod., jakož i plastické (vypouklé) mapy; hudebniny tištěné nebo psané, též vázané v papíře nebo lepence; rukopisy (manuskripty) na papíře nebo pergamenu; památníky (alba) s popsanými listy, též vázané v papíře nebo lepence; cenné papíry (vyhotovené akcie, státní papíry, směnky a pod.); papírové peníze atd.; poštovní známky (orazítkované i neorazítkované), též vlepené v upotřebených sešitech (alba s poštovními známkami, saz. čís. 300). Do tohoto saz. čísla patří také průtiskem předkreslené podložky z papíru k výrobě výšivek, též výšivek s vystřihováním, nášivek ze stužek a podobných prací, jež se zpravidla dovážejí současně s potřebnými vyšívacími hmotami.
(8) Při projednávání knih se nepřihlíží ke kartonům ze surové lepenky, též s bavlněnými nebo lněnými proužky, nalepenými na okrajích (hranách), jež se dovážejí současně s knihami a chrání je jen za dopravy.
(7) Spony, kování a pod., ozdoby ze železa nebo z obecných kovů (nikoli však zlacené nebo stříbřené), jakož i hřbety a rohy z kůže nebo z tkanin zůstávají u vázaných knih bez povšimnutí; rovněž tak nemá u takových knih na zařadění vliv zlatý (stříbrný) tisk nebo zlatá (stříbrná) ořízka.
(6) Noviny a měsíčníky se projednávají podle saz. čís. 647 beze cla, i když obsahují oznámení.
(5) Na prospekty vložené do knih, časopisů a pod., jakož i na vlepené korespondenční lístky (vztahující se na předplatné atd.), se nehledí.
(4) Knihy, kalendáře atd. s literárními přílohami, s několika prázdnými listy nebo s oznámeními (anoncemi) a pod. patří do saz. čís. 647; avšak knihy atd., jichž možno upotřebit pro větší počet prázdných listů jako knih obchodních, zápisníků nebo deníků, se projednávají podle saz. čís. 300.
(3) Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 298.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: Odpadky k hnojení atd. (saz. čís. 652), rostlinné odpadky ke krmení (saz. čís. 653), mláto, matoliny, vinné droždí (saz. čís. 654—655), odpadky z výroby skla, odpadky hub mycích a koňských, jakož i kůže na klih (saz. čís. 656), odpadky k výrobě papíru (saz. čís. 657).
Saz. čís. 654.
Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, též mleté; výpalky, pomyje; vyloužené řepné řízky.
Mláto a matoliny.
Poznámka k saz. třídě LI.
Saz. čís. 653.
LI. Odpadky.
Odpadky z výroby skla, též nístějní sklo, skelné a hliněné střepy; odpadky hub mycích a koňských; kůže na klih.
Saz. čís. 657.
Hnojivo živočišné i jiné, též umělá hnojiva jinde nezařaděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní upotřebitelné pouze k hnojení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a paznehtů; krev tekutá i vyschlá; zvířecí šlachy; masné odpadky k hnojení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniaková (voda plynárenská) nenasycená.
Saz. čís. 652.
Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, odřezky papírové (odstřižky papírové), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy; lněná cupanina (roztřepené plátno); odřezky klobouků.
Saz. čís. 655.
Saz. čís. 656.
Vinné droždí (kvasnice) těstovité.
Saz. čís. 654.
Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, též mleté; výpalky, pomyje; vyloužené řepné řízky.
Mláto a matoliny.
Poznámka k saz. třídě LI.
Saz. čís. 653.
LI. Odpadky.
Odpadky z výroby skla, též nístějní sklo, skelné a hliněné střepy; odpadky hub mycích a koňských; kůže na klih.
Saz. čís. 657.
Hnojivo živočišné i jiné, též umělá hnojiva jinde nezařaděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní upotřebitelné pouze k hnojení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a paznehtů; krev tekutá i vyschlá; zvířecí šlachy; masné odpadky k hnojení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniaková (voda plynárenská) nenasycená.
Saz. čís. 652.
Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, odřezky papírové (odstřižky papírové), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy; lněná cupanina (roztřepené plátno); odřezky klobouků.
Saz. čís. 655.
Saz. čís. 656.
Vinné droždí (kvasnice) těstovité.
13. Jako vodu amoniakovou (vodu plynárenskou) nenasycenou (nezahuštěnou) nutno projednávat pouze surovou vodu plynárenskou, která neobsahuje více než 5% čpavku; viz vysvětlivky k saz. čís. 597.
2. (1) K popelu dřevěnému a uhelnému patří jak popel dřevěný, černouhelný a hnědouhelný, tak i popel koksový a rašelinový.
(2) Kelp (varek), saz. čís. 599.
5. (1) Kostní moučka přichází do obchodu jako surová kostní drť (tluč, šrot), pak jako klihu zbavená a pařená kostní moučka.
(2) Rozložená kos ní moučka, saz. čís. 617.
6. (1) Využité kostní uhlí způsobilé pouze ke hnojení, je spodium na hrubý prášek rozdrcené, které pozbylo své odbarvovací mohutnosti a nehodí se již k regeneraci pro silné znečištění. Kostní uhlí smí být projednáno podle saz. čís. 652 jen tehdy, nemůže-li ho být vzhledem k jeho povaze použito jinak než k výrobě umělého hnojiva nebo prokáže-li se, že ho bude skutečně použito pro tuto výrobu.
(2) Požaduje-li se bezcelné projednání z důvodů povahy zboží, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(3) Jinak je třeba splnit tyto podmínky:
a) Zásilka musí být odbírána továrnou na umělá hnojiva.
b) Odběr se smí dít pouze za účelem zpracování na umělé hnojivo.
c) Československá obchodní komora musí potvrdit, že údaje strany jsou správné, že množství odběru je v přiměřeném poměru k výkonnosti průmyslového závodu a že odbírající továrna na umělé hnojivo nevyrábí kromě umělého hnojiva jiné zboží, při jehož výrobě se upotřebuje uhlí kostního. Toto potvrzení platí pouze pro příslušnou zásilku a nutno je připojit vždy k příslušné položce rejstříku.
d) Vzniknou-li pochybnosti, zda dováženého kostního uhlí se použije k výrobě umělého hnojiva, může být odbírající továrna dána pod úřední dozor, který vykonávají, dohlížejíce na zpracování, zpravidla celní nebo kontrolní oddělení ONV, příslušná podle místa podniku. Oddělení pověřené dozorem je třeba vyrozumět.
(4) Kostní uhlí čerstvé, regenerované nebo určené k regeneraci, saz. pol. 600d).
(5) Kostní uhlí jemně rozmělněné, saz. čís. 605.
7. Jako Thomasova struska se projednává též struska Talbotova a Martinova, dále struska z vysokých pecí, sloužící jako přísada do cementu atd., bez rozdílu, dovážejí-li se v kusech nebo mleté.
8. Jako odštěpky z rohů a paznehtů posuzují se také moučky z rohů a paznehtů.
9. Krev vyschlá, patřící do saz. čís. 652, se liší od technického krevního albuminu a čisté sušené krve saz. čís. 612 svou vnější povahou (znečištění dřevem, slamou a jinými zbytky organickými, potom pískem a pod.).
(1) Vinné droždí (kvasnice) saz. čís. 655 je těstovitá usazenina, která se odloučila při kvašení vína a obsahuje hlavně buňky kvasinek a vinný kámen. Liší se od pivovarského i lisovaného droždí a jiných kvasnicových přípravků zřetelnou vůní po víně. Vinné droždí tekuté (vinný kal) nutno projednávat jako víno saz. čís 109, když se ze vzorku, který stál 24 hodin v měrném válci, vyloučí více než 6% obj. čiré kapaliny; jinak se zboží projedná podle saz. čís. 655.
(2) Vinné droždí suché, saz. pol. 599a).
(3) Vinné droždí pálené, jako potaš saz. pol. 599c) nebo e).
(4) Soukenné okrajky (soukenné růžky, okraje, lisiéry), jakož i vlněné okraje ženilkové (materiál útkový pro laciné pokrývky a koberce), saz. čís. 228.
(5) Odpadky tkanin a zboží stávkového, které jsou způsobilé k upotřebení v krejčovství, na prýmky, knoflíky, hračky atd., je třeba projednávat podle povahy hmoty.
(6) Požaduje-li se však, aby byly projednány beze cla, může se tak stát pouze za podmínek stanovených ve 3 vysvětlivce k saz. čís. 656 o projednávání odpadků kožních.
(7) Dovážejí-li se noviny, časopisy a pod., které vzhledem ke svému stáří pozbyly svého vlastního významu, ve větších zásilkách, zjistí se (z dopravních listin, účtů atd.), zda se dovážejí papírnami pro výrobu papíru či k jinému účelu (na př. jako balicí papír). Zvýhodněný dovoz možno přiznat jen zásilkám novin, časopisů a pod., jež jsou určeny pro papírny k výrobě papíru.
1. (1) K hnojivům živočišným a jiným patří: mrva chlévská, smetí, poudrette, vápno klihárenské, rybí guano, koncentrovaná mrva dobytčí, moučka ze zdechlin, zkompostovaní chrousti a jiný hmyz, netopýří guano, recentní guano (t. j. uleželý ptačí trus mladšího původu ve stavu surovém na rozdíl od guana fosilního saz. čís. 150 a guana rozloženého saz. čís. 617).
(6) Hnojivo na květiny a do kořenáčů, upravené pro drobný prodej v krabicích, plechovkách a pod., podle povahy obalu.
(2) K umělým hnojivům (se solí nesmíšeným) patří cukrovarské kaly, kompost a tovární odpadky obsahující sádru, Koželužské kaly vápenné (t. j. šedobílé kašovité kaly, zbývající po odstranění chlupů z kůže ve vápenných luzích, jež obsahují organické dusíkaté látky a chlupy).
(3) Jako výrobní odpadky saz. čís. 652 obsahující sádru smějí být projednávány pouze takové usazeniny a pod., pocházející od výroby klihu, kyseliny vinné a jiné výroby, které je nutno považovat za odpadky jedině k hnojení způsobilé již pro jejich vnější vlastnosti (tmavou barvu a odporný zápach, vzniklý silným znečištěním organickými zbytky) nebo které za takové byly uznány nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy,
(4) Umělá hnojiva ze solných směsí, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 599.
(5) Fosfáty rozložené kyselinami (superfosfáty), saz. čís. 617.
10. (1) K zvířecím šlachám (a vazivu) patří též takové, které jsou zhruba připraveny k výrobě jezdeckých bičíků nebo holí (pouze napjaty, dále nezpracovány).
(3) Hole z hroší kůže a z koží podobných, na vzduchu usušené (také ze šlach), saz. čís. 342.
11. (1) K masným odpadkům k hnojení patří též moučka šlachová a sušené zbytky po výrobě masového výtažku. Rovněž tak je třeba projednávat odpadky masné nebo odpadky rybí s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní ke krmení dobytka, na př. krmná moučka rybí a masová, moučka ke krmení ptáků a pod., pokud nepatří do saz. pol. 117b).
(4) Zbytky po škvaření, viz vysvětlivky k saz. čís. 92.
(3) Dovoz odpadků tohoto druhu podléhá veterinárním předpisům.
(2) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 117.
12. (1) Zbytky po výrobě krevní soli (krevní černi) tvoří černý prášek, smíšený s hrubými částkami. Při zahřátí ve skleněné rource, na jedné straně zatavené, nedávají buď žádný nebo jen nepatrný nálet, skýtají velké množství červeně zbarveného popela, rozpustného pouze částečně ve zředěné kyselině solné a obsahují vedle sloučenin kyanových hlavně jemné částečky kovového železa, jež se dají magnetem vytáhnout.
(4) Vápno plynárenské (t. j. upotřebené, tedy nasycené pravé vápno plynárenské), saz. pol. 600f).
(3) Zbytky po výrobě krevní soli na jemný prášek rozmělněné (t. j. zbytky obsahující přes 75% jemnozrnného podílu), saz. čís. 605.
(2) Jako zbytky po výrobě krevní soli se projednávají též zbytky po čištění plynu hmotou Luxovou, Lamingovou a podobnými hmotami (t. j. využitá hmota na čištění plynu, která se často chybně nazývá vápnem plynárenským).
14. Podle saz. čís. 652 nutno projednávat také dluž (smoluňka, propolis), t. j. včelami připravenou směs pryskyřice a včelího vosku z rámků a česel úlů, pak vyextrahované voštiny.
3. (1) Ke kostem saz. čís. 652 patří pouze kosti určené k výrobě klihu nebo umělého hnojiva, surové nebo tuku zbavené, celé nebo rozdrcené, zlámané či nastrouhané.
(3) Prášek na tvrzení železa (cementační prášek) z kostí hrubě rozmělněných, odpadků rohových, spodia a sody nebo kuchyňské soli, saz. čís. 622.
(2) Kosti (odtučněné a klihu zbavené), jako suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138.
4. (1) Jako popel kostní se projednává také nečistý srážený fosforečnan vápenatý, t. zv. Precipitát, způsobilý toliko ke hnojení.
(3) Jak lze rozeznat různé druhy fosforečnanu vápenatého viz vysvětlivky k saz. čís. 600.
(2) Čistý srážený fosforečnan vápenatý, saz. pol. 600 l); určený za krmivo, saz. čís. 630.
Díl2
DÍL DRUHÝ.
VÝVOZ.
Saz. čís. 658.
Hadry a jiné odpadky k výrobě papíru, t. j. lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné hadry, též máčené (polohadrovina, tuhá nebo tekutá papírovina), papírové odřezky (papírové odstřižky), makulatura (popsaná i potištěná), staré sítě, staré lanoví a staré provazy.
Kosti; rohová duše (rohová jádra); plná kopyta a plné paznehty.
Saz. čís. 659.
1. (1) Jako hadry se projednávají opotřebované lněné, bavlněné, hedvábné a vlněné kusy látek, pak odstřižky nových zpracovaných látek všech druhů, jako krejčovské odpadky atd., jakož i tkalcovské odpadky, soukenné třásně (t. j. osnovní konce s příslušnými proužky tkanin).
(2) Hadry saz. čís. 658 podléhají vývoznímu clu i tenkrát, používá-li se jich i k jiným účelům než k výrobě papíru.
(3) Avšak odřezky klobouků, t. j. silně zvalchované plstěné okraje (odpadky z okolků při výrobě plstěných klobouků) nepodléhají vývoznímu clu saz. čís. 658, poněvadž jich nelze užít k výrobě papíru.
2. (1) O papírovině z hadrů viz vysvětlivky k saz. čís. 284.
(3) Papírovina ze směsi hadrů nebo jiných odpadků jmenovaných v saz. čís. 657 k výrobě papíru s hmotami jmenovanými v saz. pol. 284b) se projednává ve vývozu jako papírovina z hadrů.
(2) Papírovina ze dříví, slámy, kavylu (esparta) a z podobných vláken nepodléhá vývoznímu clu.
5. (1) Za staré sítě se považují roztrhané, neupotřebitelné sítě všech druhů, jakož i takové staré sítě barvířské.
(2) Jako staré lanoví a staré provazy se projednávají opotřebovaná, potrhaná, jako provazy již neupotřebitelná lana a provazy, pak stará rozpletená lana a provazy, i když jednotlivých pramenů lze ještě užít k vázání atd.
4. Makulatura je papír, jenž byl při tisku poškozen nebo se stal neupotřebitelný, pak vůbec veškerý popsaný nebo potištěný papír (knihy a pod.), jehož lze již upotřebit pouze k balení nebo k zpracování na papírovinu ve stoupách.
3. (1) Odpadky (odřezky) t. zv. pravého pergamenového papíru nepodléhají vývoznímu clu.
(2) O rozlišování napodobeného pergamenového papíru v odpadcích, podléhajícího vývoznímu clu, viz vysvětlivky k saz. čís. 291.
(2) Vývoznímu clu saz. čís. 659 nepodléhají plné rohy (rohy obsahující duši), též s přilehlou částí lebky, prázdné rohy, prázdná kopyta, prázdné paznehty (rohová, kopytní a paznehtní pouzdra bez kostní výplně) a jejich části (špičky rohů, rohové kotoučky a pod.), kostní moučky všech druhů, kostní popel, kostní uhlí.
(1) Do saz. čís. 659 patří kosti všech druhů, t. j. kosti (celé nebo jejich části) surové nebo odtučněné nebo vyklížené, lámané, drcené, kostní tluč (šrot, krupice), odpadky z obrábění kosti (zbytky kostěných desek z výroby knoflíků, štěpiny, postružiny a pod.), rohová duše (rohová jádra [peddige], t. j. kostní výplň rohů uvolněná odstraněním rohového vnějšího povlaku), jakož i plná kopyta a plné paznehty (kopytní a paznehtní pouzdra a kostní výplň), též s částí nejbližších kostí nohy.