Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 29
Ve sporech o rozluku manželství dosud pravomocně neskončených pokračuje soud v řízení, jako by šlo o žalobu o rozvod podle zákona o právu rodinném. Byl-li v takovém sporu uplatněn majetkový nárok, rozhodne soud zároveň i o tomto nároku.
§ 30
Ve sporech o rozvod od stolu a lože dosud pravomocně neskončených vyzve soud žalobce, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí, přizpůsobil žalobu ustanovení zákona o právu rodinném. Vyhoví-li žalobce, pokračuje soud v řízení. Ustanovení § 29, věty druhé platí obdobně.
§ 31
Pravomocně neskončené spory o neplatnost manželství z důvodu neplatnosti uznaného zákonem o právu rodinném, převede soud do řízení nesporného. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného. Byl-li v takovém sporu uplatněn majetkový nárok, pokračuje soud ve sporu jen o tomto nároku.
§ 32
Pravomocně neskončené spory o výživu rodičů a zletilých dětí, jakož i spory o zrušení osvojeneckého poměru převede soud do řízení nesporného. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného.
(1) Právní následky soudních výroků, kterými již byl pravomocně vysloven rozvod od stolu a lože, zůstávají nedotčeny; nároky na úhradu osobních potřeb obou manželů řídí se však napříště ustanoveními zákona o právu rodinném.
(2) V řízení o rozvod podle zákona o právu rodinném lze použít důkazů provedených v řízení o rozvod od stolu a lože.
(1) Právní poměry založené osvojením před účinností tohoto zákona zůstávají nedotčeny a spravují se právními předpisy, které o nich dosud platí; jen na ně lze napříště užít také dosavadních hmotněprávních předpisů o osvojení.
(2) V řízení o schválení osvojení pokračuje soud podle ustanovení zákona o právu rodinném. Návrh se považuje za žádost podle § 66, odst. 1 uvedeného zákona.
§ 34
Nelze-li ve věcech, ve kterých bylo řízení zahájeno před účinností tohoto zákona, pokračovat podle ustanovení zákona o právu rodinném nebo podle ustanovení této hlavy, soud řízení zastaví, po případě již vydaná rozhodnutí zruší a zruší i náklady řízení, kromě nákladů opatrovníka.
(1) Narodilo-li se před účinností tohoto zákona dítě, které porodila manželka před stým osmdesátým dnem od uzavření manželství a jehož otcovství manžel na soudě popřel, nebo které porodila manželka rozvedená od stolu a lože později než deset měsíců po soudním rozvodu, a podalo-li již dítě žalobu o určení otcovství proti manželovi své matky, rozhodne soud o žalobě jako by šlo o žalobu podle § 47 zákona o právu rodinném.
(2) Jestliže v těchto případech dítě žalobu dosud nepodalo, může podat jak dítě tak matka žalobu proti manželovi matky podle obdoby § 47 zákona o právu rodinném.
§ 36
Zastaví-li se podle § 34 řízení o žalobě o oduznání původu dítěte (§§ 158 a 159 obč. zák.), doručí soud rozhodnutí o zastavení řízení všem osobám oprávněným k žalobě podle zákona o právu rodinném. Tyto osoby mohou do šesti měsíců ode dne doručení rozhodnutí podat novou žalobu podle ustanovení zákona o právu rodinném.
§ 37
Účinnosti pozbývají pravomocné soudní výroky, kterými byla otcovská moc prodloužena.
§ 38
Nedotčeny zůstávají smíry a pravomocné soudní výroky o výživném. Kdo je takto zavázán poskytovat výživné, může žádat o jeho novou úpravu podle ustanovení zákona o právu rodinném, manžel však jen, pokud by manželka byla jinak v lepších hospodářských poměrech, než je on sám.
§ 39
Právní poměry založené svatebními smlouvami před účinností tohoto zákona zůstávají nedotčeny a jen na ně lze napříště užít dosavadních předpisů o svatebních smlouvách.
(1) Osoby, které před účinností tohoto zákona nebudou ještě zletilé, dovršily však osmnáctý rok věku, stanou se zletilými toho dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.
(2) Téhož dne se stane zletilým nezletilec, který uzavřel manželství před účinností tohoto zákona.
§ 41
Manželství osoby prohlášené za mrtvou zaniká toho dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, nezaniklo-li již dříve.
§ 44
Pro čin uvedený v § 42 nebo v § 43 není pachatel trestný, jestliže svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud první stolice počne prohlašovat rozsudek, a nemá-li takový čin trvale nepříznivých následků.
§ 45
Kdo při zastávání úřadu duchovního nebo podobné náboženské funkce poruší ustanovení zákona o právu rodinném nebo předpisů jej provádějících, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců; byl-li čin spáchán ze zištnosti, může soud vedle trestu na svobodě uložit vinníku peněžitý trest od 500 do 50.000 Kčs.
(1) Kdo úmyslně neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného nebo se takové povinnosti vyhýbá, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let.
(2) Tuhým vězením od tří měsíců do tří let bude vinník potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohroženo zdraví oprávněné osoby nebo je-li tu jiná zvlášť přitěžující okolnost.
(3) Odsuzuje-li soud vinníka pro čin uvedený v odstavci 1 k tuhému vězení na dobu delší než jeden rok, vysloví ztrátu čestných práv občanských.
(1) Kdo z nedbalosti neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán pro přečin tuhým vězením do jednoho roku.
(2) Tuhým vězením od tří měsíců do dvou let bude vinník potrestán, je-li činem uvedeným v odstavci 1 ohroženo zdraví oprávněné osoby nebo je-li tu jiná zvlášť přitěžující okolnost.