Přechodná ustanovení.
§ 15
Kde a pokud toho bude vyžadovati řádné zásobení pracujících potřebnými léky a kde nebudou splněny podmínky pro zřízení lékárny, mohou býti vydávána léčiva i způsobem uvedeným v § 210, odst. 2 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění. Ustanovení § 10, odst. 2 platí přiměřeně.
(1) Dosavadní radikované a volně prodejné lékárny pozbývají této své reálné povahy. Jejich provozovatelé se posuzují jako ostatní osoby, které v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, provozují lékárnu.
(2) Knihovní soud provede na návrh krajského národního výboru s odvoláním na tento zákon v pozemkové knize výmaz reálného práva vztahujícího se k dosavadní radikované lékárně.
(1) Pachtovní poměr, jehož předmětem jest oprávnění k provozu lékárny, zaniká. Ustanovení § 8, odst. 4 platí přiměřeně.
(2) Exekuci, jejímž předmětem jest oprávnění k provozu lékárny, zruší příslušný soud z úřední moci.
(3) Oprávnění k provozu lékárny, na kterou byl před účinností tohoto zákona vyhlášen konkurs, přestává býti součástí konkursní podstaty.
(4) Oprávnění k provozu dosavadních filiálek veřejných lékáren zaniká.
(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociální péče a zemědělství vyhláškou v Úředním listě, v jakém rozsahu a za jakých podmínek jsou lékaři a veterináři povinni míti v zásobě, připravovati a vydávati léčiva. Dnem, kdy tato vyhláška nabude účinnosti, zanikne oprávnění k provozu dosavadních domácích (na Slovensku příručních) lékáren lékařů a veterinářů.
(2) Léčebné a ošetřovací ústavy, ambulatoria Ústřední národní pojišťovny (jejích organisačních složek) a veterinární nemocnice a ošetřovny jsou oprávněny míti pro potřeby ošetřovaných příruční sklady léčiv.