§ 6
Osobám, na něž se vztahují ustanovení § 1, odst. 1 a § 4, odst. 1 a 2, se vyplácí po dobu 3 měsíců ode dne přeložení do zálohy, po případě ode dne zrušení služebního poměru, a osobám, na něž se vztahují ustanovení § 1, odst. 2 a § 4, odst. 3, ode dne počátku účinnosti tohoto zákona příspěvek na výživu ve výši odpočivných platů, které by jim jinak příslušely, po případě ve výši posledně příslušejícího čekatelného. Osobám, kterým by příslušelo odbytné, se vyplácí tento příspěvek na výživu ve výši nejnižších odpočivných platů včetně jejich příslušenství.
§ 8
Osoby uvedené v § 1 přestávají být dnem přeložení do zálohy, po případě dnem počátku účinnosti tohoto zákona, účastníky vojenské nemocenské péče a posuzují se, jako kdyby byly až do tohoto dne pojištěny pro případ nemoci podle zákona o národním pojištění.
(1) Dnem přeložení do zálohy, po případě dnem zrušení služebního poměru nebo zániku nároku na dosavadní odpočivné platy nabývají osoby, na něž se vztahují ustanovení §§ 1 a 4, v národním důchodovém pojištění stejných nároků, jako kdyby byly do tohoto dne pojištěny v národním pojištění, po případě přede dnem počátku účinnosti zákona o národním pojištění v bývalém veřejnoprávním pensijním pojištění. Při tom se za dobu pojištění podle zákona o národním pojištění považuje doba, která byla u těchto osob započitatelná pro výměru jejich odpočivných platů, a za náhradní dobu doba jejich požívání. Podle toho se také posuzuje, zda je splněna základní podmínka pro vznik nároku na dávky důchodového pojištění (§ 61 zákona o národním pojištění).
(2) Při stanovení průměrného ročního výdělku (§ 71, odst. 2 zákona o národním pojištění) se u osob, jež podle ustanovení § 1, odst. 2 a § 4, odst. 3 pozbyly nároku na odpočivné platy, nepřihlíží k době, po kterou jim tyto platy příslušely, ani k jejich výši.